Perestrojka
Autor: | Dennis Meadows |
Cíl hry: | Hra učí týmové práci a neotřelému přístupu k hledání řešení. Hlavní poučení, které by si hráči ze hry měli odnést, je uvědomění důležitosti udržet si "otevřenou mysl" k novým postupům, nebo obecněji řečeno, k
novým netradičním způsobům jak řešit problémy, protože ty mohou někdy lépe
sloužit našim záměrům. Řešíme-li nějaký úkol, soustřeďujeme se většinou na to,
abychom stále lépe a lépe zvládali určitý zvolený způsob práce. Obvykle proto
nepřemýšlíme o tom, neexistuje-li jiný, efektivnější způsob, jak úkol splnit.
|
Čas hry: | 10 - 15 minut |
Pravidla
Požádejte hráče, aby se postavili do kruhu uprostřed místnosti a oznamte, že
si zahrají krátkou zábavnou hru, jen tak na začátek. Vysvětlete, že pointu hry
se dozvědí až na konci. Pokud se členové skupiny navzájem neznají, můžete říci,
že tato hra, jako příjemný vedlejší účinek, pomůže zapamatovat si jména.
Pak vysvětlete pravidla hry. Ve skupině, která se navzájem nezná, jsou
následující:
Každý natáhne ruce před sebe. Během hry musí každý jednou dostat a poslat dál
míček. Ten, u koho už míček byl, svěsí ruce podél těla, takže každý může vidět,
u koho už míček byl a u koho ne. To je velmi důležité, protože ten, kdo má
míček, ho může hodit jenom tomu, kdo jej ještě neměl. Když jsou ruce všech
svěšeny, předá poslední hráč míček vedoucímu hry.
Hra se opakuje ještě několikrát, ale míček se musí pohybovat po kruhu v přesně
stejném pořadí, tj. každý hráč smí hodit míček jen tomu, komu ho hodil už v
prvním kole. Je proto nutné, aby si všichni zapamatovali, komu házeli v prvním
kole.
Chytat a házet míček není ale jediná věc, kterou musí hráči zvládnout. Během
prvního kola hry musí každý zároveň s hozením míčku říci svoje jméno. V dalších
kolech při házení však musí říci ne svoje jméno, ale jméno osoby, které míček
hází. To znamená, že od začátku druhého kola by si měl každý zapamatovat komu
míček hodil a jak se jeho spoluhráč jmenuje. Ve skupině, která se navzájem zná,
můžete začít rovnou od druhého kola a a každý říká už jenom jméno hráče, kterému
míček hází.
Na začátku každého kola zmáčkněte stopky a změřte, jak dlouho skupině trvalo,
než kolo dokončila. Vždycky po skončení kola výsledek ohlaste a snažte se
vyprovokovat skupinu, aby se v dalším kole pokusila dosáhnout lepší čas. Během
několika prvních kol pravděpodobně hráči zlepší svůj čas o několik sekund,
protože opadnou počáteční zmatky a průběh bude plynulejší. Ale samozřejmě, pokud
se budou snažit pouze zrychlit stejnou proceduru, narazí po několika kolech na
její hranice. Ale vy se je pořád snažte "provokovat" a tvrďte, že celý proces je
možné provést mnohem rychleji, např. že mohou všechno stihnout za 5 sekund, i
když dosahují stěží 17 sekund. Zeptejte se hráčů, jaký čas považují za limit a
jestli si sami myslí, že se ještě mohou zlepšit.
Jeden nebo více hráčů by v tomto stadiu mělo dospět k závěru, že je nutné se na
problém podívat jinýma očima. Někdo může navrhnout, aby se změnilo pořadí hráčů
v kruhu tak, aby každý stál vedle toho, komu má míček předat. Při použití této
strategie mohou splnit úkol jednoduše tím, že si míček podávají po kruhu. Pokud
se vás hráči zeptají, jestli je něco takového dovoleno, odpovězte, že dovoleno
je všechno, co není zakázáno. Nechte skupinu, ať strategii vyzkouší. Pak se je
ale pokuste přimět k dalšímu přemýšlení. Tvrďte, že jste přesvědčeni o tom, že
najdou nějaký způsob jak být ještě rychlejší. Podle nás je nejrychlejší
strategie ta, kdy míček leží uprostřed kruhu, všichni se ho drží a jenom říkají
jména osob, které stojí vedle nich. To zabere 2 až 5 sekund, podle velikosti
skupiny.
Závěrečná diskuse:
V závěrečné diskusi by neměly chybět tyto hlavní body.
- Jak mnoho času zabere myšlenkový posun od snahy vyřešit problém jenom tím,
že budu stále stejnou činnost vykonávat usilovněji a rychleji k představě, že
stejný úkol lze řešit jiným způsobem, a to zejména pokud dosahujeme
zlepšováním standardní metody přece jenom nějakých úspěchů.
- Přesně to se stalo ve hře, ale je to běžný úkaz i ve skutečném životě
(pokuste se dohromady najít několik příkladů).
- zeptejte se, proč nevěnovali pozornost prvním návrhům na změnu strategie a
co je nakonec donutilo změnit svůj přístup.
Za správnost textu odpovídá Jan Činčera. Poslední aktualizace: 11/20/2008
|