 Příklady z praxe
Strategické plánování - hierarchie a příklady strategických plánů
- Strategické plánování na mezinárodní úrovni
- Strategické plánování na úrovni státu - strategie vlády
- Strategické plánování na úrovni státu - strategie resortů
- Strategické plánování na úrovni krajů
- Strategické plánování na úrovni obcí
- Strategické plánování subjektů sídlících na administrativním území obce
Strategické plánování na úrovni státu - strategie resortů
Dalšími strategickými plány na úrovni státu jsou koncepce/strategie/politiky jednotlivých resortů podle příslušných oblastí, jejichž rozvojem se dané ústřední správní úřady zabývají. Tyto dokumenty jsou schvalované vládou ČR a za plnění strategických cílů odpovídá většinou více ministrů.
Strategie hospodářského růstu České republiky 2005 - 2013
Příkladem strategického plánu vytyčujícího směry dalšího vývoje v rámci "ekonomického pilíře" udržitelného rozvoje je "Strategie hospodářského růstu České republiky 2005 - 2013" (SHR ČR), kterou schválila vláda ČR usnesením č. 1500 ze dne 16. listopadu 2005.
Hlavním cílem strategie je - dosažení úrovně EU-25 v roce 2013. Dokument mimo jiné obsahuje jednoznačná doporučení:
" provést bezodkladně reorganizaci soudů tak, aby byla přenesena část práce soudce na soudní úředníky, a posílit odpovědnost soudců za své výsledky;
" rekodifikovat občanské, obchodní a pracovní právo. Koncipovat je jako moderní právní normy;
" přijmout novou právní úpravu střetu zájmů;
" zavést jednotný systém zadávání nákupů a zakázek jednotlivých státních orgánů na centralizované úrovni, který by byl doplněn o přísná protikorupční opatření;
" provést ekologickou daňovou reformu (fiskálně neutrální) respektující ekologické principy na základě kvantifikace negativních vlivů na životní prostředí;
" zjistit problémové oblasti environmentální legislativy ve vztahu k podnikatelskému prostředí. Sladit zájmy na ochranu životního prostředí s podporou konkurenceschopnosti českých podniků;
" optimalizovat administrativní požadavky kladené právními předpisy na české podniky v souvislosti s ochranou životního prostředí. Respektovat při tom standardy stanovené ze strany EU a principy potřebné ekologické daňové reformy;
" zaměřit operační programy, jejich priority a přidělené finanční prostředky v souladu s prioritními oblastmi rozvoje České republiky stanovené Strategií udržitelného rozvoje ČR, Strategií hospodářského růstu a regionálními politikami;
" použít výnosy z privatizace zbylých státních podílů na financování penzijní reformy, likvidace starých ekologických škod, obnovy opuštěných budov a prostor starých výrobních provozů a na rozvoj dopravní infrastruktury;
" přehodnotit veřejnou podporu aktivit směřujících ke spotřebě a výrobě neodpovídající principům udržitelného rozvoje a veřejnou podporu, která má vliv s neúnosnou mírou rizika na životní prostředí;
" přijmout strategii pro využívání území celého státu v národních, mezinárodních a přeshraničních souvislostech, zejména s ohledem na podmínky udržitelného rozvoje - nový nástroj územního plánování na úrovni státu;
" zvýšit odvody za vynětí ze ZPF a diferencovat odvody podle druhu stavby, vytvořit vazbu mezi záborem a regenerací území v dané oblasti - změna zákona č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu;
" zintenzivnit podporu revitalizací nevyužívaných urbanizovaných území - úprava zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, optimalizace programu na podporu regenerace průmyslových zón v rámci rozpočtového výhledu kapitoly MPO a investičního výhledu obcí posíleného o zvýšený výnos za zábor ZPF při kofinancování z fondů EU;
" pokračovat v subvencování rozvoje venkova a multifunkčního zemědělství, akcentovat agroenvironmentální a lesnicko-ekologická opatření, platby v rámci soustavy Natura 2000 a platby související se směrnicí 2000/60/ES - v rámci rozpočtového výhledu kapitoly MZe při dofinancování z fondů EU;
" podpořit rozvoj sociálních služeb a služeb zaměstnanosti, které umožní znevýhodněným skupinám udržet se, vrátit se či zařadit na trh práce, vytvoří podmínky pro přístup ke vzdělávání a k dalším běžným zdrojům společnosti - zavedením národních standardů kvality sociálních služeb a služeb zaměstnanosti;
" zvyšovat každoročně veřejné výdaje na výzkum a vývoj (VaV) o 20 až 25 % a do roku 2010 dosáhnout veřejných výdajů na VaV na úrovni 1 % HDP - zákonem o státním rozpočtu ČR.
Veřejnost měla možnost ovlivnit výslednou podobu strategie již v průběhu jejího zpracovávání od 12. ledna 2005 prostřednictvím oficiálního připomínkového systému a následně také v rámci veřejných diskusí u kulatých stolů.
Také Strategie hospodářského růstu České republiky 2005 - 2013 byla podrobena procesu strategického posouzení jejích vlivů na životní prostředí (SEA) podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Dne 13. října 2005 se v Praze v Lichtenštejnském paláci konalo veřejné projednání SHR ČR a posouzení jejích vlivů na životní prostředí. Cílem veřejného projednání bylo seznámení a projednání obou dokumentů se zástupci veřejné správy, akademických institucí, nestátních neziskových organizací, podnikatelské sféry a s další zainteresovanou veřejností věnující se problematice hospodářského rozvoje a životního prostředí. Účastníci veřejného projednání měli možnost vznést své připomínky a návrhy k obsahu strategie a k vyhodnocení SEA.
Přestože je Strategie hospodářského růstu České republiky 2005 - 2013 spíše politickým materiálem, ve svých doporučeních obsahuje některé zcela konkrétní návrhy změn právních a ekonomických nástrojů, jejichž realizace by celé společnosti velmi prospěla. Problémem je, že většina občanů ČR tento strategický plán nezná a veřejnost tak dostatečně důsledně nevyžaduje jeho plnění.
Dopravní politika České republiky pro léta 2005 - 2013
S "ekonomickým pilířem" udržitelného rozvoje i se SHR ČR úzce souvisí další resortní strategický plán, kterým je "Dopravní politika České republiky pro léta 2005 - 2013" (DP ČR), kterou schválila vláda ČR usnesením č. 882 ze dne 13. července 2005.
Globálním cílem DP ČR je - vytvořit podmínky pro zajištění kvalitní dopravy zaměřené na její ekonomické, sociální a ekologické dopady v rámci principů udržitelného rozvoje a položit reálné základy pro nastartování změn proporcí mezi jednotlivými druhy dopravy. Specifickými strategickými cíli pak jsou např.:
" zvládnutí růstu nároků na přepravu a vlivu globalizace v dopravě;
" harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele;
" zkvalitnění přepravní práce;
" transformace železničního sektoru;
" údržba a obnova stávající dopravní infrastruktury;
" výstavba a modernizace dopravní infrastruktury;
" optimalizace úhrad za veřejné služby/veřejných služeb;
" zajištění financování dopravní infrastruktury;
" financování obnovy dopravních prostředků;
" financování výzkumu a vývoje.
Bylo provedeno Vyhodnocení koncepce z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA) dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně vyhodnocení vlivů Dopravní politiky na území Natura 2000 podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
Účast veřejnosti byla zajištěna při procesu SEA v souladu s ustanoveními § 10a - 10j zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
Velmi obecné a proklamativní specifické strategické cíle Dopravní politiky České republiky pro léta 2005 - 2013 jsou konkretizovány v Příloze 2, která obsahuje soubor indikátorů a limity a trendy pro strategické cíle. Z celé strategie však v žádném případě nevyplývá, jaký chceme mít cílový stav sektoru dopravy v roce 2013 (plánovaný nárůst či pokles přepravních nároků), jakých chceme dosáhnout podílů jednotlivých druhů dopravy na celkových přepravních výkonech (plánovaný nárůst či pokles podílu železniční dopravy, MHD a nemotorových způsobů dopravy) a zejména jak bude zajištěno účinné prosazování principů udržitelného rozvoje v praxi v oblasti společenských aktivit souvisejících s mobilitou, které jsou dnes nejvýznamnějším faktorem negativně ovlivňujícím stav životního prostředí i zdraví obyvatel České republiky.
Státní politika životního prostředí České republiky 2004 - 2010
Resortním strategickým plánem, který určuje směry dalšího vývoje v rámci "environmentálního pilíře" udržitelného rozvoje je "Státní politika životního prostředí České republiky 2004 - 2010" (SPŽP ČR), kterou schválila vláda ČR usnesením č. 235 ze dne 17. března 2004.
SPŽP ČR bere ohled na úkoly a jejich časové termíny, které vyplývají ze závazku ČR uvést do praxe požadavky evropského práva. Přehled úkolů uvádí následující tabulka:
Úkol Termín
Program Natura 2000 - stanovení režimu využívání území, plány managementu (včetně SEA), stále chybí potřebná legislativa 2004
Podrobit posuzování vlivů na životní prostředí i krajské, mikroregionální a lokální koncepce ve vybraných oborech a územní plány dle Směrnice EU 2001/42/ES a Aarhuské úmluvy průběžně
Snížení znečištění vod dusičnany ze zemědělských zdrojů - nutno implementovat akční program a monitoring 2006
Úkol Termín
- Recyklace materiálů včetně vozidel s ukončenou životností (autovraky) - nutné dovybavení sběrných míst, chybí odpovídající demontážní a zpracovatelská centra, osvěta 2006
- Omezení vstupu nebezpečných látek do povrchových a podzemních vod - nutno připravit a realizovat akční programy 2009
- Péče o říční ekosystémy (Rámcová směrnice 2000/60/ES o vodní politice) - monitoring a plánování (návrh opatření), veřejné projednání (SEA) 2009
- Výstavba ČOV pro 2-10 tis. EO, rekonstrukce ČOV nad 10 tis. EO - eliminace emisí dusíku a fosforu v citlivých oblastech (což je celé území ČR), náklady 80 mld. Kč 2010
- Polychlorované bifenyly (PCB/PCT) - inventarizace a kontrola zařízení, dekontaminace a zneškodnění, realizace "Plánu dekontaminace a zneškodnění inventarizovaných zařízení a PCBv nich obsažených" 2010
- Biologicky rozložitelný TKO (BRKO) - budování odděleného sběru a kompostování, postupně snížit množství BRKO ukládaného na skládky na 75, 50 a 35 % referenční hladiny (rok 1995) 2010
- Péče o říční ekosystémy (Rámcová směrnice 2000/60/ES o vodní politice), dosažení požadovaného stavu (dle definice v plánech povodí, viz předcházející fáze) 2015
- Snížit imise v místech překročení limitů pro ochranu ekosystémů:
a) dokončit a realizovat integrovaný program snížení emisí regionálních programů,
b) pracovat místní programy zlepšení kvality ovzduší,
- Dosažení 8% podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny ČR 2010
Pro jednotlivé prioritní oblasti stanovila SPŽP ČR prioritní strategické cíle a k nim dílčí strategické cíle a opatření. Pro základní orientaci občanů a pro možnost dalšího porovnávání úrovně strategií jsou dále uvedeny cíle a opatření, které jsou z hlediska ekosystémového přístupu k ochraně životního prostředí a udržitelného využívání území nejvýznamnější.
Prioritní oblast 1. Ochrana přírody, krajiny a biologické rozmanitosti
Prioritní cíl 1.1 Zastavení poklesu biodiverzity
Dílčí cíle a opatření 1.1.1 Ochrana biologické rozmanitosti na úrovni stanovišť
" vyhlásit lokality soustavy Natura 2000;
" dobudovat systém státní správy a managementu pro lokality soustavy Natura 2000;
" zajistit zkvalitnění ochrany a péče o významná stanoviště (regionálně a národně), jež nejsou součástí zvláště chráněných území a navrhované soustavy Natura 2000;
" zabezpečit účinnou řízenou péči o soustavu zvláště chráněných území;
" funkčně propojit soustavu Natura 2000 s existujícím systémem zvláště chráněných území;
" vytvořit systém a trvale zajišťovat financování managementu a kompenzací pro vlastníky pozemků pro ochranu stanovišť a druhů při využití všech národních a mezinárodních zdrojů.
Dílčí cíle a opatření 1.1.2 Ochrana zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů
" zajistit management biotopů pro zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů;
" vytvářet podmínky pro vznik náhradních biotopů zvláště chráněných rostlin.
Dílčí cíle a opatření 1.1.3 Posílení ekologické stability krajiny
" zkvalitňovat územní systém ekologické stability;
" realizovat jeho chybějící prvky ÚSES;
" stanovit limity rozvoje území a územních rezerv ve vztahu k ochraně přírodního a krajinného prostředí a prosadit je do nástrojů územního plánování;
" zajistit pestrou druhovou, věkovou a prostorovou skladbu lesa např. prostřednictvím legislativních, administrativních a ekonomických nástrojů.
Prioritní oblast 2. Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady
Prioritní cíl 2.2 Ochrana neobnovitelných přírodních zdrojů
Dílčí cíle a opatření 2.2.4 Ochrana půdy
" chránit půdu před zábory a neodpovědným rozšiřováním měst a obcí mimo současná zastavěná území;
" zvýšit účinnost odvodů za zábor půdy se zohledněním biologické rozmanitosti na ní jako ekonomického nástroje plošné ochrany půdy např. valorizací sazebníku odvodů za odnětí půdy ze ZPF.
Prioritní oblast 3. Životní prostředí a kvalita života
Prioritní cíl 3.4 Environmentálně příznivé využívání krajiny
Dílčí cíle a opatření 3.4.1 Obnovit funkce narušené krajiny
" odstranit ekologické zátěže;
" snížit rozsah krajiny narušené dobýváním nerostů.
Dílčí cíle a opatření 3.4.2 Znovuvyužití narušené krajiny
" snížit zábory nenarušené krajiny pro nové aktivity;
" zvýšit efektivnost využití zastavěných území.
Dílčí cíle a opatření 3.4.3 Minimalizovat negativní zásahy do krajinných systémů
" zkvalitnit podklady pro územní plánování prostřednictvím krajinných plánů;
" zpracovat metodiky krajinných plánů;
" minimalizovat negativní dopady dobývání nerostů.
Dílčí cíle a opatření 3.4.4 Udržitelné hospodaření v krajině
" přijmout zásady udržitelného hospodaření v krajině a prosazovat je při tvorbě strategických dokumentů;
" pokračovat ve způsobu udržitelného hospodaření v lesích, jakožto formě ekologického hospodaření;
" prosadit ekologické aspekty zemědělského hospodaření prostřednictvím Správné zemědělské praxe;
" zapracovat ekologické aspekty hospodaření v lesích do lesních hospodářských plánů.
Dílčí cíle a opatření 3.4.5 Udržitelný rozvoj sídel
" chránit kvalitní segmenty přírodního charakteru v zastavěných územích;
" podporovat vznik a rozšiřování zelených prstenců kolem měst;
" zkvalitnit ochranu a péči o sídelní zeleň a další přírodní složky urbanizovaného území.
Proces posuzování Státní politiky životního prostředí České republiky z hlediska jejích vlivů na životní prostředí (SEA) za účasti veřejnosti se uskutečnil na dobrovolném základě, podle principů Směrnice Evropského parlamentu č. 2001/42/EC, o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí a v souladu s ustanoveními zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí.
Zpracovávání SPŽP ČR bylo zahájeno v červenci 2003. Proces strategického posouzení vlivů koncepce na životní prostředí probíhal od října 2003 až ledna 2004. Dne 3. října 2003 byla první pracovní verze SPŽP ČR včetně informace o procesu posouzení vlivů koncepce na životní prostředí zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí ČR a zpracovatele posouzení Centra pro komunitní práci střední Čechy. Současně byly na internetu uvedeny informace o možnostech připomínkování dokumentu veřejností, veřejných projednáních a postupu procesu posuzování vlivů SPŽP ČR na životní prostředí. Veřejná projednání se konala dne 3. prosince 2003, 17. prosince 2003 a 20. ledna 2004 v Praze. Dne 28. listopadu 2003 se uskutečnilo jednání s nestátními neziskovými organizacemi.
Dokumentace o posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA SPŽP ČR) byla MŽP ČR předložena 30. ledna 2004. Ministerstvo životního prostředí vydalo 27. února 2004 k SPŽP ČR souhlasné vyjádření s podmínkami úpravy části textu a respektování mezinárodních závazků a strategických dokumentů ČR, jakož i principů udržitelného rozvoje a prevenčních přístupů při dalších fázích aktualizace dokumentu. Doporučeno bylo dopracování návrhu implementace o navržení doby realizace jednotlivých opatření, určení zodpovědnosti za plnění opatření a stanovení finančního rámce, včetně zdrojů. Rovněž byl doporučen monitoring plnění cílů a opatření SPŽP ČR.
Navržené prioritní strategické cíle a s nimi související dílčí strategické cíle a opatření, stejně jako doporučená environmentální opatření pro další sektory jsou velmi obecné. Žádoucí cílové stavy jsou pouze částečně kvantifikovány k r. 2005 v Přehledu vybraných ukazatelů ČR a EU. Pro rok 2010 jsou naznačeny pouze žádoucí trendy. Tento stav v žádném případě neodpovídá důležitosti dokumentu.
Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku
Resortním strategickým plánem, který určuje směry dalšího vývoje v rámci "sociálního pilíře" udržitelného rozvoje je "Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku" (SRLZ ČR), kterou schválila vláda ČR usnesením č. 210 ze dne 3. března 2003.
Ve strategii jsou stanoveny následující strategické cíle:
" nastolit celoživotní učení jako běžnou praxi;
" připravit lidské zdroje v ČR na výzvy, které přináší informační a znalostní společnost, globální ekonomika, nezbytnost udržitelného rozvoje a blížící se členství v Evropské unii;
" zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost české ekonomiky a její přitažlivost pro investory;
" zvýšit zaměstnatelnost pracovních sil a tím pozitivně ovlivnit zaměstnanost;
" zlepšit využívání omezených zdrojů a mobilizaci nutných prostředků pro rozvoj lidských zdrojů.
Ze všech zde porovnávaných strategických plánů má tento absolutně nejnižší míru konkrétnosti. Jedná se spíše o esej pojednávající o výzvách, které stojí před českou společností v souvislosti se zrychlující se globalizací ekonomiky, s rostoucí konkurencí i s důrazem vyspělých států na rozvoj informačních a znalostních společností.
Dne 21. prosince 2005 schválila vláda ČR usnesením č. 1670 "Program realizace Strategie rozvoje lidských zdrojů pro Českou republiku". Tento dokument již obsahuje souhrn priorit, cílů, doporučení a opatření, které jsou konkretizovány zejména o jednoznačně určeného gestora, cílovou skupinu, termín realizace, indikátory úspěšnosti realizace, zdroje financování a kvantifikovaný rozpočet.
Příkladem je:
1.3 Zajistit dostatek pracovních sil.
1.3.3 Udržet mladé talenty v zemi (omezit tzv. "brain drain" a posílit "brain gain").
Doporučení - 1.3.3.2 Zavést rozvojové programy zaměřené na vytváření špičkových vzájemně spolupracujících vysokoškolských pracovišť (regionálních center a oborových sítí), které zvýší atraktivitu dalšího působení absolventů vysokých škol.
Opatření 1.3.3.2a - Zavést rozvojové programy zaměřené na vytváření špičkových vzájemně spolupracujících vysokoškolských pracovišť a VŠ pracovišť s dalšími VaV pracovišti.
Gestor: MŠMT, VŠ, výzkumné organizace.
Cílová skupina: studenti, akademičtí pracovníci, odborníci z výzkumných a vývojových institucí, z výzkumných center z ČR a zahraničí.
Termín: 2006 - 2010
Indikátory úspěšnosti realizace: počet vytvořených rozvojových programů, počet vytvořených společných pracovišť/center excelence, včetně počtu nových společných projektů.
Způsob hodnocení: roční, závěrečné
Zdroje financování:
" státní rozpočet
" strukturální fondy
Rozpočet: 500 až 1000 mil. Kč ročně, do roku 2010 celkem 2500 - 5000 mil. Kč.
[Strategické plánování na mezinárodní úrovni]
[Strategické plánování na úrovni státu - strategie vlády]
[Strategické plánování na úrovni státu - strategie resortů]
[Strategické plánování na úrovni krajů]
[Strategické plánování na úrovni obcí]
[Strategické plánování subjektů sídlících na administrativním území obce]
|
