<zpět do souhrnu zpráv

Střed Evropy váhá, kdo má rozhodnout o interrupci: stát nebo matka?

22. 8. 2003 - PRAHA [Econnect]
Renata Škrobálková

Legislativa ošetřující podmínky provedení umělého přerušení je kontroverzním tématem, které je opakovaně předmětem bouřlivých diskusí. V poslední době se toto téma opět otevřelo na Slovensku, v Polsku, ale i v České republice.

Důsledky přísné legislativy - zkušenosti z Polska

Silnou vůli nevole mezi polskými věřícími vyvolala přítomnost nizozemské lodi Langenort, která na konci června kotvila u polského přístavu Wladyslawowo. Důvodem rozsáhlých protestů byla přítomnost mobilní gynekologické ordinace, kde jsou mimo jiné ženám podávány pilulky RU-486, které vyvolávají potraty. Vzhledem k tomu, že v silně katolickém Polsku jsou potraty od roku 1993 zakázány, vnímala polská veřejnost přítomnost lodi vesměs negativně. Pro jiné byla příležitostí, jak opět otevřít diskusi o interrupci.

Podle platné polské legislativy je interrupční zákrok povolen ženě pouze v případěch ohrožení života, pokud v průběhu těhotenství došlo k vážnému poškození plodu a nebo v případě znásilnění. Podle Olgy Pietruchové ze slovenského deníku Pravda je i v těchto situacích velmi těžké zákrok provést. Lékaři se velice často bojí silného vlivu polské katolické církve a těhotné ženy raději posílají do soukromých ambulancí, kde je jim zákrok proveden za úplatu – samozřejmě na černo a bez zdanění. Potraty se pro mnohé soukromníky pak stávají velice lukrativním byznysem. „V ženských časopisech se pravidelně objevují inzeráty soukromých ambulancí, které nabízejí gynekologické služby v plném rozsahu. Každý ví, co to znamená, kde však není žalobce, není ani soudce. Taková situace je přímo živnou půdou pro pokrytectví a korupci ve společnosti,“ píše ve svém článku Pietruchová. S tím velice úzce souvisí takzvaná „potratová turistika“. Finančně zabezpečené Polky neváhají vyjet za hranice Polska a legálně si nechat zákrok provést. Některé cestovní kanceláře dokonce nabízejí speciální „zájezdy pro ženy“ například do Běloruska či jiných zemí s liberálnější legislativou, kde si mohou nechat tajně provést umělé přerušení těhotenství.

Přesto, že v oficiálních polských statistikách je uvedeno, že za rok bylo v Polsku provedeno pouze 20 interrupcí, neoficiální údaje hovoří o 100 až 200 tisících nelegálních potratech ročně, jedná se však pouze o hrubý odhad. Nevládní organizace sice argumentují tím, že podle sociologického průzkumu 83% populace nesouhlasí s platným protiinterupčním zákonem, nicméně jejich postavení je proti silnému vlivu polské katolické církve zanedbatelné. Určitou nadějí je vstup Polska do EU, kdy by mohlo dojít k většímu tlaku na zmírnění restrikcí.

Marná iniciativa v liberálním Česku

Ve stejnou dobu, kdy v Polsku vrcholila kampaň proti nizozemské lodi Langenort, vystoupila skupina devíti českých poslanců v čele s Jiřím Karasem (KDU-ČSL) s návrhem zrušit doposud platný zákon č.66/1986 Sb.o umělém přerušení těhotenství a vyhlášku Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č.75/1986 Sb., která opravňuje české lékaře provést těhotné ženě interrupci. Jak říká Vít Unzeitig, člen Výkonné rady Světové organizace gynekologů a porodníků: „Žádné změny interrupčního zákona nezmění myšlení a morálku občanů. Realita v jiných zemích ukazuje, že snižování počtu interrupcí nelze dosáhnout jejich zákazem. Česká statistika to potvrzuje.“ Zatímco v roce 1990 se počet potratů v ČR pohyboval okolo 100 000 za rok, v loňském roce jejich počet klesl na 29 000. Právě klesající tendenci v provádění interrupcí u nás opomenuli navrhovatelé kontroverzní novely zákona o zákazu potratů tím, že sečetli počet zákroků za posledních pět let. Důvodová zpráva návrhu novely zákona pak říká, že „podle oficiální statistiky bylo za posledních pět let umělým potratem usmrceno 180 634 dětí. Ročně se tak zbavuje života průměrně 35 000 počatých dětí.“

Dosavadní český zákon patří k nejliberálnějším v Evropě. Do dvanáctého týdne od početí umožňuje umělé přerušení těhotenství bez omezení. Do čtyřiadvacátého týdne může být zákrok proveden, pokud je zjištěno, že se narodí postižené dítě. V případě, že by byl návrh lidoveckých poslanců, a jednoho člena ODS, přijat, stala by se z Česka země s nejpřísnější potratovou politikou v Evropě. Lékaři by byli za „usmrcení nenarozeného dítěte“ odsouzeni k pěti letům vezení, popř. k zákazu činnosti, ten, kdo k činu ženu naváděl, by byl potrestán jedním rokem, ženu by nečekal žádný trest. Přerušení těhotenství by bylo povoleno pouze v případě záchrany života matky. Sami poslanci již od začátku nedávali novele příliš velké naděje. „Náš návrh chápeme spíše jako otevření diskuse,“ deklarovali ještě před zahájením jeho projednání na půdě poslanecké sněmovny. Ani mezi ostatními poslanci si návrh novely interrupčního zákona nenašel podporu. Nepodepsal jej například ani předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda a ohlasy ostatních stranických kolegů byly rovněž vesměs negativní. „Nesouhlasím,“ řekla již počátkem května předsedkyně zdravotního a sociálního výboru Milada Emmerová (ČSSD) a proti byla i ministryně zdravotnictví Marie Součková.

Vládní krize na Slovensku

Poněkud dramatičtější průběh měla diskuse o potratech na Slovensku. Návrh novely interrupčního zákona z rukou vládní Aliance nového občana (ANO) a opozice (komunisté, hnutí Směr, HZDS, několik nezávislých poslanců) otřásl vládní koalicí a dokonce se mluvilo i o vládní krizi. Podle ČTK předseda parlamentu a Křesťanskodemokratického hnutí (KDH), jež patří do koalice s ANO, Pavol Hrušovský, bezprostředně po hlasování označil momentální stav za vládní krizi a zástupce Hrušovského, Vladimír Palko, zas nejslabšího koaličního partnera za zrádce. Na Slovensku platí stejné podmínky pro přerušení těhotenství jako v Česku, navíc počet zákroků za posledních deset let klesl díky nárůstu počtu uživatelek antikoncepce o 60%. V čem je tedy problém? „Je to spor mezi konzervativci a liberály o charakter státu. Společným pozadím je politika katolické církve řízená Vatikánem,“ tvrdí slovenský sociolog Ján Bunčák. Na rozdíl od ČR, která je ze středoevropských zemí nejateističtější (32% obyvatel), na Slovensku se při sčítání lidu v roce 2001 k náboženství přihlásilo 84% Slováků. Slovensko má navíc spolu s Polskem v porovnání s ostatními západoevropskými zeměmi nadstandardní vztahy s Vatikánem. Jak ve svém článku potvrzuje Lucie Beranová z Hospodářských novin: „Na nedělní Mariánské pouti v Levoči biskup Tondra upozornil, že přijetí interrupční novely by bylo nepěkným dárkem pro papeže, až v září přijede na návštěvu.“

Celosvětové souvislosti

Z evropských zemí jsou potraty zakázány v již zmiňovaném Polsku, v Irsku, na Maltě a v Portugalsku. Přesto, že v katolickém Irsku je přísný zákaz umělého přerušení těhotenství, ročně okolo 6 000 Irek pravidelně vyjíždí do Velké Británie na provedení zákroku. Ve Francii a Německu interrupční zákon vyžaduje konzultaci s odborníky. Podle statistik se v Německu provede ročně asi 7 zákroků na 1000 žen, což je číslo srovnatelné s údaji z Holandska a Belgie (6 zákroků na 1000 žen), které jsou považovány za země s nízkou potratovostí. Nejhorší situace je v Maďarsku, kde na 90 tisíc porodů připadá asi 80 tisíc potratů.

Z celosvětového měřítka je známo, že více než 1/3 všech těhotenství je neplánovaná. Každoročně se téměř ¼ těhotných žen rozhodne pro interrupci (cca 53 miliónů ročně). Přibližně 25% světové populace žije v oblastech s přísným zákazem interrupcí (jedná se především o země Latinské Ameriky, Afriky a Asie). V těchto oblastech je přerušení těhotenství prováděno ilegálně za použití nebezpečných metod, které z 40% vedou ke zdravotním komplikacím (u legálních zákroků je to pouze 1% všech případů). Na následky nelegálně provedených zákroků každých 5 minut zemře na světě jedna žena (cca 200 000 ročně). Z celkového počtu 53 miliónů umělých potratů jich je 20 miliónů nelegálních za použití nebezpečných metod majících zdravotní následky. Organizace zastávající stanovisko "pro choice" založené na právu ženy rozhodovat o vlastním těle, tedy vyzývají k podpoře osvěty v oblasti plánování rodičovství, včasné sexuální výchovy a maximální dostupnosti různých metod antikoncepce. Nutné je též zabývat se postavením mladých matek, které se často ocitají v neúnosné situaci finanční i bytové, navíc jsou běžně diskriminovány na trhu práce.

• Ženy na vlnách

Komentáře

< zpět do souhrnu zpráv