 Účast na rozhodování
Účast na rozhodování
Občanská společnost zůstává fiktivním konceptem, pokud se na rozhodování o podstatných společenských otázkách nepodílí veřejnost. Ta může být přitom této možnosti zbavena politickým uspořádáním společnosti, nebo se ze spolurozhodování může vyloučit sama - pasivitou nebo kvůli neznalosti nástrojů, jež je nutné při podílu na rozhodování v moderním státě využít. Přitom problémů, k jejichž řešení může občan svojí aktivitou přispět, je mnoho.
V oblasti Účast na rozhodování najdete:
- Konkrétní návody, jak se může každý občan do rozhodování zapojit u nás a také v Evropské unii – jak oslovit se svými požadavky úřady, jak založit občanské sdružení, jak uspořádat demonstraci, referendum, petici, veřejné slyšení apod.
- Informace o právech občana a legislativě, která mu přitom může být oporou.
- Odkazy na další zajímavé weby věnované tématu spoluúčasti
- Příklady, jak to funguje ve vybraných evropských zemích
Aktuálně: Přečtěte si a zapojte se do diskuse na téma:
Může veřejnost fakticky ovlivnit zastavění určitého území (např. průmyslová zóna, sklady, supermarket, garáže, lyžařská sjezdovka)? Jak? Proč? Jaká jsou rizika zapojování veřejnosti? Jaké jsou vaše zkušenosti?
Co by bylo potřeba změnit či zlepšit, aby intervence veřejnosti měly vetší efekt a aby se omezily rizika zapojování veřejnosti?
Účast na rozhodování a Evropská unie
Větší pozornost otázce zapojování veřejnosti a občanských organizací do rozhodovacích procesů v EU věnuje Evropská unie od konce 90. let. Základem pro účast veřejnosti na dění v EU se stal princip partnerství a veřejné konzultace.
Zapojení veřejnosti do rozhodování a také přístup k informacím se poprvé staly součástí evropského práva v roce 1990, kdy byla přijata směrnice o přístupu k informacím o životním prostředí. Požadavek na zapojení veřejnosti je dnes obsažen i v dalších směrnicích.
Obecné principy zapojování veřejnosti je možné shrnout do bodů, které vycházejí z Aarhuské úmluvy a z dokumentu „Všeobecné principy a minimální standardy pro konzultace Komise se zainteresovanými stranami“.
Na evropské úrovni je participativní demokracie kombinací tzv. sociálního a občanského dialogu. Tyto dva druhy dialogu zapojují občanskou společnost a poskytují jí příležitost ovlivnit rozhodování.
Související zprávy
3.3.2014 - Problémy se zprovozněním Blanky město nepálí. Namísto řešení otálí
Magistrát měl do konce roku 2013 prověřit, jak pomoci Praze od problémů po zprovoznění Blanky, ale zaspal. Iniciativa Auto*Mat kvůli tomu interpelovala náměstka Nouzu, ale ten má dost času i na odpovědi. Na dotazy totiž chce odpovědět písemně do 30 dní.
kategorie: Účast na rozhodování
7.2.2014 - Chalupova vyhláška ohrožuje stromy. Je nelegální, potvrdil ombudsman
Říká se jí „kácecí vyhláška“, platí zhruba půl roku a bude se muset novelizovat. Vyplývá to z dopisu, který zástupce ombudsmana zaslal novému ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) a dal tak za pravdu i Arnice.
kategorie: Účast na rozhodování
10.1.2014 - Děti Země žalují ŘSD ČR za utajování informací o D8
První letošní žaloba Dětí Země směřuje proti dálnici D8, kterou se od roku 2007 snaží Ředitelství silnic a dálnic ČR v Českém středohoří postavit. Důvodem jejího podání je utajení rozsahu právní činnosti advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři při zastupování ŘSD ČR v deseti soudních řízeních.
kategorie: Účast na rozhodování
6.1.2014 - Rekreační parky? Brněnská radnice chce ve skutečnosti do zeleně pustit supermarkety
V rozporu s veřejnou prezentací aktualizace územního plánu navrhuje Magistrát města Brna v textu závazné vyhlášky, aby se v zeleni a lesích mohly stavět supermarkety. O rekreačních parcích je zde jedna neurčitá věta, která jejich vznik nezajistí.
kategorie: Účast na rozhodování
9.12.2013 - Kanál u Přelouče je potřetí bez územního rozhodnutí
Krajský úřad v Pardubicích zrušil dne 28. listopadu 2013 územní rozhodnutí pro plavební kanál u Přelouče, které vydal Městský úřad Přelouč dne 17. prosince 2012. Úspěšné odvolání podala občanská sdružení Přátelé Slavíkových ostrovů a Děti Země. Krajský úřad stavebnímu úřadu především vytknul, že se pečlivě a přesvědčivě nezabýval všemi námitkami obou občanských sdružení, čímž závažným způsobem porušil zákon. Územní řízení probíhá devět let a územní rozhodnutí bylo zrušeno již třikrát.
kategorie: Účast na rozhodování
Diskuse na témaMůže veřejnost fakticky ovlivnit zastavění určitého
území (např. průmyslová zóna, sklady, supermarket, garáže, lyžařská sjezdovka)? Jak? Proč? Jaká jsou rizika zapojování veřejnosti? Jaké jsou vaše zkušenosti?
Co by bylo potřeba změnit či zlepšit, aby intervence veřejnosti měly vetší efekt a aby se omezily rizika zapojování veřejnosti?
| Příspěvek do diskuse |
| Jiří Koželouh, Nesehnutí, 20. 9. 2006 |
Veřejnost určitě může fakticky ovlivnit zastavění určitého území a měla by se, ve vlastním zájmu, na rozhodování o záměrech podílet! Je to jedna z nejdůležitějších věcí, které sdělujeme klientům a klientkám naší ekologické poradny, když se na nás obrátí s problémem týkajícím se ohrožení životního prostředí v jejich okolí. Největší chybou by totiž bylo si myslet, že takové procesy ovlivnit nejde. To by znamenalo pro veřejnost prohrát bez boje a před bojem. Máme demokracii, mezinárodní úmluvy a zákony umožňující veřejnou ochranu přírody a životního prostředí. Možné to tedy je, ale zároveň je dosažení nějakého faktického výsledku velice obtížné.
V první řadě je nutné se zajímat o dění kolem sebe a zjišťovat si informace o záměrech, které se chystají. Pokud nejsou všechny informace dostupné, je dobré využít zákonů upravujících svobodný přístup k informacím. Dále je potřeba účastnit se připomínkování procesů EIA či SEA, skrze občanská sdružení pak také všemožných správních řízení a uplatňovat hlediska ochrany přírody a životního prostředí. Velice důležité je veřejné povědomí o případech a tedy i využití médií pro informování širšího okruhu veřejnosti. Aktivní občané a občanky mohou dále využívat např. veřejných akcí, které upozorní na konkrétní problém nebo na nějaký systémový nedostatek. Veřejné mínění, které se přiklání k ochraně životního prostředí a přírody, je silným spojencem proti zatvrzelé státní správě či samosprávě nebo proti mocným investorům (pokud v konkrétním případě takoví opravdu jsou, nemusí to být pravidlo). Neexistuje obecný recept na prosazení zájmu občanů a životního prostředí, ale vždy platí, že je nutné vyzkoušet všechny možné nenásilné a etické metody a hlavně setrvat a nedat se odradit.
Proč to všechno? Proč se vůbec zapojovat? Já vidím dva důvody. Jednak – teoretická práva (účást veřejnosti, právo na životní prostředí apod.) je nutné realizovat v praxi, aby měla vůbec nějaký význam. No a pak – ze zkušenosti vím, že veřejná angažovanost je velmi důležitou (přestože opomíjenou) ingrediencí receptu na udržitelný rozvoj a zachování přírody a životního prostředí dalším generacím.
Hlavním rizikem pro zapojování veřejnosti je opravdu velice omezená praktická možnost občana/občanky něco veřejného z právního hlediska ovlivnit. Není to ani tolik chybou zákonů, ale spíše katastrofální situací v samosprávě (korupce, sledování vlastních zájmů, nezdravé vazby na podnikatelskou sféru) a zkostnatělostí správy státní. Občan či občanka se často právem cítí jako trpaslík mezi mocnými a bezohlednými investory (hypermarkety, nadnárodní průmyslové korporace apod.), marně se domáhající pomoci od těch, které platí ze svých daní (úřady, samospráva), ale kteří jsou ve skutečnosti klienty investorů – a kruh se uzavírá.
Zkušenosti občanského sdružení NESEHNUTÍ Brno s poradenstvím a prací na případech obsahují příkladů arogance moci a peněz více než dost. Některé úřady brněnských městských částí a jejich stavební úřady porušují zákon - zamezují veřejnosti účastnit se správních řízení týkajících se životního prostředí (kácení stromů a stavba supermarketu Kaufland v Brně-Židenicích, stavba kancelářského komplexu blízko středu města, stavba hypermarketu Carrefour v Brně-Králově Poli). Tím úřady, nejen podle názoru našeho, ale i právníků a právniček, porušují zákony. Za nesprávné takové jednání označily i soudy (zrušení územního rozhodnutí a stavebního povolení hypermarketu Carrefour v Brně-Králově Poli). Brněnské úřady však v takové praxi pokračují. Jiným příkladem může být aktuální případ plánované výstavby hypermarketu v Brně-Ivanovicích, který má přivést mohutnou dopravu, poznamenat krajinný ráz a zabrat důležité rozvojové plochy sídla. Svůj nesouhlas vyjádřilo 73 % občanů a občanek v sociologickém průzkumu provedeném Katedrou environmentálních studií Fakulty sociálních studií MU), proti hlasovalo bezezbytku celé zastupitelstvo, nesouhlasná stanoviska poskytlo cca 100 vlastníků a vlastnic nemovitostí a občanská sdružení (včetně NESEHNUTÍ) i starostka upozornily na hrubé nesrovnalosti se zákonem a vyhláškami. Přesto všechno se snaží investor záměr prosadit, úřady ignorují všechny nepravosti a radní města Brna i primátor záměrně neslyší volání ivanovických o pomoc. Nicméně atmosféra veřejného nesouhlasu i upřímná snaha starostky, která není zatížena klientelismem a kšeftováním, dávají tušit, že bezohledný investor i jeho developeři to nebudou mít tak lehké a rozhodně nemají vítězství na dosah.
Není to s tou účastí veřejnosti asi příliš optimistické – tak co s tím? V první řadě je nutné zachovat alespoň stávající zákonné možnosti účasti veřejnosti (tedy odolat útokům na tyto demokratické výsady např. ze strany poslanců nakloněných komerčním zájmům). Naopak je nutné z řad poslanců a poslankyň a dalších vrcholných politiků a političek státu (ale i krajů a obcí) podporovat právo občanů a občanek na účast v rozhodování. Dále je třeba, aby aktivní občané z řad veřejnosti a jejich občanská sdružení ve všech jednotlivých případech trvala na dodržování zákonů, na prosazení zájmu veřejnosti a upozorňovala na všechny nepravosti (zákonné i nezákonné), se kterými se při své práci na ochraně životního prostředí setkají. Je také nanejvýš nutné, aby soudy začaly rozhodovat výrazně rychleji a využily svoje možnosti k efektivnímu vyřešení sporů mezi investory a veřejností (například předběžná opatření, aby nedocházelo k zrušení územních rozhodnutí již stojících staveb). A také mnohé úřady musí přestat zneužívat svého silového postavení a začít s občany slušně komunikovat.
(Autor pracuje jako koordinátor ekologické poradny občanského sdružení NESEHNUTÍ)
| | Reagovat | |
|
|
