Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    ÚČAST NA ROZHODOVÁNÍ - Zapojte se, stojí to za to!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy
- Slovníček

Účast na rozhodování

Účast na rozhodování

Občanská společnost zůstává fiktivním konceptem, pokud se na rozhodování o podstatných společenských otázkách nepodílí veřejnost. Ta může být přitom této možnosti zbavena politickým uspořádáním společnosti, nebo se ze spolurozhodování může vyloučit sama - pasivitou nebo kvůli neznalosti nástrojů, jež je nutné při podílu na rozhodování v moderním státě využít. Přitom problémů, k jejichž řešení může občan svojí aktivitou přispět, je mnoho.

V oblasti Účast na rozhodování najdete:

  • Konkrétní návody, jak se může každý občan do rozhodování zapojit u nás a také v Evropské unii – jak oslovit se svými požadavky úřady, jak založit občanské sdružení, jak uspořádat demonstraci, referendum, petici, veřejné slyšení apod.
  • Informace o právech občana a legislativě, která mu přitom může být oporou.
  • Odkazy na další zajímavé weby věnované tématu spoluúčasti
  • Příklady, jak to funguje ve vybraných evropských zemích

Aktuálně: Přečtěte si a zapojte se do diskuse na téma:

Může veřejnost fakticky ovlivnit zastavění určitého území (např. průmyslová zóna, sklady, supermarket, garáže, lyžařská sjezdovka)? Jak? Proč? Jaká jsou rizika zapojování veřejnosti? Jaké jsou vaše zkušenosti?
Co by bylo potřeba změnit či zlepšit, aby intervence veřejnosti měly vetší efekt a aby se omezily rizika zapojování veřejnosti?

Účast na rozhodování a Evropská unie

Větší pozornost otázce zapojování veřejnosti a občanských organizací do rozhodovacích procesů v EU věnuje Evropská unie od konce 90. let. Základem pro účast veřejnosti na dění v EU se stal princip partnerství a veřejné konzultace.

Zapojení veřejnosti do rozhodování a také přístup k informacím se poprvé staly součástí evropského práva v roce 1990, kdy byla přijata směrnice o přístupu k informacím o životním prostředí. Požadavek na zapojení veřejnosti je dnes obsažen i v dalších směrnicích.

Obecné principy zapojování veřejnosti je možné shrnout do bodů, které vycházejí z Aarhuské úmluvy a z dokumentu „Všeobecné principy a minimální standardy pro konzultace Komise se zainteresovanými stranami“.

Na evropské úrovni je participativní demokracie kombinací tzv. sociálního a občanského dialogu. Tyto dva druhy dialogu zapojují občanskou společnost a poskytují jí příležitost ovlivnit rozhodování.

Související zprávy

3.3.2014 - Problémy se zprovozněním Blanky město nepálí. Namísto řešení otálí
Magistrát měl do konce roku 2013 prověřit, jak pomoci Praze od problémů po zprovoznění Blanky, ale zaspal. Iniciativa Auto*Mat kvůli tomu interpelovala náměstka Nouzu, ale ten má dost času i na odpovědi. Na dotazy totiž chce odpovědět písemně do 30 dní.
kategorie: Účast na rozhodování

7.2.2014 - Chalupova vyhláška ohrožuje stromy. Je nelegální, potvrdil ombudsman
Říká se jí „kácecí vyhláška“, platí zhruba půl roku a bude se muset novelizovat. Vyplývá to z dopisu, který zástupce ombudsmana zaslal novému ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) a dal tak za pravdu i Arnice.
kategorie: Účast na rozhodování

10.1.2014 - Děti Země žalují ŘSD ČR za utajování informací o D8
První letošní žaloba Dětí Země směřuje proti dálnici D8, kterou se od roku 2007 snaží Ředitelství silnic a dálnic ČR v Českém středohoří postavit. Důvodem jejího podání je utajení rozsahu právní činnosti advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři při zastupování ŘSD ČR v deseti soudních řízeních.

kategorie: Účast na rozhodování

6.1.2014 - Rekreační parky? Brněnská radnice chce ve skutečnosti do zeleně pustit supermarkety
V rozporu s veřejnou prezentací aktualizace územního plánu navrhuje Magistrát města Brna v textu závazné vyhlášky, aby se v zeleni a lesích mohly stavět supermarkety. O rekreačních parcích je zde jedna neurčitá věta, která jejich vznik nezajistí.
kategorie: Účast na rozhodování

9.12.2013 - Kanál u Přelouče je potřetí bez územního rozhodnutí
Krajský úřad v Pardubicích zrušil dne 28. listopadu 2013 územní rozhodnutí pro plavební kanál u Přelouče, které vydal Městský úřad Přelouč dne 17. prosince 2012. Úspěšné odvolání podala občanská sdružení Přátelé Slavíkových ostrovů a Děti Země. Krajský úřad stavebnímu úřadu především vytknul, že se pečlivě a přesvědčivě nezabýval všemi námitkami obou občanských sdružení, čímž závažným způsobem porušil zákon. Územní řízení probíhá devět let a územní rozhodnutí bylo zrušeno již třikrát.
kategorie: Účast na rozhodování


Diskuse na téma

Může veřejnost fakticky ovlivnit zastavění určitého území (např. průmyslová zóna, sklady, supermarket, garáže, lyžařská sjezdovka)? Jak? Proč? Jaká jsou rizika zapojování veřejnosti? Jaké jsou vaše zkušenosti?
Co by bylo potřeba změnit či zlepšit, aby intervence veřejnosti měly vetší efekt a aby se omezily rizika zapojování veřejnosti?

Vedení důležitější účasti
Marian Páleník, Přátelé přírody, 12. 10. 2006
Chtěl bych poznamenat, že se trochu opomíjí několik - dle mne podstatných - skutečností:

Domnívám se, že se - možná v reakci na neexistenci právního státu za minulého režimu - u nás přeceňují správní řízení (paragrafy, zákony apod.). Resp. se účast veřejnosti na rozhodování REDUKUJE na správní řízení.
Mám za to, že se občanští aktivisté nechali vmanipulovat někam, kde toho příliš nezmohou. (A kde jsou zhusta předem odkázáni k porážce.)
Částečně je to i (pohodlný) alibismus samotných občanských aktivistů. Když svou kauzu prohrají, mohou přece "s čistým svědomím" prohlásit, že pro dobrou věci udělali "všechno". Opravdu?
A lze vůbec účast občanských aktivistů - profesionálů (= přesněji zaměstnanců občanských sdružení) ve správních řízeních pokládat za účast VEŘEJNOSTI? Troufám si řici, že ve většině případů nikoli.

Když bych tedy měl odpovědět na položenou otázku "Co by bylo potřeba změnit či zlepšit, aby intervence veřejnosti měly vetší efekt a aby se omezila rizika zapojování veřejnosti?" dovolil bych si nabídnout tuto odpověď:
Změnit bychom měli SVŮJ přístup!

1. Měli bychom si "vyhodit z hlavy" své přesvědčení, že jsme to my, kdo máme patent na vyjadřování zájmů veřejnosti a že jsme to my, kdo ji zastupujeme ve správním řízení (pokud ho doopravdy nemáme).

2. Měli bychom se mnohem více zajímat o to, co si veřejnost skutečně myslí, co chce a jaké má zájmy. Možná právě zde leží zakopaný pes - mnozí občanští aktivisté - profesionálově jsou tak hluboce přesvědčeni o své pravdě, že nepociťují potřebu ji s někým konzultovat a konfrontovat.
Jsou také často (aniž si to uvědomují) postiženi intelektuálním syndromem - jednak jsou povzneseni nad lid obecný a jednak ztratili schopnost vyjadřovat se tak, aby jim lid obecný rozuměl.
A konečně schází schopnost a / nebo ochota s lidmi komunikovat - sem patří umění naslouchat, umění trpělivě a srozumitelně vysvětlovat a umění vést.
Intelektuálním syndromem stižení profesionálové pak dají přednost pohodlné práci v teplé kanceláři před konfrontací svých vizí se syrovou realitou = prací v "terénu".
Mj. i zde podle mne pramení přeceňování formální stránky věci - účasti ve správních řízeních a pomíjení podstaty.

Parafrázoval bych Durkheima:
Kde se dodržují zvyky, nesjou třeba zákony. Kde se nedodržují zvyky, zákony mnoho nezmohou.
Chci tím říci, že kromě paragrafů a litery zákona existuje také něco, jako je slušnost. (Příklad z jiné oblasti: Slušní řidiči dávají na přechodech přednost chodcům i bez zákona; jak jsme si mohli ověřit na své kůži, zákonná povinnost včleněná do paragrafů zákona sama o sobě neslušné řidiče k dávání přednosti chodcům nepřiměla. Zákon bezohledného řidiče slušným sám o sobě neučiní. Není ani ale pravdou, že kdo je neslušný, zůstane jim do smrti a nikdo s ním nic nezmůže. K slušnosti lze vést. Resp. jinak se k slušnosti ani dojít nedá.)

Domnívat se, že establishment naší země přimějeme ke slušnosti účastí několika občanských aktivistů - profesionálů v řízeních je velká iluze. Establishment si prostě nechá změnit zákony tak, aby příště už nikdo nic ovlivňovat nemohl. (Viz Aubrechtův paragraf, viz vyvlastňovací zákon, viz nový stavební zákon atd.)

Na druhou stranu, i sebelepší zákony umožňující tu nejširší účast veřejnosti k účasti veřejnosti ne(po)vedou.

Máme-li tedy o něco usilovat přede-vším, pak nikoli pouze o změny zákonů, nýbrž především o VEDENÍ veřejnosti (k účasti na rozhodování).

Pokud v naší společnosti převládne klima slušnosti, pak ve většině případů účast veřejnosti na řízeních nebude ani potřebná, protože slušně se chovající establishment (včetně firemního) nepůjde do sporu s "hlasem lidu" a v takových případech ani žádné řízení nemusí proběhnout.

Abych byl konkrétní:
Precedens jsem vytvořil v roce 2001. Přišla za mnou skupina občanů, abych jim pomohl zabránit výstavbě hliníkárny nedaleko jejich sídliště. Tento příklad jsem vybal hlavně proto, že jsem se kauzou začal zabývat v době, kdy byla dávno uzavřená EIA a kdy již nabylo platnosti územní rozhodnutí! Naše sdružení se tedy již nemohlo stát účastníkem stavebního řízení, které mělo začít v krátké době. A i kdyby mohlo, ani jsem o to neusiloval. Postaral jsem se o něco jiného: Veřejnost se ozvala tak silně a jednoznačně, že se sám úřad (netvrdím, že dobrovolně, snadno či rád) postaral o to, aby bylo již platné územní rozhodnutí zrušeno!
Zkrátka účast veřejnosti na rozhodování prostě nespočívá zdaleka jen v účasti ve správních řízeních.
Tím neříkám, že to není třeba vůbec. Je to ovšem jen NÁSTROJ, nikoli cíl.
Nutno také zdůraznit, že veřejnost se neozvala jen tak sama od sebe, ale musela být VEDENA. A právě v tomto vedení vidím roli (poslání) občanských aktivistů - profesionálů.

Mám za to, že situace u nás je špatná i (zejména) proto, že veřejnost není vedena; případně ji vést neumíme. Resp. že si málokdo tuto potřebu (vést) uvědomuje.

Marian Páleník, Přátelé přírody
12. 10. 2006
Reagovat


-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit