Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
ZPRAVODAJ - aneb co se děje
 ZPRAVODAJSTVÍ

<zpět do souhrnu zpráv

Vyhnání nadnárodních zlatokopů z Čech - Kauzy ekologického hnutí IV.


22. 8. 2003 - [Sedmá generace]

Martin Ander

Čtvrtý díl seriálu o významných kauzách českého ekologického hnutí připomíná vítězný boj ekologických organizací s nadnárodními těžařskými společnostmi. Na závěr připojujeme příběh Františka Stíbala, starosty Kašperských hor v době, kdy obci hrozilo otevření zlatého dolu.

Již od poloviny 70. let probíhal na mnoha místech v Čechách i na Moravě státní průzkum ložisek zlata. Dělo se tak v poměrně širokém pásu táhnoucím se od Jílového u Prahy až k Šumavě, na Českomoravské vysočině, ale i v Jeseníkách. Byla nalezena řada prakticky nevyužitelných zrudnění (malý obsah rudy), až po ložiska jako je Mokrsko, které bylo považováno za největší ve střední Evropě. Není tedy divu, že s pádem komunistické vlády se začali zahraniční zájemci o těžbu u nás objevovat jako houby po dešti. Ve snaze udržet českou zlatou horečku pod kontrolou, rozhodlo se ministerstvo hospodářství na počátku roku 1994 vypsat mezinárodní nabídkové řízení na průzkum ložisek. Vítězové měli získat přednostní právo na povolení k průzkumu jednotlivých území, nikoli však automaticky kladné stanovisko v příslušném správním řízení. Celkem 13 území nakonec připadlo pěti společnostem. V letech 1992-95 bylo nakonec vydáno celkem 16 povolení k průzkumu těžby zlata.

Z čistě právního hlediska neexistuje přímý vztah mezi průzkumem a těžbou - povolení průzkumných prací samozřejmě neopravňuje jeho držitele k otevření dolu. Leč faktická souvislost tu samozřejmě je. S každým miliónem investovaným do průzkumu přirozeně stoupá odhodlání firmy získat oprávnění k těžbě. Krom toho přibývá i "argumentů" pro jednání s úřady a politiky. Navíc v případě ložisek v minulosti poměrně dobře prozkoumaných již není cílem dalšího průzkumu hledání lokality s ekonomicky využitelnými zásobami, ale přímá příprava ložiska na těžbu. To věděly nejen těžební společnosti, ale také obce a ministerstvo, a tak spory začaly již o povolení k průzkumu.

RTZ v Mokrsku

Zlato se v Čechách těžilo již od počátku letopočtu. Staro- a středověká "těžba" se však soustředila jen na ložiska bohatá a snadno přístupná, takže její dopady na krajinu byly zanedbatelné. Moderní těžební technologie jsou účinnější, a o to drastičtější jsou zásahy do krajiny a životního prostředí, jež způsobují.

Oblast středočeského Mokrska získala na základě výběrového řízení největší světová těžební společnost RTZ-CRA. Dle jejích plánů měl kopec Veselý a samotnou vesnici Mokrsko nahradit na zemském povrchu obří, 200m hluboký a 0,25 km2 rozlehlý povrchový důl. Přilehlá odkaliště a odvaly pak měly zabrat takřka dvacetinásobek. "Navíc hrozilo, že široké okolí dolu bude kontaminováno vysoce toxickým arsenem, neboť zlato ve zdejší rudě je na něj vázáno," připomíná rizika Vojtěch Kotecký, tehdejší vedoucí surovinového programu Hnutí DUHA. Důsledky případné havárie spojené s únikem kyanidu, jenž se používá při loužení, do dva kilometry vzdálené Slapské přehrady si pak dokáže představit jen málokdo.

Není tedy divu, že samosprávy okolních obcí od počátku s průzkumem nesouhlasily. Vydatnou podporu odbornou, právní i mediální jim poskytovaly ekologické organizace. Například Hnutí DUHA vydalo v červenci 1996 rozsáhlou studii shrnující celosvětové zkušenosti s nadnárodním gigantem RTZ-CRA. Devastace přírody, toxické znečištění, přehlížení zájmů dotčených regionů, bezohledný přístup k ochraně zdraví zaměstnanců, rasová diskriminace a otevřená spolupráce s represivními režimy - to byly běžné praktiky této společnosti. "Člověku zůstával až rozum stát nad tím, že tuto firmu mohli členové ministerské komise vybrat, jestliže, jak sami tvrdili, přihlédli k jejím zkušenostem po celém světě v ochraně životního prostředí při průzkumu a těžbě zlatých rud," dodává Vojtěch Kotecký.

Výsledek veřejného tlaku se naštěstí dostavil koncem léta 1996. Ministerstvo průmyslu a obchodu opakovaně a definitivně povolení k průzkumu v této lokalitě odmítlo udělit. Největší zásluhu na tomto překvapivém rozhodnutí měl vytrvalý nesouhlas MŽP, na jehož kladné stanovisko bylo povolení vázáno. Britsko-australští těžaři tak odtáhli z Mokrska s nepořízenou.

TVX Gold v Kašperských Horách

Mnohem tužší a delší souboj se zlatokopy nakonec museli svést občané a ekologové v Kašperských Horách na Šumavě. Také zdejší ložisko patřilo k těm poměrně dobře prozkoumaným. Odhadované zásoby zlata na konci 80. let zde činily 30 tun. Pozdější zpřesněné údaje však již hovořily o 100 tunách, a Kašperské Hory tak předstihly Mokrsko.

Povolení k průzkumu získala v březnu 1993 česká společnost Bohemia důlní, a to původně jen na 1 rok, po 11 měsících však bylo povolení prodlouženo o dalších 5 let. V září 1994 pak českou firmu kompletně koupila kanadská TVX Gold.

Přestože firma vytrvale prohlašovala, že případná těžba by byla prováděna hlubinným způsobem a zlato z rudy následně získáváno bez použití kyanidu, představoval projekt zlatého dolu enormní ekologická rizika. Ročně mělo být vytěženo a na povrchu uloženo 730 milionů tun horniny, a to přímo na území CHKO v těsném sousedství národního parku. "Daleko nejhlubší zásah do šumavské horské krajiny by však představovala výstavba odkaliště o rozloze několika desítek hektarů, které by zaplavilo některé z okolních údolí," upozorňuje Vojtěch Kotecký.

Již v květnu 1995 zjistila Správa CHKO, že TVX provádí v okolí Kašperských Hor ilegální vrty. Povolení k průzkumu totiž automaticky neznamená, že firma může bagrovat a vrtat, kde se jí zachce. K provádění vrtů totiž potřebuje povolení hornických prací (to vydává báňský úřad se souhlasem Správy CHKO) a také souhlas majitele pozemku. Platnost souhlasu správy však v té době již vypršela.

V červenci 1995 navíc těžaři oznámili, že průzkum pravděpodobně povede k zahájení těžby, a představili její obrysy. To bylo impulsem ke změně postoje městské rady, která v říjnu 1995 vydala zákaz vstupu TVX na městské pozemky a současně vyzvala k odstranění veškerých těžebních zařízení. TVX nejenže zákaz ostentativně ignorovala, ale zároveň zahájila právní kroky, jak nesouhlas majitele pozemků obejít. Tehdejší znění geologického zákona totiž umožňovalo nahradit souhlas majitele rozhodnutím okresního úřadu o dočasném omezení vlastnických práv. Zatímco okresní úřad 15 měsíců vyřizoval žádost TVX, město podalo žalobu a okresní soud vydal předběžné opatření, kterým nařídil vyklizení pozemků. Firma jej však ignorovala. Právní bitva byla svedena též o pozemky před štolou Naděje, která byla vyhloubena již koncem 80. let. TVX zde totiž bez stavebního povolení na pozemcích města vztyčila plot a pozemek bez povolení dlouhodobě okupovala.

Oč větších nezákonností se nadnárodní firma dopouštěla, o to ostřejší mediální kampaň vedla proti starostovi Františku Stíbalovi. Za tímto účelem si dokonce najala světoznámou PR agenturu Burson-Marsteler, která začala vydávat a v regionu zdarma rozšiřovat měsíčník Naděje. V něm lživě obviňovala starostu a před komunálními volbami otevřeně vyzývala ke změně složení zastupitelstva. Naštěstí bezúspěšně.

Ani obec však nestála tváří v tvář zahraničnímu investorovi sama. Na její stranu se přidali aktivní občané, kteří založili sdružení Šumava nad zlato, a ekologické organizace. Petici Šumavy nad zlato podepsalo celkem 70 000 signatářů. "Během jediného týdne na přelomu dubna a května 1998 pak naši petici proti TVX podepsalo dalších 10 000 občanů, solidaritu se starostou Stíbalem vyjádřily desítky jeho kolegů z českých měst a obcí," vzpomíná Vojtěch Kotecký. Kromě mediální a odborné práce na národní úrovni tehdy Hnutí DUHA využilo i svého členství v celosvětové federaci Přátel Země a vyvíjelo tlak na akcionáře TVX přímo v Kanadě.

Opakované úniky kalů a ropných látek, poškozování vegetace ve dvou přírodních rezervacích, překračování hlukových norem, ignorování pravomocných soudních rozhodnutí, provádění vrtů bez povolení, černé stavby na cizích pozemcích, to vše bylo nakonec vzato v úvahu, když MŽP v prosinci 1998 konečně odebralo firmě TVX povolení k průzkumu. Škoda jen, že se tak stalo až v době, kdy do vypršení povolení zbývalo jen několik týdnů.

Zákaz kyanidů

Přestože dvě klíčové lokální kauzy skončili vítězstvím, některé systémové problémy nadále přetrvávaly. Tak například nebylo zřejmé, zda mají obce právo být plnoprávnými účastníky řízení o povolení geologických průzkumů. Sporné ustanovení geologického zákona vykládalo ministerstvo hospodářství v neprospěch obcí. Vrchní soud však dal v únoru 1998 obcím za pravdu. Nadále také trvala možnost omezovat vlastnická práva obcí rozhodnutím okresního úřadu ve prospěch soukromých komerčních těžebních společností. Na jaře 2000 se však naskytla jedinečná příležitost tyto a několik dalších chyb v geologickém a horním zákoně napravit. Parlament totiž projednával jejich novelu.

Nastalé situace pohotově využilo Hnutí DUHA, které mezi pozměňovací návrhy protlačilo také úplný zákaz kyanidového loužení při těžbě zlata. Schválená novela tak zasadila těžbě zlata v Čechách poslední smrtelnou ránu, neboť ji učinila ekonomicky naprosto nezajímavou.

"Na této kampani se podle mě ukázalo," hodnotí Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA, "že ekologické organizace dokáží nejen vyhrát nějakou kauzu, ale dokáží problém i fakticky vyřešit - počínaje dílčím správním řízením, přes změnu postoje politických špiček až po prosazení koncepčního řešení jako je zákon, zajišťující účast obcí při povolování geologických průzkumů a zakazující kyanidové loužení." Ekologické hnutí zde tedy nejenže prosadilo zrušení konkrétních projektů, ale pomohlo vyřešit i širší legislativní souvislosti.


Těžba zlata v Kašperských Horách

- Příběh Františka Stíbala

Markéta Šubrtová

Kašperské Hory jsou malé městečko obklopené šumavskými kopci, nad nímž se tyčí bývalý strážní hrad Kašperk. Tudy putovaly karavany naložené středověkým zlatem - solí. Zdejší krajina učarovala i Františku Stíbalovi, rodákovi z Řeporyjí u Prahy, který se tady spolu s rodinou rozhodl usadit natrvalo.

Úctu k přírodě jako živitelce člověka "zdědil" po svém dědečkovi, který byl sedlákem. Po roce 1989 se stal politicky činným v ODS, za kterou kandidoval do městského zastupitelstva.V roce 1994 byl zvolen starostou Kašperských Hor. V té době byly už v plném proudu průzkumné práce kanadské společnosti TVX Bohemia důlní (dříve česká Bohemia důlní), která se netajila záměrem zahájit v tomto krásném a relativně nedotčeném koutu přírody těžbu zlata. Proti tomu se ale ostře postavilo zastupitelstvo města v čele s panem Stíbalem. "Tady například mělo být odkaliště" ukazuje pan Stíbal na jarně se zelenající údolí těsně přiléhající k městečku.

Společnost TVX se všemožně snažila získat na svou stranu veřejnost a zároveň pošpinit osobu starosty Stíbala. "Byl jsem obviňován jednou z kolaborace s Němci, pak zase z toho, že bráním rozvoji města" vzpomíná pan Stíbal. Přes masivní kampaň se však těžařům jejich cíle dosáhnout nepodařilo.

V dalších komunálních volbách dostal pan Stíbal (už jako nezávislý kandidát) znovu důvěru občanů. Koncem roku 1998 pak přišla TVX Bohemia důlní pro neustálé porušování zákona o povolení k průzkumu, čímž její naděje na zahájení těžby definitivně skončily. Až do současné doby se však protahuje soudní řízení, ve kterém TVX žaluje město Kašperské Hory o náhradu škody.

To, že se podařilo těžbě zabránit, vnímá pan Stíbal jako zásluhu všech občanů, kteří se postavili na jeho stranu. Kladně hodnotí i podporu bývalého kontroverzního ministra životního prostředí Františka Bendy, který se odpůrců těžby zastal, narozdíl od Ministerstva průmyslu, které naopak stálo na straně těžařů.

Skutečnosti, že za společností TVX Bohemia důlní stál zahraniční kapitál, nepřikládá bývalý starosta důležitost. Těžaři by se chovali podle něj stejně, ať by byli odkudkoli, protože by chtěli zhodnotit peníze, které do průzkumu investovali. O žádný boj proti nadnárodním korporacím zde v jeho očích nešlo.

Od roku 1999 pracuje František Stíbal jako hydrogeolog v Národním parku Šumava. Na otázku, zda by se celá kauza mohla v Kašperských Horách někdy opakovat, odpovídá poněkud skepticky: "Myslím, že lidé si dnes životního prostředí dostatečně neváží. Jsou znechuceni politickou situací, zvýšila se i nezaměstnanost. Obávám se, že mnozí si za příslib krátkobodých a pofiderních zisků nechají přírodu kolem sebe zničit a pak za ní budou daleko dojíždět."

Těžba zlata

Komentáře






< zpět do souhrnu zpráv

 KALENDÁŘ AKCÍ

sobota 8. prosince 2018 08:00 - neděle 8. prosince 2019 11:00 - Praha
Zkouška k občansví nanečisto [cz,  mkc]

Chcete zažádat o české občanství? Připravujete se na zkoušku z češtiny na úrovni B1 a na zkoušku z českých reálií? Přijďte si je k nám vyzkoušet! Praktickým seminářem Vás provede zkušená lektorka, která u zkoušek působí jako hodnotitelka. 

• místo: Integrační centrum Praha / Integration centre, Prague Žitná 1574 / 51, 110 00 Praha
• pořádají: Integrační centrum Praha / Integration centre Prague
• kontakt:

.........

sobota 8. prosince 2018 09:30 - neděle 8. prosince 2019 17:30 - Praha
Public integration course Welcome to the CR in Prague [en]

We invite you to participate in the FREE immigration course „Welcome to the Czech Republic“ in Integration Centre Prague (Žitná 51, 11000 Praha 1). Please kindly note that this course is NOT intended for the EU nationals. 

• místo: Integrační centrum Praha / Integration centre Prague Žitná 1574 / 51, 110 00 Praha
• pořádají: Integrační centrum Praha / Integration centre Prague
• kontakt:

.........

středa 12. prosince 2018 19:40 - čtvrtek 12. prosince 2019 21:30 - Praha
Bla Bla Land: pojďme si spolu promluvit [cz,  mkc]

Současný svět je multikulturní společností se svými podobnostmi a rozdíly. Nás to zajímá a fascinuje. Rádi potkáváme nové lidi a bavíme se s nimi o všem v češtině. Poznali jste sebe? V takovém případě přijďte do našeho mimořádného Talk Shopu! 

• místo: Kurzy češtiny pro cizince/Czech for foreigners, Karlínské náměstí 7, 18600 Praha
• pořádají: Centrum pro integraci cizinců/Centre for integration of foreigners
• kontakt:

.........

čtvrtek 13. prosince 2018 18:00 - pátek 13. prosince 2019 19:00 - Praha
Interkulturní setkání: procházka vánoční Prahou [cz,  mkc]

Srdečně Vás zveme na poslední interkulturní setkání v tomto roce, které proběhne ve čtvrtek 13. prosince formou procházky po vánoční staré Praze. Poznáte ty nejkrásnější místa Prahy obohacené o kouzelnou atmosféru Vánoc. Dozvíte se mnoho zajímavostí ohledně vánočních svátků v Česku i v jiných zemích. Společně tak budeme mít možnost poznat nové lidi a sdílet své zkušenosti. Setkáme se v 18:00 hodin před Divadlem Hybernia (náměstí Republiky 3/4, 110 00 Nové Město).

• místo: Sraz před Divadlem Hybernia (náměstí Republiky 3/4, 110 00 Nové Město).
• pořádají: SIMI (Sdružení pro integraci a migraci)
• kontakt:

.........

pondělí 17. prosince 2018 18:30 - středa 18. prosince 2019 20:00 - Praha
Language Café: Christmas Edition [en]

Do you know how Czech people celebrate Christmas? What are our traditional Christmas words? Let's know a little bit more about Vánoce (Christmas izn Czech). We have prepared for you Language café, where lectors from Charles University will teach you Czech words, they will tell you more about our habits and you will have a chance to taste typical Czech Christmas candy!

• místo: Filozofická fakulta UK, nám. Jana Palacha 2/1, 110 00 Praha
• pořádají: ESN CU Prague
• kontakt:

.........

úterý 18. prosince 2018 17:00 - středa 18. prosince 2019 23:30 - Praha
Oslava Dne migrantů - máme co slavit! [cz,  en,  mkc]

Již potřetí pojďte s námi oslavit Mezinárodní den migrantů a pestrou tvář naši země! V letošním roce navíc slavíme 15 let působení Migračního Konsorcia a chceme 18. prosince připít na práci všech kolegyň a kolegů z našich členských organizací. 

---------
Come to our third annual International Migrants Day celebration! This year we are also celebrating the 15 years that the Czech Migration Consortium has been helping migration-focused NGO cooperate and work to improve Czech society. 

• místo: VILA Štvanice, Štvanice 858, Praha
• pořádají: Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty v ČR
• kontakt:

.........

středa 6. března 2019 17:00 - středa 18. prosince 2019 19:00 - Praha
Konverzační klub na Praze 13 [cz,  mkc]

Přijďte si procvičit své znalosti češtiny! Integrační centrum Praha navazuje na úspěšný kurz interkulturních setkání na Praze 13. Kurz je určen primárně pro mírně pokročilé (úroveň A2/B1) obyvatele MČ Praha 13. V rámci něj se zaměříte na praktickou komunikaci v každodenních situacích a naučíte se lépe rozumět českému prostředí a zvykům. Akce probíhá každou středu od 17: do 19:00 v Městské knihovně v OC Lužiny.

• místo: Obchodní centrum Lužiny, Archeologická, 15500 Stodulky, Hlavní Město Praha, Czech Republic
• pořádají: Integrační centrum Praha / Integration centre Prague
• kontakt:

.........

Širší přehled akcí v občanské společnosti najdete v Kalendáři akcí Econnectu



-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

NAVRCHOLU.cz