Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    ÚČAST NA ROZHODOVÁNÍ - Zapojte se, stojí to za to!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy
- Slovníček

Účast na rozhodování

Účast na rozhodování

Občanská společnost zůstává fiktivním konceptem, pokud se na rozhodování o podstatných společenských otázkách nepodílí veřejnost. Ta může být přitom této možnosti zbavena politickým uspořádáním společnosti, nebo se ze spolurozhodování může vyloučit sama - pasivitou nebo kvůli neznalosti nástrojů, jež je nutné při podílu na rozhodování v moderním státě využít. Přitom problémů, k jejichž řešení může občan svojí aktivitou přispět, je mnoho.

V oblasti Účast na rozhodování najdete:

  • Konkrétní návody, jak se může každý občan do rozhodování zapojit u nás a také v Evropské unii – jak oslovit se svými požadavky úřady, jak založit občanské sdružení, jak uspořádat demonstraci, referendum, petici, veřejné slyšení apod.
  • Informace o právech občana a legislativě, která mu přitom může být oporou.
  • Odkazy na další zajímavé weby věnované tématu spoluúčasti
  • Příklady, jak to funguje ve vybraných evropských zemích

Aktuálně: Přečtěte si a zapojte se do diskuse na téma:

Může veřejnost fakticky ovlivnit zastavění určitého území (např. průmyslová zóna, sklady, supermarket, garáže, lyžařská sjezdovka)? Jak? Proč? Jaká jsou rizika zapojování veřejnosti? Jaké jsou vaše zkušenosti?
Co by bylo potřeba změnit či zlepšit, aby intervence veřejnosti měly vetší efekt a aby se omezily rizika zapojování veřejnosti?

Účast na rozhodování a Evropská unie

Větší pozornost otázce zapojování veřejnosti a občanských organizací do rozhodovacích procesů v EU věnuje Evropská unie od konce 90. let. Základem pro účast veřejnosti na dění v EU se stal princip partnerství a veřejné konzultace.

Zapojení veřejnosti do rozhodování a také přístup k informacím se poprvé staly součástí evropského práva v roce 1990, kdy byla přijata směrnice o přístupu k informacím o životním prostředí. Požadavek na zapojení veřejnosti je dnes obsažen i v dalších směrnicích.

Obecné principy zapojování veřejnosti je možné shrnout do bodů, které vycházejí z Aarhuské úmluvy a z dokumentu „Všeobecné principy a minimální standardy pro konzultace Komise se zainteresovanými stranami“.

Na evropské úrovni je participativní demokracie kombinací tzv. sociálního a občanského dialogu. Tyto dva druhy dialogu zapojují občanskou společnost a poskytují jí příležitost ovlivnit rozhodování.

Související zprávy

3.3.2014 - Problémy se zprovozněním Blanky město nepálí. Namísto řešení otálí
Magistrát měl do konce roku 2013 prověřit, jak pomoci Praze od problémů po zprovoznění Blanky, ale zaspal. Iniciativa Auto*Mat kvůli tomu interpelovala náměstka Nouzu, ale ten má dost času i na odpovědi. Na dotazy totiž chce odpovědět písemně do 30 dní.
kategorie: Účast na rozhodování

7.2.2014 - Chalupova vyhláška ohrožuje stromy. Je nelegální, potvrdil ombudsman
Říká se jí „kácecí vyhláška“, platí zhruba půl roku a bude se muset novelizovat. Vyplývá to z dopisu, který zástupce ombudsmana zaslal novému ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) a dal tak za pravdu i Arnice.
kategorie: Účast na rozhodování

10.1.2014 - Děti Země žalují ŘSD ČR za utajování informací o D8
První letošní žaloba Dětí Země směřuje proti dálnici D8, kterou se od roku 2007 snaží Ředitelství silnic a dálnic ČR v Českém středohoří postavit. Důvodem jejího podání je utajení rozsahu právní činnosti advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři při zastupování ŘSD ČR v deseti soudních řízeních.

kategorie: Účast na rozhodování

6.1.2014 - Rekreační parky? Brněnská radnice chce ve skutečnosti do zeleně pustit supermarkety
V rozporu s veřejnou prezentací aktualizace územního plánu navrhuje Magistrát města Brna v textu závazné vyhlášky, aby se v zeleni a lesích mohly stavět supermarkety. O rekreačních parcích je zde jedna neurčitá věta, která jejich vznik nezajistí.
kategorie: Účast na rozhodování

9.12.2013 - Kanál u Přelouče je potřetí bez územního rozhodnutí
Krajský úřad v Pardubicích zrušil dne 28. listopadu 2013 územní rozhodnutí pro plavební kanál u Přelouče, které vydal Městský úřad Přelouč dne 17. prosince 2012. Úspěšné odvolání podala občanská sdružení Přátelé Slavíkových ostrovů a Děti Země. Krajský úřad stavebnímu úřadu především vytknul, že se pečlivě a přesvědčivě nezabýval všemi námitkami obou občanských sdružení, čímž závažným způsobem porušil zákon. Územní řízení probíhá devět let a územní rozhodnutí bylo zrušeno již třikrát.
kategorie: Účast na rozhodování


Diskuse na téma

Může veřejnost fakticky ovlivnit zastavění určitého území (např. průmyslová zóna, sklady, supermarket, garáže, lyžařská sjezdovka)? Jak? Proč? Jaká jsou rizika zapojování veřejnosti? Jaké jsou vaše zkušenosti?
Co by bylo potřeba změnit či zlepšit, aby intervence veřejnosti měly vetší efekt a aby se omezily rizika zapojování veřejnosti?

Reakce na příspěvek pana Zbořila
Jiří Nezhyba, 25. 9. 2006
Dovolím si zareagovat na příspěvek pana Ing. Zbořila ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, který jako typický příklad „nesprávné účasti veřejnosti“ uvádí kauzu továrny na výrobu klasických, dnes již technicky zastaralých, obrazovek společnosti LG.Philips Displays Czech Republic, s.r.o. (dále jen „LGPD“) v Hranicích. Předně se však musím proti informacím uvedeným článku a jeho celkovému vyznění ohradit. Argumentace pana Zbořila totiž vychází ze zjevné neznalosti faktů týkajících se povolovacích procesů pro LGPD a angažmá Ekologického právního servisu (dále jen „EPS“) v některých z nich, např. v procesu tzv. integrovaného povolování. Pomiňme nyní fakt, že LGPD nelegálně získal již územní rozhodnutí a že více než dva roky (od září 2001 do ledna 2004) provozoval svou výrobu v rozporu se zákonem o prevenci závažných havárií (č. 353/1999 Sb.) bez existence schváleného bezpečnostního programu prevence a že na tento zjevně nezákonný postup ani LGPD ani kompetentní orgány v zásadě nijak nereagovaly. V květnu roku 2004, tedy před dvěma lety, podal EPS žalobu proti integrovanému povolení. Namítal v ní mimo jiné panem Zbořilem správně uvedenou skutečnost nedostatečného posouzení závodu jako celku, tedy nejen dvou, ale i dalších více než deset zdrojů znečišťování, které jsou součástí technologického centra LGPD, což je mimochodem samotnou podstatou integrovaného povolování: komplexně, integrovaně posoudit dopady továrny na životní prostředí a stanovit podmínky jejího provozu. Další věcné důvody, které EPS namítal a které vedly soud k tomu, že integrované povolení zrušil, byly např. nesprávně stanovené podmínky provozu továrny na úseku ochrany vod, ovzduší či odpadů. Tedy záležitosti věcné a bytostně se dotýkající ochrany životního prostředí. Žádný chladný kalkul, pane Zbořile.

K tomu je třeba vyvrátit mylné přesvědčení mnohých odpůrců účasti veřejnosti, k nimž zřejmě pan Zbořil patří, že soudy ruší rozhodnutí třeba i kvůli nepodstatným nebo jen formálním chybám. Opak je pravdou, soudce může zrušit rozhodnutí pouze tehdy, kdy vady řízení nebo rozhodnutí samého měly vliv na jeho zákonnost nebo zasáhly do práv žalobce. A to se stalo v případě LGPD. V opakovaném řízení o vydání integrovaného povolení EPS namítal zjevný rozpor rozsahu posouzení žádosti LGPD s evropskou směrnicí o integrované prevenci, tento požadavek pak vzneslo i samotné město Hranice hájící zájmy místních občanů, ale MŽP a Krajský úřad na tuto argumentaci nepřistoupily. Proto v dubnu 2006 přišla druhá žaloba ze strany EPS.

Pan Zbořil píše: „...výstavba závodu nebyla dokončena a závod tudíž neměl a nemá jiný výrobní program. Je to náhoda nebo důsledek právě účasti „nedotčené“ veřejnosti? Vsadím se, že je to spíš to druhé.“ Je skutečně úsměvné domnívat se, že by snad EPS mohl takto ovlivňovat rozhodování managementu nadnárodních společností Royal Philips a LG Electronics o tom, zda a jaký bude výrobní program jejich hranického závodu. Továrna LGPD byla dokončena, nicméně nebyla realizována plánovaná 2. etapa, a to však zřejmě z důvodu, že prodej klasických obrazovek vykazoval setrvalý pokles, a bylo by zřejmě nepříliš prozíravé snažit se stavět další linky na jejich výrobu. A pokud mohlo jít o možnost budování nové linky na LCD a EPS snad nějak mohl rozhodování managementu nepřímo svými aktivitami ovlivnit, pak je jen dobře, že si snad vedení LG.Philips uvědomilo, že ať benefitování z nezákonných rozhodnutí úřadů či vlastní postup v rozporu se zákony se jí nemůže vyplatit. Pokud jim to jinde procházet může, pak je jen dobře, že nikoliv u nás v České republice.

Pokud se pan Zbořil snaží důsledky krachu holdingu LG.Philips Displays a jeho rozhodnutí umístit továrnu na výrobu módních LCD do jiné země „s příznivějším investorským klimatem“ (zřejmě do Polska), spojovat s aktivitami EPS, jde o nepodložená tvrzení překrývající podstatu věci: Mateřské společnosti Royal Philips a LG Electronics svou divizi „Displays“ zadlužili tak, že celý základní kapitál LGPD (3,85 miliardy Kč) bylo nutno zastavit ve prospěch banky. K čemu mohly sloužit peníze získané z jejích úvěrů? K udržení výroby klasických obrazovek v Hranicích nebo přechodu na výrobu LCD? To stěží. Mateřské společnosti jej mohly použít např. právě pro rozvoj své dynamicky se rozvíjející divize „LCD“. Kdo je tedy v tomto případě za současný stav odpovědný? Nikoliv Ekologický právní servis, který se účastnil některých povolovacích procesů, ale management těchto dvou nadnárodních společností.

Chápu, že panu Zbořilovi je občanský sektor se svou účastí veřejnosti na rozhodování ve věcech životního prostředí trnem v oku. Ano, snad v méně významných kauzách se tu a tam objeví nějaká „nezbedná“ či prostě jen nezkušená nevládní organizace, která určitému investičnímu projektu odporuje jaksi z podstaty, bez skutečné věcné a právní argumentace. Nicméně i tento její „odpor“ je naprosto legitimní. Pokud někdo argumenty nemá, nebo jsou mylné, úřady takovým námitkám prostě nemůže vyhovět, tím méně pak soud.

Vzhledem k tomu, že i další paušalizující a generalizující tvrzení pana Zbořila o „mechanizmu působení zástupců veřejnosti“ a činnosti nevládních organizací nejsou nijak doložena, nebudu se k nim v tomto svém krátkém příspěvku jakkoli vyjadřovat. Stejně tak já bych mohl hovořit o tom, jak investoři nerespektují právní předpisy a o časté a do nebe volající nekompetentnosti mnohých úředníků, kteří nejsou schopni hájit veřejné zájmy, např. na ochraně životního prostředí. Narozdíl od pana Zbořila však mám pro svá tvrzení mnohé důkazy, přičemž některé z nich lze nalézt např. na webových stránkách EPS (www.eps.cz).

Mgr. Jiří Nezhyba, trvale bytem v Hranicích
právník a člen Ekologického právního servisu
Reagovat


-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit