Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    ÚČAST NA ROZHODOVÁNÍ - Zapojte se, stojí to za to!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy
- Slovníček

Příklady z praxe

Účast veřejnosti při tvorbě a změnách územního plánu města Brna

Jako příklad zapojování veřejnosti v oblasti územního plánování přinášíme příklad z Brna. Praxe tam má řadu mezer v zapojování veřejnosti. Brno zároveň může posloužit jako příklad velkého města, kde jsou možnosti občanů a také jednotlivých městských částí o to komplikovanější. Situace v Praze se příliš neliší, je spíše horší.

  1. Současný územní plán města Brna, změny
  2. Nový územní plán města Brna - příprava

Současný územní plán města Brna, změny

Současný územní plán města Brna je platný od roku 1994. Územní plán navazuje na Územní plán velkého územního celku Brněnská sídelní aglomerace a pro jeho zpřesnění byly vytvořeny v konkrétních lokalitách regulační plány. Vzhledem k tomu, že se vytváření a přijetí územního plánu odehrálo v ranných dobách kapitalismu, ukázalo se, že územní plán nedokázal zvládnout reálné nároky, které na něj byly kladeny v letech 1994 – 2005.

Největšími problémy pro řešení území byly:

1. Předpoklad růstu obyvatel města Brna. Tento předpoklad se nenaplnil, naopak došlo k poklesu osob bydlících na území města Brna.

2. Suburbanizace (stěhování městského obyvatelstva i části ekonomické aktivity mimo správní hranice města). Právě jejím prostřednictvím došlo k poklesu bydlících obyvatel. Nedošlo však k poklesu osob využívajících město. Klesají tedy příjmy z daní, rostou nároky na dopravu a roste potřeba peněz na veřejná zařízení.

3. Strmý nárůst dopravní intenzity ve městě. Jedná se zejména o prudké zvyšování počtu automobilů a zvyšování dopravní náročnosti města (delší cesty za bydlením, nákupy apod.).

4. Hypermarkety a další koncentrovaná nákupní centra (hypermarket Globus na okraji Brna vznikl v roce 1996 jako první v republice). Tato rozsáhlá nákupní centra sebou přinesla deformaci maloobchodní sítě a zavedla trend „zákazník jde za obchodem“, tedy trend zcela opačný dřívějšímu. Taková radikální změna v každodenní činnosti každého člověka v Brně se nutně musela projevit v území – nárůst dopravy, znečištění ovzduší, hladiny hluku apod.

Změny územního plánu

Vzhledem k těmto a dalším problémům muselo postupně dojít ke stovkám změn Územního plánu města Brna. Změna územního plánu je okamžik, kdy do územního plánu může mluvit i veřejnost. V Brně změny vždy probíhají tak, že orgán územního plánování (pořizovatel územně plánovací dokumentace) – Odbor územního plánování a rozvoje Magistrátu města Brna (MMB) shromažďuje půl roku návrhy na změny, nebo sám změny navrhuje dle aktuálního stavu v území, a poté je všechny posoudí. V případě, že jde o změnu směrné části, provede změnu a zanese do územního plánu. V případě, že jde o změnu v závazné části musí tuto změnu odsouhlasit Zastupitelstvo města Brna.

Pro účast brněnské veřejnosti v takovém procesu vyplývá několik zásadních omezení:

1. Zásadní je fakticky stanovisko Odboru územního a stavebního řízení (orgánu úředního, nevoleného a veřejností neovlivnitelného).

2. Stavební zákon ani vyhlášky nestanovují způsob projednání změny s veřejností na úrovni městské části nebo celého města – změnu v závazné části (což může být například i změna hranice nezastavitelného území) tedy může zastupitelstvo schválit na svém nejbližším zasedání a věc tak vyřídit.

3. Změnu v závazné části územního plánu schvaluje Zastupitelstvo města Brna a může to tedy provést proti vůli zastupitelstva konkrétní městské části, které má často k občanům blíže a více respektuje jejich postoje.

4. Veřejnost nemůže podávat připomínky a námitky tak, jako v případě vytváření nového územní plánu.

V praxi navíc změny vždy prosadili spíše velcí investoři než drobnější podnikatelé či veřejnost.


Jaké jsou tedy možnosti účasti veřejnosti při změnách Územního plánu města Brna:

1. Sledování programů Zastupitelstva města Brna a účast veřejnosti na projednávání a schvalování změn.

2. V případě pochybností o správnosti změny ve směrné části územního plánu, kterou provedl Odbor územního plánování a rozvoje MMB, je možné podat podnět k prošetření k nadřízenému orgánu (Odbor územního plánování a stavebního řádu Krajského úřadu Jihomoravského kraje).






[Současný územní plán města Brna, změny ] [Nový územní plán města Brna - příprava]



Za správnost textu odpovídá Jiří Koželouh, Nesehnutí . Poslední aktualizace: 11/20/2008 12:13

-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit