Výběr z tezí - Henri David Thoreau

Henri David Thoreau (1817-1860)

"Nezvolil si žádnou profesi, nikdy se neoženil, žil sám, nikdy nechodil do kostela, nikdy nehlasoval ve volbách, nikdy neplatil daně, nejedl maso, nepil víno, neokusil tabák a na toulkách přírodou mu nikdy nebyla společníkem zbraň nebo past."
Řeč není o nějakém starozákonním prorokovi, ale o americkém mysliteli Henry Davidu Thoreauovi (1817-1862), autoru knihy Walden, aneb Život v lesích.
Námět knihy je docela prostý. Thoreau získal díky svému příteli Emersonovi pozemek v lesích u Concordu, blízko jezera Walden, kde si postavil srub a dva roky tam bydlel. Často prováděl různá biologická pozorování, po večerech si četl klasická díla Západu i Východu, všechno co potřeboval si vypěstoval na malém políčku u srubu a tak jeho životní náklady byly zcela minimální. Thoreau občas navštívil některého ze sousedních farem a přesvědčoval usedlíky, že zbytečně příliš mnoho pracují, protože ke skutečně skromnému životu jim stačí mnohem méně. "Nadbytečné bohatství může plodit jen věci nadbytečné. K tomu, co potřebuje duše, není třeba peněz." Walden se tak stal klasickou knihou o dobrovolné skromnosti, konceptu, který o stopadesát let později u nás rozpracovala Hana Librová v knize Pestří a zelení.
Myslitel Thoreau kromě této své nejznámější práce napsal i nepříliš úspěšnou knihu vodáckých zkušeností "Týden na řece Concordské a Merrimacké", jejíž komerční neúspěšnost vystihnul slovy: "Jsem vlastníkem knihovny o 900 svazcích, z nichž 700 jsem napsal sám."
Nejznámější Thoreauovou esejí je bezesporu Občanská neposlušnost - termín, který o sto let později proslavil Gándhí, po něm Martin Luther King a který si vzali za své ekologičtí aktivisté - ale který zmiňuje i česká Všeobecná listina základních práv a svobod. Esej napsal Thoreau na základě své jednodenní zkušenosti ve vězení, do kterého se dostal proto, protože na protest proti otrokářství a americké válce s Mexikem neplatil daně. (Thoreau si podle legendy za to mohl tak trochu sám, protože na vyhrožování výběrčího, že ho stejně jednou zavřou, prý odpověděl slovy: "Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek!")
V eseji Thoreau demonstruje nadřazenost svědomí právnímu řádu (inspirace stoiky - ukaž mi svou moc a já ti ukážu, kde končí) a právo jedince odmítat příkazy státu, pokud jej neuznává. Stát by podle Thoreau měl mít zcela minimální moc a pokud možno by jej vůbec nemělo být vidět. ("Ta vláda je nejlepší, kterou cítíme co nejméně.")
Přestože Thoreau sám praktikoval nenásilí, v jiné své politické eseji Obhajoba kapitána Johna Browna násilí pro dobrou věc a není-li jiné cesty připouští. Je pravděpodobné, že Thoreau nebyl dostatečně informován o teroristických aktech fundamentálního bojovníka proti otrokářství Johna Browna. Celý zbytek jeho práce je totiž obhajobou nenásilného prosazování práva na volbu vlastní životní cesty. Obhajoba tak zůstává v kontextu Thoreauovy práce kontroverzním a ojedinělým dílem.
Důležitou Thoreauovou esejí je Chození, esej o potřebě chození do přírody jako smyslu lidské existence a vášnivá obhajoba všeho, co je přírodní, divoké a necivilizované ("V divokosti je naděje i spása této civilizace."). Chození je pro Thoreaua umění a naplňování našeho poslání na světě. Při chození přírodou se Thoreau přes své smysly a meditaci (vliv východních nauk) dostával k Bohu.
Thoreau byl zarytý individualista a výrazná osobnost. Jeho příklad dodnes láká k napodobení, i když slovy Erazima Koháka "žít jako Thoreau nikdy nebylo možné jinak, než na okraji městské civilizace. Rok v přírodě považuji za naprosto ideální pro každého, kdo si chce promyslet svoje vlastní bytostí, pochopit, co je příroda. Ale jako sociální strategie pro 15 miliónů lidí je to utopie." Přesto můžeme zakončit snění o návratu do divočiny citátem z Waldenu:
"Jestliže člověk zamíří bez váhání tam, kam ho vedou jeho sny a vynasnaží se žít životem podle svých představ, dosáhne výsledku, s jakým se běžně nesetká. Některé věci hodí za hlavu, překročí neviditelnou hranici, nové, univerzálnější a snášenlivější zákony se začnou ustavovat kolem něho a v něm ... a on bude žít, jak žijí svobodné bytosti vyššího řádu. Podle toho, jak oprostíme svůj život, zjednoduší se i zákony vesmíru, a samota nebude samotou, ani chudoba chudobou, ani slabost slabostí."