Obchod aneb jak funguje neviditelná ruka trhu
Autor: | Christ Church, Christian AID, překlad Monika Cahová, 1995 |
Cíl hry: | Hra pomáhá porozumět principům a důsledkům fungování volného obchodu a tomu, jak obchod souvisí s prosperitou země. Jejím hlavním cílem je probudit zájem o problém a vyprovokovat zábavnou formou diskuzi o systému světového obchodu. Hra ukazuje na rozdělenost naší planety mezi bohaté a chudé země a na problém neustálého prohlubování propasti mezi nimi. |
Věk: | 2. stupeň |
Čas hry: | nejméně hodinu, informovanější skupina může potřeb |
Pravidla
Příprava
Všichni hráči musí mít během hry stále na očích obrázky tvarů, se kterými mohou
obchod, jejich přesné rozměry a cenu. Je užitečné nakreslit je na tabuli nebo na
plakát. Hrajete-li ve větší místnosti, je dobré vyvěsit takový plakát na dvou
místech.
Pomůcky rozdělte do následujících souborů (od každého dva):
SOUBOR A SOUBOR B SOUBOR C
2 páry nůžek 10 listů papíru 4 listy papíru
2 pravítka 1 list barevného lepicího papíru 2 bankovky
1 kružítko 2 bankovky 2 tužky
1 pravoúhlý trojúhelník
1 úhloměr
1 list papíru
6 bankovek
4 tužky
Místnost musí být uspořádána tak, aby každá skupina měla k dispozici svůj
prostor a volnou pracovní plochu (stůl nebo lavici).
Každou nezávislou hru vedou dva organizátoři: jeden je bankéřem a druhý hru
řídí. Úlohou vedoucího hry je mít pod kontrolou celou hru, všímat si jak se
vyvíjí a občas vyhlásit nové instrukce a změnit tak směr hry. Vedoucí musí být
schopen vést následnou diskusi po hře. Je proto pro něj velmi užitečné
zaznamenávat si během hry zajímavé poznámky nebo činy jednotlivých hráčů.
Bankéř bude potřebovat tužku a list papíru se šesti kolonkami - pro každou
skupinu jeden.
Pokyny pro vedoucího hry
- Rozdělte hráče do pěti až šesti skupin podle návodu, ukažte každé skupině
její pracovní prostor a když jsou všichni usazeni, dejte jim jejich soubor
pomůcek. Osvědčilo se připravit soubor pomůcek předem na jednotlivé stoly a
přikrýt je. Hráči je pak odkryjí všichni najednou.
Rozdělení hráčů:
Soubor pomůcek |
Počet hráčů |
Možné země |
A |
6 |
Velká Británie, Itálie,USA, Francie |
B |
5 |
Indie, Brazílie, Peru, Nigérie |
C |
4 |
Tanzánie, Keňa, Barma, Ghana |
- Teď přečtěte hráčům cíle a pravidla hry:
Cíle
Cílem každé skupiny je vydělat pro sebe co nejvíce peněz s pomocí těch potřeb,
které má k dispozici. NESMÍ POUŽÍT ŽÁDNÉ JINÉ
Pomůcky
Zboží, které vyrábíte a s kterým obchodujete, jsou tvary z papíru zhotovené
podle vzoru na tabuli (plakátu). Každý tvar má určitou cenu, která je vypsána na
tabuli. Bankéř vykupuje jednotlivé vzory vždy po pěti a získanou sumu připíše na
účet společnosti. Můžete vyrobit tolik kusů kolik chcete - čím více jich
vyrobíte tím budete bohatší.
Pravidla
Hra má jenom čtyři jednoduchá pravidla:
- Všechny kusy nabídnuté bankéři musí být vystřiženy nůžkami, mít ostré
hrany a přesnou velikost. Sumu, kterou za ně stržíte, bankéř připíše na účet.
- Můžete použít jenom ty pomůcky a materiály, které jsou na stolech.
- Během hry nesmíte použít násilí.
- Vedoucí hry reprezentuje OSN a má rozhodující hlas při jakémkoliv sporu.
Pravidla po vyhlášení ještě jednou rychle zopakujte a hra může začít.
- Na začátku hry vás budou někteří zmatení nebo rozčílení hráči bombardovat
otázkami typu: Můžeme si půjčit nůžky?...Kde můžu dostat nůžky?....Proč jsme
nedostali nůžky (papír,...)?...Na co je ten barevný lepicí papír?....
Po několika zmatených minutách se hráči začnou pohybovat po místnosti a
obchodovat. Tato iniciativa musí vzejít od nich, ne od vás.
- Obchodování a výroba žádaných tvarů by měla trvat asi 30 - 45 minut, podle
velikosti a zájmu skupiny.
Poznámky pro vedoucího hry
Skupina A začne vyrábět vzory okamžitě jakmile dostane pomůcky a materiál, ale
velmi rychle jim dojdou suroviny (papír) a pravděpodobně se budou snažit nějaký
papír koupit od ostatních skupin. Zprvu budou pravděpodobně chudší skupiny
prodávat papír za velmi nízkou cenu. Všímejte si, jak se budou podmínky obchodu
měnit a použijte to později v diskuzi. Vy budete jedinou osobou, která může
sledovat vývoj hry vcelku, jednotliví hráči budou příliš zaujati hrou a je proto
důležité, abyste si zaznamenal jaké aliance byly vytvořeny a jaké obchody
uzavřeny.
Jak může vedoucí ovlivnit vývoj hry
Některé skupiny se budou cítit bezmocné a přehlížené. Aby povzbudil jejich chuť
obchodovat, může takové skupině vedoucí hry poskytnout více informací nebo
vytvořit nějakou situaci, která bude paralelou k reálnému světu. Někdy je možné
změnit podmínky pro všechny skupiny, jindy poskytnout určitou zprávu tajně jen
jedné nebo dvěma skupinám.
Změna tržních cen
Když hra chvíli probíhá, změňte hodnotu některých tvarů, takže například bohaté
skupiny najednou zjistí, že jejich kružítka už nejsou tak žádaná jako před
chvílí. Dbejte na to, abyste každou změnu cen včas ohlásili bankéři. Taková
změna simuluje situaci, kdy země zjistí, že jejich převažující technologie se
díky změně okolností staly zastaralé. Ceny mohou rovněž poklesnout při přesycení
trhu, jako například v případě cen ropy v polovině osmdesátých let. Na začátku
sedmdesátých let ceny ropy vyletěly nahoru a to podnítilo nové vývozce, jako
třeba Velkou Británii, ke vstupu na trh. Současně se stále více prosazoval trend
zaměřený na úspory energie, který vedl k menším požadavkům na ropu. V roce 1986
bylo na trhu příliš mnoho ropy a ceny drasticky poklesly.
Zásoby surovin
Z vašich vlastních tajných zásob papíru můžete některé skupině poskytnout papíry
navíc a oznámit světu (tj. ostatním skupinám), že bylo objeveno nové ložisko
surovin. Jestliže to uděláte ke konci hry, kdy už každému papír dochází, může se
postavení jednotlivých skupin rychle změnit. Obdobou ve skutečném světě je třeba
nalezení nových ložisek ropy nebo minerálů. Také můžete dát do hry papír odlišné
barvy, ten pak může představovat jiné, buď cennější nebo naopak podřadnější,
zdroje surovin a tvary z tohoto papíru pak budou mít příslušně jinou cenu.
Použití barevného lepicího papíru
Dvě skupiny dostaly na začátku list lepicího barevného papíru. Vedoucí jim k
tomu nic neřekl a může se stát, že si toho ani nevšimnou - je to skutečná
paralela k situaci země, která vlastní cenné zdroje, ale nezná jejich skutečnou
hodnotu. Mohou však svou hodnotu získat, sdělíte-li tajně dvěma jiným skupinám,
že tvary na které nalepí čtvereček barevného papíru, mají čtyřnásobnou hodnotu.
(Nezapomeňte včas uvědomit bankéře). Informované skupiny se pak samozřejmě snaží
získat barevný papír. Protože původní vlastníci neznají jeho pravou hodnotu, je
možné, že ho prodají velmi levně a první skupina, která ho koupí, dosáhne
značného zisku. Druhá varianta je, že skupina odmítá prodat barevný papír až do
konce hry, v tom případě se jeho hodnota nikdy nerealizuje.
Tento případ je obdobou skutečné události v historii Zambie. Na konci 19.
století Rhodes, anglický obchodník, zprostředkoval vyjednávání s místními vůdci
o těžbě a vývozu mědi. Ačkoliv měď se po staletí v malém měřítku ve Východní
Africe používala, jen málo lidí bylo schopno předvídat rozsah těžby, kterou
Rhodes zanedlouho zahájil. Smlouvy byly velmi výhodné pro britské společnosti,
které těžily z tohoto vztahu až do roku 1964, kdy Zambie získala nezávislost. V
současnosti Zambie vlastní 60% akcií svých měděných dolů a kontroluje toto
odvětví průmyslu.
Pomoc
Během hry můžete podpořit jednu nebo dvě skupiny tím, že jim poskytnete pomoc
OSN za určitých stanovených podmínek, například že třetina vyrobeného zboží se
vrátí zpět OSN jako úrok. Pomoc lze poskytnout ve formě technologie (např. jeden
pár nůžek na určitou dobu). Pokuste se najít příklady skutečné pomoci bohatých
zemí chudým: jaké jsou podmínky obchodu? Ve skutečnosti je pomoc jedné skupiny
druhé velmi nepravděpodobná, pokud ji vedoucí sám nevyprovokuje. Skupiny jsou
obvykle velmi neochotné pomoci druhým. Vaše pozorování budou velmi důležitá pro
diskusi o motivech a typech pomoci.
V roce 1984 celková hodnota zahraniční pomoci Velké Británie činila 1,311
miliónů liber. Tato suma představuje součet čisté pomoci (1,094 miliónů liber) a
splátek předchozích půjček, které byly znovu investovány do programu. Britská
pomoc je poskytována dvěma způsoby, jednak jako přímá pomoc, která jde rovnou do
určité země a jednak jako prostředky, které jsou poskytovány prostřednictvím
mezinárodních organizací ( např. ES nebo Světová banka).
Díky historickým svazkům, téměř tři čtvrtiny přímé pomoci (73%) bylo v roce 1984
určeno do zemí Commonwealthu. Mezi deset největších příjemců pomoci patří Indie,
Keňa, Bangladéš, Zambie, Tanzánie, Indonézie, Súdán, Srí Lanka, Thajsko a
Pakistán.
V letech 1978 až 1985 byla reálná hodnota britské zahraniční pomoci snížena o
17%. Byly plánovány ještě další podstatné škrty, ale veřejné mínění donutilo
vládu změnit postoj a zvětšit prostředky věnované na program pomoci. Výše pomoci
v následujících třech letech (1986-87 a 1988-89) se udržela na stejné reálné
hodnotě jako v letech 1985-86.
Dobrovolné organizace, mezi než patří i Křesťanská pomoc, se rovněž zabývají
zprostředkováním pomoci rozvojovým zemím. V letech 1984 až 1985 vzrostl celkový
objem prostředků všech dobrovolných organizací ze 70 milionů liber na 150
milionů, pravděpodobně jako odpověď veřejnosti na hladomor v Africe. Ve stejné
době se prostředky, kterými disponovala Křesťanská pomoc, zvětšily z 11,7
milionů liber na 20 miliónů.
Obchodní sdružení
Během hry mohou vzniknout různá obchodní sdružení, např. dvě nebo více skupin se
dohodnou na spolupráci, která bude výhodná pro všechny zúčastněné. Takový druh
spolupráce dobře známe v podobě Evropského společenství. Obchodní společenství
existují i v jiných částech světa: v Západní Africe, střední a Latinské Americe.
Všímejte si úrovně spolupráce mezi jednotlivými zeměmi. Jedná se o plnou unii,
sdílení technologií nebo materiálu či o společný trh?
Kolonizace a anexe
Existují ale i další strategie, které skupina může použít. Bohatá skupina
navrhne jiné skupině "ochranu" nebo jí nabídne sloučení, přičemž jí slíbí, že
zachová její práva a zisky. Historie nabízí nepřeberně příkladů anexe a
kolonizace, mnoho dobrých analogií lze nalézt v historii britského impéria v
Africe nebo v Indii.
Clo
Některé skupiny mohou uvalit restrikce nebo poplatky na obchodování s jinými
skupinami. Státy mezi sebou uzavírají dohody o clech a dovozních a vývozních
kvótách aby chránili své zájmy. Jako příklad uvádíme dovozní kvóty a cla, které
EHS v roce 1985 uvalilo na vybrané dva druhy zboží:
Druh zboží |
Kvóty pro dovoz do EHS (v tunách)/celní sazba |
Celní sazba při překročení dohodnuté kvóty |
Konzervovaný ananas |
19 200 při sazbě 9%... |
18% |
Instantní káva |
14 750 při sazbě 12%... |
22% |
Kartely
Skupiny, které mají nejvíce papíru, se mohou rozhodnout spojit se na ochranu
před vykořisťováním skupinami A. Ve světě se takovým skupinám říká "kartely" a
jejich cílem je stabilizovat ceny tím, že omezí množství určitého druhu zboží,
které její členové mohou dát na trh. Příkladem takového kartelu je OPEC
(společenství zemí vyvážejících ropu), UBEC (Unie zemí vyvážejících banány) a
IBA (Unie zemí vyvážejících bauxit). Je však třeba říci, že obecně většina
kartelů nebyla úspěšná.
Obchodní embarga
Skupiny s velkými zásobami papíru mohou buď úplně zastavit obchodování s ním
nebo ho omezit. Mohou tak pro sebe zlepšit podmínky obchodu a uchovat si zásoby
pro budoucnost. Taková strategie však může být bez ochrany kartelu riskantní.
Země OPEC se o takovou politiku pokusily, ale výsledky byly skrovné, protože
kartel neměl dost nástrojů k jejímu prosazování. Vždy vznikne tlak ze strany
menších a chudších členů kartelu a snaha produkovat více než je jejich limit.
Následně pak dojde ke snížení cen a oslabení moci kartelu.
Stávky a neklid
Vedoucí hry může zastavit výrobu tím, že vyhlásí dočasnou generální stávku. Může
například skupině A sebrat na několik minut nůžky. Taková situace je analogií
občanských a výrobních nepokojů způsobených velkými stávkami v průmyslových
zemích, jako například generální stávka v Británii v roce 1926.
Popsané scénáře se pravděpodobně během hry neuskuteční bez zásahu vedoucího.
Není nutné se snažit realizovat všech deset v jedné hře, ale každý z nich
popisuje situaci, která může reálně nastat a vyvolat po hře diskusi. Jedna z
výhod této hry je, že nabízí mnoho otevřených konců: mohou vzniknout a následně
se rozpadnout všemožné druhy aliancí a nevyhnutelně se alespoň jeden hráč zeptá,
jestli je dovoleno podvádět. To navodí velmi důležité téma morálky mezinárodního
obchodu - kdy je obchod obchodem a kdy už začíná být vykořisťováním?
Otázky pro diskuzi:
Co jste při hře cítili?
- Na jaké problémy jste během hry narazili?
- Jaké problémy měli chudé země a jaké měli nejbohatší země?
- Vyhovovalo vám rozložení zdrojů a technologie?
- Měli jste nutkání s tímto rozdělením něco udělat?
- Jak to odpovídá reálné situaci?
Za správnost textu odpovídá Jan Činčera. Poslední aktualizace: 11/20/2008
|