Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
FILOSOFIE - otázky a přemítání nad občanskou společností

Občanská společnost

  • Co je občanská společnost?
  • Jaké je místo občanských sdružení ve společnosti?
  • Je správné předat nástroje k rozhodování veřejnosti?
  • Pomáhají moderní informační technologie myšlence občanské společnosti nebo škodí?

Jako učitelé, aktivisté či politici, kterým je myšlenka občanské společnosti blízká, se s těmito otázkami musíme vyrovnávat. Najít na ně jednoznačnou odpověď přitom není jednoduché. Nenabídneme ji zde ani my. To co ale nabídneme, je konfrontace různých názorů, často protichůdných a nesmiřitelných. Jak věděl již Sokrates, k pravdě se vztahujeme při dialogu. A byť bychom jí nikdy nedosáhli, nevadí. Samotné její hledání je tím, čemu Jan Patočka říkal existenciální rozměr podstaty lidského bytí, tím co nám brání, abychom se stali bezduchými šroubky v soustrojích mašinérií či zaslepenými fanatiky. Protože jen ti dokážou mít na všechno jasný názor …
Pojem, který stojí v čele našeho internetového projektu je současně pojmem nejasným a rozdílně interpretovaným. Podle jednoho názoru prostě 'společnost občanů', obyvatel určitého státu, kteří si dali určitá pravidla vzájemného soužití a teď podle nich žijí. Takovými pravidly je dnes institut základních lidských práv, svobodný trh, zastupitelská demokracie založená na soutěži politických stran. Občanská společnost je tak vlastně trochu nadbytečný pojem popisující stávající realitu, dobrý snad jen k vypíchnutí rozdílů mezi námi a přežívajícími totalitními režimy.
Podle druhého názoru znamená občanská společnost zejména aktivní angažování se občanů ve 'věcech obecných'. To si ale lze představit v mnoha odstínech: jedním, nelišícím se od výše uvedeného názoru, je aktivní angažování se v politických stranách a pravidelné využívání voličského práva. V jiném je občanská společnost synonymem pro hustou síť nejrůznějších občanských sdružení a spolků, fungujících všude tam, kam nedosáhne stát. Devatenácté století bylo tak obdobím velikého rozkvětu občanské společnosti, ke kterému se stále zatím ještě blížíme … Posledním vyhraněným názorem je ten, podle kterého by občanská sdružení, iniciativy či vůbec neorganizovaná veřejnost měly převzít větší část rozhodovací pravomoci od státu či politických stran. Zde se mluví o zavádění prvků přímé či participační demokracie, jako jsou referenda, účast na rozhodování, přístup k informací, právo na zákonnou iniciativu, atd. I do našeho právního řádu již jsou některé prvky participační demokracie zabudovány - věnujeme se jim v jiných sekcích tohoto webu. Jaké z těchto pojetí je vám nejbližší? Zkuste si udělat obrázek z připojených textů.

Klasici o demokracii, totalitě a občanské společnosti


-Havel, Václav

Český filosof, disident a politik. Ve svých esejích ze sedmdesátých a osmdesátých let čerpá z fenomenologických analýz Jana Patočky, Martina Heideggera a Emanuela Lévinase. Kritizuje odcizení člověka v totalitní ale i moderní technické společnosti od smyslu bytí, ztrátu autenticity, ke které dochází v totalitních režimech, ale i v moderních tržních demokraciích. Teze o občanské společnosti, jako společnosti kde se lidé aktivně angažují prostřednictvím spolků i jiných ad hoc iniciativ ve věcech obecných, zformuloval v eseji Moc bezmocných i v řadě dalších projevů z pozdějších let.

HAVEL, Václav. Projev prezidenta republiky Václava Havla na sympóziu "Myšlenky Václava Havla a koncept občanské společnosti" Macalester College, Minneapolis/St.Paul, USA, 26. dubna 1999. Ke stažení (51kB).
TUCKER, Aviezer. Fenomenologie a politika. Od J. Patočky k V. Havlovi. Olomouc: Votobia, 1997. 245 s.
Kritická analýza propojení fenomenologické filosofie a politiky. Zajímavé je zejména vysvětlení filosofického pozadí Havlových politických snah z počátku devadesátých let a souvislostí mezi Havlem, Patočkou a Heideggerem.

HAVEL, Václav. Moc bezmocných.
HAVEL, Václav. Moc bezmocných. In O lidskou identitu. Praha: Rozmluvy, 1990.
Stěžejní esej ze sedmdesátých let, ve kterém Havel vysvětluje podstatu autentického života jako "života v pravdě", možného při existenciální revoluci proti neosobním tlakům totality a všemohoucích organizací. Přibližuje Chartu 77 jako plod existenciální revoluce a polemizuje s jejím chápáním jako "paralelní polis". V závěru nastiňuje svoji vizi občanské společnosti.

-Kohák, Erazim

Erazim Kohák je český filosof, který se zabývá zejména fenomenologií a environmentální etikou. V obou směrech klade důraz spíše na husserlovskou tradici, odmítá Heideggera, ale například i Meadowse, Lorenze či některé další autory. Ve svých úvahách o demokracii zdůrazňuje zejména osobní odpovědnost, slušnost, ohleduplnost.
Podrobněji o životě a díle Erazima Koháka - Erazim Kohák [online]. Dostupné z: < http://www.phil.muni.cz/fil/scf/kohak.html>

Z česky vydaných monografií ve vztahu k občanské společnosti:

KOHÁK, Erazim. Dopisy přes oceán aneb Čertování s Míšou. Praha: SPN, 1991.
Exilové úvahy týkající mj. otázek demokracie. Psáno velice srozumitelnou formou s mnoha příklady, srozumitelné i mladším čtenářům.
KOHÁK, Erazim. Průvodce po demokracii. Praha: Slon, 2002. 162 s.
Recenze (Martin Mach, EkoList)

Kohák, Erazim: Pod zrakem Abrahamovým
Občanské noviny (LtN 41/2002), 7.10.2002; Kohák, Erazim: Pod zrakem Abrahamovým [o zkušenosti s občanskou společností v USA a co z toho plyne pro nás]

Proč nejsem (ani anti)komunista
KOHÁK, Erazim. Proč nejsem (ani anti)komunista. Literární noviny, 14.7.2003. s. 5.
Výběr z tezí - Erazim Kohák


-Thoreau, Henry David

Svérázný americký myslitel první poloviny devatenáctého století. Do vztahu k občanské společnosti se dostal díky své eseji Občanská neposlušnost, ve které obhajuje právo jedince na vlastní morální integritu proti tlaku společnosti i zákonů.
Z česky vydaných esejů doporučujeme:
THOREAU, H. D. Občanská neposlušnost a jiné eseje. Praha, 1993.

Výběr z tezí - Henri David Thoreau


-Heidegger, Martin (1889-1976)

Jeden z nejvýznamnějších a současně nejkontroverznějších filosofů 20. století, myslitel ze kterého čerpal existencialismus (včetně jeho Sartrovy marxistické interpretace), postmoderna, částečně ale také environmentální myšlení.

1. HEIDEGGER, Martin. Bytí a čas. Praha: Oikumené, 1996. 477 s.
2. HEIDEGGER, Martin. O pravdě a bytí. Praha: Vyšehrad, 1970. 82 s.
3. HEIDEGGER, Martin. Básnicky bydlí člověk. Praha: Oikumené, 1993. 187 s.

Výběr z tezí - Martin Heidegger


-Popper, Karl

Karl Popper byl autorem konceptu tzv. 'otevřené společnosti' a velkým kritikem totalitarismu. Otevřenou společnost chápal jako společnost, která neomezuje lidské poznání podle určeného ideologického rámce. V otevřené společnosti lidé chápou, že zákony a pravidla jsou pouhé konvence, které je možné měnit. Ve svých pracích považuje za důležitou příčinu katastrof v dějinách západní civilizace víru v reálnost utopického Platónova státu: možnost vytvoření dokonalé společnosti, ze které všechno zlo bude vymýceno a každý bude mít své přesně dané místo ?
THE Karl Popper Web [webovský portál] Poslední modifikace: 14.1.2003. [Cit. 17.1.2003]. Dostupné z: < http://www.eeng.dcu.ie/~tkpw/ >

V češtině vyšlo zejména:

POPPER, K. R. Otevřená společnost a její nepřátelé. I. Uhranutí Platónem. Praha, 1994.
POPPER, K. R. Otevřená společnost a její nepřátelé. II. Vlna proroctví: Hegel, Marx a co následovalo. Praha, 1994


-Noam Chomsky

Americký lingvista a svérázný glosátor americké politiky. Jeho značné kritické rozbory americké politiky mu přináší souhlasné i prudce odmítavé reakce mezi čtenáři. Vystupuje zejména proti americké angažovanosti v mezinárodních vojenských konfliktech, sociálním dopadům globalizace i nedemokratické manipulaci občanů statní mocí.


Noam Chomsky (1992/93): PROSPERITA HRSTKY A NEJISTOTA VĚTŠINY


-Arendtová, Hannah

Hannah Arendtová, studentka filosofie u Martina Heideggera je jednou z předních osobností filosofie 20. století. Analýzy ztráty autenticityi lidského bytí v moderní civilizaci, které jejího učitele přivedly k podpoře Hitlera, dokázala použít pro zdrcující kritiku totalitních režimů. Jestliže Heidegger považoval za rozhodující příčinu neuatenticity technickou civilizaci, upozornila Arendtová na to, že jsou to především totalitní režimy, kde člověk ztrácí sám sebe a upadá do kolektivní neodpovědnosti za své jednání. Předpokladem autenticity je svoboda. Pokud aplikujeme její myšlenky na vizi občanské společnosti, vidíme, že jedině tehdy, má-li člověk prostor k vlastní realizaci a převzetí odpovědnosti za sebe a své okolí, může také být sám sebou.
ARENDTWEB. [webovský portál] Poslední modifikace: 5.10.1999. [Cit. 17.1.2003]. Dostupné z: < http://www.nakayama.org/polylogos/philosophers/arendt/index-e-arendt.html >

Z česky vydaných monografií:
ARENDTOVÁ, Hannah. Původ totalitarismu I - III. Praha, 1996.



Úvahy o občanské společnosti

ANDERLE, Petr. Útržky z historie občanské společnosti. Občanské noviny, č. 49 (2002), 2.12.2002.

BRIDGES, Thomas. CIVIL SOCIETY -- Philosophy &amp; Civil Society: Postmodern Civic Culture [online]. Poslední aktualizace: 23.2.2002. [Cit. 17.1.2003]. Dostupné z: < http://www.civsoc.com/index.htm >.

ČESKÁ biskupská konference. Stát a občanská společnost: obnova právního řádu a růst k odpovědnému občanství
In Pokoj a dobro. List k sociálním otázkám v České republice
k veřejné diskusi [online]. Praha: Česká biskupská konference, 2000. [Cit. 17.1.2003]. Dostupné z: < http://www.cirkev.cz/tisk/Dokumenty/pokoj_a_dobro_5.htm>

PEHE, Jiří. Občanská společnost obohacuje moderní demokracii [online]. [Cit. 17.1.2003]. Dostupné z: < http://www.pehe.cz/Clanky/Obspolecnostobohacuju.html>

PEHE, Jiří. Společnost svobodných občanů [online]. [Cit. 17.1.2003]. Dostupné z: < http://www.pehe.cz/Clanky/Spolecnostsvobodnych.html>

ROEBUCK, Sue. What is civil society? [online] [Cit. 17.1.2003]. Dostupné z: http://www.lse.ac.uk/collections/CCS/what_is_civil_society.htm

SIRŮČEK, Pavel. Společnost minus stát. Koncepce občanské společnosti a totalita globálních trhů. Britské listy [online]. 2.4.2002. Dostupné z: http://blisty.cz/txt.php?id=10218

SOKOL, Jan. Jsou lidská práva přirozená? Praha: FHS UK, 2001. Dostupné na < http://veda.fsv.cuni.cz/konf_sem/KONSOLIDACE/KONSOLIDACE/KV_sekce_polit.html>


Za správnost textu odpovídá Jan Činčera. Poslední aktualizace: 11/20/2008

-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

NAVRCHOLU.cz