Analýza vstupního formuláře českého systému PRTR
(Pollutant and Release Transfer Register)

(diplomová práce)

Irena Baranayová,
VOŠIS, prosinec 2000

Obsah:

2. Integrované registry znečištění ve světě

2.1 Látky evidované v registru

2.1.1 Popis látkových toků v podniku
2.1.2 Seznam látek - jejich výběr
2.1.3 Rozdělení látek do skupin

2.2 Ohlašované údaje
2.3 Proces ohlašování do registru
2.4 Ochrana citlivých údajů v registru
2.5 Šíření informací

3. Zahraniční systémy

3.1 Registr Spojených států Amerických (TRI)
3.2 Registr Kanady (NPRI)

3.2.1 Látky v NPRI a kritéria pro zařazení nové látky

3.3 Registr Velké Británie ISR
3.4 Registr Evropské unie EPER
3.5 Zahraniční systémy – shrnutí

4. Ohlašovací formuláře

4.1 Ohlašovací formulář amerického sytému TRI

4.1.1 Identifikace firmy
4.1.2 Substance
4.1.3 Zaslání hlášení Environmental Protection Agency (EPA)
4.1.4 Zhodnocení formuláře

4.2 Ohlašovací formulář kanadského sytému NPRI

4.2.1 Identifikace firmy
4.2.2 Substance
4.2.3 Zaslání hlášení Environment Canada
4.2.4 Zhodnocení formuláře

4.3 Ohlašovací formulář systému Velké Británie ISR

4.3.1 Identifikace firmy
4.3.2 Substance
4.3.3 Zaslání formuláře Environmental agency
4.3.4 Zhodnocení formuláře

4.4 Ohlašovací formulář systému Evropské unie EPER

4.4.1 Identifikace firmy
4.4.2 Substance
4.4.3 Zaslání formuláře European Environment Agency
4.4.4 Zhodnocení formuláře EPER

4.5 Srovnání formulářů a jejich využití pro český registr IRZ

5. Existující české složkové registry

5.1 Evidence zdrojů znečištění v oblasti ovzduší
5.2 Evidence znečišťování v oblasti vodního hospodářství
5.3 Evidence odpadů
5.4 Evidence chemických látek
5.5 Evidence látek poškozujících ozónovou vrstvu
5.6 Evidence chemických látek a přípravků v zemědělství
5.7 České složkové registry – shrnutí

6. Návrh českého registru IRZ/PRTR

6.1 Správce registru
6.2 Podoba ohlašovacího formuláře českého registru IRZ/PRTR
6.3. Internetová aplikace

Závěr
Slovníček pojmů
Seznam příloh
Použitá literatura

Úvod

Práce by měla přispět k vývoji českého registru emisí a přenosů znečišťujících látek (Pollutant and Release Transfer System – PRTR, česky též Integrovaný registr znečištění - IRZ) návrhem vstupního formuláře do systému.Smyslem práce je vytvořit český ohlašovací formulář, který bude přístupný přes Internet. Vlastnímu návrhu by měla předcházet analýza vstupních formulářů některých významnějších PRTR ve světě.

Tento materiál navazuje na diplomovou práci Veroniky Štorkové Analýza možností prezentace dat o znečištění z Integrovaného Registru Znečištění (IRZ) na Internetu.

Jazyková poznámka: v kapitole Ohlašovací formuláře se nalézá mnoho anglických slov. Jedná se o názvy položek v jednotlivých registrech, jejich český překlad je uveden v závorce. Bez použití původního anglického termínu by kapitola ztratila svou vypovídací hodnotu.

1. Smysl integrovaného registru znečišťování v managementu chemických látek

V průběhu druhé světové války a v poměrně krátké době po jejím skončení došlo k obrovskému nárůstu produkce a používání nových chemikálií jako např. pesticidů, plastů, rozpouštědel, léků atd. Velké množství z těchto nově používaných látek se vyznačuje nebezpečnými vlastnostmi (toxicita, perzistence, bioakumulace atd.). Je popsána řada případů nepříznivých účinků na lidské zdraví a na životní prostředí.

Počet existujících chemikálií na trhu je obrovský, ale není známo přesné číslo. Více než 100 000 látek bylo v roce 1981 zapsáno v Evropském inventáři existujících komerčních chemických substancí (European Inventory of Existing Commercial Chemical Substances - EINECS), skutečný počet v současnosti využívaných látek je až o 70 000 vyšší. U 75% není vůbec nic známo o jejich toxických účincích. Několik stovek nových substancí se každý rok po jednoduchých bezpečnostních testech uvede na trh. Tyto látky jsou registrovány v Evropském seznamu látek podléhajících hlášení (European List of Notified Chemical Substances - ELINCS). V roce 1998 bylo nahlášeno kolem 2000 nových látek. Většina velkotonážních látek je sledována v programech Evropské unie (European Union – EU) a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development – OECD) pro svou nebezpečnost. Momentálně údaje o chemických látkách sbírá Jednotná databáze chemických informací (Uniform Chemical Information Database - IUCLID).

Mimo chemických látek a chemických přípravků, které vstupují na trh (látka samotná, ale i látka, která je součástí produktu), vzniká při průmyslových procesech (výroba energie, zpracování kovů, spalování odpadů) mnoho látek, které též mohou nepříznivě ovlivnit životní prostředí.

V roce 1992 se v Riu de Janeiru konala Konference Spojených národů o životním prostředí a rozvoji (tzv. Summit Země). Nejdůležitějším výsledkem konference byl dokument Agenda 21, což je program řešení naléhavých otázek v oblasti životního prostředí a rozvoje. V kapitole 19 'Management toxických látek' je zdůrazněn princip práva veřejnosti a pracovníků vědět o chemickém riziku. Agenda 21 vyzývá vlády, aby převzaly programy založené na právu vědět (Right-to-Know) a dále vybízí mezinárodní instituce, aby vyvíjely metodiky pro vlády států usnadňující zřizování takových programů. Agenda 21 dál žádá podniky, aby hlásily každoročně emise toxických látek, a to i v těch případech, kdy v těchto zemích není příslušná právní úprava, která by to vyžadovala. K plnění úkolů Agendy 21 se přihlásila i Česká republika.

Na základě Agendy 21 přijala OECD v únoru roku 1996 dva dokumenty: „Registr výstupů a přenosů znečišťujících látek - nástroj environmentální politiky a trvale udržitelného rozvoje“ (dokument OECD/GD (96)32) a Doporučení Rady C (96)41/Final k zavádění „Registru výstupů a přenosů znečišťujících látek PRTR (Pollutant and Release Transfer Systém – Registr úniků a přenosů znečišťujících látek)“. Členské země mají povinnost registr zavést a výsledky zveřejňovat.

V září 1996 schválila Evropská unie směrnici o Integrované prevenci a omezování znečištění (Integrated Pollution Prevention and Control – IPPC), která mimo jiné požaduje integrované ohlašování dat o znečišťování. Dne 20.7.2000 se země EU vydaly rozhodnutí o Evropském registru emisí škodlivin (European Pollutant Emission Register – EPER). Regionální registr EPER začne být funkční od roku 2003.

Tím vznikla České republice jako členovi OECD a zájemci o vstup do Evropské unie povinnost zakotvit databázi PRTR v našem právním řádu. V letech 1997 – 1999 pracovala na MŽP (Ministerstvo životního prostředí) komise pro PRTR, která připravila několik studií i návrh samotného zákona. Z nedostatku kapacit na Ministerstvu životního prostředí pro přípravu samostatného zákona o IRZ a zákona o IPPC byl sytém PRTR spojen koncem roku 1999 se zákonem o IPPC.

Předpokládá se, že zákon o IPPC/PRTR vstoupí v platnost 1.1.2003 a první data by měla být dostupná od dubna resp. září roku 2004. V zákonu bude stanovena povinnost pro podnikatele ohlásit veškeré technické a investiční změny na zařízení, pokud mohou ovlivnit ochranu životního prostředí.

2. Integrované registry znečištění ve světě

PRTR neboli Pollutant Release and Transfer Register (registr úniků a přenosů škodlivých látek, v češtině pro něj existuje ekvivalent Integrovaný registr znečištění IRZ) je databáze určená pro shromažďování informací o únicích (stálých či při haváriích) nebezpečných či toxických látek, které trvale zatěžují životní prostředí. Vybrané podniky, pracující v oboru chemie, petrochemie, farmacie, strojírenství, těžby, zpracování kovů atd., budou uvádět do speciálního formuláře údaje o ročních únicích vyjmenovaných látek do vody, vzduchu, látek předávaných mezi podniky ve formě odpadů, pohyb látek ve výrobě, jejich skladování a množství vstupující do výroby.

Přínosy registru PRTR/IRZ

Systém PRTR není nástrojem k „trestání“ a pokutování podniků za překročení limitního množství úniku škodlivin do životního prostředí. K tomuto účelu slouží jiné databáze např. Hydroekologický informační systém (HEIS), kde se překročení určitého limitního množství emisí penalizuje (poplatky za vypouštění emisí znečištěných vod).

PRTR je efektivním nástrojem pro ochranu biosystému a k zavádění čistějších technologií. Po zavedení registru v USA v roce 1986 pokleslo množství emisí o 4% ročně^[2]. Za více jak deset let existence PRTR systémů ve světě se zlepšilo používání informačních technologií (od papírových formulářů po samostatné softwarové aplikace, nejnověji se zkoumají i možnosti, které přináší síť Internet). Díky používání těchto technologií se zvýšila i efektivita práce pracovníků úřadů.

2.1 Látky evidované v registru

PRTR obsahuje definiční seznam látek, které pro svou nebezpečnost a velký objem výroby podléhají ohlašování. Počet sledovaných chemikálií se v každé zemi liší např. v Kanadě se sleduje 246 látek, v Anglii 169 látek, v USA 628 sloučenin atd. V průměru se počet evidovaných škodlivin pohybuje mezi 100-600^[3].

Počet chemikálií podléhajících ohlašování stoupá. Na seznamy jsou přidávány hlavně karcinogeny, vysoce toxické látky, velice perzistentní sloučeniny a látky s vysokou bioakumulací (např. dioxiny, polyaromatické uhlovodíky PAU, sloučeniny rtuti atd.). Tyto látky způsobují v malých dávkách i poruchy reprodukce (tzv. endokrinní disruptory).

2.1.1 Popis látkových toků v podniku

Následující obrázek^[4] ukazuje, jaký je obrat chemických látek ve výrobním procesu.

Při většině procesů v továrně vzniká určité množství látek, které se k další výrobě již nehodí. Jedná se o vedlejší produkty např. spalovacích procesů. Obvykle se plyny vypouští do vzduchu, kapaliny do vody a pevné látky se buď injektují do podzemí nebo do půdy, aniž by se nějak zvlášť brala v úvahu nebezpečnost látek pro živé organismy.

Často se problémy odpadních látek řeší přenosy (transfery) mimo výrobní zařízení a to nejčastěji na skládky, kde se materiál ukládá případně zneškodňuje, do spaloven  nebo do Veřejných čistíren odpadních vod (VČOV), kde je provedena neutralizace a zachycení některých látek před vypuštěním vody do řečiště.

Výše uvedené přenosy látek jsou poměrně dobře měřitelné či odhadnutelné a neměl by nastat žádný problém při jejich ohlašování do registru.

Při nenadálých událostech jako jsou havárie nebo poruchy zařízení či selhání lidského faktoru, může nastat tzv. nevýrobní únik látek (nechtěný únik škodlivin). Jako příklad může sloužit únik chlóru ze Spolany Neratovice v létě 2000, kdy se tato prudce jedovatá látka dostala do Neratovic a obyvatelé byli nuceni po určitou dobu zůstat doma a nevětrat.

Havarijní úniky sice nejsou dost dobře měřitelné, ale je nesmírně důležité udělat alespoň odhad jejich množství, aby byl k dispozici skutečný a nezkreslený obraz znečištění životního prostředí

Sledování přenosů látek uvnitř podniků a použití těchto v podstatě výrobních odpadů (recyklace v objektu, využití energie) je poměrně novou záležitostí v ohlašování do registru PRTR a teprve se rozvíjí.

I když je snaha podniků o čištění a zneškodnění chvályhodná nikdo nemůže popřít, že by jistě bylo lepší, účelnější a zajisté i levnější vzniku škodlivin předcházet než je potom eliminovat. PRTR je určitým způsobem i nástroj sloužící k racionalizaci výrobních procesů.

2.1.2 Seznam látek - jejich výběr

Výběr látek do seznamu bude nejlepší provést na základě srovnání seznamů zahraničních systémů a chemické prvky a jejich sloučeniny, které většina eviduje zahrnout i do české verze PRTR. Je nutné se soustředit na hlavní znečišťující látky a hlavní znečišťovatele.

Pro začátek je lepší evidovat menší množství škodlivin a seznam podle výsledků každoročních hlášení modifikovat. Tým odborníků z VŠCHT navrhl začít se sledováním 130 chemikálií.^[5]

Seznam chemických látek bude součástí zákona o PRTR. Zákon také určí kritéria pro jeho rozšiřování. Pro konečnou verzi seznamu bude rozhodující shoda mezi uživateli registru a ohlašovateli.

2.1.3 Rozdělení látek do skupin

Jako základní členění látek se např. ve Velké Británii uplatnilo toto rozdělení:

a) Látky vypuštěné do vzduchu
b) Látky vypuštěné do vody
c) Látky vypuštěné do půdy

V původním návrhu z roku 1999^[6].se počítalo s tím, že látky budou rozděleny do čtyř skupin s ohlašovacím limitem:

A - 10 t/rok - jedná se zde o běžné chemikálie používané ve velkých objemech v průmyslu
B - 100 kg/rok - nebezpečné látky s vysokou toxicitou, perzistencí a bioakumulací
C - 10 kg/rok - nebezpečné látky s vysokou toxicitou, perzistencí a bioakumulací
D - 0,1 g/rok - vysoce toxické a karcinogenní látky např. polychlorovaný dibenzodioxin, polychlorovaný dibenzofuran.

Zjistilo se však, že toto rozdělení by bylo příliš podrobné a tak se přistoupilo v roce 2000^[7] na rozdělení látek do dvou kategorií:

Kategorie A - velkoobjemové látky , prahová hodnota je 10 tun obratu látky v podniku
Kategorie B - nižší individuální ohlašovací limit (podle obratu nebo podle

2.2 Ohlašované údaje

Evidovat se bude obrat látky, přenosy a výstupy, pokud se její množství bude rovnat limitu nebo ho překročí. Předpokládá se, že látky v kategorii B se budou hlásit až po několikaletém provozu registru.

Při ohlášení některé substance bude podnikatel muset uvést způsob, podle kterého byl výsledek zjištěn, zda-li výpočtem, odhadem nebo měřením. Způsoby výpočtů a měření stanoví zákon. Ohlašovaná data je podnikatel povinen pět let archivovat.

V registru nejsou zahrnuty tzv. plošné úniky, což jsou problémy spojené s užíváním a úniky pesticidů, průmyslových hnojiv, pohonných hmot, jednorázových obalů atd.

2.3 Proces ohlašování do registru

Formuláře na ohlašování do registru budou v elektronické podobě vystaveny na Internetu s možností on-line vyplňování nebo k dispozici ke stažení pro práci přímo v podniku bez stresu z vysokého účtu za dobu připojení ke světové síti. Pro závody, která nemají příslušné vybavení, se formulář vytiskne a pošle v papírové podobě.

Výsledky sběru dat se budou zveřejňovat. Podle návrhu zákona o PRTR by se hlášení mělo na příslušný úřad za určitý rok odevzdat do 1. dubna a výsledky posledního měření budou veřejně přístupné nejpozději do 1. září následujícího roku, t.j. údaje za rok 2000 se budou odevzdávat do 1.4 2001 budou přístupné k 1.9.2001.

2.4 Ochrana citlivých údajů v registru

Systém sleduje nejen úniky chemikálií do okolí, ale i jejich nakupované a skladované množství, způsoby jejich užití ve výrobě a jejich oběh v podniku. Tyto údaje mohou být z hlediska výrobce brány jako důvěrná a ten může žádat o jejich ochranu podle obchodního zákoníku. Registr umožňuje zatajení některých informací, ale ohlašovatel musí zdůvodnit, proč nechce tyto údaje zveřejnit, musí doložit riziko hospodářské újmy a prokázat, že činí i jiná opatření k zajištění utajení těchto informací.

I když obhájí nezveřejnění dat, neosvobozuje ho to od povinnosti měřit jejich množství a musí je ohlásit příslušnému orgánu, který je zodpovědný za správu registru. Zatajení a ochrana údajů se může týkat přesné identifikace chemické látky, ale nikdy se nesmí týkat úniků. Místo přesné identifikace látky (číslo CAS a přesný název) je zveřejněn náhradní údaj. Pracovníci státní správy mají však přístup ke všem údajům.

2.5 Šíření informací

PRTR slouží jako nástroj pro šíření informací o znečištění životního prostředí. Občané by z něho měli bez obtíží zjistit míru znečištění vody, půdy a vzduchu v jejich okolí. Data z pravidelných ročních hlášení musí být zdarma k dostání. Nejefektivnější metoda, jak tohoto docílit, je zveřejnit je v elektronické podobě na Internetu. On-line zveřejnění též zmenší zátěž úřadu, který nebude nucen odpovídat na každý dotaz zvlášť, ale zainteresovaný občan si požadovaný údaj najde sám.

Přístup přes WWW bude mít i přednost aktivního šíření informací a možnost práce s nalezenými údaji. Uživatel si bude dělat rešerše v PRTR datech a poskytne se mu detailní obraz o zdrojích znečištění životního prostředí ve své lokalitě nebo v jím zvolené oblasti, nejvíce znečišťujících sektorech průmyslu apod.

3. Zahraniční systémy

Velice kvalitní systémy PRTR existují např. v USA, Kanadě, Velké Británii, Mexiku, Austrálii a dalších zemích. Pro nás je ze zahraničních systémů významný Kanadský registr, pro svou propracovanost, který sloužil jako hlavní vzor při vytváření návrhu českého PRTR a vzoru jeho podoby pro Internet.

Pořadí popisovaných registrů bude následující: americký (je nejdéle funkční), kanadský, britský (zrekonstruován v roce 1999) a registr Evropské Unie (bude zprovozněn v roce 2003). Podrobnější popis a historie jednotlivých systémů (mimo EPER) je k získání v diplomové práci V. Štorkové, z níž tato kapitola též vychází.

3.1 Registr Spojených států Amerických (TRI)

Americký registr TRI (Toxic Release Inventory - inventář úniků toxických látek) byl prvním PRTR systémem na světě. Jeho ustanovení zajistil zákon o havarijním plánování a právu veřejnosti na informace (The Emergency Planning and Community Right-To-Know Act - EPCRA), který byl přijat již v roce 1986.

Tento zákon přikazuje podnikům (tj. výrobní provozy a společnosti, které zaměstnávají 10 a více pracovníků na plný úvazek a dosahují nebo překračují limit daný pro jednotlivé substance), které vyrábějí, zpracovávají nebo jinak nakládají s chemickými látkami, hlásit druhy a množství chemických látek, které byly vypuštěny do vzduchu, vody a země v uplynulém roce, množství chemikálií, které bylo v podniku skladováno či vyvezeno z podniku k uložení, recyklování nebo zpracováno na další energii, způsob zacházení s chemickým odpadem v provozu, míru efektivnosti nakládání s odpadem, prevenci znečištění a aktivity chemické recyklace.

Podniky odevzdávají vyplněné formuláře Úřadu pro ochranu životního prostředí (EPA - Environmental Protection Agency) do 1. června (údaje o aktivitách z minulého roku). Úřad data zkontroluje, aby neobsahovaly formální chyby a poté je zpracuje v centrálně řízené databázi. Po zpracování se zpřístupňují veřejnosti on-line na Internetu, na CD-ROMech přístupných např. ve veřejných knihovnách nebo na žádost v tištěné podobě.

3.2 Registr Kanady (NPRI)

Registr NPRI (National Pollutant Release Inventory – Národní registr úniků škodlivin) byl uveden do provozu v roce 1992 a vychází ze zákona o ochraně životního prostředí (Canadian Environmental Protection Act – CEPA). Jedná se o celostátní, veřejně přístupný registr (on-line na Internetu). Registr sleduje od roku 1999 246 chemických látek a jejich úniky do vody, vzduchu a půdy, ukládání do skládek a použití v rámci recyklace.

Ohlašovat emise musí podniky, které mají 10 a více zaměstnanců na plný úvazek, kteří dohromady pracují víc než 20.000 hodin ročně, nakládají s 10 a více tunami surovin, uvedených na seznamu NPRI nebo s těmito látkami jakkoliv pracují.

Ohlašovací povinnosti nepodléhají vzdělávací instituce, organizace zabývající se výzkumem, správou obnovitelných zdrojů, primární těžbou v rudných dolech, správou ropných/plynových vrtů nebo polí, distribucí, skladováním a prodejem paliv a pohonných hmot, velkoobchodní a maloobchodní prodej výrobků obsahujících NPRI substance a dopravní prostředky.

Zprávy musí být odevzdány do 1. června. EC (Environment Canada – Ministerstvo životního prostředí Kanady) je zveřejní na své webové stránce. Uživatelé si zde mohou ukládat soubory dat obsahující aktuální a starší NPRI data, vyhledávat on-line v NPRI datech, ukládat aktuální a starší Souhrnné zprávy NPRI, prohlížet nebo ukládat veřejné záznamy z konzultací o změnách v NPRI, najít odkazy na další internetové stránky o PRTR a zjistit, jak se osobně zapojit do NPRI programu.

3.2.1 Látky v NPRI a kritéria pro zařazení nové látky

NPRI registr sleduje od roku 1999 246 chemických látek a sloučenin a to hlavně kovy a jejich slitiny, anorganické kyseliny, anorganické látky, aromatické látky, barviva, slabé kyseliny a jejich soli, další soli, halogenní organické látky, chlorbenzeny, hydrokarbony, složeniny obsahující kyslík, dusík a síru.

Chemické látky, zařazené v registru, jsou také na seznamu toxických látek v CEPA nebo na seznamu karcinogenních látek Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny (IARC - International Agency for Research on Cancer). Tyto látky představují největší hrozbu pro lidské zdraví a životní prostředí. Chemické látky do NPRI byly vybrány po konzultacích se zainteresovanými stranami. Mezi nimi byli zástupci občanských iniciativ, průmyslových asociací a vládních agentur.

Sledované údaje reprezentují pouze část všech úniků škodlivých látek do životního prostředí. Další významné škodliviny, jako jsou skleníkové plyny, látky ničící ozónovou vrstvu a mnoho pesticidů, nejsou zahrnuty v kanadském seznamu a nepodléhají hlášení.

Seznam látek se každý rok kontroluje a v okamžiku, kdy se zjistí, že určitá substance se neobjevila v žádném hlášení po pěti letech za sebou, je tato chemikálie zproštěna monitoringu. Samozřejmě pokud se zjistí, že nějaká látka je toxická, začne se zkoumat, zda-li je nutno sledovat její produkci a úniky do okolí. Pro tyto účely byl vyvinut speciální skórovací systém^[8] (viz příloha č. 1).

3.3 Registr Velké Británie ISR

Původní PRTR systém Velké Británie s názvem Inventář úniků chemikálií (Chemical Release Inventory - CRI) byl založen v roce 1990 pro ohlašování zpráv o únicích škodlivin z průmyslových provozů. Na jeho fungování dohlíží Úřad životního prostředí (Environmental Agency - EA), který v roce 1997 začal pracovat na jeho zkvalitnění a rozšíření na základě jednání s britskou vládou, zástupci průmyslu a nevládními organizacemi. Přepracovaný systém byl nazván Inventář zdrojů a úniků (Inventory of Sources and Releases – ISR).

Monitorují se celkové emise (všechny látky podléhající hlášení) a emise vzniklé v důsledku nějaké mimořádné události, nehody, chybné operace či selhání aparatury v továrně.

Podniky vyplňují složku životního prostředí, do které byla látka vypuštěna (voda, vzduch, půda), pokud množství vypuštěné emise bylo vyšší než stanoví ohlašovací limit, uniklé množství konkrétní chemické látky do vody a vzduchu a způsob získání údajů (měření, odhad, výpočet). Registr má velmi omezené údaje o přenosech odpadů (nejsou chemicky specifikované).

Data se každoročně odevzdávají EA, která zveřejňuje výsledky sběru na Internetu. Data jsou též k dostání na požádání v každé regionální pobočce agentury.

3.4 Registr Evropské unie EPER

25. ledna 2000 přijala Evropská komise rozhodnutí o zavedení a zprovoznění regionálního Evropského registru emisí škodlivin (European Pollutant Emission Register – EPER) podle rozhodnutí o Integrované prevenci a omezování znečištění (Integrated Pollution Prevention and Control - IPPC). Systém EPER, do kterého budou mít členské státy EU povinnost od roku 2003 odvádět údaje, sleduje celkem 50 látek (37 s úniky do vzduchu, 26 s úniky do vody). Registr EPER nepokrývá pesticidy a přenosy odpadu. O zavedení jejich hlášení se uvažuje po roce 2006.

Všechny členské státy Evropské unie mají povinnost zavést národní registr PRTR (který může být podrobnější než EPER, záleží na každém členském státu, jaká data bude od průmyslu požadovat), ze kterého budou každé tři roky odvádět data do EPERu. Jak data z národních registrů, tak data z Evropského registru musí být veřejně přístupná, nejlépe přes síť Internet.

První zpráva členských států se zašle Komisi v červnu 2003 s uvedením údajů o emisích v roce 2001 (nebo alternativně v letech 2000 nebo 2002, pokud nejsou údaje za rok 2001 k dispozici). Druhá zpráva členských států se zašle Komisi v červnu 2006 s uvedením údajů o emisích v roce 2004. Od roku 2008 dále a v závislosti na výsledcích druhého cyklu ohlašování, nastane členským státům povinnost zasílat další zprávy Komisi každoročně v prosinci roku T s uvedením údajů o emisích v roce T-1.

Registr pokryje 90% všech průmyslových emisí v Evropě. Data se budou zasílat komisi a Evropské agentuře pro životní prostředí (European Environment Agency – EEA) v elektronické podobě. EEA též bude kontrolovat správnost a úplnost údajů a po každém ohlašovacím cyklu učiní ohlášené údaje dostupné veřejnosti formou jejich zveřejnění na Internetu.

Pro ohlašování bude vytvořen speciální formulář (viz příloha č. 2). Za správnost vyplnění je zodpovědný každý jednotlivý stát. EPER umožní sledování trendů znečištění v Evropě a srovnání různých zdrojů v různých zemích. U zaslaných dat se bude muset uvést kód způsobu jeho sběru (M – measurement, data byla získána měřením za použití standardních metod; C – calculation, data byla získána výpočtem za použití národních nebo mezinárodně přijatých metod; E – estimation, data byla získána odhadem).

Ohlašovací jednotku tvoří zařízení. Podnik je definován jako průmyslový komplex s jedním nebo více zařízeními v jedné lokalitě, kde jeden operátor dohlíží na jednu nebo více podnikových aktivit. Operátor je definován jako fyzická nebo právnická osoba, která se stará nebo kontroluje zařízení nebo jeho technické funkce. Ohlašovací povinnosti bude podléhat asi 20.000 podniků z členských států EU.

Seznam sledovaných škodlivin je rozdělen na látky vypuštěné do vzduchu a do vody (jednotlivé látky i jejich sloučeniny). Skupiny látek se schopností přecházet z jednoho média do druhého (např. těžké kovy) jsou uvedeny v seznamu pro vzduch i vodu. Jsou v něm zahrnuty látky, pro které už mezinárodně existuje ohlašovací povinnost (látky zahrnuté v CORINAIR - CO-ordination Information AIR – koordinované informace o vzduchu; EMEP - Co-operative programme for monitoring and evaluation of the long range transmission of air pollutants in Europe – kooperativní program pro monitorování a zhodnocení přenosu velkého množství vzdušných splodin s velkým dosahem v Evropě; UNFCCC - United Nations Framework Convention on Climat Change – koncepce konvence Spojených národů o klimatických změnách; Water Framenetwork Directive - směrnice koncepce vodní sítě; OSPARCOM - Oslo – Paris Comission – komise z Osla a Paříže na ochranu moří, snaha o eliminaci odpadů v mořích; HELCOM -. Helsinki Commision – Helsinská komise na ochranu moří).

Ohlašovací limity stanoveny podle limitů v Německu, Holandsku, Velké Británii a po dohodě členských států. Podle výsledku sběru dat se bude listina škodlivin a jejich ohlašovací limit upravovat každé tři roky.

3.5 Zahraniční systémy – shrnutí

Výčet a popis všech existujících systémů není v této práci úplný (existují PRTR systémy v Mexiku, Austrálii, Holandsku atd.), ale záměrně jsou uvedeny jen ty nejvýznamnější. V principu jsou si až na malém odchylky (podoba ohlašovacího formuláře, počet sledovaných látek atd.) velmi podobné a tak by byl jejich podrobný popis zbytečný. Pro případné zájemce je jejich seznam a kontakt a na jejich WWW stánky uveden na internetových adresách

www.ecn.cz/rtk/government.htm   ^[9]
www.unitar.org/cwm/prtr   ^[10]
www.oecd.org/ehs/prtr   ^[11].

Pro lepší srovnání výše uvedených systémů uvádím jejich srovnání v následující tabulce.

4. Ohlašovací formuláře

Každý registr má vlastní formuláře pro ohlašování dat o znečištění. Všechny jsou v elektronické podobě, jen na požádání ho odpovědný orgán zašle v tištěné podobě. Firma ho vyplní a do udaného data pošle zpět na úřad. Formuláře jsou ve formě dotazníku spustitelného přes textový editor nebo jako samostatný software, který se nainstaluje do počítače osoby, která následně vyplní požadované údaje.

Obsahem této kapitoly bude srovnání formulářů USA, Kanady, Velké Británie, a navrhovaných položek k systému EPER.

4.1 Ohlašovací formulář amerického sytému TRI

Ohlašovací formulář pro TRI (jeho elektronická verze) je umístěn na WWW stránkách EPA. Zainteresovaná osoba si ho může bez problémů nainstalovat na svém PC. Zájemce si může vybrat z verze pro WIN. 9x a NT nebo verze pro WIN. 3x. Dříve byla přístupná i verze pro DOS, ta ale již není déle k dispozici. Zabývat se budu verzí pro Windows 9x.

Po instalaci a spuštění se před uživatelem objeví obrazovka, která mu vysvětlí, jak má postupovat při vyplňování hlášení a program se zeptá, zda uživatel ohlašuje poprvé nebo již hlásil. Pokud již hlásil, je možno načíst základní údaje z minulého roku do identifikace firmy. Program umožňuje ohlašování i pro více zařízení najednou (výborná pomůcka pro podniky, které mají více poboček, ale hlášení vyplňuje jeden člověk na ústředí).

Bez vyplnění povinných polí nesmí ohlašovatel postupovat dál.

4.1.1 Identifikace firmy

Hned po spuštění softwaru musí uživatel odpovědět, zda již hlásil nebo ne. Pokud ano, je možno data z loňského roku použít znovu, pokud ne, objeví se před uživatelem obrazovka pro vyplnění základní identifikace firmy.

• Part I. – Facility Identification (Identifikace firmy) - zde uživatel vyplňuje základní údaje o firmě.

Ø      TRI Facility ID Number (identifikační číslo zařízení podle TRI) – povinné pole, patnáctimístné číslo pro identifikaci firmy ve tvaru 12345-12345-12345. Nové podniky, které ještě nemají vlastní identifikační číslo napíší Nové zařízení (New Facility 1, 2, 3 atd. pokud se do programu hlásí více poboček) 

Ø      Facility or Establishment Name (jméno firmy nebo zařízení) – povinné pole, uživatel vyplní plné jméno firmy/zařízení

Ø      Street (ulice) – povinné pole, vyplní se ulice a číslo, místo, kde se pracuje s chemickými látkami, nesmí se použít P.O.BOX.

Ø      City (město) – povinné pole, vyplní se město sídla

Ø      County (kraj) – povinné pole, vyplní se kraj sídla

Ø      State (stát) – povinné pole, z rolovací nabídky si uživatel vybere příslušný stát USA, uvedeny jsou zkratky např. AL pro stát Alabama, AR pro stát Arkansas, CA pro stát Kalifornie, FL pro stát Florida, IL pro stát Ilinois atd.

Ø      ZIP Code (kód pro poštovní směrovací číslo) – povinné pole, kód ve tvaru 12345-1234, po vyplnění směrovacího čísla, které neodpovídá vybranému státu, se objeví chybová hláška

Ø      Mailing Name & Address if different from street above (poštovní jméno a adresa pokud se liší od té uvedené nahoře) – povinné pole, zde uživatel vyplní poštovní jméno a adresu firmy, pokud se liší od té uvedené nahoře. Položky jsou stejné jako v horní sekci. Pokud se adresa neliší, musí uživatel vyplnit NA.

V tomto bodě se ohlašovatele program zeptá, zda chce vyplnit formulář R nebo formulář A (FORM R, FORM A). Formulář R je standardní podle zákona EPCRA z roku 1986. Formulář A je v platnosti od roku 1995 a platí pro podniky, které nepřekračují celkové roční množství látky (500 liber[12]) množství zpracovávané nebo jinak při výrobě používané chemikálie nepřekračuje 1 milion liber. Formulář A není tak podrobný jako formulář R. Rozdíly mezi jednotlivými položkami budou zmíněny dále v textu.

• Part I. – Facility Identification Information (informace pro identifikaci firmy)

Ø      Reporting Year (rok ohlašování) – povinné pole, rolovací nabídka, kde si uživatel vybere ohlašovací rok (rok, pro který uvedená data platí). V nabídce ve formuláři R je rok 1987 až 1999, ve formuláři A je pouze rok 1995 až 1999.

Ø      Name of Owner/Operator or Senior Management Official (jméno majitele/operátora nebo představitele staršího managementu) – povinné pole, jméno představitele firmy, který nese zodpovědnost za všechny udané informace; EPA s ním také bude komunikovat.

Ø      Title of Owner/Operator or Senior Management Official (titul majitele/operátora nebo představitele staršího managementu) – povinné pole, titul představitele firmy, který nese zodpovědnost za všechny udané informace; EPA s ním také bude komunikovat. Pokud firma nechce vyplnit jeho pozici ve firmě, napíše NA.

Ø      Date signed (datum podpisu) – povinné pole, datum, kdy se zpráva odešle (nesmí být starší ani mladší než 30 dní od počátku psaní hlášení), ve tvaru DD/MM/RRRR

Ø      This report contains information for (toto hlášení obsahuje informace pro) – povinné pole, pouze formulář R, uživatel zaškrtne zda se hlášení týká jen části podniku nebo celé firmy.

Ø      Commercial or Federal Facility? (komerční nebo státní podnik?) - povinné pole, z rolovací nabídky uživatel vybere, zda firma podniká v komerčním nebo státním sektoru.

Ø      Technical contact (technický kontakt) – povinné pole, ohlašovatel vyplní technický kontakt (jméno a tel. číslo), na který se bude v případně nejasností v hlášení EPA obracet. Tato osoba musí být podrobně seznámena s celým hlášením.

Ø      Public contact (veřejný kontakt) – povinné pole, pouze formulář R, ohlašovatel vyplní kontakt pro veřejnost (jméno a telefon), na který se bude moci veřejnost obracet se svými dotazy. Nemusí to být ta samá osoba, která vyplňuje hlášení nebo ho schvaluje. Pokud se jedná o tu samou osobu jako v poli předchozím, stačí v tomto poli stisknout klávesu TAB a pole se samo vyplní.

Ø      SIC Code (Standard industrial clasification kódy standardní průmyslové klasifikace) – povinné pole, rolovací nabídka, kde si uživatel vybere kód se svým zaměřením (čtyřmístné číslo). Pokud se firma zabývá více obory najednou, jsou mu k dispozici dalších pět políček (povinné je jen jedno).

Ø      Latitude and Longitude (zeměpisná šířka a délka) – povinné pole, uživatel vyplní svou přesnou zeměpisnou polohu (ve stupních minutách a sekundách). Pokud ji přesně nezná, může ji získat z povolení, které mu EPA udělila, ze záznamů katastrálního úřadu, z prokjektu zařízení nebo polohopisného plánu. Šířka a délka musí být zapsány ve tvaru 012-23-56.

Ø      D&B DUNS Number (indentifikační číslo firmy Dun and Bradstreet) – povinné pole, devítimístné číslo (ve tvaru 123456789) používané D&B pro identifikaci firmy ve finanční databázi (struktura, vztah k mateřské společnosti atd.). Pokud firma není zařazená v databázi D&B, napíše NA.

Ø      EPA Identification Number (identifikační číslo EPA) – povinné pole, dvanáctimístný alfanumerický znak používaný EPA k přesné identifikaci firem, které podléhají regulaci nebezpečných odpadů podle Resource Conservation and Recovery Act (RCRA - zákon o zachování zdrojů a jejich regeneraci). První dva znaky je zkratka státu (např. FL – Florida), třetí znak je volitelný, čtvrté až dvanácté číslo je tvořeno devítimístným znakem firmy D&B. Pokud firma nepodléhá pod zákon RCRA nebo hlásí prvním rokem, vyplní NA.

Ø      Facility NPDES Permit Number (číslo povolení podniku NPDES) – povinné pole, devítimístný alfanumerický znak používaný v databázi National Pollutant Discharge Elimination System (národní sytém eliminace vypouštění škodlivin). Pokud firma má v sytému delší než devítimístný znak, napíše NA a dotyčné označení vypíše na obálce, ve které bude disketa s hlášením.

Ø      Underground Injection Well Code (UIC) ID Number (identifikační číslo povolení pro podzemní injektaci) – povinné pole, pokud má firma povolení k podzemní injektaci nebezpečného odpadu, vypíše sem své dvanáctimístné číslo. Pokud toto povolení nemá, vypíše NA.

• Part I – Parent Company Information (informace o mateřské společnosti)

Ø      Name of Parent Company (jméno mateřské společnosti) – povinné pole, jméno nejvýše postavené společnosti, která vlastní alespoň 50% akcií vyplňované firmy. Pokud podnik nemá žádnou mateřskou společnost, napíše NA:

Ø      Parent Company’s D&B Number (číslo D&B mateřské společnosti) – povinné pole v případě, že zařízení má mateřskou společnost. Pokud mateřská firma nemá číslo D&B, vypíše NA.

Toto je poslední položka, která je nutná pro přesnou identifikaci firmy. Po uložení údajů, může vyplňovatel přejít k dalšímu bodu.

4.1.2 Substance

Po vyplnění všech potřebných údajů k přesné identifikaci firmy je ohlašovatel automaticky přepojen do té části formuláře, kde se vyplňují údaje o chemikáliích.

• Part II Chemical-Specific Information (specifické informace o chemikálii) – tento formulář neslouží k vyplňování krycích jmen pro chemikálie, na které se váže obchodní tajemství.

Ø      CAS Number (číslo CAS) – povinné pole, z rolovací nabídky si firma vybere číslo dotyčné chemikálie.

Ø      Chemical or Chemical Category Name (jméno chemikálie nebo chemické skupiny) – povinné pole, po vybrání čísla CAS se automaticky doplní jeho název.

Ø      Revision (revize) – povinné pole, zda je toto hlášení psáno poprvé nebo je editováno kvůli chybám. Ve formuláři A je toto poslední vyplňovaná položka.

• Part II Activities and Uses of the Chemical (aktivity a užití chemikálie) – alespoň jedno z následujících polí musí být vyplněno.

Ø      Manufacture the toxic chemical (práce s toxickou chemikálií) – zaškrtávací pole s šesti možnostmi výběru:

a)     PRODUCE (produkce) – pokud je chemikálie vyráběna v zařízení, uživatel po vybrání této možnosti si bude muset vybrat jednu z položek uvedených v c, d, e nebo f.

b)     IMPORT (import) - pokud je chemikálie dovážená do zařízení, uživatel po vybrání této možnosti bude muset vybrat jednu z položek uvedených v c, d, e nebo f.

c)      FOR ON-SITE USE/PROCESSING (pro použití/zpracování v podniku) – pokud je chemikálie vyrobena nebo dovezena do podniku a v tom samém zařízení dále zpracována.

d)     FOR SALE/DISTRIBUTION (k prodeji/distribuci) - pokud je chemikálie vyrobena nebo dovezena do podniku a odsud prodána nebo distribuována.

e)     AS A BY PRODUCT (jako vedlejší produkt) – chemikálie vzniká při výrobě jako vedlejší produkt a není dále zpracována.

f)        AS AN IMPURITY (jako příměs) – chemikálie vzniká při výrobě produktu a je jeho součástí.

Ø      Process the toxic chemical (zpracování toxické chemikálie) – zašrtávací pole se čtyřmi možnostmi výběru:

a)     AS A REACTANT (jako katalyzátor) – pokud je chemikálie používaná jako katalyzátor při výrobě jiného produktu (nestává se jeho součástí).

b)     AS A FORMULATION COMPONENT (jako formulační komponent) – chemikálie je přidána k zlepšení kvality produktu určeného k distribuci.

c)      AS AN ARTICLE COMPONENT (jako součást výrobku) – chemikálie je nedílnou součástí výrobku určeného k použití v průmyslu, v obchodě nebo u konzumentů.

d)     REPACKAGING (znovu zabalení) – chemikálie je určena k použití jako obal.

Ø      Otherwise use the toxic chemical (jiné použití toxické chemikálie) – zaškrtávací pole se třemi možnostmi výběru:

a)     AS A CHEMICAL PROCESSING AID (jako podpora chemických procesů) – pokud je chemikálie použita jako podpora chemického procesu, ale nestane se jeho součástí.

b)     AS A MANUFACTURING AID (jako podpora při výrobě) – látka je použita při výrobě, ale nepodporuje chemické procesy.

c)      ANCILLARY OR OTHER USE (podružné nebo jiné užití) – látka je jinak používána než v bodech A nebo B.

Ø      Maximum amount of the toxic chemical on-site during calendar year (maximální množství chemikálie v továrně během kalendářního roku) – povinné pole, z rolovací nabídky si uživatel vybere kód (např. 01 = 0-99 liber; 02 = 100-999 liber atd.) , který udává maximální množství chemikálie přítomné v továrně za kalendářní rok.

• Part II Releases of the Toxic Chemical to the Environmet On-Site (úniky toxických chemikálií do životního prostředí v místě zařízení) – povinná pole, v této části uživatel vyplňuje úniky toxických látek do jednotlivých médií v místě práce s nimi. Vyplňuje se množství v librách (total release; pro množství, které je menší než 1000 liber se vyplní tyto kódy: A 1-10 liber; B 11-499 liber, C 500-999 liber). Množství musí být zaokrouhleno na celé číslo, desetinné čárky nejsou akceptovány. Dále musí uživatel vyplnit způsob získání údajů: M – Monitored/Measured (monitorováno/měřeno); C – Mass Balance Calculations (výpočet statistického vyvážení); E – Published Emission Factors (publikované emisní faktory); O – Other Approaches (jiný postup). Pokud kolonka neodpovídá způsobu vypuštění látky, napíše NA.

Ø      Fugitive or non-point air emissions (dočasný nebo nebodový únik emisí do vzduchu) – úniky do vzduchu uskutečněné jinak než přes komíny, ventilační zařízení, výduchy na střeše či potrubí.

Ø      Stack or point air emissions (bodové emise nebo emise z komínu) - úniky do vzduchu uskutečněné přes komíny, ventilační zařízení, výduchy na střeše či potrubí.

Ø      Underground injections on-site to class I wells (podzemní injektace v místě spadající pod třídu I v povoleních pro podzemní injektaci) – podzemní injektace toxických látek podle první třídy v povoleních pro podzemní injektaci.

Ø      Underground injections on-site to class II – V wells (podzemní injektace v místě spadající pod třídu II - V v povoleních pro podzemní injektaci) – podzemní injektace toxických látek podle druhé až páté třídy v povoleních pro podzemní injektaci.

Ø      RCRA subtitle C landfills (skládky podle zákona o odpadech) – odpad byl odvezen na skládku odpovídající zákonu o odpadech.

Ø      Other landfills (jiné skládky) – odpad byl odvezen na jinou skládku než podle zákona o odpadech.

Ø      Land treatment/application farming (nakládání s půdou/aplikace v zemědělství) – chemikálie je užita na půdě nebo vpravena do ní.

Ø      Surface impoundment (kalová pole) – laguna s odpadní látkou, ze které se látky odpařují.

Ø      Other disposal (jiný odpad) – jakýkoliv jiný únik do půdy, který se nehodí do předcházejících kategorií.

Ø      Stream or water body name (jméno vodního toku nebo vody) – uživatel napíše jméno vodního toku (řeka, potok, jezero atd.), do kterého vypustil danou substanci.

• Part II Transfers of the toxic chemical in wastes to off-site locations (transfery toxických chemikálií mimo zařízení)

Ø      Total quantity transfered to publicly owned treatment works POTW (celkové množství transferované do veřejných podniků s odpady) – povinné pole, v této části uživatel vyplňuje celkové transfery toxických látek do veřejných spaloven. Vyplňuje se množství v librách (total release; pro množství, které je menší než 1000 liber se vyplní tyto kódy: A 1-10 liber; B 11-499 liber, C 500-999 liber). Množství musí být zaokrouhleno na celé číslo, desetinné čárky nejsou akceptovány. Dále musí uživatel vyplnit způsob získání údajů: M – Monitored/Measured (monitorováno/měřeno); C – Mass Balance Calculations (výpočet statistického vyvážení); E – Published Emission Factors (publikované emisní faktory); O – Other Approaches (jiný postup). Pokud se nekonaly žádné transfery, napíše NA.

Ø      Discharge to publicly owned treatment works POTW (transfer do veřejného podniku s odpady) – zde se napíše jméno a přesná adresa veřejné spalovny, kam byl transferován odpad.

Ø      Transfers to other off-site location (transfery do jiných míst mimo zařízení) – transfer odpadu do jiného zařízení než do spalovny. Uživatel vyplní identifikační číslo zařízení, jeho jméno, adresu, zda je toto místo kontrolováno firmou nebo mateřskou společností, množství v librách (total release; pro množství, které je menší než 1000 liber se vyplní tyto kódy: A 1-10 liber; B 11-499 liber, C 500-999 liber. Množství musí být zaokrouhleno na celé číslo, desetinné čárky nejsou akceptovány), způsob získání údajů (M – Monitored/Measured (monitorováno/měřeno); C – Mass Balance Calculations (výpočet statistického vyvážení); E – Published Emission Factors (publikované emisní faktory); O – Other Approaches (jiný postup)) a kód způsobu nakládání s odpadem. Pokud se nekonaly žádné transfery, napíše NA.

• Part II On-Site waste treatment methods and efficiency (metody nakládání s odpadem v podniku a efektivnost) – pokud firma nemá žádné vlastní metody nakládání s odpadem, vyplní NA a následující pole přeskočí.

Ø      General wastestream (hlavní tok odpadů) – technologie, skrz kterou prochází tok odpadů na spalovny, skládky atd.

Ø      Waste treatment methods (metody zacházení s odpadem) – z rolovací nabídky uživatel vybere kód metody zacházení s odpadem v podniku (např. B11 biologické rozložení, C11 neutralizace).

Ø      Range of influent concentration (rozsah koncentrací škodlivé látky v emisích) - rozsah koncentrací škodlivé látky v emisích

Ø      Waste treatment efficiency estimate (odhad účinnosti zacházení s odpadem) – procento toxických chemikálií, které bylo dostáno různými metodami (biologická degradace, chemická změna, fyzikální přeměna atd.) z odpadu.

Ø      Based on operating data? (založeno na provozních datech?) – Ano/Ne

• Part II On-Site Energy Recovery Processes (procesy vedoucí k znovu získání energie v místě)

Ø      On-Site Energy Recovery Processes (procesy vedoucí k znovu získání energie) – pokud firma nepoužívá metody znovu získání energie, napíše NA. Pokud nějakou metodu používají , vypíší trojmístný kód (U01 Industrial Kiln – průmyslové vypalování; U02 Industrial Furnance – průmyslové spalovny; U03 Industrial Boiler – průmyslová výroba tepla, U09 Other Energy Recovery Methods – jiné způsoby získání energie)

• Part II On-Site Recycling Processes (recyklační procesy v místě)

Ø      On-site recycling processes (recyklační procesy v zařízení/objektu) – pokud firma nepoužívá metody recyklace v místě podniku, pokud takové metody nepoužívá napíše NA. Pokud ano vybere si z rolovací nabídky trojmístný kód charakterizující recyklační činnost (např. R11 Solvent/Organics Recovery – znovu získání rozpouštědel, R21 Metals Recocery – znovu získání kovů, R40 Acid Recovery – znovuzískání kyselin atd.)

• Part II Source Reduction and Recycling Activities (redukce zdrojů a recyklační aktivity)

Ø      Quantity released into environment (množství vypuštěné do životního prostředí) – jaké množství látky (v librách) bylo v roce hlášení vypuštěno do životního prostředí včetně jakéhokoliv vylití, úniku, vyčerpání, záření, vypuštění, injektace, vylouhování, vyklopení nebo zneškodnění

Ø      Quantity used for energy recovering on-site (množství užité k získání energie v místě) – množství v librách využité k získání energie.

Ø      Quantity used for energy recovery off-site (množství užité k získání energie mimo závod) – jaké množství látky v librách bylo vyvezeno mimo závod k získání energie.

Ø      Quantity recycled on-site (množství recyklované v místě) – jaké množství látky v librách bylo recyklováno v závodu.

Ø      Quantity recycled off-site (množství recyklované mimo podnik) - jaké množství látky v librách bylo recyklováno mimo podnik.

Ø      Quantity treated on-site (množství zušlechtěné v závodu) - jaké množství látky v librách bylo zušlechtěno v podniku.

Ø      Quantity treated off-site (množství zušlechtěné mimo podnik) - jaké množství látky v librách bylo zušlechtěno mimo podnik (odvezeno na veřejné skládky nebo do veřejných spaloven).

Ø      Quantity released to the environment as a result of remedial actions, catastrophic events, or one time events not associated with production processes (množství vypuštěné do životního prostředí jako následek nápravných akcí katastrof nebo jednorázových událostí, které nejsou spojeny s produkčními procesy) – povinné pole, množství látky vypuštěné následkem nepředvídaných událostí nebo katastrof (zemětřesení, záplavy, požáry atd.).

Ø      Production ratio or activity index (produkční křivka nebo index aktivit) – index porovnávající jednotku znečištění na jednotku produkce, relativní míra znečištění.

Ø      Source reduction activity code (kód aktivit redukce zdrojů) – z rolovací nabídky uživatel vybere kód aktivity, která byla použita pro redukci množství látky (změna výrobní technologie, změna materiálů k výrobě, předcházení chronických úniků atd.). Pokud žádná aktivita nebyla podniknuta, napíše podnik NA.

Ø      Methods to identify activities (metody pro identifikaci aktivity) – zpřesnění předcházejícího bodu.

Ø      Is additional optional information on source reduction, recycling or pollution control activities included in this record? (Jsou další nepovinné informace o aktivitách ke snížení zdrojů, recyklace nebo přecházení znečištění součástí této zprávy?) – povinné pole, Ano pokud firma přidala k hlášení nepovinné údaje o redukci zdrojů, recyklaci nebo kontrole znečištění, Ne pokud firma nedává další dobrovolné informace navíc. Toto je také poslední položka formuláře R.

4.1.3 Zaslání hlášení Environmental Protection Agency (EPA)

Před zasláním vyplněného formuláře EPA stojí před uživatelem několik kroků:

1. Spustit automatickou kontrolu správnosti formuláře (Validate Data) – bez provedení tohoto kroku a opravení případných chyb nebude možno zprávu zkopírovat na disk. Chybné formuláře je možno si kdykoliv vytisknout.

2. Zkopírovat zprávu na disk/disketu pro zaslání do místní pobočky EPA (bez předchozího kroku toto nelze uskutečnit) – firma si hlášení zkopíruje, údaje z hlášení se budou moci přetáhnout i do hlášení pro další rok.

3. Vytisknout Cover letter (doprovodný dopis) – v tomto dopise stojí základní údaje o firmě (jméno firmy, technický kontakt, počet vyplněných hlášení, počet chemikálií, jejich jména a čísla CAS, rok hlášení a zda byl vyplněn formulář A nebo R). Tento dopis musí být podepsán oficiálním představitelem firmy.

4. Poslat hlášení do regionální pobočky EPA – dopis bude obsahovat disketu s hlášením a doprovodný dopis. Ne všechny pobočky jsou ochotny přijmout hlášení na disketě (je potřeba si to zjistit) a pro ty je nutné hlášení vytisknout.

4.1.4 Zhodnocení formuláře

Americký ohlašovací software se z Internetu poměrně dlouho stahuje (1 hod. 6 min.). Po vyplnění nějakého nesmyslu (např. špatného směrovacího čísla) se objeví hláška upozorňující na tento nedostatek, kterou lze však bez potíží ignorovat a jít dál. Pro uživatele může být poněkud nepříjemná funkce, která ho nepustí dál, dokud vyplněnou obrazovku neuloží. Stejně nepříjemný je i fakt, že tento formulář nabízí poměrně málo rolovacích nabídek např. na čísla k identifikaci firemního zaměření. Systém není tak uživatelsky příjemný jako následující kanadský ohlašovací SW.

4.2 Ohlašovací formulář kanadského sytému NPRI

Firma, která podléhá povinnosti ohlašovat data do NPRI, si napíše o CD-ROM s ohlašovacím softwarem do EC a ta mu ho bezplatně zašle. Instalační disk obsahuje verzi programu pro Windows 9x a NT, Windows 3x a MS DOS, manuál k programu a nejnovější číslo NPRI zpravodaje, kde se zájemci dozví o nejnovějších změnách v registru. Samotný program i všechny dokumenty k němu jsou k dispozici ve dvou jazykových verzích (anglická a francouzská verze). Zabývat se budu verzí pro Windows 9x v angličtině. NPRI software umožňuje vytvořit hlášení pro víc než jedno zařízení (výborná pomůcka pro podniky, které mají více poboček, ale hlášení vyplňuje jeden člověk na ústředí).

4.2.1 Identifikace firmy

Po naistalování programu se před uživatelem objeví obrazovka, kde si uživatel vybere jazyk práce. Po kliknutí na vybraný jazyk se nabídne Main Menu s pěti položkami (View/Enter/Edit Data, Reports Menu, Maintain System Files, Check Errors/Create Report, Report Additional Substances). Z nabídky si vybere první tlačítko (View/Enter/Edit Data) a z další obrazovky se čtyřmi položkami (Reporting Facilities, Substances, Discharges to Surface Waters, Off-Site Facilities) si opět vybere první (Reporting Facilities), kde se vkládají identifikační údaje o firmě.

Před uživatelem se ukáže seznam již vyplněných zařízení. Na tomto místě mohou již existující data modifikovat, přidat nový údaj nebo vymazat chybně vyplněné údaje. Kdykoliv při práci s údaji si mohou data uložit a vyplňovaný formulář opustit.

Po kliknutí na tlačítko Add (přidat) se uživatel dostane na formulář pro identifikaci firmy. Údajů potřebných k identifikaci je poměrně dost, jsou rozděleny od A 1.0 až po A 17.0. Pro větší přehlednost se budu těchto zkratek držet. Pole není možno vyplňovat jen velkými písmeny (je nutné před vyplňováním zkontrolovat, zda je klávesa Caps Lock vypnuta). Bez vyplnění povinných polí nesmí uživatel pokračovat dál.

Pole A 1.0

• Reporting Year (rok hlášení) – předvyplněná položka, kterou nelze změnit. Automaticky se mi napíše rok, za který udávaná data jsou.

 

• NPRI ID (Identifikační číslo NPRI) – povinné pole. Identifikační číslo NPRI vlastní firmy, které do registru již hlásily. Číslo je přiděleno permanentně, zůstává stejné i při změně zaměření podniku či změně vlastníka. Novým ohlašovatelům, kteří nemají vlastní ID, stačí kliknout na tlačítko nacházející se vedle pole (Generate a Temporary NPRI ID – Vygeneruj dočasné NPRI ID) a vloží se dočasné číslo. Agentura časem přidělí trvalé číslo.

 

• Language (Jazyk) – rolovací nabídka, kde si vyberu jazyk reportování (angličtina, francouzština). V tomto jazyku bude zpráva vytištěna a bude to též jazyk korespondence podniku s EA. Přednastavena je angličtina.

 

• Web Site Address (Internetová adresa firmy) – dobrovolné pole, údaj se stane součástí NPRI databáze. Zájemci o bližší informace o firmě se dostanou rovnou na jejich webové stránky.

 

• D&B DUNS Number (indentifikační číslo firmy Dun and Bradstreet) – povinné pole, devítimístné číslo (ve tvaru 12-345-6789) používané D&B pro identifikaci firmy ve finanční databázi (struktura, vztah k mateřské společnosti atd.).

Pole A 2.0 - Facility Identification and Site Address (identifikace firmy a adresa sídla)

• Company Name (Jméno podniku) – povinné pole, nutné uvést oficiální jméno firmy.

 

• Facility Name (Jméno zařízení) – dobrovolné pole, nemusí se vyplňovat pokud název podniku plně charakterizuje i zařízení nebo pobočku nebo pokud firma žádnou pobočku nemá.

 

• Street Adress (Ulice) – povinné pole, zde se vyplní ulice a číslo sídla firmy. Nesmí se zde vyplnit P.O.BOX ani e-mail.

 

• City/District (Město/Okres) – povinné pole, město příp. okres sídla firmy

 

• Province/Territory (Provincie/Oblast) – povinné pole, rolovací nabídka se všemi kanadskými provinciemi (Alberta, Britská Kolumbie, Newfoundland, Nové Skotsko, Quebec, Ostrov Prince Edwarda atd.)

 

• Postal Code (Poštovní směrovací číslo) – povinné pole, PSČ ve tvaru A1B 2C3.

Pole A 3.0 – Identification of Parents Companies (identifikace mateřských firem)

• Is the facility controlled by another company or companies? (Je zařízení kontrolováno jinou firmou či firmami?) – nepovinné pole, pokud je firma dceřinou pobočkou jiné firmy, zaškrtne políčko Yes (Ano) a zobrazí se mu nabídka mateřských firem, kde si tu svou vybere. Pokud žádná není zobrazena, po kliknutí na políčko Add vypíše základní údaje nutné k identifikaci mateřské společnosti (DUNS Nr., kolik procent pobočky vlastní, jméno mateřské společnosti, ulice, město/okres sídla, provincie, PSČ, příp. stát USA a jeho směrovací číslo nebo stát, pokud mateřská firma sídlí mimo Kanadu nebo USA). Pokud je firma samostatným subjektem, zaškrtne políčko No (Ne).

Pole A 4 – Facility Public Contact (podnikový kontakt pro veřejnost)

• Name (Jméno) – nepovinné pole, jméno člověka, který je něco jako „mluvčí“ podniku pro otázky veřejnosti týkající se NPRI zprávy. Jeho jméno bude uvedeno v NPRI databázi a na něj se bude moci veřejnost obracet se svými dotazy o hlášení. Nemusí to být ta samá osoba, která je zodpovědná za vyplnění formuláře a jeho správnost. Pokud firma takového člověka má, vyplní jeho titul, jméno (křestní a příjmení), pozici v organizaci, telefon, fax a e-mail.

Pole A.5 - Facility Public Contact Address (adresa podnikového kontaktu pro veřejnost)

• Is the mailing address for the public contact in A 4.0 different from the A 2.0 facility site address? (Je poštovní adresa podnikového kontaktu pro veřejnost odlišná od sídla organizace z bodu A 2.0?) – nepovinné pole, zaškrtnu Yes pouze v případě odlišnosti adresy pro dotazy veřejnosti od sídla organizace a vyplním její adresu (Jméno firmy, jméno zařízení, ulice, město, provincie, PSČ, příp. stát USA a jeho směrovací číslo nebo stát, pokud mateřská firma sídlí mimo Kanadu nebo USA). Pokud firma nemá odlišné sídlo pro veřejný kontakt příp. ho vůbec nevlastní, zaškrtne Ne.

Pole A 6.0 – Facility Technical Contact (technický podnikový kontakt)

• Name (Jméno) - povinné pole, jméno člověka, který je schopný odpovědět EC na otázky týkající se správnosti NPRI zprávy. Jeho jméno bude uvedeno v NPRI jako veřejný kontakt, pokud ho firma neuvedla. Organizace, vyplní jeho titul, jméno (křestní a příjmení), pozici, telefon, fax a e-mail.

Pole A 7.0 Facility Technical Contact Address (adresa technického podnikového kontaktu)

• Is the mailing address for the technical contact in A 6.0 different from the A 2.0 facility site address? (Je poštovní adresa technického kontaktu odlišná od sídla organizace z bodu A 2.0?) – nepovinné pole, zaškrtnu Yes pouze v případě odlišnosti adresy pro dotazy EC od sídla organizace a vyplním její adresu (Jméno firmy, jméno zařízení, ulice, město, provincie, PSČ, příp. stát USA a jeho směrovací číslo nebo stát, pokud mateřská firma sídlí mimo Kanadu nebo USA). Pokud firma nemá odlišné sídlo pro technický kontakt zaškrtne Ne.

Pole A 8.0 Company Coordinator (firemní koordinátor)

• Send information to a central contact? (Máme posílat informace centrálnímu kontaktu?) – nepovinné pole, jedná se o člověka, který se v mateřské firmě stará o zprávy ze všech poboček, jemu bude zasílána korespondence z EC. Pokud ho firma nemá, budou se informace zasílat technickému kontaktu. Po zaškrtnutí políčka Ano se vyplní jeho titul, jméno (křestní a příjmení), pozici, telefon, fax a e-mail.

Pole A 9.0 Company Coordinator Address (adresa firemního koordinátora)

• Is the mailing address for the company coordinator in A 8.0 different from the A 2.0 facility site address? (Je poštovní adresa podnikového koordinátora odlišná od sídla organizace z bodu A 2.0?) – nepovinné pole, zaškrtnu Yes pouze v případě odlišnosti adresy od sídla organizace a vyplním její adresu (Jméno firmy, jméno zařízení, ulice, město, provincie, PSČ, příp. stát USA a jeho směrovací číslo nebo stát, pokud mateřská firma sídlí mimo Kanadu nebo USA). Pokud firma nemá odlišné sídlo pro podnikového koordinátora nebo ho vůbec nemá zaškrtne Ne.

Pole A 10.0 Standard Industrial Classification SIC and the North American Industry Classification System NAICS (Standardní průmyslová klasifikace a Severoamerický klasifikační systém)

Odvětvová klasifikace je používána pro přesné začlenění podniku do konkrétního průmyslového nebo obchodního odvětví. NAICS jsou používána pro porovnání dat NPRI s daty z amerického TRI a mexického PRTR. NAICS kódy byly vytvořeny třemi organizacemi: Statistics Canada (Kanadský statistický úřad), U.S. Office of Management and Budget (Úřad pro management a rozpočet Spojených států) a Instituto Nacional de Estadística, Geografía e Informatica de Mexico (Mexický národní institut pro statistiku, geografii a informatiku). Vznikly pro potřebu porovnávat statistické údaje v zemích Severní Ameriky. Kódy se skládají z 20 sektorů, 99 podsektorů, 321 průmyslových odvětví, 734 konkrétních průmyslů a 921 konkrétních národních průmyslů. Sektory jsou seřazeny podle výrobních procesů a ne podle nabízených výrobků. Jedná se o šetimístné číslo, kde první dvě čísla označují sektor činnosti (např. 71 – Umění, zábava a rekreace), třetí číslo subsektor, čtvrté průmyslovou skupinu (např. 7131 Zábavní parky a galerie, 7132 Herny a kasína, 7115 Nezávislí umělci a spisovatelé), páté konkrétní průmysl a šesté označuje stát (např. 713110 Zábavní a tematické parky, 713120 Galerie).

SIC kódy, které nejsou tak přesné jako NAICS, se používají pro zajištění kontinuity s historickými daty. Jedná se o čtyřmístné číslo, kde první dvě čísla označují hlavní obchodní zaměření (např. 96 Zábavní a rekreační služby), poslední dvě specializaci v sektoru (např. 9693 Zábavní parky, karnevaly a cirkusy, 9696 Botanické a zoologické zahrady, 9652 Curlingové kluby).

• SIC – povinné pole, z rolovací nabídky ohlašovatel vybere kategorii, která nejpřesněji definuje obor jeho činnosti. Číslo, resp. název se automaticky doplní.

 

• NAICS – povinné pole, z rolovací nabídky ohlašovatel vybere kategorii, která nejpřesněji definuje obor jeho činnosti. Číslo, resp. název se automaticky doplní.

Pole A 11.0 – Number of full-time employees (počet zaměstnanců na plný úvazek)

• Number of employees (počet zaměstnanců) – povinné pole, pracovník na plný úvazek je definován jako člověk, který ve firmě odpracoval 2000 hodin ročně (včetně placené dovolené, přesčasů a nemocenské). Minimální počet zaměstnanců je 10 lidí, kteří odpracovali za kalendářní rok 20000 hodin.

Pole A 12.0 – Other Environmental Regulation or Permits (jiné ekologické? povolení či regulace)

• Do you report under other environmental regulations or permits? (Hlásíte též pod jiné ekologické regulace a povolení?) – nepovinné pole, pokud organizace vyplní Ano, otevře se před ním další obrazovka, kde vyplní název agentury nebo programu, pod který hlásí, a své identifikační číslo v tomto programu. Pokud hlásí, ale nechce odpovědět, vybere si možnost Decline to answer (odmítám odpovědět). V případě, že nepodléhá jiné ohlašovací povinnosti, odpoví Ne.

Pole A 15.0 – Comments (komentáře)

• Comments - facility (komentář – zařízení) – nepovinné pole, firma může napsat svůj komentář k hlášení (např. zdůvodnění proč některou substanci (ne)hlásí a proč, proč stoupl/klesl počet hlášených úniků, uzavření/otevření nějakého zařízení atd.). Bude to zveřejněno u každého hlášení.

 

• Commments – pollution prevention (komentáře – prevence znečištění) – nepovinné pole, firma může popsat své ekologické aktivity (např. ke snížení emisí a ochranu před jejich vznikem, šetření energie a vody atd.). Je velmi vítané psát o těchto aktivitách a dosažených výsledcích.

Pole A 16.0 – Company Official Certyfying this Submission (podnikový oficiální představitel potvrzující toto hlášení)

• Name (Jméno) - povinné pole, jméno člověka, který je zodpovědný za správnost a úplnost vyplněného formuláře. Jeho jméno nebude uvedeno ve veřejně přístupné NPRI databázi. Organizace, vyplní jeho titul, jméno (křestní a příjmení), pozici v podniku a e-mail.

Pole A 17.0 Company Official Address (oficiální adresa podniku)

• Is the mailing address for the company official in A 16.0 different from the A 2.0 facility site address? (Je poštovní adresa oficiálního představitele podniku odlišná od sídla organizace z bodu A 2.0?) – nepovinné pole, zaškrtnu Ano pouze v případě odlišnosti adresy od sídla organizace a vyplním její adresu (Jméno firmy, jméno zařízení, ulice, město, provincie, PSČ, příp. stát USA a jeho směrovací číslo nebo stát, pokud mateřská firma sídlí mimo Kanadu nebo USA). Pokud firma nemá odlišné sídlo pro oficiálního představitele podniku zaškrtne Ne.

Toto je poslední položka, která je nutná pro přesnou identifikaci firmy. Po uložení údajů, může vyplňovatel přejít k dalšímu bodu.

4.2.2 Substance

Po vyplnění identifikace firmy si v nabídce na vkládaní dat uživatel vybere položku Substance (Substances). Ukáže se před ním seznam vyplněných firem, on si vybere tu správnou a po kliknutí na políčko Přidat (Add) mu nic nebrání v psaní o škodlivinách.

Tato část hlášení je rozdělena do následujících kategorií:

B1 – Informace o substanci
B10 – Úniky v místě vzniku
B 20 – Transfery mimo výrobnu na skládky nebo k recyklaci
B 30 – Aktivity k prevenci znečištění
B 40 – Produkční ukazatel a index aktivit

Tohoto rozdělení se budu držet.

Pole B 1.0 – Substance Identity (identifikace škodliviny)

• CAS Number (Číslo CAS) – povinné pole, uživatel musí vyplnit číslo CAS pro chemickou sloučeninu, kterou chce udat. Číslo psát nemusí, stačí si to správné vybrat z rolovací nabídky. Jméno sloučeniny se automaticky doplní.

• Substance Name (Jméno substance) – povinné pole, z rolovací nabídky si uživatel vybere konkrétní sloučeninu, číslo CAS se samo doplní.

Pole B 2.0 – Nature of Activities (povaha aktivit)

• Manufacture the Substance (Výroba substance) – nepovinné pole, uživatel má k dispozici zaškrtávací pole se čtyřmi možnostmi (může jich zaškrtnout i více):
1. For on-site use/processing (Pro použití / zpracování v továrně) – substance je vyrobena a pak dále využita ve stejném zařízení.

2. For sale/distribution (Na prodej/distibuci) – substance je speciálně vyrobena na prodej nebo distribuci mimo závod.

3. As a by-product (Jako vedlejší produkt) – substance nechtěně vzniká při výrobě a je vypouštěná do životního prostředí nebo odvážená na skládky.

4. As an impurity (Jako příměs) – substance vzniká nechtěně při výrobě a zůstává jako příměs v distribuovaných výrobcích.

 

• Process the Substance (Užití substance) – nepovinné pole, uživatel má k dispozici zaškrtávací pole s pěti možnostmi (může jich zaškrtnout více):
1. As a reactant (Jako reaktant) – sloučenina užívaná při chemických reakcích pro výrobu či zpracování jiné chemikálie či produktu (např. jako katalyzátor).

2. As a formulation component (Jako formulační komponent) – substance přidaná do výrobku před distribucí (např. barvivo).

3. As an article komponent (Jako součást výrobku) – substance dodaná do výrobku, je jeho nedílnou součástí.

4. Repackaging only (Jen na zabalení) – substance je použitá jako součást obalu.

5. As a by-product (Jako vedlejší produkt) - substance je nechtěně produkována a je vypouštěná do životního prostředí nebo odvážená na skládky.

 

 

• Otherwise Use the Substance (jiné použití substance) - nepovinné pole, uživatel má k dispozici zaškrtávací pole se čtyřmi možnostmi (může jich zaškrtnout i více):
1. As a physical or chemical processing aid (Jako pomůcka při fyzikálních nebo chemických procesech) – látka je použitá jako pomocná při reakcích, ale nestane se součástí výrobku (např. katalyzátor, vyrovnávací roztok).

2. As a manufacturing aid (Jako pomůcka při výrobě) – látka je použitá jako pomůcka při výrobě, ale nestane se součástí výrobku (např. ochlazovače).

3. Ancillary or other use (Pomocné nebo jiné užití) – substance použité jinak než při reakcích či výrobních procesech (např. odmasťovače, čistidla).

4. As a by-product (Jako vedlejší produkt) – substance je nechtěně přítomná v materiálech, které jsou jinak užívány v továrně a je vypouštěná do životního prostředí nebo odvážená na skládky.

Pole B 10.0 On-site Releases to the Environment (Úniky v místě vzniku)

• Do you release this substance on-site? (vypouštíte tuto substanci na místě vzniku?) – povinné pole, po odpovědi Ne program uživatele automaticky přesune do části „Důvody změn ve množství proti minulému roku“

 

• If total releases are less than one (1) tonnes, are you reporting this amount as a sum for all media? (pokud všechny úniky jsou menší než 1 tuna, hlásíte toto množství jako součet?) – povinné pole, pokud je součet úniků do všech médií menší než jedna tuna, musí se hlásit buď do každého média zvlášť nebo se jen uvede číslo pro celkové úniky. Po udání Ano bude uživatel automaticky přesunut do políčka „Celkové úniky“, po odpovědi Ne musí vyplnit úniky do každého média zvlášť.

 

• Releases to air (Úniky do vzduchu) – Organizace reportuje všechny úniky NPRI substancí do ovzduší. Uživatel vyplňuje do pěti položek následující údaje:
1. Basis of estimate (báze ocenění) – způsob získání dat (Monitoring or direct measurement – monitoring nebo přímé měření, kód M; Mass balance – statistické vyvážení, kód C, Emission factors – emisní faktory, kód E; Engineering estimates – technický odhad, kód O; Not applicable, kód NA).

2. Quantity codes (kódy množství) – pro úniky menší než 1 t, uživatel vybere z rolovací nabídky následující: kód A (0-0,2 t), kód B (0,2-0,4 t), kód B (0,4-0,6 t), kód C (0,6-0,8 t), kód D (0,8-1 t), kód NA (manually entered tonnes – ručně vypsané tuny).

3. Releases - Tonnes (úniky v tunách) – slouží pro ruční vypsání tun.

 

Položky úniků do vzduchu:

1. Stack / point (zásobník/bod) – celkový únik z bodových zdrojů.

2. Storage / handling (sklady) – celkový únik ze skladů.

3. Fugitive (dočasný únik) – nechtěné úniky (např. z dočasných zařízení, ventilačních systémů atd.).

4. Spills (rozsypání) – havarijní úniky.

5. Other non – point (jiné nebodové) – jiné nebodové úniky, které neodpovídají výše uvedeným položkám.

 

• Underground Injection (Podzemní injektace) - Organizace reportuje všechny podzemní injektace NPRI substancí do půdy. Uživatel vyplňuje následující údaje:
1. Basis of estimate (báze ocenění) – způsob získání dat (Monitoring or direct measurement – monitoring nebo přímé měření, kód M; Mass balance – statistické vyvážení, kód C, Emission factors – emisní faktory, kód E; Engineering estimates – technický odhad, kód O; Not applicable, kód NA).

2. Quantity codes (kódy množství) – pro úniky menší než 1 t, uživatel vybere z rolovací nabídky následující: kód A (0-0,2 t), kód B (0,2-0,4 t), kód B (0,4-0,6 t), kód C (0,6-0,8 t), kód D (0,8-1 t), kód NA (manually entered tonnes – ručně vypsané tuny).

3. Releases - Tonnes (úniky v tunách) – slouží pro ruční vypsání tun.

 

• Releases to Surface Waters (úniky do povrchových vod) - Organizace reportuje všechny úniky NPRI substancí do povrchových vod. Uživatel vyplňuje do tří položek následující údaje:
1. Basis of estimate (báze ocenění) – způsob získání dat (Monitoring or direct measurement – monitoring nebo přímé měření, kód M; Mass balance – statistické vyvážení, kód C, Emission factors – emisní faktory, kód E; Engineering estimates – technický odhad, kód O; Not applicable, kód NA).

2. Quantity codes (kódy množství) – pro úniky menší než 1 t, uživatel vybere z rolovací nabídky následující: kód A (0-0,2 t), kód B (0,2-0,4 t), kód B (0,4-0,6 t), kód C (0,6-0,8 t), kód D (0,8-1 t), kód NA (manually entered tonnes – ručně vypsané tuny).

3. Releases - Tonnes (úniky v tunách) – slouží pro ruční vypsání tun.

4. Water code (kód vod) – ze seznamu vybere uživatel jméno vody, do které vypustil škodlivé látky (např. Červená řeka, řeka Sv. Jana, Severní ledový oceán atd.).

 

Položky úniků do vody:

1. Direct discharges (přímé odvedení) – přímé vypouštění do vod, ne však do čistíren odpadních vod.

2. Spills (rozlití) – havarijní úniky.

3. Leaks (díry) – chronické úniky z nebodových zdrojů.

 

• Releases to Land (úniky do půdy) - Organizace reportuje všechny úniky NPRI substancí do půdy. Uživatel vyplňuje do pěti položek následující údaje:
1. Basis of estimate (báze ocenění) – způsob získání dat (Monitoring or direct measurement – monitoring nebo přímé měření, kód M; Mass balance – statistické vyvážení, kód C, Emission factors – emisní faktory, kód E; Engineering estimates – technický odhad, kód O; Not applicable, kód NA).

2. Quantity codes (kódy množství) – pro úniky menší než 1 t, uživatel vybere z rolovací nabídky následující: kód A (0-0,2 t), kód B (0,2-0,4 t), kód B (0,4-0,6 t), kód C (0,6-0,8 t), kód D (0,8-1 t), kód NA (manually entered tonnes – ručně vypsané tuny).

3. Releases - Tonnes (úniky v tunách) – slouží pro ruční vypsání tun

 

Položky úniků do půdy:

1. Landfill (skládka) – skladování odpadu na místě továrny.

2. Land treatment (zacházení s půdou) –

3. Spills (rozsypání) – havarijní únik.

4. Leaks (díry) – chronické úniky.

5. Other (jiné) – jiný způsob úniků mimo shora uvedených.

 

• Yearly Breakdown of Releases by Percentage in Each Quarter (Roční průměr úniků v procentech za každé čtvrtletí) – pro podniky se sezónními úniky, dohromady musí vyjít 100 %.

 

• Reasons for Changes in Quantities Released from Previous Year (Důvody pro změnu vypuštěného množství oproti minulým letem) – povinné pole, co se změnilo od hlášení v roce 1998. Zaškrtávají se následující položky:
1. Changes in production levels (změny v úrovni produkce) – změna množství vypuštěných látek může být způsobena změnami v úrovních produkce nebo jinými aktivitami v zařízení.

2. Changes in estimation methods (změny v odhadních metodách) – organizace změnila způsob odhadování množství vypuštěných látek (např. vyměnila technický odhad za měření).

3. Pollution-prevention activities (aktivity k předcházení znečištění) – pokud uživatel zvolí tuto možnost, musí v poli B 30.0 tyto aktivity podrobněji popsat. Aktivitou k předcházení znečištění se nemyslí recyklace mimo podnik nebo odvoz odpadu na skládku.

4. Changes in on-site treatment (změny v zacházení v podniku) – patří sem např. modifikace nebo přidání nového zařízení na kontrolu emisí, eliminace odpadních toků, recyklace přímo na pracovišti nebo jiné změny v zacházení s odpady přímo na pracovišti atd.

5. Changes in off-site transfers for disposal (změny v transferech odpadu) – pokud si uživatel zvolí tuto možnost, musí ji podrobněji popsat v poli B 20.0.

6. Changes in off-site transfers for recycling (změny v transferech na recyklaci) – pokud si uživatel zvolí tuto možnost, musí ji podrobněji popsat v poli B 20.0.

7. Other (jiné) – např. nehody, havárie, poruchy atd. Podrobnější popis musí následovat v následující sekci Komentáře.

8. No significant change or no change (žádná významná změna nebo žádná změna) – pokud se neudála žádná změna v množství nebo to byla změna menší než 10%.

9. Not applicable (neaplikovatelné) – pro podniky hlásící prvním rokem.

 

• Comments – release (Komentáře – úniky) – podniky mají možnost napsat svůj komentář k hlášení o únicích v zařízení, např. popis havárie, díky které dramaticky stoupl únik dané škodliviny do okolí. Tento komentář bude veřejně přístupný v NPRI databázi.

 

• Anticipated releases (Očekávané úniky) – do vstupních políček napíše organizace očekávané celkové úniky do všech médií životního prostředí ve třech následujících letech (konkrétně v roce 2000, 2001 a 2002). Tyto údaje jsou povinné, pro rok 2003 a 2004 je udání odhadu dobrovolné. Při tvoření odhadu by se měla vzít na vědomí úroveň budoucí produkce, změny v druzích výrobku, změny v zaměření produkce, zařízení na prevenci úniků atd.

Pole B 20.0 Off-site Transfers for Disposal or Recycling (Transfery mimo zařízení na skládky či pro recyklaci)

• Do you transfer this substance to off-site locations? (vyvážíte tuto substanci mimo zařízení?) – povinné pole, vyplňovatel zaškrtne Ano nebo Ne na následující otázky. Pokud na obě odpoví Ne, automaticky přeskočí na pole Důvody změny ve skládkovaném resp. recyklovaném množství oproti minulému roku.

 

• For disposal (na skládku) - odvezení substance na skládku je definováno jako odpad na uložení příp. zpracování nebo na stabilizaci materiálu s následným zpracováním.

• For recycling? (pro recyklaci?) - recyklací je míněno znovu využití materiálu (např. jako zdroj energie, obal, na znovu zpracování, k prodeji atd.

 

• Reason why substance was transferred off-site for disposal or recycling (důvody proč byla substance odvezena mimo zařízení na uskládkování nebo k recyklaci) – více možností je možné zaškrtnout, tato kategorie nezahrnuje uskladnění či recyklaci v rámci podniku.
1. Production residues (pozůstatek produkce) – zbytky po výrobě (např. škvára, zbytky z destilace atd.).

2. Off-specificatin products (produkty bez specifikace) – produkty, které nejsou určeny pro komerční distribuci nebo nemohou být využity v zařízení a jsou určeny k uskládkování, na znovuužití nebo k recyklaci v jiném zařízení.

3. Expiration date passed (datum platnosti vypršelo) – produkty, pro něž vypršela záruční lhůta a jsou odvezeny pro finální uskladnění, znovu užití nebo recyklaci v jiném zařízení.

4. Contaminated materials (kontaminované materiály) – zamořené materiály následkem nehody, čistících procesů, plánovaných zkoušek atd.

5. Unusable parts or discards (nepoužitelné nebo vyřazené části) – popisuje položky jako vybité baterie, opotřebované katalizátory atd.

6. Pollution abatements residues (pozůstatky snižování úniků) – např. smetí, opotřebované filtry

7. Machining or finishing residues (pozůstatky obrábění nebo konečných úprav) – např. zbytky po soustruhování, smetí po broušení, plechové odřezky atd.

8. Site remediation residues (sanace zbytkového znečištění v zařízení) – dekontaminace zamořené plochy v prostoru podniku.

9. Other (jiná) – jakákoliv materiály, substance či produkty, které se nehodí do žádné shora uvedené kategorie.

 

• Off-site transfers for disposal (transfery odpadu mimo zařízení) - organizace reportuje všechny přenosy NPRI substancí na skládky, mimo minerálních kyselin, které byly neutralizovány na Ph 6.0 nebo vyšší. Uživatel vyplňuje do osmi položek následující údaje:
1. Basis of estimate (báze ocenění) – způsob získání dat (Monitoring or direct measurement – monitoring nebo přímé měření, kód M; Mass balance – statistické vyvážení, kód C, Emission factors – emisní faktory, kód E; Engineering estimates – technický odhad, kód O; Not applicable, kód NA).

2. Quantity codes (kódy množství) – pro úniky menší než 1 t, uživatel vybere z rolovací nabídky následující: kód A (0-0,2 t), kód B (0,2-0,4 t), kód B (0,4-0,6 t), kód C (0,6-0,8 t), kód D (0,8-1 t), kód NA (manually entered tonnes – ručně vypsané tuny).

3. Releases - Tonnes (úniky v tunách) – slouží pro ruční vypsání tun.

4. Location (umístění) – identifikace zařízení, kam je odpad dovezen a dán na skládku.

 

Položky transferů odpadu:

1. Physical treatment (fyzikální zpracování) – např. vysoušení, odpařování, zapouzdření, zeskelnění atd.

2. Chemical treatment (chemické zpracování) – např. srážení, stabilizace, neutralizace.

3. Biological treatment (biologické zpracování) .- např. bio-oxidace, kompostace.

4. Incineration/thermal (zpopelnění/termální) – materiál, který není dostatečně energetický na znovuvyužití.

5. Containment (stálé počítání s existencí) – umístění na skládku.

    

6. Municipal Sewage Treatment Plants (veřejné čistírny odpadních vod) – transport znečištění do čistírny.

7. Underground injection (podzemní injektace) – množství, které bylo injektováno pod zem.

8. Land treatment (rekultivace) – odvezeno pro účely aplikace na půdu nebo v zemědělství.

 

• Total quantity disposed  tonnes (umístěný odpad v tunách celkem) – program automaticky sečte veškeré hodnoty v předcházejícím poli.

 

• Reason for changing quantities disposed from previous year (důvod změny množství odvezeného odpadu oproti minulému roku) – povinné pole, více možností je možné zaškrtnout, důvody pro změnu množství odvezeného odpadu od minulého ohlašování.
1. Changes in production levels (změna v úrovni produkce) – změna v zaměření produkce či jiné aktivity v zařízení, např. zvětšení/zmenšení prodeje, stávka zaměstnanců atd.

2. Changes in estimation methods (změna v odhadních metodách) - organizace změnila způsob odhadování množství vypuštěných látek (např. vyměnila technický odhad za měření).

3. Pollution-prevention activities (aktivity k předcházení znečištění) – pokud uživatel zvolí tuto možnost, musí v poli B 30.0 tyto aktivity podrobněji popsat. Aktivitou k předcházení znečištění se nemyslí recyklace mimo podnik nebo odvoz odpadu na skládku.

4. Changes in on-site treatment (změny v zacházení v podniku) – patří sem např. modifikace nebo přidání nového zařízení na kontrolu emisí, eliminace odpadních toků, recyklace přímo na pracovišti nebo jiné změny v zacházení s odpady přímo na pracovišti atd.

5. Changes in off-site transfers for recycling (změny v transferech na recyklaci) – pokud si uživatel zvolí tuto možnost, musí ji podrobněji popsat v poli B 20.0.

    

6. Other (jiné) – např. nehody, havárie, poruchy atd. Podrobnější popis musí následovat v následující sekci Komentáře.

7. No significant change or no change (žádná významná změna nebo žádná změna) – pokud se neudála žádná změna v množství nebo to byla změna menší než 10%.

8. Not applicable (neaplikovatelné) – pro podniky hlásící prvním rokem.

 

• Comments disposal (komentáře k odpadům) - podniky mají možnost napsat svůj komentář k hlášení o odvozu odpadů, např. popis havárie, díky které dramaticky stouplo množství odpadu, který bylo nutno vyvést. Tento komentář bude veřejně přístupný v NPRI databázi

 

• Anticipated disposals (Očekávané odpady) – do vstupních políček napíše organizace očekávané celkové odpady k odvozu ve třech následujících letech (konkrétně v roce 2000, 2001 a 2002). Tyto údaje jsou povinné, pro rok 2003 a 2004 je udání odhadu dobrovolné. Při tvoření odhadu by se měla vzít na vědomí úroveň budoucí produkce, změny v druzích výrobků, změny v zaměření produkce, zařízení na prevenci vzniku odpadu atd.

 

• Off-site transfers for recycling (transfery na recyklaci mimo zařízení) - organizace reportuje všechny přenosy NPRI substancí na recyklaci. Recyklací se myslí aktivity, které čistí, reprodukují nebo znovu zužitkovávají materiály nebo jejich komponenty na jejich původní či jiné využití. Uživatel vyplňuje do deseti položek následující údaje:
1. Basis of estimate (báze ocenění) – způsob získání dat (Monitoring or direct measurement – monitoring nebo přímé měření, kód M; Mass balance – statistické vyvážení, kód C, Emission factors – emisní faktory, kód E; Engineering estimates – technický odhad, kód O; Not applicable, kód NA).

2. Quantity codes (kódy množství) – pro úniky menší než 1 t, uživatel vybere z rolovací nabídky následující: kód A (0-0,2 t), kód B (0,2-0,4 t), kód B (0,4-0,6 t), kód C (0,6-0,8 t), kód D (0,8-1 t), kód NA (manually entered tonnes – ručně vypsané tuny).

3. Releases - Tonnes (úniky v tunách) – slouží pro ruční vypsání tun.

4. Location (umístění) – identifikace zařízení, kam je materiál odvezen a recyklován.

 

Položky transferů na recyklaci:

1. Energy recovery (znovu získání energie) – materiál je natolik energetický, že může být využit jako palivo.

2. Recovery of solvents (znovu získání rozpouštědel) – znovuzískání nebo regenerace látky, která byla v zařízení používána jako rozpouštědlo.

3. Recovery of organic substances not solvents (znovu získání organických substancí, ne rozpouštědel) znovuzískání organických látek, které nejsou rozpouštědly.

4. Recovery of metals and metal compounds (znovu získání kovů nebo kovových sloučenin) - při znovuzískání čistého kovu nebo jeho sloučeniny. NPRI se zajímá o sedmnáct kovů a jejich sloučenin: antimon, hliník, hořčík, chrom, kadmium, kobalt, měď, molybden, nikl, olovo, rtuť, selen, stříbro, thorium, titan, vanad a zinek.

5. Recovery of inorganic materials not metals (znovu získání anorganických materiálů, ne kovů) – NPRI se zajímá o tyto anorganické látky: amoniak, arzén, azbest, boron trifluorid, brom, chlór, chlór dioxid, fosfor, fluor, hydrazín, hydrogen sulfid, iontový kyanid, ionty nitridu, karbon disulfid a sulfur hexafluorid.

6. Recovery of acids and basis (znovu získání kyselin a zásad) – získání kyselin a zásad obsahujících NPRI substance.

7. Recovery of catalysts (znovu získání katalyzátorů) – látka byla odvezena mimo zařízení, aby byla regenerována, reaktivována nebo jinak obnovena a následně opět využita jako katalyzátor.

8. Recovery of pollution abatement residues (znovu získání materiálu z odpadu) – technologie využívající odpady ze zneškodňování znečištění (např. popílky z čištění plynů, ve kretých se nalézají částečky kovů).

9. Refining or reuse of used oil (čištění či znovu užití použitého oleje) – mazací oleje nejsou součástí NPRI seznamu látek, ale mohou být znečištěny škodlivinami (např. sloučeninami zinku). Teno bod je pro kontaminované oleje odvezené mimo závod, očištěné a znovu užité.

10. Other (jiné) – jiná recyklační aktivita, která neodpovídá ani jednomu z horních bodů.

 

• Total quantity recycled (recyklované množství celkem) – program vygeneruje součet všech množstevních položek z předcházejícího bodu.

 

• Reasons for changes in quantities recycled from previous year (důvody pro změnu recyklovaného množství oproti minulému roku) - povinné pole, více možností je možné zaškrtnout, důvody pro změnu množství odvezeného materiálu na recyklaci od minulého ohlašování.
1. Changes in production levels (změna v úrovni produkce) – změna v zaměření produkce či jiné aktivity v zařízení, např. zvětšení/zmenšení prodeje, stávka zaměstnanců atd.

2. Changes in estimation methods (změna v odhadních metodách) - organizace změnila způsob odhadování množství vypuštěných látek (např. vyměnila technický odhad za měření).

3. Pollution-prevention activities (aktivity k předcházení znečištění) – pokud uživatel zvolí tuto možnost, musí v poli B 30.0 tyto aktivity podrobněji popsat. Aktivitou k předcházení znečištění se nemyslí recyklace mimo podnik nebo odvoz odpadu na skládku.

4. Changes in on-site treatment (změny v zacházení v podniku) – patří sem např. modifikace nebo přidání nového zařízení na kontrolu emisí, eliminace odpadních toků, recyklace přímo na pracovišti nebo jiné změny v zacházení s odpady přímo na pracovišti atd.

5. Changes in off-site transfers for disposals (změny v transferech na sládky) – pokud si uživatel zvolí tuto možnost, musí ji podrobněji popsat v poli B 20.0.

6. Other (jiné) – např. nehody, havárie, poruchy atd. Podrobnější popis musí následovat v následující sekci Komentáře.

7. No significant change (žádná významná změna) – pokud se neudála žádná změna v množství nebo to byla změna menší než 10%.

8. Not applicable (neaplikovatelné) – pro podniky hlásící prvním rokem.

 

• Comments recycling (komentáře k recyklaci) - podniky mají možnost napsat svůj komentář k hlášení o odvozu na recyklaci. Tento komentář bude veřejně přístupný v NPRI databázi

 

• Anticipated recycling (Očekávaná recyklace) – do vstupních políček napíše organizace očekávané celkové transfery na recyklaci ve třech následujících letech (konkrétně v roce 2000, 2001 a 2002). Tyto údaje jsou povinné, pro rok 2003 a 2004 je udání odhadu dobrovolné. Při tvoření odhadu by se měla vzít na vědomí úroveň budoucí produkce, změny v druzích výrobků, změny v zaměření produkce, zařízení na prevenci vzniku odpadu atd.

Pole B 30.0 Pollution-Prevention Activities (aktivity k předcházení znečištění)

Podniky zde popíší jaké aktivity k předcházení znečištění podnikly minulý rok. Předcházení znečištění je definováno jako užití procesů, praktik, materiálů, produktů či energie, které předcházejí či minimalizují vznik škodlivin nebo odpadu a snižují celkové riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Jsou preferovány techniky, které snižují vznik škodlivin než technologie, které se jimi zabývají až po jejich vzniku. Podporovány jsou druhy změn, které vedou ke snižování produkčních nákladů zvýšení efektivnosti ochrany životního prostředí. Není zde zahrnuto nakládání se škodlivinami v podniku, transfer mimo podnik k recyklaci, nakládání s odpadem ani převod nebezpečných či toxických látek z jedné složky životního prostředí do druhé.

• Pollution-Prevention Activities (aktivity k předcházení znečištění) – povinné pole, je možné zaškrtnout více možností najednou.
1. Materials or feedstock substitution (náhrada materiálu) – použití netoxických látek ve výrobě, čištění atd.

2. Product design or reformulation (design produktu nebo přeformulování) – zmenšení nebo eliminace toxických látek změnou specifikace produktu, modifikace designu nebo změna složení produktu.

3. Equipment or process modification (změna vybavení nebo úprava procesů) – použití čistějších výrobních technologií.

4. Spill and leak prevention (prevence havárií a děr) – předcházení haváriím a chronickým únikům.

5. On site reuse, recycling or recovery (znovu využití nebo recyklace na místě) – znovu využití nebo recyklace materiálu v zařízení.

6. Improved inventory management or purchasing techniques (zlepšený management zásob nebo výkupní techniky) – zajištění, že materiál bude spotřebován dříve než vyprší jeho expirační doba, výkup znovu použitelných materiálů atd.

7. Good operating practices or training (lepší pracovní praktiky nebo trénink) – školení pro zaměstnance, aby dokázali poznat, kdy by se dalo předcházet znečištění atd.

8. Other (jiné) – aktivita nehodící se ani do jedné z předcházejících položek, podrobněji musí být popsána v následujícím poli Komentáře.

9. No pollution-prevention activities (žádné aktivity k předcházení znečištění) – nebyly podniknuty žádné aktivity k předcházení znečištění.

 

•  Comments pollution prevention (komentáře k předcházení znečištění) – podniky jsou podporovány, aby popsaly své aktivity k předcházení znečištění, které během ohlašovaného roku implementovaly, a výsledky těchto aktivit. Komentář bude zveřejněn v NPRI databázi.

Pole B 40.0 Production Ratio and Activity Index (produkční ukazatel a index aktivit)

Index porovnávající jednotku znečištění na jednotku produkce, relativní míra znečištění. Zařízení zde mohou zjistit, jaký je vztah mezi jejich stoupající úrovní produkce a relativním klesáním/ stoupáním celkových úniků v místě plus transferů mimo zařízení. Produkční ukazatel je produkce v roce, za který je hlášení podáváno, děleno produkcí předcházejícího roku (rok – 1).

• Production Ratio and Activity Index (produkční ukazatel a index aktivit) – volitelné pole, podnik vyplní buď produkční ukazatel nebo index aktivity nebo NA.

Toto je poslední položka k hlášení týkající se chemických látek.

4.2.3 Zaslání hlášení Environment Canada

Před posláním vyplněného hlášení EC musí uživatel udělat několik kroků: zkontrolovat, zda v hlášení nejsou chyby, zkopírovat hlášení na disk, vytisknout a vyplnit Statement of Certification (Osvědčení zprávy) a zaslat vše na Environment Canada.

Nově se může hlášení zaslat i e-mailem. Hlášení se zkopíruje na disk a osm souborů s příponou DBF a jeden s příponou ID se pošle jako příloha. Do políčka Předmět musí zasilatel vyplnit, že se jedná o NPRI hlášení, do tělíčka musí vypsat své jméno, adresu, telefon, fax a e-mail. Osvědčení musí poslat klasickou poštou do regionální kanceláře EC, kam zaslal i svoje hlášení.

• Check for Errors (vyhledej chyby) – Z hlavního menu si po vyplnění hlášení firma nechá od programu zkontrolovat chyby. Bez provedení tohoto kroku a opravení chyb není možno zprávu zkopírovat na disk. Po zpuštění funkce projde program celou zprávu a ukáže uživateli všechny chyby v jednotlivých částech a jak mají být správně vyplněna. Uživatel si může tyto hlášky vytisknout a následně chyby ve View/Enter/Edit data opravit. Po opravě chyb musí opět spustit funkci Vyhledej chyby, protože dokud tento editor nezjistí, že vše je v pořádku, nebude moci být zkopírování na disk dovoleno.

 

• Copy the NPRI report to disk (zkopíruj hlášení do NPRI na disk) – bez exportu dat na disk, nemůže být hlášení odesláno a přijato. Pro export dat si podnik vybere tuto funkci a data nakopíruje na prázdnou disketu (ta se zašle EC) a na svůj disk pro vlastní potřeby. Je dobré to udělat, protože základní data z hlášení v minulém roce se pak dají naimportovat do dalších hlášení.

Disketu s hlášením je třeba zajistit proti přepsání. Na její štítek nutné napsat jméno zařízení, identifikační číslo a datum zaslání.

 

• Statement of Certification (osvědčení zprávy) – bez tohoto dokumentu, který bude podepsán oficiálním představitelem podniku z pole A 16.0, nemůže být hlášení EC přijato. Z hlavní nabídky si uživatel vybere nabídku Print Statement of Certification (vytiskni osvědčení zprávy). Na tomto osvědčení budou základní informace o subjektu, ohlášené látky a jejich celkové vypuštěné a transferované množství.

 

• Zaslání zprávy do EC – disketu s podepsaným osvědčením musí zařízení zaslat poštou do 1.června. Zprávu na disketě není nutno tisknout.

4.2.4 Zhodnocení formuláře

Kanadský software pro ohlašování do NPRI (verze pro Windows) je uživatelsky příjemný, přehledný a velice podrobný. Na každou chybu v hlášení nebo nevyplněné povinné pole hned upozorní, ale při vytváření zprávy se dá bez potíží obejít. To, že tvůrci zajistili, že hlášení s chybnými údaji se nedá vyexportovat a zkopírovat na disk, je dobrý způsob, jak zaměstnancům EC, kteří mají za úkol zkontrolovat hlášení alespoň trochu usnadnit práci. Je to dobrý program se spoustou užitečných funkcí (např. vytvoření dočasného identifikačního čísla, rolovací seznamy s provinciemi, látkami, různé nabídky atd.). Nejdůležitější obrazovky ohlašovacího formuláře se nalézají v příloze č. 3.

4.3 Ohlašovací formulář systému Velké Británie ISR

Firmy na území Velké Británie, na které se vztahuje ohlašovací povinnost, buď si napíší žádost o zaslání formuláře do Environment Agency a ta jim ho pošle spolu s návodem k vyplňování buď v tištěné nebo v elektronické podobě nebo si formulář spolu s manuálem stáhnou z Internetu. Manuál i formulář v elektronické podobě jsou ve formátu DOC pro MS Word. Formulář má sedmnáct stran. Pro jednu firmu slouží jeden formulář.

4.3.1 Identifikace firmy

Uživatel si otevře příslušný soubor, který je ve formátu DOCc a začne s vyplňováním první části, ve které podá základní údaje o svojí firmě.

• Authorisation number (číslo autorizace) – uživatel vypíše své identifikační číslo podle EA.

 

• Operator’s details (podrobnosti o podniku) – zde uživatel vyplní jméno podniku, adresu, telefon, fax a e-mail.

 

• Year this report covers (rok, který tato zpráva pokrývá) – uživatel vyplní ohlašovací rok.

 

• Releases to the environment (úniky do životního prostředí) – uživatel je vyzván, aby odpověděl na čtyři otázky ohledně úniků do jednotlivých médií a podle odpovědi je přesměrován dál.

Ø      Releases to air (vypouštění do vzduchu) – zaškrtávací nabídka, kde uživatel odpoví ano/ne na otázku zda vypustil nějakou látku uvedenou v sekci Úniky do vzduchu. Pokud odpoví Ano, je vyzván, aby tuto sekci vyplnil. Pokud je jeho odpověď záporná, může přejít k následující otázce.

Ø      Releases to sewers (vypouštění do stok) - zaškrtávací nabídka, kde uživatel odpoví ano/ne na otázku zda vypustil nějakou látku uvedenou v sekci Úniky do stok. Pokud odpoví Ano, je vyzván, aby tuto sekci vyplnil. Pokud je jeho odpověď záporná, může přejít k následující otázce.

Ø      Releases to controlled water or land (vypuštění do kontrolované vody nebo půdy) - zaškrtávací nabídka, kde uživatel odpoví ano/ne na otázku zda vypustil nějakou látku uvedenou v sekci Úniky do kontrolované vody a půdy. Pokud odpoví Ano, je vyzván, aby tuto sekci vyplnil. Pokud je jeho odpověď záporná, může přejít k následující otázce.

Ø      Re-use, recovery or disposal of waste (recyklace, znovu získání nebo odstranění odpadů) - zaškrtávací nabídka, kde uživatel odpoví ano/ne na otázku zda vyvinul nějakou z činností uvedených v sekci Recyklace, znovu získání nebo odstranění odpadů. Pokud odpoví Ano, je vyzván, aby tuto sekci vyplnil. Pokud je jeho odpověď záporná, může přejít na následující stránku.

• Declaration and commercial confidentiality (prohlášení a obchodní tajemství) – zde má ohlašovatel možnost označit, která data považuje za důvěrná a musí uvést důvod, proč to požaduje. Pokud svou žádost nijak nezdůvodní nebo neuvede dostatečně pádné důvody, bude jeho žádost zamítnuta. V případě, že nepožaduje utajení některých údajů, odpoví v této části Ne a může přejít k dalšímu bodu.

 

• Please ensure you have completed all parts of the form and sign below (ujistěte se, prosím, že jste vyplnili všechny části formuláře a podepište se níže) – zde se po vytištění formuláře dá razítko firmy, vyplní se jméno osoby odpovědné za správnost formuláře, její pozice ve firmě, její podpis a datum vyplnění.

Toto je poslední položka nutná pro správnou identifikaci firmy, nyní může uživatel přejít k další části formuláře.

4.3.2 Substance

Po vyplnění všech údajů nutných k identifikaci firmy, přejde ohlašovatel k vyplňování údajů o látkách, se kterými přišel v ohlašovaném roce do styku.

Podniky vyplňují následující položky:

• složku životního prostředí, do které byla látka vypuštěna (voda, vzduch, půda)
• N/A (Not Applicable - neodpovídající) - v provozu nedošlo daný rok k žádným únikům konkrétní emise
• BRT (Below Reporting Treshold Level - pod limitem) - množství vypuštěné emise je nižší než stanoví ohlašovací limit
• Release (množství uniklé látky) - množství konkrétní chemické látky
• Způsob získání údajů - měření, odhad, výpočet

Tato část je rozdělena na čtyři sekce: releases to air (úniky do vzduchu), releases to sewer (úniky do stoky), releases to controlled water or land (úniky do kontrolované vody a půdy) a disposal, recovery or recycle of waste (odstranění, znovu získání anebo recyklace odpadů).

Ve třech prvních částech jsou vyjmenované látky a udáno jejich minimální množství (prahová hodnota). Uživatel má za úkol vyplnit množství konkrétní látky vypuštěné do jednotlivých složek životního prostředí (napíše BRT pokud množství vypuštěné látky bylo nižší než je stanovený limit, NA pokud látka nebyla vypuštěna), metodu získání údajů (M measuring – měření, C calculation – výpočet, E estimation – odhad) a zda je tento údaj obchodní tajemství.

V sekci Odstranění, znovu získání anebo recyklace odpadů uživatel vyplní, jak speciální nebo běžný odpad byl zlikvidován, využit nebo recyklován (vypíše množství) a zda se na některý z údajů vztahuje obchodní tajemství.

Toto je poslední údaj, který se vztahuje k identifikaci vypuštěných substancí.

4.3.3 Zaslání formuláře Environmental agency

Po vyplnění údajů o firmě a o chemikáliích musí uživatel učinit následující kroky:

v     Zkontrolovat hlášení, zda se v něm nenalézají chyby.

v     Hlášení vytisknout.

v     Hlášení potvrdit na určené místo podpisem a razítkem firmy.

v     Dvě kopie a originál poslat do lokální pobočky Environmental Agency.

v     Jednu kopii hlášení si podnikatel musí nechat.

4.3.4 Zhodnocení formuláře

Formulář je ve formátu pro aplikaci Word a tvůrci mají v ohlašovatele velkou důvěru, jelikož tento formulář není vůči případným chybám vůbec ošetřen a není vůbec žádný problém do něj vyplnit i naprosto nesmyslné údaje (což ovšem přidělá práci zaměstnancům EA). Tento formulář ani není tak podrobný jako oba předchozí (chybí údaje o mateřské firmě, kontakt pro dotazy veřejnosti, odhad vypuštěných látek na další dva roky atd.).

4.4 Ohlašovací formulář systému Evropské unie EPER

Členské státy Evropské unie budou mít povinnost jednou za tři roky (postupem času se bude ohlašovat každý rok) o vypuštěných splodinách na svém území. Pracuje se na vytvoření vlastního ohlašovacího programu, který bude k dispozici na Internetu. Vyplněné formuláře se budou posílat EEA a Evropské komisy. Za správnost vyplnění ručí každý stát sám.

4.4.1 Identifikace firmy

V této části podá ohlašovatel informace o své společnosti.

• Name of parent company (jméno mateřské společnosti) –plný název mateřské společnosti.

• Name of the facility (jméno zařízení) – plný název zařízení.

• Address/City of the facility (adresa zařízení) – celá adresa zařízení (nesmí být udán P.O.BOX).

• ZIP Code/Country (poštovní směrovací číslo/země) – PSČ města a jméno členského státu EU.

• Co-ordinates of the location (zeměpisná šířka a délka) – udá se zeměpisná poloha zařízení.

• NACE Code (kód NACE – National Classification of Economic Activities – národní klasifikace ekonomických aktivit) – identifikace ekonomické činnosti zařízení (pěti místné číslo), založeno na ekonomických sektorech, první dvě čísla identifikují divizi, třetí číslo indikuje skupinu, čtvrté třídu a páté konkrétní zemi.

• Main economic activity (hlavní ekonomická aktivita) – identifikace ekonomické činnosti zařízení (slovy).

• Produktion volume (objem produkce) – dobrovolné pole, objem produkce za rok.

• Regulatory bodies (regulační technologie) - dobrovolné pole, technologie na regulaci znečišťování

• Number of instalations (počet zařízení) – dobrovolné pole

• Number of operating hours in year (provozní hodiny za rok) – počet hodin provozu zařízení

• Number of employees (počet zaměstnanců) – dobrovolné pole, udává počet zaměstnanců v konkrétním zařízení

• Contact person in member state (kontaktní osoba v členském státu) – jméno představitele státu, který je zodpovědný za správnost vyplnění formuláře. Vypíše se její telefonní a faxové číslo a e-mail.

• Date of submmission to the Commission (datum zaslání komisy) – datum, kdy bylo hlášení posláno komisy.

Toto je poslední položka nutná k přesné identifikaci firmy.

4.4.2 Substance

Po vyplnění všech údajů nutných k identifikaci firmy, přejde ohlašovatel k vyplňování údajů o látkách, se kterými přišel v ohlašovaném roce do styku. Tato část je rozdělena na tři sekce: activities (slovní popis aktivit, NOSE kód – Nomenclature of souces of emissions – číselník zdrojů znečištění), releases to air (úniky do vzduchu – jména vypuštěných substancí; metoda získání údajů - M measuring – měření, C calculation – výpočet, E estimation – odhad; vypuštěné množství v kg) a releases to water (úniky do vod - jména vypuštěných substancí; metoda získání údajů - M measuring – měření, C calculation – výpočet, E estimation – odhad; vypuštěné množství v kg do povrchových vod a do stok). Skládky a aktivity k předcházení znečištění nejsou zahrnuty.

Toto je poslední údaj, který se vztahuje k identifikaci vypuštěných substancí.

4.4.3 Zaslání formuláře European Environment Agency

Problematika odesílání údajů není ještě zcela dořešena. Předpokládá se, že hlášení se budou posílat v elektronické podobě přes Internet. V programu zřejmě budou zabudována zařízení na kontrolu chyb jako u kanadského a amerického formuláře.

4.4.4 Zhodnocení formuláře EPER

Vzhledem k tomu, že pro EPER ještě fyzicky neexistuje ohlašovací software, nedají se dost dobře odhalit všechny jeho přednosti a nedostatky. Celý systém není tak podrobný jako předcházející tři (jen 50 sledovaných látek, nemusí se hlásit odpady a aktivity k předcházení znečištění). Samozřejmě je záležitostí každého členského státu, jaké údaje bude od ohlašovatelů požadovat.

4.5 Srovnání formulářů a jejich využití pro český registr IRZ

U amerického a kanadského ohlašovacího formuláře se jedná o softwarové aplikace, tudíž je v nich větší šance eliminovat případné chyby hned při zadávání údajů. Co se týče oprav při psaní (ty se většinou uskutečňují pomocí různých hlášení), na ty je více propracován formulář Kanady, kde se bez opravy chyby uživatel nedostane dál, zatímco v americkém programu se lze po odkliknutí příslušného hlášení dostat bez problémů na další část. Kanadské hlášení chyb mají i tu výhodu, že uživatele informují, ve kterém poli chybu vyrobil a ukáže na příkladu, jak má být pole správně vyplněno. To americké hlášky neumožňují.

Americký i kanadský program obsahují i opravnou funkci, tj. nezkopírují vyplněný formulář na disk bez této kontroly. Ani jednu tuto funkci britský formulář vytvořený jako dokument pro Word neumožňuje.

Velkou výhodou americké a britské aplikace je jejich dostupnost přes Internet, kdy si je uživatel může sám stáhnout a nemusí psát žádné dopisy a ani se rozčilovat nad pomalostí a vysokou cenou poštovních služeb.

Pro první verzi českého formuláře v elektronické podobě by bylo příliš drahé vyvíjet hned samostatný program, nehledě na to, že se systém bude dále rozvíjet a než dostane alespoň trochu ustálenou podobu, nemá vůbec význam nějakou softwarovou aplikaci vytvářet. Schůdnější cestu vidím ve vytvoření formuláře např. ve Wordu (jak to mají Britové) nebo v prostředí WWW. Obě tyto varianty by byly lépe aktualizovatelné, než předělávat celý program.

5. Existující české složkové registry

V České republice existuje několik registrů, které shromažďují údaje o únicích chemických látek do ovzduší (REZZO), vody (HEIS) a odpadu (ISO). Ani jeden však nemá všechny náležitosti, které vyžaduje PRTR (neevidují např. toky chemických látek ve výrobě, množství látky vstupující do výroby, obrat látky v podniku atd.). Z toho vzniká jakási roztříštěnost (každý něco hlásí) a duplicity. Je potřeba vytvořit systematickou nabídku informací a ne jen odpovědi na jednotlivé dotazy (v rámci zákona o právu na informace). Založením jednoho registru se předejde duplicitám.

Současné registry pracují na základě vodního zákona, zákona o chemických látkách, zákona na ochranu ovzduší, zákona o odpadech, zákona o ozónové vrstvě Země a zákona o rostlinolékařské péči.

14. 4. 1999 vláda schválila usnesení 323 návrh Státní politiky životního prostředí (kap. VII/4 ustavení PRTR) v němž se rozhodla k racionalizaci stávajících informačních systémů (REZZO, HEIS, ISO, CHLAP atd.).

5.1 Evidence zdrojů znečištění v oblasti ovzduší

Zákon o ochraně ovzduší (č. 309/1991 Sb.) stanoví povinnost pro velké a střední provozy vést evidenci zdrojů a množství vypouštěných látek, pro každý zdroj samostatně a ta se každý rok odevzdává orgánu zodpovědnému za ochranu ovzduší.

Databáze REZZO(registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší) funguje v rámci tohoto zákona. Zahrnuje širokou škálu znečišťovatelů. Zdroje znečištění rozděluje do čtyř skupin (velké zdroje REZZO 1, střední zdroje REZZO 2, plošné zdroje REZZO 3 a mobilní zdroje REZZO 4). Skupiny 3 a 4 se nesledují jednotlivě. Cílem REZZA je pokutovat úniky. Okruh sledovaných látek se týká hlavně produktů spalovacích procesů.

Obsahuje informace o technologiích, měřeních, poruchách a haváriích. Ale neeviduje vstupy, přenosy, použití ve výrobě a kroky k prevenci (jen zařízení k omezování emisí). Ohlašovatel má poměrně velkou možnost údaje označit za obchodní tajemství. I díky tomu je málo dat přístupných veřejnosti. Není to informační nástroj.

REZZO nesplňuje požadavky PRTR (většinou látky ze spalovacích procesů, chybí vstupy, přenosy, výrobkový proud, popis opatření prevence znečišťování). Podrobný seznam všech položek je uveden v příloze č. 4.

5.2 Evidence znečišťování v oblasti vodního hospodářství

Na základě vodního zákona (138/173 Sb.+ pozdější předpisy 425/1990 Sb., 114/1995 Sb., 14/1998 sb., 58/1998 Sb.) je každý podnik, který vypouští odpadní vody povinen měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění. Toto je součást registru HEIS (Hydroekologický informační systém), který je veden s cílem zpoplatnění užívání vod. Podniky hlásí data do povodí ke kterému patří (Povodí Vltavy, Povodí Labe atd.) a ty předávají informace Výzkumnému ústavu vodohospodářství (VÚV). Tento nejvyšší orgán také rozhoduje o četnosti hlášení.

HEIS sleduje jen velmi omezený okruh ukazatelů znečištění a má minimální množství ohlašovacích parametrů. Hlášení od různých znečišťovatelů není srovnatelné. Hlásí se hlavně veličiny charakterizující vlastnosti znečištěné vody, jen výjimečně konkrétní chemické látky či jejich sloučeniny. Evidence se nedotýká vstupu látky do podniku, použití při výrobě ani kroky k prevenci znečištění. Tento registr není veřejně přístupný.

Registr HEIS nesplňuje požadavky na PRTR (identifikace látky, vstupy do výroby, produktový proud, prevence, veřejná přístupnost, nezpoplatňování). Podrobný seznam všech položek je uveden v příloze č. 5.

5.3 Evidence odpadů

Evidence odpadů (upravena v zákoně č. 125/1997 Sb. O odpadech) je vedena podle druhů, množství a způsobů nakládání s nimi. Hlášení je povinné pro firmy, které produkují víc než 50 kg nebezpečných odpadů ročně nebo víc než 50 t jiných odpadů za rok, a zařízení, které  nakládají s odpadem nebo ho zneškodňují. Hlášení se dává pro každou provozovnu zvlášť.

Toto vše je obsaženo v systému ISO (Informační systém evidence odpadů). V něm je ještě obsažena informace o přenosu odpadů k dalšímu využití či zneškodnění.

Neodpovídá PRTR – jen vyjímečně je tu údaj o konkrétních chemikáliích, není zde obsažena informace o vstupech ani o výrobkovém proudu, prevence znečištění a není veřejně přístupný. Podrobný seznam všech položek je uveden v příloze č. 6.

5.4 Evidence chemických látek

Zákon č. 157/1998 Sb. O chemických látkách a přípravcích ukládá výrobci, dovozci či distributorovi povinnost vést evidenci o druhu, množství a vlastnostech chemických látek a přípravků. Z toho vyplývá, že v databázi CHLAP (Evidence zákona o chemických látkách a přípravcích) se nachází poměrně široký okruh chemikálii a jejich vlastností, ale eviduje se pouze dovezené či vyrobené množství.

Nároky na efektivní PRTR nesplňuje – není evidence úniků (kolik, co), vstupů, nakládání s látkou, výstupy do médií (voda, vzduch, půda), produktový tok, prevence, není veřejně přístupný. Podrobný seznam všech položek je uveden v příloze č. 7.

5.5 Evidence látek poškozujících ozónovou vrstvu

Zákon o ochraně ozónové vrstvy Země (č. 86/1995 Sb.) přikazuje výrobci, dovozci či vývozci vést evidenci o množství konkrétních látek obsažených ve výrobcích, jejich použití ve výrobě nebo použití jako vstupní suroviny pro přepracování na jiné sloučeniny, převzatých k recyklaci nebo zneškodnění. Odevzdává se roční hlášení.

5.6 Evidence chemických látek a přípravků v zemědělství

Evidenci způsobů použití přípravků v rámci zemědělství na pozemku nebo ve skladu rostlinných produktů požaduje zákon č. 147/1996 Sb. O rostlinolékařské péči. Tato evidence se vztahuje na plošné zdroje znečištění, které zatím nejsou zahrnuty v IRZ. O jejich včlenění se diskutuje.

5.7 České složkové registry – shrnutí

Po pročtení shora uvedeného seznamu českých složkových registrů by se mohlo zdát, že další registr týkající se znečišťování životního prostředí není potřebný, protože úniky chemických látek do různých médií (REZZO, HEIS, ISO) a jejich užití (CHLAP) je dostatečně zmapováno. Opak je však pravdou. Je potřeba roztříštěné informace sjednotit, ještě více doplnit a zpřístupnit veřejnosti. Navíc, pokud se chceme stát součástí EU budeme muset PRTR/IRZ registr vytvořit a po začlenění do Unie data z IRZ pravidelně odvádět do systému EPER. Jistě dá méně práce vše mít ohlášeno hned v PRTR registru než požadované informace složitě dohledávat ve složkových registrech (kde ani všechny požadované informace nemusí být, viz příloha č. 8). Zavedení registru PRTR/IRZ přinese i představitelům průmyslu jedenu velkou výhodu; po ohlášení dat do Integrovaného registru znečištění jim odpadne povinnost hlásit ta samá data jinam.

6. Návrh českého registru IRZ/PRTR

Pro vytvoření českého registru je potřeba ujasnit si, jaké údaje se budou od znečišťovatelů požadovat. Všechny položky budou muset být definovány v zákoně a v prováděcích vyhláškách. Návrh položek do českého registru PRTR/IRZ se nalézá v příloze č. 9. Ve vyhlášce bude definován i přesný seznam látek (na jeho seznamu se v době psaní této práce intenzivně pracovalo). Zda bude firma muset ohlašovat do registru se ukáže po zodpovězení několika otázek.

Rozhodovací schéma zda podnik podléhá ohlašovací povinnosti

6.1 Správce registru

Údaje se budou jednou ročně zasílat Agentuře IRZ pod vedením Ministerstva životního prostředí. Agentura nebude velká, na údržbu dat a zajištění chodu pracoviště bude stačit max. deset osob.

Agentura se bude starat o aktualizaci WWW formulářů (příp. o aktualizaci SW), bude vydávat manuály ke správnému vyplňování do registru a ročenky s připravovanými novinkami a studiemi stavu životního prostředí na základě došlých údajů. Na svých WWW stránkách bude též zveřejňovat došlá data do registru, aby si případný zájemce mohl v datech sám vyhledávat. Ročenky na CD-ROMech a v tištěné podobě budou k dispozici v knihovnách a agentura IRZ je na požádání zašle.

6.2 Podoba ohlašovacího formuláře českého registru IRZ/PRTR

Pro usnadnění práce s daty bude upřednostňováno jejich zasíláni v elektronické podobě (buď rovnou přes Internet nebo po jejich vytvoření ve speciálním ohlašovacím softwaru na disketě). Hlášení na papírovém formuláři bude znepříjemněno větším množstvím požadovaných položek (např. celá adresa firmy, celá adresa mateřské společnosti). Formuláře vyplněné na papíře by zatížily pracovníky agentury IRZ, kteří by ohlášené údaje museli pracně přepisovat do elektronické podoby. Proto by bylo vhodné ohlašovatele od papírové podoby čím více odradit.

Elektronické ohlašování bude mít tu výhodu, že uživatel bude moci využít čím více rolovacích nabídek (číslo CAS, jméno látky, seznam vodních recipientů, seznam okresů, seznam katastrů atd.) a k identifikaci firmy postačí IČO (jehož správnost si ohlašovatel bude moci ověřit v obchodním rejstříku a v administrativním registru ekonomických subjektů – ARES , na které bude v internetové aplikaci odkaz) a identifikační číslo zařízení, které bude objektu přiděleno orgánem určeným ke správě registru.

Data se budou posílat e-mailem nebo poštou (v papírové podobě nebo na disketě – přednost bude dána datům v elektronické podobě).

Pro lepší zprovoznění registru bude vhodné vytvořit první verzi ohlašovacího formuláře co nejjednodušší s menším množstvím povinných ohlašovacích údajů a až postupně dodávat další položky. Toto je další důvod k tomu upřednostnit hlášení přes internetový formulář, který bude mnohem vstřícnější ke změnám než předělávat celý samostatný program (a bude to i levnější). Další nevýhodou celého SW je fakt, že nikde není záruka, že distribuovaný program seč uživateli dobře nainstaluje.

Posílání dat pře Internet (příp. e-mailem nebo na disketě při samostatném programu) bude pro organizaci i správce došlých údajů nejjednodušším řešením. Jak již bylo řečeno, papírová forma vyplňování (která pracovníkům orgánu pověřeného správou registru přinese práci navíc v podobě přepisování údajů z papíru do počítače) bude organizaci znepříjemněna větším množstvím povinných údajů než elektronická verze.

6.3. Internetová aplikace

Jak již bylo řečeno výše, ideální by bylo pro první verze českého ohlašovacího formuláře vytvořit internetovou aplikaci, která by se lépe aktualizovala než celý počítačový program.

Formulář bude muset být vícevrstvý. Měla by v něm být ohlašovatelům dána možnost použít jeden formulář pro více objektů a více látek.

K vytvoření funkční internetové stránky pro ohlašování bude potřeba mít k dispozici webovský server, kde bude formulář umístěn. Tento server musí podporovat některý skriptovací jazyk (nejlépe ASP nebo PHP), případně CGI. Na počítači spojeném se serverem bude muset být nainstalována SQL databáze, do které se data budou zasílat. Pro propojení formuláře s databází bude nutné napsat ovládací skript ve skriptovacím jazyce, který je podporován serverem.

Pro vytvoření internetového formuláře by bylo možné i využít export formuláře z databázového programu Access do prostředí WWW. Tato možnost, i když se na první pohled zdá velice výhodná, s sebou přináší mnohá úskalí. Formuláře vyexportované programem Access sice vypadají dobře, ale jejich zdrojový kód je nepřehledný, tudíž náročný na údržbu a doplňování. Propojení formulářů s databází, do které se údaje budou po vyplnění zasílat se bude muset napsat ručně v nějakém skriptovacím jazyce (ASP, PHP, CGI).

Jedním z úkolů této práce bylo též navrhnou internetový formulář (viz příloha č. 10). Formulář byl vytvořen v programu pro editaci HTML stránek. Navržený formulář je zatím jen velmi jednoduchou podobou budoucího funkčního formuláře. Pokud vše půjde hladce, mělo by se první ohlašování do registru IRZ uskutečnit v roce 2003 (data za rok 2002).

Závěr

Tato práce se zabývala Integrovaným registrem znečišťování IRZ. Byl v ní vysvětlen smysl registru IRZ/PRTR, zanalyzovány čtyři významné světové registry (TRI, NPRI, ISR a EPER), způsob jejich fungování a jejich položky. Dále byl podán stručný přehled existujících českých složkových registrů. V závěru kapitoly, která se českými složkovými registry zabývala, byly objasněny důvody, proč není možné přejímat údaje ze složkových registrů do IRZ/PRTR. V kapitole poslední se mluví o podobě a fungování českého registru IRZ/PRTR a polemizovaly se výhody a nevýhody papírové a elektronické podoby (samostatný program, internetový formulář).

Od roku 1986, kdy byl zaveden první PRTR registr na světě (konkrétně v USA) se stále zřetelněji projevuje potřeba zavést podobné registry i v jiných zemích. U nás se na téma zavedení Integrovaného registru znečišťování diskutuje od poloviny devadesátých let. Přestože byla v roce 1997 ustavena zvláštní komise pro implementaci PRTR při Ministerstvu životního prostředí, nepodařilo se prosadit samostatný zákon o PRTR. Návrh zákona je naštěstí již připraven a v lednu 2001 by měl projít připomínkovým řízením na Ministerstvu. Pokud vše půjde hladce, mohl by zákon v polovině roku 2001 schválit i Parlament České republiky. Do té doby by měla být k dispozici funkční verze českého ohlašovacího formuláře. Doufejme, že k jeho vzniku napomohla i tato práce.

Slovníček pojmů

ARES - Administrativní registr ekonomických subjektů
ARET - Accelerated Reduction/Elimination of Toxics - Dobrovolný program urychlené redukce/eliminace toxických látek
ASP – Active Sever Page – stránka aktivovaná serverem
Bioakumulace - měřítko schopnosti látky akumulovat se v biologických systémech.
BRT – below reporting treshold level – pod limitem, množství vypuštěné emise je nižší než stanoví ohlašovací limit
CAS – Chemical Abstract Service Number – číslo chemické látky v databázi Servis chemických abstrakt
CEPA – Canadian Environmental Protection Act – Zákon o ochraně životního prostředí
CORINAIR – CO-ordination INformation AIR – koordinované informace o vzduchu
CGI - Common Gateway Interface - Obecná brána rozhraní - označení pro rozhraní mezi WWW serverem a jím spouštěnými programy na základě požadavku z klienta (prohlížeče, browseru)
CRI – Chemical Release Inventory - Inventář úniků chemikálií
ČEÚ – Český ekologický ústav
ČHMÚ – Český hydrometeoroligický ústav
D&B DUNS Nr. - indentifikační číslo firmy Dun and Bradstreet – devítimístné číslo (ve tvaru 123456789) používané D&B pro identifikaci firmy ve finanční databázi (struktura, vztah k mateřské společnosti atd.).
DIČ – daňové informační číslo
EA – Environmental Agency - Úřad životního prostředí
EC – Environment Canada – Ministerstvo životního prostředí Kanady
EEA - European Environment Agency - Evropská agentura pro životní prostředí
EINECS - European Inventory of Existing Commercial Chemical Substances - Evropský inventář existujících komerčních chemických substancí
EMEP - Co-operative programme for monitoring and evaluation of the long range transmission of air pollutants in Europe – kooperativní program pro monitorování a zhodnocení přenosu velkého množství vzdušných splodin s velkým dosahem v Evropě
Endokrinní disruptor - látka rušící (ničící) funkci žláz s vnitřní sekrecí
EPA - Environmental Protection Agency – Úřad pro ochranu životního prostředí
EPCRA – The Emergency Planning and Community Right-To-Know Act – zákon o havarijním plánování právu veřejnosti na informace
EPER - European Pollutant Emission Register – Evropský registr emisí škodlivin
EU – European union - Evropská unie
FÚ – finanční úřad
HEIS - Hydroekologický informační systém
HELCOM – Helsinki Commision – Helsinská komise na ochranu moří
HTML – Hyper text mark up language
CHLAP – Evidence zákona o chemických látkách a přípravcích
IARC - International Agency for Research on Cancer - Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny
IČO - Identifikační číslo organizace
IPPC - Integrated Pollution Prevention and Control - Integrovaná prevence a omezování znečištění
IRZ - Integrovaný registr znečišťování
ISO - Informační systém o odpadech
ISR – Inventory of Sources and Releases – Inventář zdrojů a úniků
IUPAC – International Union of Pure and Applied Chemistry – mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii
Letalita - úmrtnost
MŽP - Ministerstvo životního prostředí
NA – Not Apliccable - neodpovídající
NACE – National Classification of Economic Activities – národní klasifikace ekonomických aktivit
NAICS – North American Classification Systém – Severoamerický klasifikační systém
NOSE – Nomenclature of souces of emissions – číselník zdrojů znečištění
NPDES - National Pollutant Discharge Elimination System - národní sytém eliminace vypouštění škodlivin
NPRI - National Pollutant Release Inventory – Národní registr úniků škodlivin
OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development – Organizace pro ekonomickou spolupraci a rozvoj
OSN - Organizace spojených národů
OSPARCOM – Oslo – Paris Comission – komise z Osla a Paříže na ochranu moří (snaha o eliminaci odpadů v mořích)
PAU – polyaromatické uhlovodíky
Persistence - míra resistence látky proti přirozeně probíhajícím procesům chemické a biologické degradace v prostředí. Persistence je definována poločasem tj. dobou, za kterou se koncentrace látky v prostředí sníží na polovinu původní hodnoty.
PHP – Personal home page – osobní domovská stránka – skriptovací jazyk, který slouží k vytváření dynamických WWW stránek
PSČ – poštovní směrovací číslo
RCRA – Resource Conservation and Recovery Act – zákon o zachování zdrojů a jejich regeneraci
PRTR - Pollution Release and Transfer Register - registr úniků a přenosů škodlivých látek
REZZO - Registr emisních zdrojů znečištění ovzduší
SIC - Standard Industrial Classification - standardní průmyslová klasifikace
TRI - Toxic Release Inventory – Inventář úniků toxických látek
UNFCCC - United Nations Framework Convention on Climat Change – koncepce konvence Spojených národů o klimatických změnách
VČOV – Veřejná čistírna odpadních vod
VŠCHT - Vysoká škola chemicko-technologická
VÚV - Výzkumný ústav vodohospodářský
Water Framenetwork Directive – směrnice koncepce vodní sítě
WWW - World Wide Web
Znečištění – stav životního prostředí
Znečišťování – proce, který vede k znečištění životního prostředí
ZÚJ - základní územní jednotka

Seznam příloh

Příloha č. 1 – Kanadský skórovací sytém
Příloha č. 2 – Ohlašovací formulář EPER
Příloha č. 3 – Nejdůležitější obrazovky ohlašovacího programu NPRI
Příloha č. 4 – Položky registru REZZO
Příloha č. 5 – Položky registru HEIS
Příloha č. 6 – Položky registru ISO
Příloha č. 7 – Položky registru CHLAP
Příloha č. 8 – Srovnání položek českých složkových registrů s IRZ
Příloha č. 9 – Položky českého PRTR/IRZ
Příloha č. 10 – Návrh podoby internetového formuláře

Použitá literatura

Commission of the European communities. The implementation of a European Pollutant Emission Register according to article 15 of the council directive 96/61/EC : final draft as accepted by the member states on 25^th Januaty 2000. Brusel: Commission of the European communities, 26.1.2000.

Computer based systems <tri.us@epamail.epa.gov>. ATRS99 for Windows user’s guide : automated TRI reporting software. Last modified february 2000. Stav z 20.11.2000.
[PDF formát] http://www.epa.gov/tri/atrs/atrs99w.pdf

Český hydrometeorologický ústav a Česká inspekce životního prostředí. Základní údaje o zdrojích znečišťování ovzduší podle přílohy k vyhlášce MŽP ČR č. 117/1997 Sb. : dodatek k návodu z října 1996 na vyplňování formulářů. Praha: Český hydrometeorologický ústav, 1997.

Environment Agency <charlie.corbishley@environment-agency.gov.uk>. Annual releases to air and water – Inventory of sousces and releases reporting form : guidance notes. Stav z 20.11.2000.
[PDF formát] http://www.environment-agency.gov.uk/epns/pdf/isrnotes.pdf

Environment Canada. Guide for reporting to the National Pollutant Release Inventory 1999. Otawa: Environment Canada, 1999.
ISBN 0-662-28338-4
ISSN 1204-5675

European Environment Agency and UNEP. Chemicals in the european environment: low doses, high stakes? : the EEA and Unep Annual Message 2 on the state of Europe's environment. Geneva: European Environment Agency, 1998.

Horák, J. Legislativní zakotvení PRTR v ČR - PPŽP 340/2/1998. Praha, VŠCHT, 1998.

Nadace Partnerství. Návrh textu vyhlášky Ministerstva životního prostředí, kterou se stanovují podrobnosti Integrovaného registru zenčištění (IRZ) : pracovní verze určená pro účely vnitřního připomínkového řízení Ministerstva životního prostředí. Brno: Partnerství, 2000.

Štorková, V. Analýza možností prezentace dat o znečišťování z Integrovaného Registru Znečištění (IRZ) na Internetu. [Diplomová práce] Praha: VOŠIS, 2000. Vedoucí diplomové práce Jan Činčera.

VÚOS a Nadace Partnerství. Podkladové materiály pro legislativní zakotvení Registru výstupů a přenosů znečišťujících látek : podklady vyhlášky zákona o integrovaném registru znečištění PRTR. Praha: Partnerství, 1999.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se provádí zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Účinnost od 11.3.1999. Vydáno dne 11.3.1999.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví bližší podmínky odborné způsobilosti a postup při jejím ověřování, postup prokazování zdravotní způsobilosti, postup při udělování a odnímání autorizace, seznam vybraných nebezpečných látek a přípravků, jejichž dovoz a vývoz je možný pouze se souhlasem Ministerstva životního prostředí, obsah žádosti o dovoz a vývoz a způsob a podrobnosti vedení evidence a oznamování nebezpečných chemických látek a přípravků. Rozeslána 23.12.1998.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady. Rozeslána 31.12.1997.