Příklady z praxe
Ženy v politice
Alena Králíková, ředitelka obecně prospěšné společnosti Gender Studies, vám podrobně představí téma postavení žen v politice. Zvláštní důraz je kladen na situaci v členských státech EU. (červen 2005)
- Účast žen v politice
- Zastoupení žen na úrovni volených orgánů
- Postavení žen v politických stranách
- Aktivity neziskového sektoru
- Ženy v evropské politice
- Ústavní a legislativní změny k prosazování účasti žen v politice
- Vyvážené zastoupení žen a mužů ve veřejných a parlamentních výborech
- Některá fakta a data
- Bibliografie
Účast žen v politice
Politická participace žen je tématem, které si díky diskusím vedeným na různých úrovních udrželo v posledních letech relativně stabilní pozornost – stále ne však mediálně a politicky významnou. V současnosti je však téma žen v politice mediálně frekventovanější než obvykle. Přispěly k tomu ženy, které se za mediální podpory například Olgy Sommerové rozhodly založit stranu žen nazvanou Rovnost šancí, přispěla i nově založená platforma žen v rámci KDU-ČSL, ale i kandidátní listiny některých politických stran, jež do voleb do Evropského parlamentu v roce 2004 nominovaly muže a ženy zipovým systémem (Strana zelených, Strana pro otevřenou společnost).
Svou roli sehrál také návrh novely volebního zákona, který mj. zahrnuje 30% kvótu zastoupení žen na kandidátních listinách politických stran ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Tomu se pozornosti dostalo víceméně jen ze strany „informovaných“, tj. politiků, a „angažovaných“ ženských neziskových organizací. Snad právě i nedostatek veřejné diskuse o účasti žen na politickém rozhodování přispěl k tomu, že se návrh zákona sice na stůl jednání vlády dostal, ale dále dosud nepostoupil. Přesto se otázka kvót, případně parity, postupně – a spíše pomalu – dostává do diskusí v tištěných i elektronických médiích.
Jistou pozornost si získala i kampaň Gender Studies, o.p.s. před volbami do Evropského parlamentu v 1. polovině roku 2004. Ta nesla heslo Hlas ženám! a jejím cílem bylo v první řadě podpořit všechny ženy kandidující do Evropského parlamentu – bez ohledu na jejich politickou příslušnost. Projekt zároveň využil předvolebního období k tématizaci potřeby zvýšené účasti žen na politice státu.
Dodnes je nízká účast žen na politickém rozhodování významným rysem, jímž se Česká republika prezentuje směrem k zahraničí, a do budoucna jím nepochybně ještě zůstane. Úspěch reforem a míra demokracie se totiž vedle řady dalších indikátorů „měří“ i podle podílu žen na rozhodování, jejich zastoupení v parlamentu a na rozhodovacích pozicích.
Česká republika tak bude „pranýřována“ za svůj nerovný postoj k oběma pohlavím tak dlouho, dokud se podíl žen v politickém životě, a potažmo rovnost příležitostí žen a mužů ve společnosti, nestane klíčovým tématem pro programy politických stran a hnutí, politiky a političky na úrovni místní, regionální i národní; pro média i společnost jako takovou.
[Účast žen v politice]
[Zastoupení žen na úrovni volených orgánů]
[Postavení žen v politických stranách]
[Aktivity neziskového sektoru]
[Ženy v evropské politice]
[Ústavní a legislativní změny k prosazování účasti žen v politice]
[Vyvážené zastoupení žen a mužů ve veřejných a parlamentních výborech]
[Některá fakta a data]
[Bibliografie]
Za správnost textu odpovídá Alena Králíková. Poslední aktualizace: 11/20/2008 12:13
|