Jak na to Zákony Odkazy Slovníček

Příklady z praxe

Kauza Obalovna Slavětice

S rozvojem silniční sítě a nezbytnou opravou stávajících komunikací rostou jako houby po dešti nové výrobny asfaltu. Ne vždy se však jedná o průhledný podnikatelský záměr situovaný do vhodné lokality. Příkladem takového nevhodného záměru je i podnik, který chtěl v roce 2005 investor vybudovat v lomu Slavětice na rozhraní píseckého a českobudějovického okresu. Stavba takového podniku podléhá posouzení vlivů na životní prostředí - EIA. Aktivní občané, občanská sdružení i obce se ve své snaze projektu zabránit proto především zapojily do procesu EIA, ve kterém vznášely své připomínky a negativní stanoviska.

1. Úvod
2. Průběh kauzy – rok 2005
3. Průběh kauzy – rok 2006
4. Závěr
5. Chronologie kauzy

Úvod

S rozvojem silniční sítě a nezbytnou opravou stávajících komunikací rostou jako houby po dešti nové obalovny živičných směsí. Ne vždy se však jedná o průhledný podnikatelský záměr situovaný do vhodné lokality.

Přesto, že stavba závodu na výrobu asfaltových směsí podléhá posouzení vlivů na životní prostředí - EIA, končí mnohdy proces EIA v tzv. zjišťovacím řízení. Znamená to, že správní orgán nevyžaduje na investorovi zpracování dokumentace, která je následně podrobena připomínkování, posouzení a veřejnému projednání. Nezájem veřejnosti a limity ze strany orgánů státní správy mohou následně způsobit, že provoz, který svým charakterem výroby může mít negativní vliv na životní prostředí i zdraví obyvatel, je povolen.

V souladu s územním plánem je v lepším případě umístěn do průmyslové zóny, v horším do zóny smíšeného podnikání. Obec ve snaze získat z takovéhoto rizikového podnikání příjmy z daní do obecní pokladny následně čelí stížnostem a peticím občanů, kteří si pozdě uvědomují svá práva podílet se na rozhodování o životním prostředí.

Ne vždy se podaří zastavit záměr dobrodruhů nemajících zkušenosti s touto výrobou již ve zjišťovacím řízení jako v případě obce Hůry na Českobudějovicku. Závisí to zejména na míře odporu obyvatel, podpoře místní samosprávy, zájmu, kompetenčnosti a odbornosti dotčených orgánů státní správy, zapojení nevládních organizací a pozici investora.

V případě Obalovny Slavětice došlo ke splnění všech uvedených "předpokladů". Kamenolom u obce Slavětice, na rozhraní píseckého a českobudějovického okresu byl uveden do provozu v roce 1950. V roce 1956 byl opuštěn a těžba zde byla obnovena místním JZD až v roce 1963. S provozem jednoho z mnoha tzv. "selských lomů", využívaných pro místní potřeby, se obyvatelé nedalekých samot i obce Újezd a Slavětice smířili.

Obrat nastal po převzetí lomu do vlastnictví společnosti Reno Šumava, která zde v současné době těží 60 – 80 tisíc tun živce a křemene za rok. Odstřely, drcení kameniva na různé frakce a doprava vedená po místních komunikacích začaly znepříjemňovat místním občanům dosud poklidný život. Lom se navíc nachází v přírodním parku Písecké hory, což je spolu s nedalekým potokem Karlovka a lesním komplexem Jedlový vrch území, které je výjimečné svým krajinným rázem a jako takové je nutno jej chránit. To vylučuje umisťování provozů a činností které by mohly krajinný ráz narušit nebo poškodit. Již odlesnění 4 ha lesního porostu představuje zásah do významného krajinného prvku, v tomto případě lesa. Zdvojnásobená těžba kameniva vyvolaná výrobou asfaltových směsí by si vyžádala další odlesnění a možné negativní ovlivnění potoka Karlovka.

Se záměrem vybudovat v kamenolomu Slavětice obalovnu živičných směsí s výrobou 160 tun těchto směsí za hodinu, přišla společnost Lesostavby Třeboň, která si pronajala část kamenolomu od společnosti Reno Šumava. O tom, že Lesostavby chtějí vybudovat v kamenolomu obalovnu se dozvěděli občané z úřední desky v obcích Slavětice, Všemyslice a Albrechtice. Okamžitě se zvedla vlna odporu proti tomuto záměru. Investor jej ovšem prezentoval jako bohulibý krok pro ušetření životního prostředí, neboť tím, že vybuduje obalovnu v této části regionu, zajistí potřebnou surovinu pro stavbu a opravu komunikací, aniž by musela být dovážena z jiných obaloven.

Místní občané se spojili se sdruženími Calla a Jihočeské matky a společně formovali stanovisko ke zjišťovacímu řízení v procesu EIA. Krajský úřad Jihočeského kraje na základě došlých připomínek rozhodl, že záměr bude posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a uložil investorovi zpracovat potřebnou dokumentaci.

Dokumentace byla sice společností Lesostavby Třeboň v dubnu roku 2006 předložena, nicméně neakceptovala plně připomínky veřejnosti a požadavky krajského úřadu. Proto byl v součinnosti se sdružením Calla ustaven petiční výbor a byla zahájena petiční akce proti výstavbě obalovny. Petice, kterou podpořilo více jak čtyři sta občanů, byla adresována kromě Krajského úřadu Jihočeského kraje a Městského úřadu v Týně nad Vltavou, rovněž obecním úřadům Všemyslice a Albrechtice. Ty také již ve zjišťovacím řízení vydaly negativní stanovisko ke stavbě obalovny a v rámci připomínkování dokumentace EIA jej znovu potvrdily.

Prostřednictvím společné tiskové zprávy sdružení Calla a petičního výboru byla o kauze Obalovna Slavětice informována media. S veterinárním a hygienickým posudkem vstoupila do hry majitelka chovu a výcviku koní, jejíž farma se nalézá v bezprostřední blízkosti lomu.

Společným argumentem negativních stanovisek k dokumentaci EIA bylo nedostatečné vyhodnocení vlivů hluku, vibrací a škodlivin vznikajících při výrobě asfaltu a spalování topného media lehkého topného oleje (LTO) na složky životního prostředí a zdraví obyvatel. Obce navíc argumentovaly územními plány, které uvažují s rozvojem rodinné a rekreační zástavby, což se neslučuje se záměrem společnosti Lesostavby Třeboň. Na nezbytný soulad s požadavky občanů upozornil investora rovněž majitel kamenolomu společnost Reno Šumava.

V té době již dospěl Krajský úřad jihočeského kraje k závěru, který není v procesu EIA obvyklý, totiž k vrácení dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí k doplnění.

[Úvod] [Průběh kauzy – rok 2005] [Průběh kauzy – rok 2006] [Závěr] [Chronologie kauzy]