<zpět do souhrnu zpráv

Veřejná správa a realizace práva shromažďovacího

27. 8. 2003 - PRAHA [Veřejná správa]
Petr Kolman

Již Aristoteles řekl, že člověk je tvor společenský (zoon politikon), a proto shromažďování je mu zcela vlastní potřebou. Z právního hlediska je právo shromažďovat se nezadatelným ústavním právem, zaručeným Listinou základních práv a svobod. In concreto v článku 19 Listiny základních práv a svobod zaručuje právo pokojně se shromažďovat, toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo bezpečnost státu.

Profesor Jan Filip k právu shromažďovacímu píše, že není omezeno na občany státu, není vázáno na věk účastníků, ani na předchozí povolení orgánu veřejné správy. Může se konat pod širým nebem i v uzavřených prostorách. Jak jsem již naznačil výše, právo shromažďovat se je možné za určitých taxativně vymezených legálních podmínek omezit. V této souvislosti je třeba zmínit zákon č.84/1990 Sb., jenž stanoví bližší pravidla pro realizaci shromažďovacího práva.

Zmíněný zákon v souladu s Listinou základních práv a svobod taktéž stanoví, že občané mají právo pokojně se shromažďovat. Dále pak praví, že výkon shromažďovacího práva slouží občanům k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek.

Za shromáždění se ze zákona považují také pouliční průvody a manifestace. Jelikož aplikace práva na pokojné shromažďování je v moderním právním státě postavena na principu oznamovacím, není ke shromáždění zapotřebí předchozího povolení státního orgánu. V současné době platí v České republice zákaz shromáždění v okruhu sta metrů od budov všech zákonodárných sborů nebo od míst, kde tyto sbory jednají.

Co se ex lege za shromáždění ve smyslu zákona č.84/1990 nepovažuje?

Za prvé jsou to shromáždění osob související s činností státních orgánů upravená jinými právními předpisy; dále pak shromáždění související s poskytováním služeb rovněž jiná shromáždění nesloužící občanům k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek.

Z pohledu veřejné správy je zásadní otázkou působnosti: který správní orgán má ze zákona povinnost plnit úkoly na tomto úseku?

Působnost ve věcech práva shromažďovacího v přenesené působnosti vykonávají následující orgány

- obecní úřad, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat,
- pověřený obecní úřad, přesahuje-li místo konání shromáždění územní obvod obecního úřadu,
- krajský úřad, pokud místo konání shromáždění přesahuje správní obvod, pověřeného obecního úřadu
- ministerstvo vnitra ČR, pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice kraje.

Mgr. Petr Kolman, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Brno

Komentáře

< zpět do souhrnu zpráv