Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    PRÁVO VĚDĚT - Pod pokličkou není tma!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy
- Slovníček

Příklady z praxe

Veřejnost proti Lyžařskému areálu Chlum

  1. Úvod - Vojenský újezd Boletice
  2. Průběh kauzy – rok 2003
  3. Průběh kauzy – rok 2004
  4. Průběh kauzy – rok 2005
  5. Průběh kauzy – rok 2006
  6. Závěr - Proč nesouhlasíme s projektem „Středisko zimních sportů Chlum“?
  7. Příroda a morfologie Boletic
  8. Chronologie kauzy

Průběh kauzy – rok 2003

V závěru roku 2003 upozorňuje RNDr. Alena Vydrová sdružení Calla na chystaný projekt společnosti Lipno Servis, s.r.o. a Jihočeského kraje "Středisko zimních sportů Chlum" ve vojenském výcvikovém prostoru Boletice. Informace získala v rámci přípravy podkladů pro soustavu Natura 2000. Stejné zprávy mají členové České společnosti ornitologické (dále ČSO), kteří ve vojenském prostoru provádějí dlouhodobé sčítání ptáků v rámci návrhů významných ptačích území.

"Vojenský výcvikový prostor Boletice představuje mimořádně pozoruhodné území s výjimečnými přírodními podmínkami. Botaniky zde bylo zjištěno 180 ohrožených a fytogeograficky významných druhů rostlin, z čehož 45 druhů je chráněno zákonem a 133 je zahrnuto v tzv. Červeném seznamu. V samotné oblasti Chlum byl zjištěn výskyt 100 chráněných a ohrožených druhů rostlin na více jak 3000 lokalitách, z nichž mnohé vzácné druhy zde mají také nejpočetnější zastoupení v ČR."

Sdružení Calla svolává 22. listopadu 2003 do Českých Budějovic v rámci projektu "Ochrana jihočeské přírody – věc občanů" zástupce regionálních nevládních organizací zabývající se ochranou přírody. Přítomni jsou rovněž RNDr. Alena Vydrová a RNDr. Vít Grulich, mapovatelé pro soustavu Natura 2000 a RNDr. Jan Hora, koordinátor ČSO pro přípravu podkladů ptačích oblastí. Na základě informací o výjimečných přírodovědných hodnotách vojenského prostoru Boletice zaručujících přijetí do soustavy Natura 2000 a chystaném projektu střediska zimních sportů Chlum ve VVP Boletice, byl přijat první společný postup pro zajištění ochrany tohoto území. Zároveň bylo sdružení Calla pověřeno koordinací kampaně nevládních organizací.

Specifický režim využívání vojenského prostoru měl za následek vznik unikátního prostředí, jehož vysoká rozmanitost umožňuje existenci mnoha celoevropsky ohroženým druhů ptáků. Z těchto důvodů je ze strany ČSO věnováno území VVP dlouhodobá pozornost. Na základě systematického sčítání ptáků je území zařazeno mezi tzv. "významné ptačí oblasti."

Calla oslovuje ředitele pražské Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) s žádostí, aby se situací související s přípravou projektu Středisko zimních sportů Chlum zabýval Poradní sbor záchranného programu perlorodky říční v ČR. Na žádost získává odpověď AOPK zdůrazňující a potvrzující přírodovědné hodnoty vojenského prostoru Boletice:

"Předmětné území splňuje náročná kriteria pro vybrané druhy ptáků podle Směrnice Rady ES o ptácích (72/409 EHS)) a o stanovištích (92/43EHS). Ministerstvo obrany dosud opakovaně deklaruje zájem na zachování vojenského prostoru. Je však faktem, že se stále častěji objevují záměry vojenský prostor redukovat nebo dokonce zrušit. Vzhledem k tomu, že tyto tendence jsou v poslední době velmi silné, je AOPK ČR připravena spolupracovat se všemi zainteresovanými subjekty, včetně nevládních organizací."

Zároveň žádá českobudějovické pracoviště AOPK dle zákona č. 123/1998 Sb., o poskytování informací o životním prostředí, o poskytnutí dat z mapování pro soustavu Natura 2000 z oblasti VVP Boletice. Tuto informaci v podobě interpretovaných dat, získává a nadále používá v kampani.

Viz interpretovaná data z mapování pro soustavu Natura 2000 z oblasti VVP Boletice v plném znění níže

Zástupci firmy Atelier 8000 představují sdružení Calla studii Střediska zimních sportů Chlum uvažující s výstavbou 28 km sjezdových tratí, šesti lanovkami, běžeckým areálem, ubytovacími zařízeními, příjezdovými komunikacemi a dalšími atraktivnostmi umožňujícími pořádat sportovní akce světového významu. Náklad je uvažován ve výši 1,8 miliardy korun.

"Území mezi CHKO Blanský les a CHKO Šumava představuje výjimečnou konfigurací terénu a vhodnými klimatickými podmínkami ideální předpoklad pro vybudování centra s širokým zimním, ale i letním využitím".

Usnesením č. 247/2003 schválilo Zastupitelstvo Jihočeského kraje se společností Lipno Servis, s.r.o. Smlouvu o sdružení "Chlum – centrum zimních sportů, Revitalizace území vojenského újezdu Boletice". Uzavření Smlouvy bylo předem schváleno Zastupitelstvem Jihočeského kraje. Smlouva je uzavřena podle ustanovení § 829 a násl. občanského zákoníku. Smlouvou došlo k vytvoření sdružení (bez právní subjektivity) Jihočeského kraje a společnosti Lipno Servis, s.r.o.

"Účelem sdružení je realizace záměru revitalizace území Vojenského újezdu Boletice Základní činností sdružení je přispět všemi kroky k realizaci dvou hlavních cílů: - zrušení vojenského újezdu Boletice a obnova samosprávy. - realizace projektu Chlum – středisko zimních sportů. Realizátorem tohoto investičního záměru má být společnost Lipno Servis, s.r.o."

V závěru roku 2003 zasílá sdružení Calla Krajskému úřadu Jihočeského kraje rozsáhlé připomínky (13 stran) k návrhu zadání územního plánu Velkého územního celku Jihočeského kraje, včetně nesouhlasu se zahrnutím využití VVP Boletice a plánování dalších souvisejících záměrů (výstavba komunikace a elektrické železnice). Připomínky zveřejňuje a dává k dispozici ostatním nevládním organizacím. V této souvislosti získává dle zákona č. 123/1998 Sb. stanovisko MŽP k návrhu zadání, kde je mimo jiné uvedeno:

"Realizace mohutného lyžařského centra by měla za následek negativní ovlivnění oblasti z hlediska zájmů a cílů ochrany přírody dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Požadujeme proto záměr úplně vypustit a v rámci koncepce jej neřešit"

Interpretovaná data z mapování pro soustavu Natura 2000 z oblasti VVP Boletice od AOPK ČR v Českých Budějovicích:

CALLA - sdružení pro záchranu prostředí
Fráni Šrámka 35
370 04 České Budějovice

Naše značka: 2930/03    Vyřizuje: Albrecht    České Budějovice, dne 18. 12. 2003

Věc: Interpretace zdrojových dat z mapování biotopů NATURA 2000 v zájmovém území Boletice – Chlum.

Na Vaši žádost ze dne 17. 11., resp. 25. 11. 2003 zasíláme níže uvedenou textovou zprávu, která představuje interpretaci zdrojových dat z mapování biotopů pro soustavu NATURA 2000 ve východní části VVP Boletice, zhruba po linii: Markov – Chlumany – Jablonec – Hodňov. Takto zpracovaná část VVP obsahuje tedy i zájmové území komplexu vrchů Chlum a Velký Plešný. Předkládaná verze interpretace byla zpracována Doc. RNDr. Vítem Grulichem, CSc. a RNDr. Alenou Vydrovou, mapovately biotopů soustavy NATURA 2000 a v současné době nejlepšími znalci dotčeného území z hlediska botanického. Text interpretace byl dle interních metodických pokynů odsouhlasen ústředním pracovištěm AOPK ČR, Kališnická 4-6, Praha 3.

Vyhodnocení zmapované části vojenského výcvikového prostoru Boletice z hlediska tvorby soustavy NATURA 2000

Vojenský výcvikový prostor Boletice představuje mimořádně pozoruhodné území v Předšumaví a na okraji Šumavy s výjimečnými přírodními podmínkami. Následující poznatky pramení ze souvislého průzkumu teplejší a nižší východní části území, kde byla dosud pro soustavu Natura 2000 zpracována část VVP, zasahující do 10 mapových listů ZM 1:10 000. Z hlediska mapování biotopů soustavy Natura 2000 toto území zřejmě patří k nejsložitějším územím České republiky.

Specifické využití zdejší krajiny s sebou přináší několik efektů. V prvé řadě je zde minimalizovaný vliv intenzivní zemědělské výroby. Vlastní vojenské aktivity jsou soustředěny do vymezených prostorů, a tam mají v současné době vesměs extenzivní dopad. Na těchto plochách se velkoplošně udržují rozmanitá sukcesní stadia. Režim vojenského prostoru však omezuje ostatní intenzivní lidské aktivity, nepříznivé pro stav krajiny a jejích složek.

Druhová a biotopová diverzita zpracovaného území je podmíněna několika základními faktory:

  1. Území je geologicky a geomorfologicky velmi pestré, má značnou vertikální členitost a význačný klimatický gradient. Tyto faktory již samy o sobě podmiňují vysokou potenciální diverzitu území.
  2. VVP vznikl po roce 1945; v důsledku jeho vniku zanikla většina zdejších sídel a nelesní krajina přestala být využívána dřívějším tradičním způsobem.
  3. Zásadním faktorem současného velmi příznivého stavu přírodního prostředí je minimalizovaná eutrofizace. V jádru VVP prakticky chybějí zdroje antropického znečištění (zejména fosforem, při jehož absenci se zdá, že všudypřítomný imisní spad dusíku má velmi omezený vliv).
  4. Dosavadní využívání vojenského prostoru je pro zdejší přírodní biotopy mimořádně významné a z hlediska jejich ochrany velmi příznivé, byť některé plochy jsou zdánlivě nešetrně destruovány. Tyto lokální destrukce však vedou k rozmanitým přirozeným sukcesním pochodům a mají z hlediska péče o krajinu (a rovněž z hlediska péče o genofond) značný, a přitom kladný význam.
  5. Celkem bylo ve VVP Boletice při mapování pro soustavu Natura 2000 zaznamenáno 51 přírodních biotopů, z toho 22 spadajících do soustavy Natura 2000 a 8 tzv. prioritních. Přírodní biotopy plošně zcela převládají v centrální části studovaného prostoru, lidskou činností silně ovlivněné nebo uměle vytvořené biotopy zde zaujímají jen plošně méně významný podíl.
  6. Lesní porosty jsou dvojího typu. Z větší části jde o lesy, obhospodařované Vojenskými lesy a statky. Lesnická činnost v těchto lesních porostech je oproti lesům, obhospodařovaným "civilním" sektorem, mnohem méně intenzivní, tzn. v těchto lesích je mnohem více zachovalých porostů s přirozenou druhovou skladbou nebo porostů, které se takovým blíží. Druhým typem lesních porostů jsou porosty náletových dřevin na zemědělské půdě.
  7. Na výškovém gradientu je zachován velmi pozoruhodný pattern lesní vegetace od teplomilných (dubo)borových lesů na vápencovém podkladu až k horským smrkovým bučinám a vrchovištním borům.
  8. Z lesní vegetace jsou nejcennější porosty, v nichž dominuje vitální jedle. Zejména v oblasti hřbetu Volanec-Břevniště-Kraví hora, ale i na svazích hřbetu Malý Plešný-Velký Plešný-Příčník-Dřevíč je místy jedle dominantní dřevinou a vstupuje do nejrůznějších typů lesní vegetace. Zaznamenali jsme jedliny květnaté, acidofilní, bazifilní, podmáčené i prameništní a rovněž suťové lesy s dominancí jedle. Část porostů má pralesovitý charakter, přitom na většině lokalit jsou jedle v dobrém zdravotním stavu a přirozeně se zmlazují, problémem je ovšem dosti značné zazvěření vysokou zvěří, které přirozenou obnovu poněkud potlačuje.
  9. Pozoruhodné jsou rovněž výskyty neeutrofizovaných potočních luhů.
  10. Na řadě ploch v současné době zemědělsky neobhospodařovaných probíhá spontánní sukcese. Tato sukcesní stadia, v nichž často dominují břízy, jsou při minimální eutrofizaci vysoce hodnotnými biotopy, jejichž často druhově velmi diverzifikované bylinné patro ukazuje na směr vývoje k biotopům přirozeným. Překvapivé ovšem také je, že zřejmě díky velkým rozlohám je tato sukcese mnohde zpomalována a řada někdejších luk, ačkoli se nesklízí již zřejmě více než 50 let, je ve velmi dobrém stavu.
  11. Je překvapivé, že nelesní vegetace je ve srovnání s civilně využívaným územím celkově v dobrém stavu. Velkoplošné meliorace (odvodňování), jimiž byla ČR postižena především v 70. a 80. letech 20. století, se území VVP dotkly jen částečně, vesměs jen v okrajových, intenzivněji obhospodařovaných částech území, zatímco centrální část VVP zůstala těchto zásahů ušetřena. Rovněž intezifikací zemědělské výroby byly postiženy pouze okrajové části VVP. Z toho přirozeně vyplývá, že v jádru VVP se nacházejí nelesní biotopové komplexy, které v podobném rozsahu, reprezentativnosti a zachovalosti dnes nemají v ČR obdobu.
  12. Unikátní z hlediska ČR je fakt, že přírodní biotopy převažují spíše na nelesních plochách. Toho je v rámci státu dosaženo pouze ve vyšších nadmořských výškách, např. na šumavských pláních či na hřebenech Krkonoš, nikoli v území 4.-6. vegetačního stupně, které jsou odedávna zemědělsky využívány a dnes jsou jejich nelesní biotopy na většině ploch zničeny nebo dnešním způsobem obhospodařování hrubě negativně ovlivňovány.
  13. Charakteristickým znakem odlesněné části krajiny je mozaika, v níž převládají velmi hodnotné přírodní biotopy. K nejcennějším nelesním biotopům patří rozsáhlé plochy druhově diverzifikovaných lučních porostů střídavě vlhkých bezkolencových luk, ostrůvky slatinišť a rozsáhlé plochy ochranářsky velmi cenných rašelinných luk, minerotrofních rašelinišť a vrchovišť.
  14. Ačkoli zde nebyla prováděna systematická inventarizace fytogenofondu (průzkum byl zaměřen na biotopy), je zřejmé, že řada vzácných a ohrožených druhů zde má mimořádně bohaté a stabilizované populace. Ve sledované části VVP se v letech 2002-2003 podařilo zachytit přibližně 100 chráněných a ohrožených druhů cévnatých rostlin, a to celkem na více než 3000 lokalitách. Mnohé vzácné druhy zde také mají zřejmě nejpočetnější zastoupení v rámci ČR.
  15. Toto území otevírá řadu odborných problémů, přičemž klíč k jejich porozumění je možné hledat právě zde. Jde o území pro modelová bádání nad různými typy lesních i nelesních biotopů. Namátkou stačí uvést fytocenologickou klasifikaci jedlin nebo studium přirozené sukcese na úhorech
  16. Režim vojenského prostoru konzervoval v některých částech VVP strukturu i dynamiku krajiny na úrovni 50. let 20. století (tedy z období před kolektivizací), což je v současné středoevropské krajině naprosto unikátní.
  17. Zdá se, že při zachování dosavadního využití nevyžaduje potenciální ochrana tohoto území enormní finanční prostředky na ochranářský management.

Přehled mapovaných jednotek (kódy a názvy jednotek dle Katalogu biotopů ČR, AOPK ČR Praha, 2001):

V1F Makrofytní vegetace přirozených eutrofních a mezotrofních stojatých vod – ostatní porosty
V1G – Stanoviště bez vodních makrofyt
V2A Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod – porosty s dominantními lakušníky
V2C Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod – ostatní porosty
V5 Vegetace parožnatek
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod
M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů
M1.5 Pobřežní vegetace potoků
M1.7 Vegetace vysokých ostřic
M2.1 Vegetace letněných rybníků
M2.2 Jednoletá vegetace vlhkých písků
M3 Vegetace vytrvalých obojživelných bylin
R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců
R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců
R2.1 Vápnitá slatiniště
R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště
R2.3 Přechodová rašeliniště
*R3.1 Otevřená vrchoviště
R3.4 Degradovaná vrchoviště
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin
S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek
S1.5 Křoviny skal a drolin s rybízem alpským
T1.1 Mezofilní ovsíkové louky
T1.2 Horské trojštětové louky
T1.5 Vlhké pcháčové louky
T1.6 Vlhká tužebníková lada
T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky
*T2.3B Podhorské až horské smilkové trávníky bez jalovce
T3.4D Širokolisté suché trávníky bez výskytu vstavačovitých a bez jalovce
T4.2 Mezofilní bylinné lemy
T5.5 Podhorské acidofilní trávníky
T8.2B Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez jalovce
T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin
K1 Mokřadní vrbiny
K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů
K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny
L1 Mokřadní olšiny
*L2.2A Říční a typické údolní luhy
L2.2B Potoční a degradované luhy
L3.1 Hercynské dubohabřiny
*L4 Suťové lesy
L5.1 Květnaté bučiny
L5.2 Horské klenové bučiny
L5.4 Acidofilní bučiny
*L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy
L7.1 Suché acidofilní doubravy
L8.1B Boreokontinentální bory - ostatní
*L9.2A Rašelinné smrčiny
L9.2B Podmáčené smrčiny
*L10.1 Rašelinné březiny
*L10.2 Rašelinné brusnicové bory

Celkem bylo v území zaznamenáno 51 typů přirozených stanovišť (biotopů). Z tohoto počtu je celkem 30 typů biotopů přírodními stanovišti soustavy Natura 2000 (vyznačeny tučným písmem), přičemž 8 z nich jsou prioritními stanovišti soustavy Natura 2000 (označeny *); zbylých 21 biotopů jsou ostatní přírodní stanoviště, nespadající do soustavy Natura 2000.

Mgr. Josef Albrecht
vedoucí střediska AOPK ČR v Č. Budějovicích
regionální navrhovatel soustavy NATURA 2000

 

[Úvod - Vojenský újezd Boletice] [Průběh kauzy – rok 2003] [Průběh kauzy – rok 2004] [Průběh kauzy – rok 2005] [Průběh kauzy – rok 2006] [Závěr - Proč nesouhlasíme s projektem „Středisko zimních sportů Chlum“?] [Příroda a morfologie Boletic ] [Chronologie kauzy]



Za správnost textu odpovídá Vladimír Molek, Sdružení Calla. Poslední aktualizace: 11/20/2008 12:13

-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

NAVRCHOLU.cz