Možné nástroje pro zapojení veřejnosti do Místní Agendy 21 a strategického plánování

Pro zapojení lidí do různých činností existuje mnoho technik. Je důležité umět vybrat tu správnou techniku pro správný účel a nejlépe se neomezovat jen na jednu, ale kombinovat je. Dobré je také přizpůsobit techniku konkrétním potřebám a záměrům. Nezbytné však je předem promyslet cíle, t.j. čeho chceme touto prací dosáhnout. Chceme určitou skupinu jenom informovat nebo od ní požadujeme něco víc? Při výběru technik bude samozřejmě hrát důležitou roli to, jaké jsou k dispozici zdroje.

• Dotazníky - mohou být zasílány nebo předávány při různých akcích nebo na různých místech, mohou být vyplňovány na ulici, v bytech nebo telefonicky prostřednictvím vyškolených tazatelů.
• Letáky - pro rozšíření základních informací mezi lidmi. Mohou být kombinovány s návratkou nebo krátkým dotazníkem. Letáky mohou být vloženy do místních novin, obecního informačního bulletinu, s letáky distribuovanými do domácností nebo vystavenými na úřadě místní správy.
• Tradiční veřejná setkání - Účastníci jsou většinou zváni prostřednictvím místních novin. Program je určen dopředu. Účastní se jej úředníci, funkcionáři, případně odborníci.
• Fóra / Kulaté stoly - pravidelná setkání jednotlivců, kteří zastupují různé organizace či názory, takže dochází k diskusi na určitá témata, např. místní Agenda 21, fórum podnikatelů, problematika dopravy atd. Mohou být také založeny na základě sousedství. Mohou existovat samostatně nebo v partnerství a mohou být různě závislé na místní správě.
• Nástěnkové dotazníky – Dotazník definuje základní otázky nebo kategorie. Účastníci jsou požádáni, aby zapíchli špendlík nebo udělali znaménko tužkou u kategorie, kterou si vybrali. Je to dobrá metoda pro sběr kvantitativních dat v přijatelné formě. Je to jednoduchý, levný a všestranný způsob sběru dat.
• Výstavy - Informují široké publikum, mohou být využity také ke shromáždění názorů.
• Skupiny zvláštní pozornosti - malé skupiny lidí, kteří jsou namátkou vybráni anebo kteří jsou vybráni, aby reprezentovali cílové skupiny (starší generaci, nezaměstnané mladé lidi, uživatele služeb atd.). Skupiny o 8 až 10 lidech jsou nárazově sezvány, aby pečlivě promyslely strukturované otázky, a to hlouběji než by to dovolil běžný výzkum.
• Reálné plánování (Planning for Real) - Praktický nástroj, který byl vyvinut nadací Neighbourhood Initiatives Foundation, pro zapojení malých i velkých skupin lidí. Dává jim možnost vyjádřit se k problémům a záležitostem obce. Reálné plánování používá trojrozměrné modely místní oblasti, kam lidé mohou umísťovat své návrhy na změny. Je to dobrý začátek pro setkání lidí při diskusi v demokratickém, nekonfrontačním prostředí.
• Virtuální diskuse – na webové stránce místní správy nebo elektronická diskuse.
• Referendum - Formální hlasování k jednotlivým problémům.
• Hodnocení vesnice nebo města - Obvykle se odehrává v zemědělských oblastech s obcemi a malými městy, kde se konají trhy. Často jsou pořádány jedním společenstvím pro jiné společenství (komunitu) prostřednictvím místní správy a často se na něm podílejí školy nebo ostatní místní skupiny. Na veřejném setkání je odsouhlaseno, jaké informace bude dotazník obsahovat, a poté proběhne průzkum mezi místními obyvateli. Průzkum se většinou zaměřuje na sběr názorů obyvatel na otázky kvality života v obci a na zpracování akčního plánu k řešení odhalených problémů.
• Klíčové informace - Často se stává, že jenom několik lidí ze společenství má, vzhledem ke svým pozicím, přístup k velkému množství užitečných informací. Může to být např. předseda asociace nájemníků, místní sociální pracovník nebo pracovník pro mládež, duchovní, ředitel školy atd. Kontaktování těchto lidí může ušetřit spoustu času.
• Individuální hloubkové rozhovory - V nestrukturovaném rozhovoru může tazatel rozvinout konverzaci použitím otevřených otázek a tak poskytnout dotazovanému prostor rozvinout téma, které je pro něj zajímavé nebo se ho týká. Při středně strukturovaném rozhovoru má tazatel pro diskusi předem připravený soubor témat a diskusi více vede. Rozhovor může být nahráván, pokud dotazovaný nemá námitky.
• Telefonní rozhovor - Obvykle rychlý způsob provedení výzkumu. Dobré je použít strukturovaný rozhovor s poměrně jednoduchými otázkami. Může však zkreslit výsledky.
• Případové studie – zpracování typických případů. Mohou vést k lepšímu porozumění výsledkům výzkumů, nebo je i nahradit. Mohou se týkat jednotlivce, rodiny, skupiny nebo části společenství.
• Diáře a ostatní psané záznamy - Patří sem periodické záznamy, které si vytváří skupina lidí, například zaznamenávání emisí z chemické továrny, které mají účinky na zdraví rodiny. Jiné písemné záznamy mohou sloužit jako podklady pro další zpracování, například zápisy a záznamy místních společenských organizací.
• Ústní vyprávění - Dobrý způsob, jak zapojit starší lidi. Mnozí z nich si pamatují, co bylo dřív a co se změnilo. Mnoho starých lidí může dát k dispozici staré fotografie a jiné užitečné materiály.
• Nahrávky na video - Je to velmi participativní metoda, obzvláště když je společenství zapojeno ve všech etapách, od scénáře, nahrávání až po sestřih. Důležité je kdo dělá sestřih. Technika může vyžadovat výrazné náklady. Vzniklé filmy však mohou mít poměrně velký dopad.
• Pozorování účastníků - Efektivní metoda především pro rozsahem malé hloubkové studie. Spojuje pozorování s diskusí a neformálními rozhovory v rozmezí týdnů nebo měsíců. Tato metoda byla původně používána rozvojovými pracovníky ve ‘třetím světě’, kde výzkumníci žijí v místní komunitě.
• Vytváření vizí (Visioning) - K vytváření vizí je možno přistupovat různými způsoby, od krátkého cvičení jakožto součásti jiného konzultačního procesu až po celou rozsáhlou ‘Konferenci o hledání budoucnosti’ trvající 3 dny. Technika vytváření vize umožňuje lidem představit si, jak by vypadal jejich život za ideálních okolností. Lidé si např. představují jak bude vypadat okolí jejich bydliště za 5 let. Nápady, s kterými lidé přichází, poskytují inspiraci a často ukazují, že to, co lidé chtějí, je ve skutečnosti celkem uskutečnitelné.
• Vytváření shody (budování konsensu) / řešení konfliktů - Skupiny jsou vedeny k tomu, aby se setkaly a nalezly oboustranně uspokojivé řešení. Všichni mají možnost se k řešení vyjádřit. Cílem je odhalit řešení typu „vítěz, vítěz“ spíše než nepřátelské postoje (já vyhrávám ty ztrácíš), na které je většina lidí zvyklá. Přístup může zapojit lidi či skupiny i do tvorby politik a programů. Tento koncept je podstatou mnoha současných přístupů k zapojování veřejnosti.
• Přehled relevantních dat - Každý výzkum obvykle začíná vytvořením přehledu všech dokumentů, které se týkají společenství nebo projednávaného problému. V této fázi může být ušetřeno spousta času a úsilí. Podobný přehled byl možná již zpracován jinou organizací anebo proběhl národní výzkum, který poskytne užitečné srovnání a pomůže zařadit práci do souvislostí (například národní data o dětském astmatu pomůžou místní studii).
• Občanská porota - Jedná se o panel neprofesionálních ‘porotců’, kteří jsou sezváni, aby vyslechli důkazy týkající se problému (např. rozdělení zdrojů v rámci zdravotnických služeb, politické rozhodnutí týkající se problematické záležitosti) a rozhodne. Na rozdíl od poroty, kde jsou porotci vybíráni namátkou, porotci Občanské poroty jsou obvykle vybíráni tak, aby reprezentovali populaci, které se problém týká.