<zpět do souhrnu zpráv
Zpráva o rovnosti
11. 6. 2003 - PRAHA [Občanské noviny]
Petr Pavlík
Máme tu jaro a s ním i pravidelný rituál předkládání
a schvalování Zprávy o plnění Priorit a postupů
vlády ČR při prosazování rovnosti mužů a žen.
Slovo rituál užívám záměrně, neboť jde vskutku
o "opakovatelný soubor úkonů symbolické povahy",
jeho prázdnotu jsem zdokumentoval v analýze
předchozích čtyř zpráv, kterou jsem vypracoval na
sklonku loňského roku a kterou zástupci Ministerstva
práce a sociálních věcí zcela v duchu totalitních
praktik promptně označili za "protivládní dokument".
Ve zmíněné analýze jsem poukázal na zásadní
nedostatky klíčových dokumentů v oblasti
prosazování genderové rovnosti, na systematické
snahy zakrýt nečinnost vlády a na nedostatek politické
vůle k prosazení nutných změn.
Stručně řečeno, základním problémem zpráv byla
jejich nekoncepčnost, která se projevovala například
tím, e ze zpráv nebylo jasné, které části byly
věnovány popisu současné situace, které analýze
daného stavu a jeho příčin a které diskusi plnění
jednotlivých opatření. Analýza či popis stávající situace
navíc běžně nahrazovaly diskusi o plnění jednotlivých
opatření, čím byla fakticky zakrývána
skutečnost, e dané nebylo plněno. Tato snaha zakamuflovat
nečinnost vlády byla umocněna hojným
používáním prázdných frází a byrokratického
"newspeaku", je efektivně bránily analýze reálného
stavu. Výsledkem tohoto chaotického, nekoncepčního
přístupu bylo, e jednotlivé zprávy do
značné míry nedávaly smysl, mátly čtenáře a výrazně
zkreslovaly to, co mělo být jejich skutečným
a nejdůležitějším obsahem – zhodnocení, jak vláda
plní vlastní priority a postupy.
Co se vlastního plnění priorit týče, zmíněná analýza
zpráv odhalila, e vláda plnila během uplynulých
čtyř let v průměru sotva třicet procent z nich, a to
ještě většinou jen velmi částečně. Navíc zcela rezignovala
na plnění opatření řešících klíčové problémy
z hlediska rovnosti mužů a žen (např. nerovné zastoupení
žen ve vedoucích funkcích, segregace žen
na pracovním trhu a s ní související platové rozdíly
mezi muži a ženami aj.).
U příležitosti schvalování nové zprávy můžeme posoudit
případný pokrok na poli prosazování genderové
rovnosti a srovnat ji s úrovní zpráv předchozích.
V této souvislosti s uspokojením kvituji, e má
analýza a konstruktivní návrhy evidentně padly na
úrodnou půdu, nebo letošní zpráva je koncipována
nepoměrně lépe. Mimo jiné striktněji odděluje popis
situace od řešení a analýzy, je v ní konkretizováno
plnění priorit jednotlivými ministerstvy, jsou
uváděny jednotlivé příklady nerovností a celkový
tón zprávy je výrazně kritičtější a realističtější. Nicméně
předkladatel se opět neubránil tendenci vinit
oběti ani řadě planých frází. Nepřijatelné je dále
opakování prázdných argumentů, e za ve mohou
společenské stereotypy, socializace a nedostatek
uvědomění, je problém lokalizují na úrovni jednotlivců
a odvádějí pozornost od strukturální povahy
genderových nerovností, a tedy od nutnosti měnit
nastavení společenských struktur a institucí. U některých
priorit pak předkladatel zcela opomněl komentovat
stávající stav.
Obecně je vak ze zprávy za rok 2002 zřejmé, e vláda
jako celek pokračuje v pasivním přístupu k politice
rovnosti a ani se nenamáhá předstírat, e hodlá
plnit výše uvedené zásadní úkoly. Přitom oficiální
statistiky jednoznačně ukazují, e se postavení žen
v porovnání s postavením mužů během posledních
dvanácti let progresivně zhoršuje. Za zvláštní zmínku
pak stojí aktivní odpor ministerstva školství,
mládeže a tělovýchovy k prosazování genderové
rovnosti, který je evidentní z přístupu k většině
opatření, za ně je resort zodpovědný.
Petr Pavlík
Autor je vedoucím Centra genderových studií na
FF UK v Praze.
Článek jsme vystavili s laskavým svolením redakce Občanských novin.
Komentáře
<
zpět do souhrnu zpráv