<zpět do souhrnu zpráv

Nábřeží u Karlova mostu a Národního divadla se může proměnit v pěší zónu

30. 8. 2011 - PRAHA [Auto*Mat]

Hlavní město získalo novou pěší zónu. Po rekonstrukci Smetanova nábřeží ji dnes slavnostním přestřižením pásky Pražanům věnovali primátor Bohuslav Svoboda a jeho první náměstek Karel Březina. Promenádu mezi Karlovým mostem a Národním divadlem tak již nebudou dusit kolony aut.

Bohužel, je to zatím jen sen. Svobodu a Březinu představovali herci s maskami a nábřeží čeká zcela opačný osud. Upozorňuje na to iniciativa Auto*Mat, podle níž si Praha novou pěší zónu zaslouží. Lidé mohou tento požadavek podpořit podpisem petice, která byla dnes spuštěna.

„Smetanovo nábřeží je ostudou Prahy. Místem s nejkrásnějším výhledem na pražské panorama procházejí denně desítky tisíc Pražanů i turistů. Téměř celou ulici přitom zabírají pomalu se sunoucí auta a ve většině z nich sedí jediný člověk,“ vysvětluje Vít Masare z iniciativy Auto*Mat.

„Rekonstrukce tramvajové trati byla ideální příležitostí k vytvoření pěší zóny. Vyzvali jsme k tomu primátora Svobodu i radního Březinu, oba však odmítli. Proto spouštíme petici a žádáme Pražany o podporu. Tranzitní doprava do centra moderního města nepatří,“ dodává Vít Masare. Poukazuje na to, že pěší zónu sliboval primátor Pavel Bém už v roce 2005. Dodnes však zůstalo jen u slibu.

„České filharmonii jako světově významnému orchestru by se hrálo lépe bez aut stojících v kolonách u Rudolfina. Podporujeme snahu zklidnit Smetanovo nábřeží a zpřístupnit ho více chodcům, kteří se zde budou moci procházet tak, jako kdysi první dirigent filharmonie Antonín Dvořák,“ říká ředitel České filharmonie David Mareček.

Pro zklidnění nábřeží se vyslovuje i děkan Filozofické fakulty UK Michal Stehlík. „V centru města jsme dlouhodobě obětí přehlcené dopravní situace a vytvoření klidové zóny by mohlo přinést významně příjemnější prostředí pro všechny, kdo se zde pohybují. Přivítal bych to i z hlediska lepšího prostředí pro studentský život uvnitř Prahy,“ uvedl děkan.

K požadavku na vytvoření pěší zóny mezi Karlovým mostem a Národním divadlem se již připojila Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Nová scéna Národního divadla a některé provozovny, které trápí hustý provoz, například Café-bar Duende.

Auto*Mat zpracoval studii, z níž vyplývají překvapivá zjištění. Drtivá většina řidičů používá nábřeží jako zkratku a snadno by mohli jet jinudy. Ti, kdo mají přímo zde cíl své cesty, tvoří zanedbatelný zlomek procenta objemu dopravy. „Objízdná trasa je vzdálena zhruba dva kilometry – jde o Strahovský tunel,“ podotýká autor studie Vratislav Filler. Podle něj tak není nutné vázat vznik pěší zóny na dokončení městského okruhu či tunelu Blanka. Alternativní trasa již existuje.

Proměnu nábřeží v pěší zónu by ocenilo až patnáct tisíc lidí, kteří tudy každý den projdou. Dalších třicet tisíc lidí, převážně turistů, překračuje denně křižovatku u Karlova mostu, která patří k nejhorším v Praze. Vyloučení automobilového provozu by pomohlo také tramvajím, zablokovaným často v dopravní zácpě. Cestuje s nimi přitom každý den přes třicet tisíc lidí.

„Stav Smetanova nábřeží neodpovídá jeho využití,“ říká Vratislav Filler. „Zatímco lidé v autech tvoří necelou třetinu těch, kdo se tudy pohybují, silnice zabírají polovinu prostoru,“ doplňuje. Podle něj by bylo spravedlivější věnovat prostor ulice pěším. Vznikla by tak promenáda s alejí stromů a lavičkami, restaurace a kavárny by mohly vytvořit zahrádky. Zákaz aut by uvolnil cestu tramvajím. Do oblasti by měly mít povolení vjezdu pouze vozy zásobování a taxislužby.

Zklidňování dopravy je progresivním trendem, k němuž přistupují moderní metropole celého světa. V roce 2008 se v pěší zónu proměnila známá Broadway v New Yorku. O několik let dříve uzavřel Londýn před auty podstatnou část svého Trafalgar Square. Francouzská města staví ve velkém nové tramvajové trati a ulice se v rámci rekonstrukcí mění v pěší zóny – ve Štrasburku, Bordeaux, Lyonu či Marseille. Pozadu nezůstává ani Německo, kde vznikla rozlehlá pěší zóna například v Brémách, anebo Londýn, který nemá vnitřní městský dálniční okruh, přitom však zavedl mýtné a zakázal vjezd autům, která nesplňují emisní limity.

Pro příklady ale nemusíme chodit tak daleko. Před několika lety proměnilo své hlavní náměstí v pěší zónu Brno. Také Praha už vyzkoušela zakázat vjezd autům a dát prostor městskému životu: konkrétně na náměstí Republiky, které po rekonstrukci v roce 2006 výrazně ožilo.

• Proměna Smetanova nábřeží v novou pěší zónu
• Petice za proměnu Smetanova nábřeží v pěší zónu

Komentáře

< zpět do souhrnu zpráv