Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    PRÁVO VĚDĚT - Pod pokličkou není tma!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy
- Slovníček

Právo na informace

Právo vědět - Právo na informace

Ve společnosti, která si na svobodnou jen hraje, leží na všem, co se vaří v kuchyni mocných, těžká poklička. Jen málo zasvěcenců má právo ji občas zvednout a zamíchat často nevábnou směs, kterou jsou krmeni kmáni v podhradí. Právo vědět znamená právo každého strávníka znát, co se na něj připravuje. Občanská společnost je společností bez pokličky.

V této sekci se dozvíte, jak využívat právo na informace a jaké k tomu existují nástroje, jak žádat informace o životním prostředí a jak získávat informace o chemických látkách. Sekce mají vždy svou „evropskou“ část. V nich se dozvíte, jak je na tom v dané oblasti Evropská unie a její úřady a také vybrané evropské země. Evropská část může tedy sloužit nejen jako návod, jak postupovat při žádosti o informace v rámci EU, ale také jako porovnání, jak se liší české zákony od těch evropských. V této sekci také najdete:

  • návody, jak žádat české i evropské úřady o informace a jak postupovat, když jsou odepírány;
  • základní právní normy, které se týkají práva na informace;
  • rozbor vybraných kauz, zkušeností a průzkumů z oblasti získávání informací od úřadů;
  • příklady, jak funguje právo vědět v některých evropských zemích
  • odkazy na další zajímavé weby;
Začněte využívat práva vědět!

Aktuálně: Přečtěte si a zapojte se do diskuse na téma k IRZ:

Jak by se mohl zlepšit Integrovaný registr znečišťování? Jak hodnotíte uživatelskou vstřícnost webu IRZ? Najdete snadno data a informace, které potřebujete? Je web připravený pro laickou veřejnost? Jaké jsou vaše nápady a podněty?

 

Právo vědět v ČR

Právo vědět neboli právo na informace je u nás upraveno především dvěma zákony, které můžete a měli byste využít:
- zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím je obecná úprava práva na informace
- zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí upravuje oblast poskytování informací ve vztahu k životnímu prostředí.
Pokud speciální zákon 123/1998 Sb. neobsahuje zvláštní úpravu pro informaci, kterou požadujete, uplatní se obecný předpis – zákon 106/1999 Sb.

Právo na informace také upravuje Listina základních práv a svobod, a to ve dvojí podobě.
Jednak jako základní politické právo – právo na informace v čl. 17:
- odst. 1: Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
- odst. 5: Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.
Jednak jako jedno z práv hospodářských, sociálních a kulturních v čl. 35:
- odst. 2: Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.

 

Právo vědět a Evropská unie

V Evropské unii bylo potřeba vyřešit přístup občanů k dokumentům a informacím na dvou úrovních:

  • Přístup k informacím úřadů EU
  • Přístup k informacím v členských státech

Přístup k informacím v držení úřadů EU je ošetřen Směrnicí číslo 1049/2001 Evropského parlamentu a Rady z 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise. Stručně řečeno, směrnice upravuje způsob, jakým mohou získávat občané informace od těchto evropských institucí.

Na úrovni národních politik pak existuje Směrnice číslo 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí, která stanoví určité mantinely pro legislativu v členských státech. Této směrnici se pak jednotlivé státy mají za úkol přiblížit při vydávání národních zákonů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17.11.2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru pak tvoří rámec pro opakované zpřístupňování těchto informací v členských státech.

Související zprávy

4.7.2012 - Ivanovičtí i NESEHNUTÍ se postavili za zaměstnance a zaměstnankyně Bauhausu
Nevládní organizace NESEHNUTÍ podává trestní oznámení na neznámého pachatele, který podvedl pracovníky a pracovnice přijaté do ivanovického Bauhausu. Těm totiž bylo zatajeno, že stavba hobby marketu nemá stavební povolení a nemůže být otevřena. Bauhaus si pouze nechal vypracovat tzv. stavební certifikát soukromým autorizovaným inspektorem: tajně a bez zákonem požadovaných souhlasů sousedů a sousedek. Účinnost podezřelého certifikátu proto následně odložil soud.
kategorie: Právo na informace-Účast na rozhodování

3.5.2012 - Poslanci odhlasovali děravý zákon. Potřebuje novelu
Poslanci a poslankyně napříč politickým spektrem se 2. května shodli, že zákon o ochraně ovzduší je, vlivem desítek vylobbovaných změn, nedostačující. Přesto jej schválili. Zákon, který odkládá povinnosti velkých továren a elektráren vyčistit své technologie o čtyři roky, a zároveň prakticky bezodkladně zprošťuje 93 % dosud platících znečišťovatelů od poplatků za vypouštění karcinogenních a alergenních látek, je potřeba co nejdříve novelizovat.
kategorie: Právo na informace-Účast na rozhodování

20.2.2012 - 97 zahraničních a mezinárodních nevládních organizací vyzývá ministra průmyslu a premiéra ČR: Neomezujte registr znečišťování!
Osud práva na informace o toxických látkách, které v České republice naplňuje mimo jiné Integrovaný registr znečišťování (IRZ), není lhostejný ani zahraničním organizacím zabývajícím se ochranou životního prostředí či zdraví.
kategorie: Právo na informace

10.11.2011 - V právu na informace zůstává Česká republika na půl cesty
Míru demokracie, uplatňování práva a kvalitu života v různých zemích světa posuzuje nový světový žebříček. Nevládní organizace Acces Info Europe ze Španělska a Centrum pro právo a demokracii z Kanady sestavily hodnocení 89 zemí světa z hlediska kvality zákonů zaručujících právo na informace. Česká republika získala z maximálního možného počtu 150 bodů pouze 69.
kategorie: Právo na informace

15.9.2011 - Ministr Kocourek chce omezit právo veřejnosti na informace o toxických látkách
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje, aby nadále do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) ohlašovaly své emise a informace o odpadech jen firmy, jejichž činnost sleduje evropský registr úniků a přenosů (EPRTR). Současně by podniky měly přestat ohlašovat většinu látek produkovaných do odpadů.
kategorie: Právo na informace


Diskuse na téma

Jak by se mohl zlepšit Integrovaný registr znečišťování? Jak hodnotíte uživatelskou vstřícnost webu IRZ? Najdete snadno data a informace, které potřebujete? Je web připravený pro laickou veřejnost? Jaké jsou vaše nápady a podněty?

Odpovědi na položené otázky
Jindřich Petrlík, Arnika, 6. 11. 2006
Jak by se mohl zlepšit Integrovaný registr znečišťování?

Český Integrovaný registr má několik zásadních nedostatků. Podniky nemusí ohlašovat vstupy nebezpečných látek do výroby, takže chybí jedna strana rovnice vstupy versus výstupy. Z toků látek vypouštěných či opouštějících nějakou cestou provozy zásadně chybí informace o tzv. přenosech uvnitř provozů. Tím mám na mysli, že chybí především informace o obsahu látek v odpadech končících na vnitřní skládce odpadů či ve spalovně umístěné uvnitř provozovny. Takto se například veřejnost nedozví, kolik rtuti končí v odpadech na vnitřní skládce Spolany Neratovice, přestože je na jiném břehu Labe než většina ostatních provozů této chemičky.

Rovněž chybí povinnost ohlašovat obsahy nebezpečných látek v odpadech, které jsou používány v certifikovaných výrobcích či materiálech. To je případ obsahu látek ve směsi strusky a popílku opouštějící brány liberecké spalovny. Lidé se tak nedozví, kolik nebezpečných látek tento materiál obsahuje jen proto, že má certifikát stavební suroviny, přitom jde o tentýž druh odpadu, ve kterém obsah nebezpečných látek do IRZ ostatní spalovny ohlašují.

Dalším slabým místem českého IRZ jsou špatně nastavené ohlašovací prahy u některých látek. Například pro hexachlorbenzen je ohlašovací práh pro emise do ovzduší (při jeho překročení je provoz povinen nahlásit množství látky v emisích) stanoven na úrovni 10 kg za rok. Přitom celkové roční emise pro Českou republiku se odhadují na úrovni poloviny stanoveného limitu. Je tudíž nesmysl očekávat, že by takto stanovený práh překročil jakýkoliv průmyslový podnik v celé republice. Podobně, i když méně okatě, je tomu s ohlašovacími prahy pro většinu dalších perzistentních organických látek - například pro dioxiny či polychlorované bifenyly. Za bližší analýzu by stály i ohlašovací prahy pro polybromované difenylétery (PBDE), pokud to Česká republika či celá Evropská unie myslí vážně s omezováním těchto zdraví lidí a životnímu prostředí nebezpečných látek.

Rozhodně by se neměl omezovat rozsah informací v IRZ, jak to navrhuje nový zákon předložený k projednání Vládě ČR. Na zveřejněných datech v IRZ se dá také snadno ukázat, co se lidé podle horší, ministerstvy zemědělství a průmyslu a obchodu prosazované, varianty nového zákona o podnicích nedozvědí. Mají to být především údaje o látkách končících v odpadech, které navrhuje z IRZ vypustit jedna ze dvou variant navrženého zákona.

Obě varianty počítají s tím, že z registru zmizí většina dat o vypouštění formaldehydu, styrenu i celé řadě dalších látek, protože je vypouštějí ve značném množství podniky, které nebudou mít podle nového zákona povinnost do registru ohlašovat. Množství styrenu vypuštěného do ovzduší ohlásilo 42 provozů za rok 2004 a 44 provozů za rok 2005. Podle nového zákona toto množství řádově klesne. Nikoliv však proto, že by kleslo zatížení prostředí, ale proto, že ministerstvo má připravené změkčení zákona.

Změny byly navrženy v souvislosti se sladěním s legislativou Evropské unie, ale takové razantní omezení informací evropská legislativa nevyžaduje. Jde evidentně o ústupek tlaku průmyslu. Je to škoda, protože Česká republika by se mohla svým registrem chlubit. Po zásahu průmyslové lobby nebude mít čím.

Jak hodnotíte uživatelskou vstřícnost webu IRZ?

Web IRZ se mi líbí a příjemně mne překvapil. Navíc se rok od roku zlepšuje. Jako velice vstřícnou hodnotím volbu vyhledávání dat jak pro obce a kraje, tak podle jednotlivých toků nebezpečných látek či možnost zadat vyhledání informací o jedné látce. Internetová prezentace takto komplexní databáze informací není nikdy jednoduchá. Proto její autoři zaslouží poklonu, protože tento úkol podle mého soudu zvládli velice dobře.

Najdete snadno data a informace, které potřebujete?

Já ano, ale myslím, že podle toho nelze soudit, zda jsou snadno dostupná pro někoho, kdo na tento web přijde poprvé. Trochu skrytá a špatně inzerovaná mi připadá možnost sestavení žebříčků podle jednotlivých látek, což jsou jediné žebříčky, které web umožňuje a mělo by to na webu být lépe „prodáno“.

Je web připravený pro laickou veřejnost?

Myslím, že celkem ano. Pomohlo by však, kdyby bylo možné se z názvů látek ve všech aplikacích webu dostat přímo na informace o nich. To jsem na webu IRZ nenašel. Jinak je však podle mne celkem uživatelsky příjemný a srozumitelný i pro laika.

Jaké jsou vaše nápady a podněty?

Webu či Integrovanému registru znečišťování obecně by pomohly žebříčky znečišťovatelů sestavené podle látek seřazených do skupin podle toho, jak působí na lidské zdraví anebo životní prostředí. Zatím je děláme sami. Určitě by však pro lidi bylo uživatelsky příjemnější mít tyto informace pohromadě na stejných webových stránkách. Mám pocit, že se ministerstvo zatím bojí nějak „známkovat“ firmy a že jde o politické rozhodnutí. Přitom se právě sestavování žebříčků ukázalo jako účinný nástroj při snižování emisí a obsahu nebezpečných látek v odpadech ve všech zemích, kde byl podobný registr zaveden. Na druhé straně je nutné říci, že ve všech také s podobnými žebříčky začínaly nevládní ekologické organizace.

Dalším vylepšením internetové prezentace by bylo uživatelsky přátelštější propojení s mapovými aplikacemi, takže by si lidé snadno našli nejbližší podniky, pro které jsou nějaká dostupná data podle místa svého bydliště, umístění chaty či chalupy. Myslím, že by to nemuselo být příliš složité a některé ze zahraničních webových prezentací takové propojení a vyhledávání umožňují. Rovněž by krokem vpřed bylo, kdyby se při zadání jména obce nabízela také možnost vyhledat nejbližší znečišťovatele a vyhledávání se neomezilo jen na katastr obce.

Jinak ale myslím už nelze příliš, co současné podobě vytknout. Musím říci, že mne příjemně překvapila a uvítal jsem také letošní vylepšení o statistiky podle krajů a hlavně o lépe zpracované profily jednotlivých látek v registru. Je vidět, že je dělali profesionálové.

Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika
Reagovat


-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit