Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    PRÁVO VĚDĚT - Pod pokličkou není tma!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy
- Slovníček

Právo na informace

Právo vědět - Právo na informace

Ve společnosti, která si na svobodnou jen hraje, leží na všem, co se vaří v kuchyni mocných, těžká poklička. Jen málo zasvěcenců má právo ji občas zvednout a zamíchat často nevábnou směs, kterou jsou krmeni kmáni v podhradí. Právo vědět znamená právo každého strávníka znát, co se na něj připravuje. Občanská společnost je společností bez pokličky.

V této sekci se dozvíte, jak využívat právo na informace a jaké k tomu existují nástroje, jak žádat informace o životním prostředí a jak získávat informace o chemických látkách. Sekce mají vždy svou „evropskou“ část. V nich se dozvíte, jak je na tom v dané oblasti Evropská unie a její úřady a také vybrané evropské země. Evropská část může tedy sloužit nejen jako návod, jak postupovat při žádosti o informace v rámci EU, ale také jako porovnání, jak se liší české zákony od těch evropských. V této sekci také najdete:

  • návody, jak žádat české i evropské úřady o informace a jak postupovat, když jsou odepírány;
  • základní právní normy, které se týkají práva na informace;
  • rozbor vybraných kauz, zkušeností a průzkumů z oblasti získávání informací od úřadů;
  • příklady, jak funguje právo vědět v některých evropských zemích
  • odkazy na další zajímavé weby;
Začněte využívat práva vědět!

Aktuálně: Přečtěte si a zapojte se do diskuse na téma k IRZ:

Jak by se mohl zlepšit Integrovaný registr znečišťování? Jak hodnotíte uživatelskou vstřícnost webu IRZ? Najdete snadno data a informace, které potřebujete? Je web připravený pro laickou veřejnost? Jaké jsou vaše nápady a podněty?

 

Právo vědět v ČR

Právo vědět neboli právo na informace je u nás upraveno především dvěma zákony, které můžete a měli byste využít:
- zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím je obecná úprava práva na informace
- zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí upravuje oblast poskytování informací ve vztahu k životnímu prostředí.
Pokud speciální zákon 123/1998 Sb. neobsahuje zvláštní úpravu pro informaci, kterou požadujete, uplatní se obecný předpis – zákon 106/1999 Sb.

Právo na informace také upravuje Listina základních práv a svobod, a to ve dvojí podobě.
Jednak jako základní politické právo – právo na informace v čl. 17:
- odst. 1: Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
- odst. 5: Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.
Jednak jako jedno z práv hospodářských, sociálních a kulturních v čl. 35:
- odst. 2: Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.

 

Právo vědět a Evropská unie

V Evropské unii bylo potřeba vyřešit přístup občanů k dokumentům a informacím na dvou úrovních:

  • Přístup k informacím úřadů EU
  • Přístup k informacím v členských státech

Přístup k informacím v držení úřadů EU je ošetřen Směrnicí číslo 1049/2001 Evropského parlamentu a Rady z 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise. Stručně řečeno, směrnice upravuje způsob, jakým mohou získávat občané informace od těchto evropských institucí.

Na úrovni národních politik pak existuje Směrnice číslo 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí, která stanoví určité mantinely pro legislativu v členských státech. Této směrnici se pak jednotlivé státy mají za úkol přiblížit při vydávání národních zákonů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17.11.2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru pak tvoří rámec pro opakované zpřístupňování těchto informací v členských státech.

Související zprávy

4.7.2012 - Ivanovičtí i NESEHNUTÍ se postavili za zaměstnance a zaměstnankyně Bauhausu
Nevládní organizace NESEHNUTÍ podává trestní oznámení na neznámého pachatele, který podvedl pracovníky a pracovnice přijaté do ivanovického Bauhausu. Těm totiž bylo zatajeno, že stavba hobby marketu nemá stavební povolení a nemůže být otevřena. Bauhaus si pouze nechal vypracovat tzv. stavební certifikát soukromým autorizovaným inspektorem: tajně a bez zákonem požadovaných souhlasů sousedů a sousedek. Účinnost podezřelého certifikátu proto následně odložil soud.
kategorie: Právo na informace-Účast na rozhodování

3.5.2012 - Poslanci odhlasovali děravý zákon. Potřebuje novelu
Poslanci a poslankyně napříč politickým spektrem se 2. května shodli, že zákon o ochraně ovzduší je, vlivem desítek vylobbovaných změn, nedostačující. Přesto jej schválili. Zákon, který odkládá povinnosti velkých továren a elektráren vyčistit své technologie o čtyři roky, a zároveň prakticky bezodkladně zprošťuje 93 % dosud platících znečišťovatelů od poplatků za vypouštění karcinogenních a alergenních látek, je potřeba co nejdříve novelizovat.
kategorie: Právo na informace-Účast na rozhodování

20.2.2012 - 97 zahraničních a mezinárodních nevládních organizací vyzývá ministra průmyslu a premiéra ČR: Neomezujte registr znečišťování!
Osud práva na informace o toxických látkách, které v České republice naplňuje mimo jiné Integrovaný registr znečišťování (IRZ), není lhostejný ani zahraničním organizacím zabývajícím se ochranou životního prostředí či zdraví.
kategorie: Právo na informace

10.11.2011 - V právu na informace zůstává Česká republika na půl cesty
Míru demokracie, uplatňování práva a kvalitu života v různých zemích světa posuzuje nový světový žebříček. Nevládní organizace Acces Info Europe ze Španělska a Centrum pro právo a demokracii z Kanady sestavily hodnocení 89 zemí světa z hlediska kvality zákonů zaručujících právo na informace. Česká republika získala z maximálního možného počtu 150 bodů pouze 69.
kategorie: Právo na informace

15.9.2011 - Ministr Kocourek chce omezit právo veřejnosti na informace o toxických látkách
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) navrhuje, aby nadále do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) ohlašovaly své emise a informace o odpadech jen firmy, jejichž činnost sleduje evropský registr úniků a přenosů (EPRTR). Současně by podniky měly přestat ohlašovat většinu látek produkovaných do odpadů.
kategorie: Právo na informace


Diskuse na téma

Jak by se mohl zlepšit Integrovaný registr znečišťování? Jak hodnotíte uživatelskou vstřícnost webu IRZ? Najdete snadno data a informace, které potřebujete? Je web připravený pro laickou veřejnost? Jaké jsou vaše nápady a podněty?

Právo na informace, Aarhuská úmluva a Integrovaný registr znečišťování
Zuzana Drhová, Zelený kruh, 10. 10. 2006
Aarhuská úmluva (o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí) vnesla do oblasti zpřístupňování informací nový pohled. Tradičně se rozumí pod právem na informace právo občanů obracet se na úřady s dotazy, které státní správa musí v určené časové lhůtě zodpovědět, a pokud informace má a nejsou tajné, tak je i občanům poskytnout (zákon o právu na informace o životním prostředí, č. 123/1998 Sb. a zákon o svobodném přístupu k informacím č. 106/1999 Sb.).

Aarhuská úmluva však hovoří nejen o tomto pasivním zpřístupňování informací (odpovídání na dotazy), ale pověřuje státní správu povinností aktivně informace šířit. Zodpovědnost za to, že veřejnost je informována o stavu životního prostředí, potenciálních rizicích, jak jim předcházet a jak se v případě havárií chovat, nese veřejná správa. Má možnost k tomu využít řadu nástrojů – od podpory ekologické výchovy, osvětových akcí, informačních kampaní, až po zavádění ekologického značení výrobků či veřejně přístupných registrů.

V souvislosti s rozšířením internetu se zde otevírá velký prostor, jak různé cílové skupiny oslovit. Je jasné, že jiné informace vyhledává a ocení odborník, jiné informace jsou zajímavé pro laickou veřejnost. Aarhuská úmluva klade velký důraz na srozumitelnost poskytovaných informací, které jsou využitelné nejen odborníky.

Pozitivním příkladem aktivního zpřístupňování informací v České republice je bezesporu Integrovaný registr znečišťování. Je snadno dostupný na internetu (www.irz.cz), je přehledný a potřebné informace zde najdou jak ti, co informace do systému dodávají (znečišťovatelé), tak i veřejnost. Přesto se nelze ubránit tomu, že instrukce pro ohlašovatele emisí jsou návodnější, než informace pro veřejnost. Jsou zde mapky, data… ale jak jich využít, co říkají?

Na popularizaci integrovaného registru znečištění se do značné míry podílejí nevládní organizace Arnika, Hnutí DUHA a další, které s daty pracují, komentují je a formou tiskových sdělení dále šíří. Nic nebrání tomu, aby se webové stránky integrovaného registru znečištění postupně stávaly vstřícnější a atraktivnější pro veřejnost.

Máme jako uživatelé nápady a podněty, jak by se mohl IRZ z hlediska laické veřejnosti dále zlepšovat?
Reagovat


-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit