Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
VÝCHOVA K OBČANSTVÍ - hry a diskuse pro šikovné učitele
- Jak na to
- Techniky
- Příklady ze škol
- Odkazy

Futurologický kongres

Autor:Jan Činčera
Cíl hry:Diskusní technika zaměřená na posouzení různých scénářů budoucího vývoje.
Věk:Střední škola
Čas hry:1,5h

Pravidla

Kurs ORBIS KAKTUS, léto 2003. Foto: J. Klápště

Účastníci jsou rozděleni do skupin po 3-5. Každá skupina dostane nastříhaných osm kartiček se scénáři budoucího vývoje a jednu kartičku prázdnou. Jejich úkolem je:

  1. Po přečtení všech scénářů doplnit jeden, který podle jejich názoru chybí. Pokud učitel / vedoucí hry vidí, že se studenti snaží, ale stejně nemohou nic nového vymyslet, může jim tento úkol odpustit. Není tak důležité, na co studenti přijdou, jako spíše to, aby se nad další alternativou budoucnosti vůbec zamysleli.
  2. Seřadit kartičky podle struktury Diamantového řazení (tzn.: na první řádce je prostor pro jeden scénář, na druhé pro dva, na třetí pro tři, na čtvrté pro dva a na páté pro jeden). Polovina skupin by scénáře měla seřadit podle míry jejich pravděpodobnosti - tj. zcela nahoru ten nejpravděpodobnější, dále dva poměrně pravděpodobné, atd. Druhá polovina by scénáře měla seřadit podle svých sympatií - tj. jako první dát tu alternativu budoucího vývoje, která by se jim nejvíce líbila, na druhou pozici dát dvě slušné budoucnosti, dále tři ještě přijatelné, atd.
  3. Učitel / vedoucí hry mezi tím rozdělí tabuli (flipchart) na dva sloupce. Do každého pak nakreslí políčka pro diamantové řazení jednotlivých scénářů tak, aby vedle sebe na stejné rovině v obou sloupcích byly stejné pozice obou řazení.
  4. Do jedné z nakreslených struktur se zanese pořadí vybrané skupiny, která řadila podle svých sympatií, do druhé jedné ze skupin, které řadily podle pravděpodobnosti.
  5. Následuje diskuse, ve které je porovnáváno umístění jednotlivých scénářů podle obou kritérií. Jsou preferované varianty budoucího vývoje současně pravděpodobnými variantami? Jsou mezi nejpravděpodobnějšími variantami i nepreferované scénáře? V diskusi by učitel / vedoucí hry měl být odborně připraven doplnit a podložit každý scénář dalšími informacemi (v. Další informace o scénářích).

Scénáře budoucího vývoje
(následující scénáře by měly být nastříhány a nakopírovány podle počtu skupin)

  • Apokalypsa. Morální rozklad vyspělé společnosti, nezvládnuté technologie, zbraně hromadného ničení, devastace životního prostředí či hromadění sociálních problémů způsobí společenský rozvrat a totální pád současné civilizace. Lidstvo se vrátí o několik století zpátky, ztratí většinu vědomostí a technických vymožeností. Většina lidí zahyne a Země bude zpustošená.
  • Překročení mezí růstu a kolaps. Vyčerpávání přírodních zdrojů a rostoucí neschopnost přemnoženého lidstva se uživit vede ke střetům mezi Severem a Jihem, podpořeným rivalitou mezi kulturně mocenskými regiony. Ty způsobí ekonomický rozvrat, pokles populace a životní úrovně. Lidstvo zchudne, ale po zvládnutí krize bude mít šanci vrátit se k hledání řešení starých problémů, například budováním decentralizovaných samostatných a trvale udržitelných komunit ...
  • Spojené lidstvo. I díky novým komunikačním technologiím se lidé dokážou domluvit na společných řešeních a rozporů mezi jednotlivými kulturně mocenskými regiony začne ubývat. Nakonec se lidstvo spojí do jednoho sebe regulujícího se celku, racionálně spravujícího planetu. V důsledku této kolektivizace zmizí většina současných problémů, současně lidé ztratí část ze své osobní svobody, které se budou muset ve prospěch celku vzdát.
  • Všemohoucí jedinec. Pokroky v biotechnologiích, genetickém inženýrství, robotizaci či komunikačních technologiích povedou k ohromnému růstu lidských schopností. Mnohonásobně se prodlouží dosahovaný věk, získáme nové smysly, schopnost komunikovat spolu na dálku mozkovými vlnami, spojovat se myšlenkou s globálními databázemi, budeme si moci přebudovávat vlastní těla, kolonizovat vesmír ... Nerovnoměrnost v dostupnosti nových technologií povede k posílení dominance vyspělé části světa a ovládnutí zaostalejších regionů, jejichž obyvatelé se dostanou do podřadnějšího postavení. V průběhu času se ale tyto rozdíly budou stírat.
  • Trvale udržitelný život. Lidstvu se přes dílčí neúspěchy nakonec podaří vybalancovat na křehké hranici mezi prosperitou a limity životního prostředí. V důsledku odklonu od preference materiálních hodnot a současně dosažení rozumné životní úrovně v globálním měřítku se ekonomické aktivity přesunuly do oblasti zpracovávání informací a jiných, materiálově nenáročných oblastí. Environmentální rizika jsou lépe předvídána, jsou rozšířeny efektivní vyspělé zdroje získávání energie. Lidstvo prožívá revoluci poznání, je šťastné a neočekává v nejbližší době žádné globální hrozby. Společnost je řízena demokraticky s častým využíváním prvků přímé demokracie (zapojování veřejnosti do rozhodování, referenda, atd.).
  • Technologická nesvoboda. Nové technologie, nezbytné pro další ekonomický rozvoj, se stanou tak složité, že se rozhodování přesune do rukou úzkých technoelit. Demokracie se stane pouhou zdánlivou formou, lidem bude zajišťována vysoká spotřební úroveň a hry v podobě virtuální reality. O dalším vývoji bude rozhodovat několik nejsilnějších megakorporací, které si mezi sebe rozdělí svět. Lidstvo bude spokojené, tlusté a nesvobodné.
  • Završená globalizace. Současné sociální či environmentální problémy budou vyřešeny přirozeným technologickým vývojem. Rozdíly mezi regiony odstraní volný trh a investice z vyspělých zemí, kulturní antagonismus bude vystřídán jistou formou kulturní synkreze s preferencí kulturních tradic Západu, včetně globálního rozšíření západního pojetí demokracie a lidských práv.
  • Nečekaný zvrat. Do vývoje lidstva zasáhne zásadní a zcela neočekávaná událost. Tou může být přílet mimozemšťanů, zásah planety asteroidem či nějaký zcela zásadně převratný objev (např. teleportace lidí na dálku). Tato událost změní dějiny lidstva zcela neodhadnutelným způsobem.

Další informace o scénářích

Apokalypsa - koresponduje s vlnami chiliasmu (očekávaného konce světa), které se v evropských dějinách periodicky (zejména kolem významných kalendářních milníků) vracejí. Často bývají podloženy křesťanskou mystikou, Sibylinými proroctvími, atd. V nedávné době jsme mohli být svědky podobné vlny u fenoménu Y2K, u něhož se pozoruhodným způsobem spojila dohromady faktická rovina s religiózní (některé skupiny například tvrdily, že počítače jsou od Ďábla, atd.). Pro Apokalypsu bohužel nahrávají ale i jiné obavy: na počátku nového tisíciletí jsme svědky nesmírné křehkosti naší civilizace, ohrožované teroristickými útoky, které mohou využívat nejenom počítače (cyberwar), ale i jaderné, chemické či bakteriologické zbraně s ohromnými dopady. Po zažehnání apokalypsy jaderné války velmocí tak náš svět není bezpečnější, stále balancujeme na hraně záhuby.

Překročení mezí růstu a kolaps - vychází ze slavné studie Římského klubu z roku 1972 Meze růstu. Podle ní způsobuje exponenciální růst počtu obyvatel a průmyslové výroby exponenciální zhoršování stavu životního prostředí a vyčerpávání zemědělských a surovinových zdrojů. Nová práce stejných autorů z roku 1992 (Překročení mezí) potvrdila obavu, že se ke globálnímu kolapsu stále přibližujeme. Neúspěchy mezinárodního společenství například ve snížení emisí skleníkových plynů či hospodářské pomoci rozvojovým zemím, tak jako klesající biodiversita a úbytek rybích populací tyto obavy dále prohlubuje.

Spojené lidstvo - vychází z představ Teilharda de Chardin o noosféře - síti spojeného lidského vědomí, ke které směřujeme, a Jamese Lovelocka o člověku, jako šedé kůře mozkové globálního superorganismu Gaia. V poslední době dostala tato vize nový dech od filosofů, zabývajících se fenoménem cyberspace - virtuálním prostoru, vznikajícím v síti internet. Nepochybně tato vize vyvolá i mnoho otázek: čeho všeho z naší svobody bychom se měli v zájmu celku vzdát? Nezpůsobí nerovnoměrnost vývoje spíše rozdělení lidstva na 'propojené' a 'nepropojené'?

Všemohoucí jedinec - podle radikálních představ stoupenců tzv. extropiánské filosofie (např. Timothy Leary) nám úspěchy v biotechnologiích a informatice pomohou stát se 'superlidmi'. Skutečně: stačí když se zamyslíme nad tím, jak nás změnily mobilní telefony. Proč si nemyslet, že v krátké době budou nahrazeny chytrými čipy, které nám budou implantovány do těla? První pokusy v tomto ohledu nakonec již proběhly …

Trvale udržitelný život je vize, ke které se hlásí mezinárodní společenství od konference OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiro 1992. Problém je, že přes řadu mezinárodních konferencí 90. let se zatím nezdá, že bychom k takovému scénáři směřovali. Základní dokument přijatý v Rio, Agenda 21, zůstává z valné části zbožným přáním jejich autorů …

Technologická nesvoboda - obavy tohoto typu zaznívají jak z kruhů radikálních odpůrců nových technologií (neoluddismus), tak i z per autorů sci-fi (kyberpunk). Jde nicméně o obavu oprávněnou: nerozhodují již dnes za nás v mnoha ohledech počítače? Budou-li stále efektivnější, budeme jim stačit?

Završená globalizace - tato budoucnost není zdaleka tak idylická, jak by se mohlo stát. Mohou místní kultury odolat euroamerickému tlaku? Má nám jich být líto? Není ani zcela bez pochybností: nejsme snad svědky toho, jak globalizační tlak vyvolává ve světy vlny fundamentalismu? Není mnohem pravděpodobnější spíše 'střet civilizací'?

Nečekaný zvrat - možná nejpravděpodobnější varianta. Předpovídat budoucnost je atraktivní, ale ošidné. Jak změní společnost třeba kvantové počítače? Nanotechnologie? Umělá inteligence? Budoucnost je z principu nepředpověditelná …

Citáty ke scénářům

Lidská rasa, jak ji známe, velmi pravděpodobně hraje poslední dějství; období naší nadvlády na Zemi pomalu končí. Může se pokusit o domluvu se stroji, které nadvládu přejímají, ale proč by měly přistoupit na naše argumenty, když jsou mnohem, mnohem inteligentnější než my? Všechno, co můžeme očekávat, je obdoba našeho chování k ostatním živočichům: jednáme s nimi jako s otroky, producenty energie nebo jako s kuriozitami v zoologických zahradách. Budeme muset poslouchat a plnit přání strojů celý svůj život; ať už bude jakýkoli, budou ho řídit a kontrolovat.“
„Propojování lidí a strojů (...) může být cestou, jak my lidé udržíme inteligenci našich vlastních výtvorů na uzdě. (...) Chápu tedy cestu implantátů a podobných zařízení jako nutné zlo.

WARWICK, Kevin. Úsvit robotů. Soumrak lidstva. Praha: Vesmír, 1999. s. 213. Druhý úryvek z rozhovoru s prof. Warwickem: UHLÍŘ, Martin. Počítače lze ovládat signály lidského mozku, tvrdí profesor. Lidové noviny, 19.9.1998. s. 18. Profesor Warwick se zabývá robotizací, ve své knize tvrdí, že vyvinutí umělé inteligence je neodvratný (a pro lidi katastrofální) krok.

„Více než kdykoliv jindy v historii, stojí lidská rasa na křižovatce: jedna cesta vede k zoufalství a beznaději, druhá k úplnému vyhynutí. Modleme se, abychom měli tu moudrost, vybrat si správně.“ (Woody Allen)

„Jsme-li součástí Gaii, nabízí se zajímavá otázka: „Do jaké míry je naše kolektivní inteligence také součástí Gaii? Tvoříme jako druh gaiský nervový systém a mozek, který může vědomě anticipovat ekologické změny? Ať se nám to líbí nebo ne, začínáme již tímto způsobem fungovat. Uvažujme například o jedné z oněch planetek, jako je Icarus, které mají v průměru asi půldruhého kilometru a jejichž nepravidelná dráha protíná dráhu Země. Jednoho dne nás mohou astronomové varovat, že jedna z nich směřuje ke kolizi se Zemí, k níž může dojít řekněme během několika týdnů. Potenciální poškození takovouto srážkou by mohlo být obrovské, dokonce i pro Gaiu. K takovéto katastrofě už na Zemi pravděpodobně v minulosti došlo a způsobilo to rozsáhlou devastaci. S naší současnou technikou je docela možné, že bychom mohli sebe i naši planetu před katastrofou zachránit. Není pochyby o naší schopnosti vysílat sondy do vesmíru na ohromné vzdálenosti a s téměř zázračnou přesností řídit jejich pohyby. Bylo vypočteno, že použitím několika vodíkových bomb z našeho arzenálu a velkých raket, které by je nesly na palubě, jsme schopni dostatečně vychýlit planetku, jako je Icarus, a změnit tak přímý zásah v těsné minutí. Připadá-li to jako fantastická sci-fi, pak bychom měli mít na paměti, že během našeho života se včerejší sci-fi takřka denně stává skutečností. Stejně tak by se mohlo stát, že by pokrok v klimatologii odhalil příchod éry obzvláště prudkého zalednění (...) Jedním z možných postupů v rámci kapacity našeho průmyslu by byla výroba velkého množství chlorofluorokarbonů a jejich uvolnění do atmosféry. (...) Jejich přítomnost by mohla zcela zvrátit nástup zalednění nebo přinejmenším výrazně oslabit jeho prudkost. To, že by mohly načas způsobit i určité poškození oznové vrstvy, by se ve srovnání s tím jevilo jako triviální problém. (...) Ještě důležitější je implikace, že vývoj homo sapiens s jeho technickou vynalézavostí a jeho stále subtilnější komunikační síti obrovsky zvýšil rozsah vnímání Gaii. Nyní je naším prostřednictvím bdělá a vědomá sama sebe. Očima astronautů a televizních kamer kosmických lodí na oběžné dráze spatřila odraz své krásné tváře. Sdílí s námi naše pocity úžasu a potěšení, naši schopnost vědomého myšlení a uvažování, naši nepokojnou zvědavost a tužby.“
„Je možné, že osudem lidstva je nechat se zkrotit, aby tak plamenné, destruktivní a hamižné síly kmenové příslušnosti a nacionalismu prolnuly do neodolatelné tužby přináležet ke společenství všech tvorů, jež tvoří Gaiu.“

LOVELOCK, James. Gaia - nový pohled na život na Zemi. Praha, 1993. s. 162-5. (druhý úryvek tamtéž, 155-6). Britský přírodovědec tuto svoji práci napsal v 70. letech. Odráží jak omyly, kterými je naše poznání protkáno, tak originální názor na místo budoucího člověka na Zemi.

„Aktivovat své vlastní tělo (...) znamená, že každý dotyk může být potenciálně digitální. Stisk se stane výměnou digitálních navštívenek, přátelské uchopení za ruku předá pomocná data, když se dotknete kliky, bude ověřena vaše totožnost, a když vezmete do ruky telefon, správné telefonní číslo se vyvolá přímo z adresáře.“
FREYERMUTH, Gundolf S. Cyberland. Průvodce hi-tech undergroundem. Brno, 1997, s. 196. Autor je teoretik v oblasti kyberkultur.

„Jednoho dne vás hra ve virtuální realitě zavede do virtuálního baru, kde se oči setkají s někým, kdo rozpozná váš zájem a dá se s vámi do řeči. Budete si povídat, oslňovat svého partnera šarmem a inteligencí. Třeba se rozhodnete, hned teď a tady, vyrazit si společně do Paříže. Bzz! Jste v Paříži a pozorujete společně Notre Dame. „Už jsi někdy jel Hvězdným přívozem v Hong-kongu?“, zeptáte se partnerky svůdně. Bzz! Virtuální realita může být lákavější než všechny videohry světa.“
GATES, Bill. Informační dálnice. Praha: Management Press, 196. S. 207.

„Vlády průmyslového světa, unavení obři z masa a ocele, přicházím z Cyberspace, nového domova Mysli. V zájmu budoucnosti vás žádám, nechte nás být. Nejste mezi námi vítáni. Nemáte nad námi moc. (...) Neznáte nás, ani náš svět. Cyberspace neleží ve vaší zemi. Nemůžete jej budovat, jako nějakou veřejnou stavbu. Vzniká a roste přirozeně našimi společnými silami. Neúčastníte se naší velké a sdílené konverzace, nevytváříte zboží na našem tržišti. Neznáte naši kulturu, etiku či nepsané zákony, které poskytují naší společnosti více pořádku, než byste mohli dosáhnout svými prostředky. Říkáte, že máme problémy, a chcete je řešit. Využíváte tyto stížnosti jako záminku pro vpád na naše území. Mnohé z těchto problémů neexistují. Kde nastanou skutečné konflikty, kde je něco špatně, rozpoznáme je a směrujeme k nim naše názory. Formujeme svoji vlastní společenskou smlouvu. (...) Cyberspace se skládá z výměn, vztahů a myšlenek samotných, vyzdobených jako stojící vlna na webu naší komunikace. Náš svět se rozkládá současně kdekoliv a nikde a přitom jinde, než žijí naše těla. (...) Vytváříme civilizaci Mysli v Cyberspace. Možná bude humánnější a čistší než vaše vlády kdykoliv dříve.“
BARLOW, John. A Cyberspace Independence Declaration from John Barlow. [WWW dokument]
http://www.eff.org/~barlow. Dokument vytvořen 8.2.1996.

"Během války v Zálivu hackeři útočili na armádní zásobovací systém. Kdyby se jim průnik zdařil, mohli poslat nasazeným jednotkám místo nábojů zubní kartáčky," tvrdí expert na počítačovou kriminalitu Jim Christy. Pentagon pak vypočítává, že sám je ročně terčem 250 tisíc pokusů o ilegální průnik do svých počítačových systémů - každé dvě minuty jeden. Přitom 65 procent z nich je úspěšných. "Deset lidí se statisícem dolarů může vyřadit vojenskou informační síť na týdny. Dvakrát tolik infoválečníků s jedním milionem dolarů srazí na kolena celé Spojené státy na dva až čtyři týdny. Stovka specialistů za třicet milionů dolarů poškodí americkou infrastrukturu tak, že si její plná obnova může vyžádat roky," varoval již dříve Bílý dům expert na "infowar" Frederick Cohen.“
STöCKL, Pavel. CIA se obává elektronického úderu. Mladá fronta Dnes, 26.6.1998, s. 1.

Přípravy sahají od skladování vody ve starých lahvích od sodovky až po spojování se sousedy a rodinou za účelem vytvoření milicí. Roční nouzová dávka se odhaduje asi na 750 dolarů, přístřešky na přežití Y2K vyjdou na 7000 dolarů. Na okraji hnutí jsou i skupiny jako "Síly na obranu domova", které říkají, že budou bojovat proti povalečům a davům na plážích, v předměstích a na golfových hřištích. "Lidé střílející ze zbraní nebudou Rambové, ale lidé jako vy, kteří nemají jinou alternativu než chopit se zbraní na obranu rodiny, vlastního života a majetku," hlásá Internetová stránka skupiny. Avšak Bob Rutz nechce bojovat. On a jeho žena opouštějí jižní Kalifornii, kde se obávají, že výstřelky způsobí anarchii, a budují křesťanské společenství Y2K v Ozarkských horách nedaleko Huntsvillu v Arkansasu. "Dívám se na to jako na den posledního soudu," řekl Rutz, inženýr a podnikatel, který doufá, že bude mít ve společenství asi sto rodin. "Místo abychom stavěli barikády a olupovali těla, musíme pomoci lidem, kteří budou spěchat po cestách."
REUTERS, ŠV. Před rokem 2000 utíkají lidé i na vrcholky hor. Mladá Fronta, 30.7.1998, s. 8.

„Hromadné sdělovací prostředky jsou nejčastěji pod kontrolou velkých organizací, integrovaných do systému. Každý, kdo má trochu peněz, může cokoliv vydat, nebo šířit prostřednictvím Internetu či jinak, ale to, co chtěl říct bude zaplaveno obrovským množstvím informací, zveřejňovaných v médiích, takže jeho činnost nebude mít prakticky žádný efekt. Působit na společnost slovy je proto pro většinu lidí a malých organizací nemožné. Například já. Kdybych se nikdy nedopouštěl násilí a předložil tuto svoji práci vydavateli, pravděpodobně by nevyšla. I kdyby vyšla, pravděpodobně by si nenašla mnoho čtenářů, protože je mnohem zábavnější sledovat zábavný program v médiích, nežli číst střízlivou esej. Dokonce i kdyby moji práci četlo hodně lidí, většina z nich by brzy zapomenula, co četla, protože jejich mysl je zaplavována hromadou informací, které jim předvádějí média. Pokud chci předat svoji zprávu veřejnosti s nadějí na alespoň minimální vliv, musím vraždit lidi.“
Unabomberův manifest. Votobia, 1997. 226 s. Autorem je americký terorista T. Kaczynski, který je v současné době ve vězení v USA.

„Alternativou expanze není Anglie poklidných trhovních městeček propojených pouze vláčky spokojeně se šinoucími v moři zelených luk. Alternativou růstu jsou slamy, nebezpečí číhající na cestách, zastaralé továrny, ochromené školství a zakrnělí lidé.“
ŠÁLEK, Marek. Jak měřit blahobyt. Týden, č. 46, 9.11.1998, s. 62. Autorem výroku z počátku 70. let je tehdejší britský premiér Edward Heath.

„Globální informační infrastruktura ... obkrouží planetu informačními superdálnicemi, na kterých budou cestovat všichni lidé. Tyto dálnice ... nám dovolí sdílet informace, spojovat se a domlouvat jako globálnímu společenství. Z těchto kontaktů získáme masivní a udržitelný ekonomický růst, silnou demokracii, lepší řešení globálních i lokálních environmentálních výzev, zlepšení zdravotní péče a - konečně - větší smysl pro sdílené správcovství naší malé planety. (...) Globální informační infrastruktura rozšíří participační demokracii. V jistém slova smyslu může být globální informační infrastruktura metaforou pro demokracii jako takovou. (...) Vidím vznikat nový věk athénské demokracie, vykovaný na fóru globální informační infrastruktury.“
Autorem je bývalý americký viceprezident Albert Gore, 1995. Podle: THORNTON, Alinta. CyberStudies. Does Internet create democracy? [WWW dokument] http://www.wr.com.au/democracy/intro.htm. Stav ze dne 5.4.2000.

Za správnost textu odpovídá Jan Činčera. Poslední aktualizace: 11/20/2008

-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

NAVRCHOLU.cz