Předvolební boj
Autor: | Jan Činčera |
Cíl hry: | Jednoduchá hra, která vede studenty k analýze předvolebních programů v politických stran. Rozebírány jsou environmentální programy tří parlamentních stran. |
Velikost skupiny: | 10-30 |
Věk: | Střední škola |
Materiálové a prostorové požadavky: | tabule nebo flipchart, připravené pracovní listy |
Čas hry: | 45 minut (1. část) a 30 minut (2. část) |
Pravidla
První část
1. Rozdělte účastníky do tří až čtyř skupin. Řekněte jim, že každá skupina představuje jednu politickou stranu. Jejich úkolem je, aby svoji stranu pojmenovali a zformulovali hlavní zásady jejího environmentálního předvolebního programu. Ten by se měl skládat z výčtu tří až pěti problémů životního prostředí s plánem na jejich řešení. Upozorněte je, že je žádoucí aby uvedené problémy i jejich řešení byly co nejkonkrétnější.
2. Po zhruba patnácti minutách vyzvěte skupiny, aby představovaly svůj program. Zapisujte jej na tabuli pod jménem strany tak, že do jednoho sloupečku pište problémy a do druhého plán na jejich řešení.
3. Nechte studenty diskutovat o silných a slabých bodech jejich programů. Dejte kritizovaným skupinám prostor k hájení svých nápadů.
4. Na závěr zorganizujte ve třídě rychlé volby: každý student může hlasovat pro kteroukoliv jinou, než vlastní stranu. Vítězům poblahopřejte.
Druhá část
1. Do menších skupin studentů rozdejte programy politických stran (v. Pracovní list č. 1). Řekněte jim, že se jedná o předvolební programy reálných (jen přejmenovaných) politických stran z roku 2002, které byly staženy a redakčně upraveny z jejich internetových stránek. Úkolem studentů je:
a. Uhodnout, který program patří jaké straně (můžete prozradit, že se jedná o parlamentní strany). (Řešení: Veverky - ČSSD, Medvědi – Koalice, Velryba – ODS.)
b. Vybrat silné a slabé body z každého programu (s čím souhlasí, s čím nesouhlasí).
c. Charakterizovat program jako celek – který se jim líbí nejvíce, který nejméně, který je nejkonkrétnější.
2. V rámci diskuse můžete účastníky vyzvat, aby zkusili vyhodnotit, jak jednotlivé strany plní svůj předvolební program.
Programy politických stran
VEVERKY
• V oblastech s nevýhodnými přírodními podmínkami vypomůžeme zemědělcům systémem dotací (s možností využít diferencovanou platbu za údržbu krajiny, zlepšení její kvality a kvality životního prostředí).
• Rozvoj zemědělství a lesnictví pro nás je a zůstane základem prosperity venkova.
• Budeme podporovat formy ekologicky únosné výroby bez ohledu na to, zda jde o družstva, společnosti nebo soukromě hospodařící rolníky.
• Chceme umožnit zemědělcům nabývat státní půdu za výhodných podmínek.
• Uděláme vše pro čisté životní prostředí. Stát musí přísně dohlížet na dodržování ekologických norem a zákonů, aby mohli být lidé zdraví.
• K přírodě budeme nadále přistupovat jako k celospolečenskému bohatství - tedy vždy ve vztahu k veřejnému zájmu.
• Budeme intenzivně podporovat organizace myslivců, rybářů, zahrádkářů, včelařů, chovatelů drobného domácího zvířectva apod. Tato občanská sdružení mají trvale velký význam pro rozvoj venkova.
• Ještě výrazněji než dosud podpoříme organizace, které se zabývají naplňováním volného času dětí a mladých lidí, rozvíjením jejich osobností a zájmů.
• Rozvoj elektronické komunikace státu a občana - většinu "papírování" bude možné vyřídit prostřednictvím internetu a elektronického podpisu.
MEDVĚDI
• V surovinové politice směřujeme k ochraně zdrojů surovin pro budoucnost cílevědomými substitucemi nedostatkových primárních surovin a energií využíváním obnovitelných zdrojů a druhotných surovin, recyklace a odpadového hospodářství.
• V energetice se zaměříme na úspory a vyšší využití energetického potenciálu primárních energetických zdrojů a užívání obnovitelných a netradičních zdrojů v souladu s trendy v Evropské unii. Další využívaní atomové energie spojujeme s nezbytným technologickým pokrokem především pokud jde o bezpečnost jaderných elektráren a problémy spojené s likvidací radioaktivního odpadu.
• Při rozvoji průmyslu spojeného se zaváděním nejlepších dostupných vyspělých technologií budeme podporovat snižování surovinové a energetické náročnosti s minimálními dopady na životní prostředí. Jedním z kritérií jakosti technologií a výrobků se musí stát jejich ekologická kvalita. Důsledná pozornost bude věnována také likvidaci ekologických zátěží, průmyslových a komunálních odpadů.
• U dopravní politiky spojené s exponenciálně narůstající hustotou individuální a nákladové dopravy a řešením jejích nepříznivých dopadů na životní prostředí upřednostníme kolejovou přepravu před ostatními méně ekologicky vhodnými způsoby dopravy, např. individuálním motorizmem.
• Agrární politika musí počítat také s podporou zemědělství v méně produktivních oblastech a ve velkoplošných chráněných územích stejně jako zemědělců produkujících ekologické potraviny. Extenzívní polyfunkční zemědělství nezastupitelně vytváří tradiční kulturní krajinu.
• Půdní fond, který je nereprodukovatelným přírodním zdrojem, musí být pod účinnou ochranou. Jeho ekologicky optimálním využitím chceme přispět ke stabilitě venkovského osídlení a prostoru. Racionálním rozhodovacím procesem a využitím institutu krajinného a územního plánování budeme udržovat ekologickou rovnováhu mezi růstem měst včetně budování nových závodů “na zelené louce“ a ochranou hodnot nezastavěné kulturní krajiny.
• V urbanistické politice se zaměříme na tvorbu urbanistických struktur, které povedou k zastavení stále se zhoršujícího se životního prostředí sídel a jeho postupnému zlepšování.
• V lesnické politice sledujeme posílení sociálně ekologických funkcí lesů, což je nepředstavitelné bez uchování současné rozlohy lesů ve státním vlastnictví. Soukromí vlastníci musí mít naopak zaručeny přiměřené finanční kompenzace za služby poskytované společnosti.
• Ve vodní a vodohospodářské politice věnujeme vyšší péči ochraně vod pro zajištění dostatečného množství vody pitné a užitkové pro spotřebu, ale také jejímu čištění a udržení v krajině ve smyslu práva Evropské unie. Budeme podporovat rozvoj a revitalizaci říčních a rybničních soustav sloužících k udržení vody v krajině a k zmírňování jejího klimatu spolu s vytvářením podmínek pro regulaci povodňových odtoků.
• Aktivní ochranu ekosystémů chápeme jako základ ochrany přírody. Jen tak lze zajistit druhové bohatství a dynamickou rovnováhu jejích složek jako základ trvale udržitelného rozvoje přírody a krajiny. Národní parky a další chráněná území vytvářejí historické přírodní bohatství společnosti, které je nutno chránit a obnovovat stejně jako přírodně - historický ráz kulturní krajiny (historické parky, zahrady a krajinné památkové zóny či roztroušenou krajinnou zeleň) a udržitelnou podobu turistického ruchu v souladu se zájmy přírody. Podpoříme vytváření a fungování celoevropské ochrany přírody.
VELRYBA
Dnes je - ve srovnání s idealizovanou minulostí - život pohodlnější, snazší, bohatší i zdravější. Díky čistému vzduchu lépe dýcháme, díky síti železnic a dálnic se poznáváme a přesouváme vyrobené hodnoty, díky městům žijeme sobě nablízku obklopeni výtvory ducha, umění i technického důmyslu, díky volné krajině nacházíme inspiraci i odpočinek, díky po staletí kultivovanému venkovu nemáme nedostatek potravin a uchováváme kořeny lidové kultury a národního povědomí. Termín "životní prostředí" obracejí jeho samozvaní ochránci proti lidem. Stavějí přírodu proti člověku a tvrdí, že člověk je sám sobě nepřítelem. To VELRYBA odmítá. Jsme stranou občanů a pro občany a víme, že mají dostatek soudnosti, uvážlivosti a zdravého rozumu. Úzká skupinka "osvícených" není povolána nás - proti naší vůli a bez našeho souhlasu - zastupovat.
Hlavnim škůdcem byl komunistický stát
Z hlediska ohrožení přírody patřila naše země k nejhorším v Evropě. Dobře si pamatujeme na špínu, prach a nepořádek, řeky bez ryb, vzduch k nedýchání, mrtvé lesy, otrávenou půdu, zničenou krajinu Komunistický stát se jako správce našeho prostředí neosvědčil. Ochrana přírody je možná jen v demokratickém státě s tržní ekonomikou. Kde není demokracie a kde není trh, tam dochází k největšímu poškozování přírody a jejího bohatství. Prostředí nepřátelské svobodě člověka je nepřátelské i přírodě.
Kterou cestou se vydáme?
Odmítáme, aby byl "ekologický imperativ" nadřazován pravidlům demokratické společnosti. Víme, že pokusy budovat ideální stát na jakémkoli "vyšším principu" vždy končily utrpením miliónů lidí. Nechceme se vrátit k vševědoucímu státu, který řeší donucovacími metodami i to, co umíme lépe bez něho.
Nechceme mít více mocných úředníků ovládajících naše životy. Nechceme jim platit stále větší daně. Nechceme více nezvládnutých obchvatů Plzně, zavřených sjezdovek na Pradědu a nepotřebných popelnic.
Trh versus stát
Stát má pomáhat vytvářet prostředí pro náš život pouze tam, kam trh nedosáhne. Dobře fungující trh s pevnými pravidly hry umí ochránit ty části našeho přírodního prostředí, které mají zřejmé vlastníky, což jsou lesy, půda a odpady. Nechme tam trh působit, nepusťme tyto věci do politiky, a už vůbec ne do nepolitické politiky.
Trh nemůže ochránit ty části přírodního prostředí, které nemohou být vlastněny, jako je vzduch a z velké části i voda. V těchto případech musí nastoupit zákony stanovující přípustné míry znečištění. Zdůrazňujeme však to, že lidé musí mít právo svobodně volit své priority, že nedotčené přírodní prostředí není jejich jedinou prioritou a že žádné regulační opatření není zadarmo.
Stát může zorganizovat trh i tam, kde sám nevznikl. Příkladem je trh s obchodovatelnými povoleními k vypouštění škodlivin do ovzduší a do vody. Tak je možné vytvořit "cenu znečištění" a snížit ho na únosnou míru. Nulové znečištění je nemožné, resp. je možné jen za cenu likvidace svobody člověka a jeho vyloučení z přírody. Za tržní metody nepovažujeme ekologické daně. Ty jsou jen jinou formou státem organizované blokace spotřeby různých produktů.
Naše země se nesmi stát rezervací
Stále větší části našeho území hrozí, že bude podrobena režimu přísného hospodaření chráněných území, krajinných oblastí a rezervací. Bylo by lepší, kdyby mělo naše území jako celek jednotná pravidla pro chování se v přírodě a mimořádný režim jen pro několik výjimečných přírodních lokalit. Souvislé pásy území s desítkami vesnic a městeček, nad kterými panují ochranářští byrokraté, kde téměř nelze podnikat a proto i sehnat práci, odkud se mladí lidé hromadně stěhují, nejsou moudrým řešením.
Dobří hospodáři, dodržující zákony, nejsou pro krajinu pohromou, ale patří k ní. Krajina nesmí být muzeem, ale živým organismem. Příroda ochranu zasluhuje, ale ne na úkor svobody člověka. Volte prostředí pro život!
Varianty Můžete realizovat pouze jednu část hry (i když obě části se vhodně doplňují). S programem by měla souviset přednáška o nástrojích environmentální politiky – zákazy, daňové regulace, EIA, atd. Kolem představování programů skupinami účastníků můžete samozřejmě vytvořit vzrušenou atmosféru volebního klání, jako novinář klást „politikům“ všetečné otázky, vyvolávat dotazy z publika, vítězné straně pak blahopřát a dát jí nějaký žertovný dar.
Programy politických stran je třeba před příštími parlamentními volbami aktualizovat.
Zkušenosti, poznámky Hra je poměrně nenásilnou cestou jak přiblížit pro někoho nudné téma politiky a politických stran. V rámci školní výuky se mi nejvíce osvědčilo rozdělení programu do dvou lekcí – jeden den jsme se po povídání o nástrojích environmentální politiky pustili do vytváření vlastních programů (první část), příští hodinu jsme začali druhou částí hry. Studenti většinou uvádějí, že programy reálných stran jsou bezobsažné a nudné – to je postřeh, které je dobré rozebrat a ptát se studentů, proč tomu tak podle jejich názoru je.
Za správnost textu odpovídá Jan Činčera. Poslední aktualizace: 11/20/2008
|