 Příklady z praxe
Penny Market na hřišti
- Výsledek je skoro půl na půl
- Výhodná nabídka?
- Pro a proti
- Ankety, referenda, průzkumy…
- Občané vs. radnice
- Uvidíme
Ankety, referenda, průzkumy…
Své argumenty opírala OPPM také o průzkum veřejného mínění provedený Odborem rozvoje městského úřadu, ve kterém se na přelomu roku 2002/2003 proti výstavbě supermarketu v centru města postavilo 59,3% občanů, později o průzkum Centra pro komunitní práce*, který se již týkal přímo výstavby Penny Marketu u ZŠ Svisle (proti 63% občanů z oslovených 527) a nakonec se rozhodla iniciovat vyhlášení místního referenda ve smyslu zákona č.298/1992 Sb. Pro návrh na konání místního referenda** se podepsalo přes 4.600 občanů Přerova (přes 10% oprávněných voličů) a návrh tak mohl být 22.7. podán městskému úřadu. Přerovské zastupitelstvo se nejdříve rozhodlo na návrh přistoupit a referendum vyhlásilo (7.8.), o měsíc později se je ale po intervenci z krajského úřadu rozhodlo zrušit (4.9.). Hlavním sporným bodem, o kterém nakonec rozhodne soud, se stalo znění otázek referenda. OPPM je navrhla v této podobě:
1. Souhlasíte s výstavbou Penny Marketu či jiných obchodů a objektů služeb na území vymezeném ulicemi Bří Hovůrkových, Ztracená, Svisle a budovami ZŠ Svisle, přestože nejsou v souladu s Územním plánem města Přerova a příslušnými právními předpisy?
2. Souhlasíte s výstavbou víceúčelového sportovního hřiště v celém prostoru vymezeném ulicemi Bří Hovůrkových, Ztracená, Svisle a budovami ZŠ Svisle, neboť jeho výstavba je v souladu s Územním plánem města Přerova – s určením pro školství a právními předpisy o ochraně veřejného zdraví dětí a žáků?
Podle názoru krajského úřadu však předmět takto formulovaných otázek nespadá do oblasti samostatné působnosti obce - úřad ve svém vyjádření argumentoval především tím, že termín „výstavba“ souvisí s povolením stavby a s realizací vlastní stavební činnosti. O té však rozhoduje výhradně stavební úřad v přenesené působnosti jako správní orgán a nelze tedy o nich rozhodovat v místním referendu.
Odlišný právní názor vyjádřil specialista na správní právo Mgr. František Korbel. Podle něj jsou otázky formulovány tak, že se ptají občanů na souhlas s funkčním využitím daného území města pro ten či onen druh výstavby. Pro realizaci stavby je nutný samosprávný úkon obce (výměna pozemků) a právě o něm se referendum koná. Jeho předmětem tedy není nahrazení rozhodovacího procesu (stavebního řízení) v němž obce rozhoduje v přenesené působnosti, ale otázka, zda-li má obec jako vlastník pozemky pro stavbu poskytnout (o čemž rozhoduje v působnosti samostatné). Podle názoru Mgr. Korbela je právně nepřijatelné, aby z termínu „výstavba“ použitého v obou otázkách a vytrženého z kontextu, bylo dovozováno, že občané se svou odpovědí dožadují nahrazení činnosti stavebního úřadu. Navíc o otázkách výstavby u nás proběhlo už několik referend (nejznámějším bylo referendum v Táboře, kde občané vyslovili nesouhlas se stavbou komunikace, která měla vést přes místní botanickou zahradu).
Referendum se tedy nakonec nekonalo a o oprávněnosti jeho zrušení bude rozhodovat krajský soud v Ostravě. Ten také 27.11. 2003 zakázal městu až do vydání rozhodnutí s pozemky jakýmkoliv způsobem nakládat. Výsledek soudního sporu bude jistě zajímavý, v každém případě je škoda, že nebyly otázky důkladně konzultovány s právníky a formulovány precizněji – pokud by se OPPM občanů zeptala, zda-li souhlasí s poskytnutím městských pozemků za účelem výstavby supermarketu, zřejmě by referendum prošlo.
Ignorovat názor téměř 5.000 přerovských voličů, kteří chtěli o Penny Marketu rozhodnout v referendu, si ale nakonec radnice přeci jen nemohla dovolit a tak přišla s originálním řešením – uspořádat telefonickou anketu zaměřenou pouze na občany ve vzdálenosti cca 300-500 m od sporného místa. Radnice rozeslala anketní lístky spolu s vysvětlujícím letákem a poté vybrala 588 občanů, kterým zatelefonovaly studentky místní střední školy. „Dotazování ale neprobíhalo pouze telefonicky. Vedoucí odboru rozvoje MěÚ Přerov pan Gala osobně navštěvoval občany z dané lokality (o víkendu), aby zjistil jejich odpovědi na položené otázky. Vyvstává proto otázka, zda-li jsou výsledky městské ankety skutečně věrohodné, když sběr dat prováděl aktivní zastánce projektu výstavby Penny Marketu”, komentuje počínání radnice Richard Šlechta z OPPM.Takovýto průzkum veřejného mínění odmítla jak OPPM, tak i vedoucí Centra pro komunitní práci Roman Haken: „Domnívám se, že by se mělo vycházet z anket, které již v Přerově proběhly“, uvedl pro MF Dnes. Nakonec však i toto, v pořadí už páté, zjišťování názoru Přerovanů na záměr výstavby Penny Marketu dopadlo pro radnici špatně. Proti se postavilo 54,7% oslovených, pro bylo 40,6%. Jak už ale dali někteří místní politikové veřejně najevo, výsledky ankety, jejíž realizace měla vyjít na 50.000 Kč nemusí vůbec nic znamenat, protože je k ničemu nezavazují.
* Průzkum jsme pouze iniciovali. Sběr dat prováděli účastníci kurzu “komunitní poradce” organizovaný CpKP a děvčata ze SPgŠ v Přerově.
** Přesněji .. Pro návrh na konání místního referenda se podepsalo 4600 občanů Přerova. 4900 Přerovanů se rovněž podepsalo pod petici, ve které vyjádřili svůj osobní nesouhlas s výstavbou “penny” a požadující výstavbu hřiště v celém prostoru lokality Svisle.
[Výsledek je skoro půl na půl]
[Výhodná nabídka?]
[Pro a proti]
[Ankety, referenda, průzkumy…]
[Občané vs. radnice]
[Uvidíme]
|
