ast na rozhodovn
Účast na rozhodování
Občanská společnost zůstává fiktivním konceptem, pokud se na rozhodování o podstatných společenských otázkách nepodílí veřejnost. Ta může být přitom této možnosti zbavena politickým uspořádáním společnosti, nebo se ze spolurozhodování může vyloučit sama - pasivitou nebo kvůli neznalosti nástrojů, jež je nutné při podílu na rozhodování v moderním státě využít. Přitom problémů, k jejichž řešení může občan svojí aktivitou přispět, je mnoho.
V oblasti Účast na rozhodování najdete:
- Konkrétní návody, jak se může každý občan do rozhodování zapojit u nás a také v Evropské unii – jak oslovit se svými požadavky úřady, jak založit občanské sdružení, jak uspořádat demonstraci, referendum, petici, veřejné slyšení apod.
- Informace o právech občana a legislativě, která mu přitom může být oporou.
- Odkazy na další zajímavé weby věnované tématu spoluúčasti
- Příklady, jak to funguje ve vybraných evropských zemích
Aktuálně: Přečtěte si a zapojte se do diskuse na téma:
Může veřejnost fakticky ovlivnit zastavění určitého území (např. průmyslová zóna, sklady, supermarket, garáže, lyžařská sjezdovka)? Jak? Proč? Jaká jsou rizika zapojování veřejnosti? Jaké jsou vaše zkušenosti?
Co by bylo potřeba změnit či zlepšit, aby intervence veřejnosti měly vetší efekt a aby se omezily rizika zapojování veřejnosti?
Účast na rozhodování a Evropská unie
Větší pozornost otázce zapojování veřejnosti a občanských organizací do rozhodovacích procesů v EU věnuje Evropská unie od konce 90. let. Základem pro účast veřejnosti na dění v EU se stal princip partnerství a veřejné konzultace.
Zapojení veřejnosti do rozhodování a také přístup k informacím se poprvé staly součástí evropského práva v roce 1990, kdy byla přijata směrnice o přístupu k informacím o životním prostředí. Požadavek na zapojení veřejnosti je dnes obsažen i v dalších směrnicích.
Obecné principy zapojování veřejnosti je možné shrnout do bodů, které vycházejí z Aarhuské úmluvy a z dokumentu „Všeobecné principy a minimální standardy pro konzultace Komise se zainteresovanými stranami“.
Na evropské úrovni je participativní demokracie kombinací tzv. sociálního a občanského dialogu. Tyto dva druhy dialogu zapojují občanskou společnost a poskytují jí příležitost ovlivnit rozhodování.
Diskuse na témaMůže veřejnost fakticky ovlivnit zastavění určitého
území (např. průmyslová zóna, sklady, supermarket, garáže, lyžařská sjezdovka)? Jak? Proč? Jaká jsou rizika zapojování veřejnosti? Jaké jsou vaše zkušenosti?
Co by bylo potřeba změnit či zlepšit, aby intervence veřejnosti měly vetší efekt a aby se omezily rizika zapojování veřejnosti?
Příspěvek do diskuse |
Štefan Haviar, 6. 11. 2011 |
Se skutečnostmi uvednými v tomto příspěvku mohu jen souhlasit. Moje zkušenosti v Holešově to potvrzuji. Jak jistě každý vnímá, je v legislativní oblasti ČR taková džungle, že se v ní jen obtížně orientují i právníci, natož obyčejný občan, který je právě za nemalé výlohy odkázán na právníky. Nejhorší je však, že samosprávy obcí, tedy funkcionáři volení občany proto, aby pečovaly mimo jiné o potřeby svých občanů a chránily zájmy občanů, které jim ukládá dokonce zákon, zákon nerespektují. Základním zákonem pro občana obce je zákon č.128/2000 Sb., o obcích a č.129/2000 Sb., o krajích. V prvním zákoně v § 16 a v druhém v § 12 jsou uvedené práva občanů. Dokonce o právech občanů obce vydal Ombudsman ve spolupráci s MV, odbor DK veřejné správy, stejnomennou publikaci "Práva občanů obce", kde najde každý občany podrobnou analýzu toho, jak může občan prosazovat své práva. Dokonce v této publikaci uvádějí "principy dobré správy", cituji:"Dobrá správa označuje takový postup úřadu, který je nejen v souladu se zákonem, ale zároveň mu nelze vytknou svévoli, účelovost, vyhýbavost, neefektivnost,liknavost, schválnosti a jiné nežádoucí znaky". A úřednici MěÚ Holešov se chovají právě v rozporu s těmito principy. Uvedu příklad. Se mnou několik dalších občanů jako o.s. (PODNETY.CZ za obce a města krásnější abezpečnější)se angažujeme v oblasti podávání podnětů dle zák.č.128 a 129/2000 Sb.,Uváděné ustanovení § 16 odst.2 g dává občanovi právo podávat obci návrhy, připomínky a podněty, orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů... Když se podíváte na stránky www.podnety.cz a najdete si v seznamu podnětů na úvodní stránce podněty podávané městu Holešov v roce 2008, nebo 2009 a letech 2010 a 11 (stačí zatrhnout rok a uvést město Holešov) zjistíte, že většina podnětů je nevyřešených i přesto, že uplynula stanovená doba pro jejich vyřešení. Prostě byl porušen zákon a nikomu se nic nestane. A když úředníci obcí a měst vidí, jak se k zákonům chovají nahoře, pak má občan pocit naprosté zbytečnosti sisyfovské námahy. A řeči o demokratické společnosti jsou pak pouhými proklamacemi, které nikdo nerspektuje.
Obec dokonce prodala část veřejné komunikaci(po které jezdím) soukromým osobám bez věcného břemene a na vškeré mé upozornění "slyším" od úřadu mlčení. Přitom nejprve byla přístupová cesta a až poté byl pozemek prodán. Stejně tak město prodalo pozemek na kterém je uložena kanalizační přípojka k mému rodinnému domu. Když jsem si stěžoval odboru dozoru a kontroly veřejné správy MV, tak dali za pravdu obci!!!!! S pozdravem Štefan Haviar, | Reagovat | |
|
|