<zpět do souhrnu zpráv
Veřejná správa a realizace práva shromažďovacího
27. 8. 2003 - PRAHA [Veřejná správa]
Petr Kolman
Již Aristoteles řekl, že člověk je tvor společenský (zoon politikon), a proto
shromažďování je mu zcela vlastní potřebou. Z právního hlediska je právo
shromažďovat se nezadatelným ústavním právem, zaručeným Listinou základních práv
a svobod. In concreto v článku 19 Listiny základních práv a svobod zaručuje
právo pokojně se shromažďovat, toto právo lze omezit zákonem v případech
shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti
nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví,
mravnosti, majetku nebo bezpečnost státu.
Profesor Jan Filip k právu shromažďovacímu píše, že není omezeno na občany
státu, není vázáno na věk účastníků, ani na předchozí povolení orgánu veřejné
správy. Může se konat pod širým nebem i v uzavřených prostorách. Jak jsem
již naznačil výše, právo shromažďovat se je možné za určitých taxativně
vymezených legálních podmínek omezit. V této souvislosti je třeba zmínit zákon
č.84/1990 Sb., jenž stanoví bližší pravidla pro realizaci shromažďovacího
práva.
Zmíněný zákon v souladu s Listinou základních práv a svobod taktéž stanoví, že
občané mají právo pokojně se shromažďovat. Dále pak praví, že výkon
shromažďovacího práva slouží občanům k využívání svobody projevu a dalších
ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení
veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek.
Za shromáždění se ze zákona považují také pouliční průvody a manifestace.
Jelikož aplikace práva na pokojné shromažďování je v moderním právním státě
postavena na principu oznamovacím, není ke shromáždění zapotřebí předchozího
povolení státního orgánu. V současné době platí v České republice zákaz
shromáždění v okruhu sta metrů od budov všech zákonodárných sborů nebo od míst,
kde tyto sbory jednají.
Co se ex lege za shromáždění ve smyslu zákona č.84/1990 nepovažuje?
Za prvé jsou to shromáždění osob související s činností státních orgánů upravená
jinými právními předpisy; dále pak shromáždění související s poskytováním
služeb rovněž jiná shromáždění nesloužící občanům k využívání svobody projevu a
dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na
řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a
stanovisek.
Z pohledu veřejné správy je zásadní otázkou působnosti: který správní orgán
má
ze zákona povinnost plnit úkoly na tomto úseku?
Působnost ve věcech práva shromažďovacího v přenesené působnosti vykonávají
následující orgány
- obecní úřad, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat,
- pověřený obecní úřad, přesahuje-li místo konání shromáždění územní obvod
obecního úřadu,
- krajský úřad, pokud místo konání shromáždění přesahuje správní obvod,
pověřeného obecního úřadu
- ministerstvo vnitra ČR, pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice
kraje.
Mgr. Petr Kolman, Právnická fakulta Masarykovy univerzity, Brno
Komentáře
<
zpět do souhrnu zpráv