Prosazování práva na informace

(získáno z výroční zprávy Ekologického právního servisu)

Motto:
"Na váš podnět se žádná písemná odpověď nepřipravuje"

(Tisková mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu na otázku pracovníka EPS jak ministerstvo vyřizuje naše odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí zpřístupnění informací)

EPS se v roce 2000 věnoval cíleně celé řadě případů neoprávněného odepírání informací občanům, kteří o ně žádali buď v souladu s "obecným" zákonem o svobodném přístupu k informacím (č. 106/1999 Sb.), nebo podle zákona o právu na informace o životním prostředí (zákon č. 123/1998 Sb.). Prosazování práva na informace je nesmírně důležité pro tolik potřebné zprůhledňování fungování orgánů veřejné moci, neboť je významným nástrojem občanské kontroly činností státní správy a samosprávy. V případech právního postupu při neoprávněném odpírání informací jsme dosáhli řady úspěchů a naše aktivita přinesla ovoce v podobě několika užitečných precedentálních rozhodnutí, aplikovatelných v dalších případech.

Několik příkladů případů, rozdělených podle problematických míst při aplikaci zákonů:

A. Případy, kdy státní orgán svévolně rozhoduje o tom, že se daná informace prohlašuje za utajovanou. Případy, kdy orgán porušuje procesní pravidla, upravující odepírání informací

O tom která informace je nebo není tajná, nerozhoduje podle nové právní úpravy orgán veřejné moci, ale zákonodárce, který okruh utajovaných informací vymezí v zákoně. Rovněž proces odpírání informací je striktně upraven v zákonech. Odepírá se formou rozhodnutí (nikoliv neformálního dopisu), proti rozhodnutí o odepření informace lze podat odvolání (a to i když úřad na žádost vůbec neodpoví, jako tzv. odvolání proti fiktivnímu rozhodnutí o odepření informace), a tak dále.

Tajemný Irán

V lednu 2000 jsme podali na ministerstvo průmyslu a obchodu žádost o informace o vlivu vysílání rádia Svobodná Evropa na zahraniční obchod s Iránem a Irákem poté, co ministr Miroslav Grégr prohlásil, že vláda rozhodla o tom, že informace budou utajeny. Chtěli jsme především upozornit na hrubé porušení zákona o právu na informace, neboť vláda nemá právo rozhodnout o utajení určité informace. Ministerstvo informaci odmítlo prostým dopisem (nikoliv rozhodnutím), na rozklad proti odepření informací nereagovalo vůbec, takže EPS podal v dubnu 2000 správní žalobu, v prosinci repliku k vyjádření žalovaného. Případ jsme medializovali a to s takovým úspěchem, že se do diskuse v pořadu "Duel" na Radioforu Českého rozhlasu 1 Radiožurnál zástupce ministerstva raději vůbec nedostavil.

Děkujeme za váš zájem…

Zmocněnec Hornorakouské vlády pro otázky dostavby jaderné elektrárny Temelín Ing. Radko Pavlovec žádal opakovaně o informace Ministerstvo průmyslu a obchodu, které mu je odmítalo poskytovat bez uvedení důvodu a nikoliv formou rozhodnutí, nýbrž neformálního dopisu. Na dva takové případy jsme zpracovali rozklady a následné správní žaloby ke správnímu soudu.

B. Případy, kdy jsou zneužívány důvody odepření poskytnutí informace

Oba informační zákony upravují důvody odmítnutí informací, z důvodů ochrany obchodního tajemství, z důvodů, že informace nejsou dosud zpracovány, že poskytují informace o soukromí občanů a podobně. Tyto důvody však úřady nepřípustně zneužívají, a s poukazem na ně odmítají informace i v situaci, kdy naprosto nejsou splněny podmínky stanovené v zákoně.

Městský úřad v Táboře vyčerpal téměř všechny důvody odepření informací, nakonec prohrál a musel informace vydat

Na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím a právu na informace o životním prostředí jsme v souvislosti s kauzou "Želeč" (viz. výše) požadovali kopie smluv mezi městem Tábor a firmou Rumpold s.r.o., která pro město sváží komunální odpad z domácností. Odbor životního prostředí městského úřadu vydal nejprve dvě rozhodnutí podle zák. č. 123/1998 Sb., kterým odmítl informace poskytnout jednak proto, že se nejedná vůbec o informace o životním prostředí a posléze proto, že jde o obchodní tajemství, které musí zůstat utajeno. Obě tato rozhodnutí Okresní úřad Tábor na základě našeho odvolání zrušil pro rozpor se zákonem.

Na základě těchto rozhodnutí městský úřad část informací poskytl, klíčové články, týkající způsobu, jak je vypočtena cena za svoz, však protiprávně utajil. Opakovanou žádostí podle zák. č. 106/1999 Sb. z ledna 2000 městský úřad odmítl a toto jeho rozhodnutí potvrdil i posléze i Okresní úřad Tábor. Proti tomuto rozhodnutí proto EPS podal správní žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, který této žalobě zcela vyhověl a potvrdil, že Okresní úřad pochybil, jeho rozhodnutí bylo proto soudem v září 2000 zrušeno.

Poté, co byl rozsudek doručen Okresnímu úřadu Tábor a bylo s ním město Tábor seznámeno, se sešla městská rada a rozhodla na jeho základě, že informace, které byly doposud utajovány zveřejnění. Tak se stalo v říjnu 2000.

V důsledku řešení tohoto případu MÚ zároveň rozhodl, že do všech smluv, které se týkají hospodaří města bude napříště včleňována klauzule o tom, že smluvní strany nejsou vázány povinností mlčenlivosti a že informace z takových smluv mohou být zpřístupněny třetím osobám.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost versus jihočeští ekologové

Celou řadu podání jsme učinili na Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který odpíral táborské pobočce EPS a jihočeskému protijadernému sdružení Calla informace o zavážení paliva do reaktoru jaderné elektrárny Temelín. SÚJB odmítl informace z důvodů údajné povinnosti mlčenlivosti podle zákona o SÚJB, který je ovšem ve vztahu k zákonu o právu na informace zákonem speciálním a z dalších absurdních důvodů.

Pan Mach versus společnost Ekostrix

Jménem p. Macha z Otrokovic jsme vypracovali žalobu na Ministerstvo zemědělství ČR, které p. Mach opakovaně a z velké části neúspěšně žádal o informace, týkající se "projektu biologické ochrany proti drobným hlodavcům na Prostějovsku" (rizikové použití chemie v zemědělství). Ministerstvo odmítlo většinu požadovaných informací zpřístupnit s odkazem na ochranu obchodního tajemství firmy "Ekostrix" a dále s tím, že ještě není k dispozici "celkové vyhodnocení projektu", což v tomto případě nepřicházelo v úvahu.

C. Důvody odepření spočívající ve špatné interpretaci vztahu informačních zákonů a zvláštních právních předpisů.

EPS se opakovaně setkal s tím, že stavební úřady odmítají poskytovat informace (zejména kopie rozhodnutí) o řízeních podle stavebního zákona. Úřady argumentují tím, že stavební zákon ( v § 133) obsahuje vlastní ustanovení o poskytování informací a že se na něj zákony o právu na informace vůbec nevztahují.

Dvě protichůdná rozhodnutí v téže věci - kde je pravda?

S odkazem na § 133 stavebního zákona, obsahujícím vlastní ustanovení o poskytování informací, odmítl např. Městský úřad v Havířově podat sdružení Lučina informace o několika "černých stavbách". Odvolací orgán názor stavebního úřadu potvrdil. Proto jsme v tomto případě podali správní žalobu.

Na naprosto opačný přístup jsme narazili v kauze, kdy občanské sdružení Beskydčan žádalo o informace o územním řízení, týkajícím se plánované výstavby golfového hřiště. Odvolání proti odepření informací o stavebním řízení na stavbu golfového hřiště v Čeladné, nařídil nadřízený stavební úřad na základě podaného odvolání požadované informace zpřístupnit. Vzhledem k předešlému případu se jedná o velmi důležitý precedent.

Kolize se zákonem o obcích

Občanské sdružení VITA žádalo Obvodní radu městského obvodu Moravská Ostrava o poskytnutí důvodové zprávy k jejímu rozhodování o výpůjčce pozemků, na kterých VITA zamýšlela vybudovat park. Obvodní rada rozhodla tyto informace neposkytnout s tím, že podle zákona o obcích jsou zasedání obecní (obvodní) rady neveřejná. Tento důvod je však naprosto irelevantní z hlediska práva občanů na informace o podkladech jednání rady. EPS proto pro VITU vypracovalo správní žalobu.

Naprostý kompetenční lapsus

Proti rozhodnutí starosty Veverské Bítýšky, kterým protiprávně odmítl informace o obecním rozpočtu, jsme jménem ČSOP Veverka podali žalobu. Jde nám o to, vyřešit tuto otázku: podáme-li odvolání proti fiktivnímu odepření rozhodnutí (viz výše), a poté nám starosta, který je v tomto případě náhodou oprávněn jednat jak za orgán prvostupňový, tak jako orgán odvolací (!) napíše, že nám požadované informace neposkytne, aniž by se o odvolání nějak zmínil, jaký dokument tak máme v ruce? Odvolací, nebo prvostupňové rozhodnutí? Případ je dokladem absurdních právních pastí, do nichž se může občan při aplikaci zákona o právu na informace dostat.

(z výroční zprávy Ekologického právního servisu)