Jak na to Zákony Odkazy Slovníček

Právo na informace

Právo vědět - Právo na informace

Ve společnosti, která si na svobodnou jen hraje, leží na všem, co se vaří v kuchyni mocných, těžká poklička. Jen málo zasvěcenců má právo ji občas zvednout a zamíchat často nevábnou směs, kterou jsou krmeni kmáni v podhradí. Právo vědět znamená právo každého strávníka znát, co se na něj připravuje. Občanská společnost je společností bez pokličky.

V této sekci se dozvíte, jak využívat právo na informace a jaké k tomu existují nástroje, jak žádat informace o životním prostředí a jak získávat informace o chemických látkách. Sekce mají vždy svou „evropskou“ část. V nich se dozvíte, jak je na tom v dané oblasti Evropská unie a její úřady a také vybrané evropské země. Evropská část může tedy sloužit nejen jako návod, jak postupovat při žádosti o informace v rámci EU, ale také jako porovnání, jak se liší české zákony od těch evropských. V této sekci také najdete:

• návody, jak žádat české i evropské úřady o informace a jak postupovat, když jsou odepírány;
• základní právní normy, které se týkají práva na informace;
• rozbor vybraných kauz, zkušeností a průzkumů z oblasti získávání informací od úřadů;
• příklady, jak funguje právo vědět v některých evropských zemích
• odkazy na další zajímavé weby;

Aktuálně: Přečtěte si a zapojte se do diskuse na téma k IRZ:

Jak by se mohl zlepšit Integrovaný registr znečišťování? Jak hodnotíte uživatelskou vstřícnost webu IRZ? Najdete snadno data a informace, které potřebujete? Je web připravený pro laickou veřejnost? Jaké jsou vaše nápady a podněty?

Právo vědět v ČR

Právo vědět neboli právo na informace je u nás upraveno především dvěma zákony, které můžete a měli byste využít:
- zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím je obecná úprava práva na informace
- zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí upravuje oblast poskytování informací ve vztahu k životnímu prostředí.
Pokud speciální zákon 123/1998 Sb. neobsahuje zvláštní úpravu pro informaci, kterou požadujete, uplatní se obecný předpis – zákon 106/1999 Sb.

Právo na informace také upravuje Listina základních práv a svobod, a to ve dvojí podobě.
Jednak jako základní politické právo – právo na informace v čl. 17:
- odst. 1: Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
- odst. 5: Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon.
Jednak jako jedno z práv hospodářských, sociálních a kulturních v čl. 35:
- odst. 2: Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.

Právo vědět a Evropská unie

V Evropské unii bylo potřeba vyřešit přístup občanů k dokumentům a informacím na dvou úrovních:

• Přístup k informacím úřadů EU
• Přístup k informacím v členských státech

Přístup k informacím v držení úřadů EU je ošetřen Směrnicí číslo 1049/2001 Evropského parlamentu a Rady z 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise. Stručně řečeno, směrnice upravuje způsob, jakým mohou získávat občané informace od těchto evropských institucí.

Na úrovni národních politik pak existuje Směrnice číslo 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí, která stanoví určité mantinely pro legislativu v členských státech. Této směrnici se pak jednotlivé státy mají za úkol přiblížit při vydávání národních zákonů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17.11.2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru pak tvoří rámec pro opakované zpřístupňování těchto informací v členských státech.