Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
ZPRAVODAJ - aneb co se děje
 ZPRAVODAJSTVÍ

<zpět do souhrnu zpráv

Monika Klimentová: Smutné zjištění – i na magistrátech převládnou kravaty


18. 10. 2006 - PRAHA [Fórum 50%, o.s.]

Podruhé se letos zamýšlí sdružení Fórum 50% nad volbami z genderového hlediska. Tentokrát jsou objektem analýzy řádné doplňovací volby do Senátu a komunální volby do zastupitelstev 23 statutárních měst ČR a Prahy.

Podíl žen v Poslanecké sněmovně Parlamentu po červnových volbách poklesl. Fórum 50% proto zajímalo, jaké bude po říjnových volbách zastoupení žen v jeho Horní komoře, ale také, jak vypadá situace na úrovni komunální.

Podíl nominovaných žen v říjnových volbách do Senátu v příslušné třetině volebních obvodů (tzn. 27 obvodech) se od roku 1996 neustále zvyšuje. Jestliže v prvních volbách do Senátu činil ve sledovaných volebních obvodech 11,5 % (22 kandidátek), v roce 2000 to bylo již 16,5 % (26 kandidátek) a v letošních podzimních volbách vzrostl na 18,2 % (38 kandidátek). Zároveň klesá počet volebních obvodů, ve kterých mezi kandidujícími nenajdeme ani jednu ženu. V roce 1996 jich bylo osm, v roce 2000 devět a v nadcházejících volbách stále ještě takových obvodů existuje 6.

V senátních volbách přitom kandiduje nejvíce političek za dvě největší politické strany. Podíl nominovaných žen sice stále ještě nepřekračuje kritickou 30% hranici, nicméně 22 % kandidátek ČSSD a v případě ODS dokonce 26 % můžeme považovat za velice slušný výsledek. Obě strany navíc toto procento oproti prvním senátním volbám v roce 1996 významně navýšily (ČSSD čtyřikrát, ODS více než dvakrát). Zajímavou skutečností je, že obě strany nominovaly ženské kandidátky ve většině případů ve stejných obvodech.

Tradičně nízký je podíl kandidujících žen v KDU-ČSL, tvoří 10 %. Překvapivým zklamáním jsou výsledky genderové analýzy kandidujících za KSČM, která nominovala jen dvě ženy. Ve volbách 2000 přitom tvořily 30 % všech kandidujících. Těžkosti s hledáním potenciálních senátorek mezi členy malých stran ilustrují Strana zelených a SNK – ED. Obě strany přitom mají tématiku rovnosti žen a mužů ve své agendě, Zelení dokonce jako první a zatím jediná strana zavedli vnitrostranické kvóty. V senátních volbách ovšem za Stranu zelených kandidují pouze tři političky, za Evropské demokraty dvě. Z hlediska zastoupení žen je zajímavé zmínit politické uskupení Politika 21. Strana postavila své kandidáty a kandidátky v celkem 12 volebních obvodech a hned v sedmi z nich nominovala ženu (56 % kandidujících). Mezi kandidátky patří známé osobnosti z nejrůznějších oblastí. Podle volebního programu, kde najdeme mimochodem také zrušení senátu, se nicméně nezdá, že by strana stavěla politickou agendu na svém ženství a prosazovala rovnost obou pohlaví na politické scéně.

Hodnocení komunálních voleb do všech obecních zastupitelstev by byl velmi rozsáhlý úkol. Analýza se proto zaměřuje na zastoupení žen v zastupitelstvech statutárních měst (včetně Prahy) a v jejich městských radách; zjišťuje ovšem také, zda a jak často se ženy vyskytují na primátorských pozicích a postech jejich náměstkyň a náměstků. Průměrné zastoupení žen v zastupitelstvech českých statutárních měst je něco málo přes 16 %. Rada města je orgán, jehož členové a členky jsou voleny zastupitelstvem města, radní prochází proto dalším kolem výběru. Také zde je zastoupení žen výrazně menší než zastoupení mužů, dosahuje v průměru pouhých 13 %. Na nejvyšší pozici primátora a primátorky najdeme ve sledované skupině měst pouhé tři ženy - Ing., Mgr. Ivanu Řápkovou v Chomutově, Ing. Evu Richtrovou ve Frýdku-Místku a PaedDr. Miladu Halíkovou v Havířově. Nejvyššího zastoupení žen v zastupitelstvu (28 %), radě (30 %) a na pozicích náměstkyň a náměstků primátora (3 ze 4) je dosaženo v Liberci. Nejslabší je naopak situace ve čtyřech největších městech – Praze, Brně, Plzni a Ostravě.

Nedá se přitom říci, že by nekandidoval dostatek žen. Ve volbách v roce 2002 bylo na kandidátních listinách tehdejších 19 statutárních měst a Prahy v průměru 29,6 % nominovaných žen, v letošních volbách se toto číslo ještě mírně zvýšilo na necelých 31 %. Bohužel jsou, jak už je u nás zvykem, nominovány většinou na nevolitelných místech. Nejmenší zastoupení žen vykazují kandidátní listiny ODS, která z celkového počtu kandidujících do zastupitelstva statutárních měst a Prahy nominovala průměrně pouze necelých 21 % žen, což je ještě o 2 % méně než v předešlých komunálních volbách. Také na prvních deset volitelných míst nominovali Občanští demokraté ze všech stran nejméně žen, žena kandidátka v první desítce chybí v polovině sledovaných měst.

Ženy tvoří čtvrtinu nominovaných za ČSSD, u KSČM a KDU-ČSL toto procento překročilo 30% hranici. Nejhoršího skóre ovšem dosáhly ženy na kandidátních listinách uvedených politických stran v největších městech. Komunistům se jinak podařilo sestavit pět víceméně genderově vyrovnaných seznamů kandidujících, za Křesťanské demokraty kandiduje v Kladně v první desítce dokonce 8 žen.

Strana zelených je malou, v parlamentu nově zastoupenou stranou, která v roce 2002 kandidovala jen ve 12 ze sledovaných měst. Letos ovšem její kandidátky a kandidáty budou moci voličky a voliči podpořit ve všech 23 statutárních městech a Praze. Také podíl žen na celkovém počtu nominovaných se výrazně zvýšil a to z 32,8 na 43,2 %. Strana zelených navíc jako jediná nominovala z více než 30 % ženy také v Praze - nominované ženy tvoří více než 45 % kandidujících. Kandidátní listiny byly navíc ve 14 ze sledovaných měst sestaveny genderově vyrovnaně s využitím zipového pravidla, a to i v největších městech Praze a Brně.

Podpora žen, které se rozhodly vstoupit do politiky, je u české veřejnosti jasně patrná. Tento fakt nicméně stále silně kontrastuje s jejich skutečným zastoupením na naší politické scéně. Podpora veřejnosti se neodráží ve strategiích politických stran, které stále vesměs nenominují dostatečné počty ženských kandidátek. Bohužel se ale ukázalo, že situace není výrazně lepší ani na komunální úrovni, jak by mohlo vyplynout z argumentů mnohých politiků ale také výzkumů veřejného mínění. V orgánech statutárních měst se podíly žen blíží hodnotám jejich zastoupení např. v parlamentu. Potřeba pozitivních ženských vzorů je přitom důležitým klíčem k motivaci širších vrstev žen účastnit se politického rozhodování.

Autorka: Monika Klimentová, o.s. Fórum 50%, 18.10.2006

Komentáře






< zpět do souhrnu zpráv

 KALENDÁŘ AKCÍ

pátek 5. ledna 2018 20:00 - 22:00 -
Landauer. Prezident [cz,  en,  mkc]

Srdečně Vás zveme na promítání filmu o židovském prezidentovi německého fotbalového klubu Bayern Mnichov. 

• místo: kino Ponrepo
• pořádají:
• kontakt:

.........

Širší přehled akcí v občanské společnosti najdete v Kalendáři akcí Econnectu



-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

NAVRCHOLU.cz