Jak na to Zákony Odkazy Slovníček

Jak využívat práva vědět

V České republice, stejně jako v jiných demokratických zemích, existují dva přístupy, jak úřady informují veřejnost:

Chcete-li se tedy na cokoliv ptát úřadů, platí následující zásady:

• Ptát se můžete jakéhokoliv orgánu státní správy a samosprávy (tj. ministerstva, zastupitelstva, krajské a městské úřady) a organizace, která je jimi řízená (například Česká inspekce životního prostředí). Pokud se zeptáte někoho jiného (firmy, souseda) je jenom na něm, jestli a co vám odpoví. Úřad ale musí.
• Ptát se můžete jakoukoliv formou (písemně, e-mailem, ústně, telefonicky). Pokud ale čekáte komplikace, je vhodnější poslat doporučený dopis (zůstane vám doklad o odeslání žádosti). Podávat žádost písemnou formou je dobré také v těch případech, kdy požadovanou informaci nedostanete rovnou - můžete ji napsat rukou třeba ještě na úřadě a nechat si ji okopírovat.
• V žádosti je dobré odvolat se na příslušný zákon. Například: ”Ve smyslu § 2 písm. a) bod 2 a 6 zákona č. 123/1998 Sb. žádám o zpřístupnění informace týkající se ………”.
• Ptát se můžete na cokoliv co se týká úřadu a jeho činnosti. Pokud je všechno v pořádku, úřad by vám měl odpovědět pokud možno okamžitě, nejpozději v zákonem dané lhůtě. Ta je různá podle toho, o jaký typ informace jde, ale neměla by nikdy přesáhnout jeden měsíc.
• Úřad vám může odpovědět, že požadovanou informaci nemá. V takovém případě by vám měl doporučit, na koho se obrátit. Pokud se ale ptáte na něco, co žádný úřad neví, máte smůlu.
• Úřad vám může říct, že požadovanou informaci má, ale nedá vám jí. To může nastat zejména tehdy, ptáte-li se na nějaké osobní údaje (např. zdravotní stav, majetek, výška konta, trestní rejstřík, atd.), obchodní tajemství nebo státní tajemství (např. některé policejní informace, atd.). Jsou zde ale i výjimky: ochrana osobních údajů i obchodní tajemství například jde stranou, ptáte-li se na vliv firmy na životní prostředí či jméno konkrétního znečišťovatele.
• Informace by měly být zpravidla poskytovány bezplatně. Pokud po vás úřad přece jenom něco bude chtít zaplatit (např. cena kopie), musí postupovat podle veřejně přístupného sazebníku. V případě informací, které má úřad okamžitě k dispozici byste ale neměli platit nic, pouze cenu kopie. Výjimkou mohou být zadání pro náročnější analytickou práci – na takových se musíte s úřadem dohodnout.
• Pokud požadovanou informaci nedostanete a máte pocit, že jste jí dostat měli, můžete se odvolat k vyššímu orgánu nebo podat tzv. rozklad – stížnost na speciální (rozkladovou) komisi příslušného úřadu. Když ani to nepomůže, můžete požádat o přezkoumání rozhodnutí soud.
• Máte-li nějaké nejasnosti, podívejte se na samotné zákony:
  • zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím a
  • zákon č. 123/1998 Sb. o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí.

V řadě případů ale platí, že se ptát nemusíte, protože úřad danou informaci už někde zveřejnil. Co je dobré o tom vědět:

• Orgány státní správy a samosprávy musí podle zákona provozovat své internetové stránky. Přehled úřadů najdete například na Portálu veřejné správy.
• Občanská sdružení, zabývající se životním prostředím, musí být, pokud o to požádají a žádost pravidelně obnovují, pravidelně informována o všech řízeních, týkajících se životního prostředí v regionu. (Více v sekci Účast ve správním řízení)
• Každý úřad musí provozovat svoji úřední desku, na které informuje o novinkách. Podle nového správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.) musí být navíc tyto úřední desky přístupné na internetu stejně jako podatelna úřadu.
• Při orgánech státní správy a samosprávy je provozována řada informačních systémů, které jsou (nejde-li o výše uvedené výjimky) veřejně přístupné. Příkladem mohou být:
  
  • Obchodní rejstřík - internetový obchodní rejstřík najdete na stránkách Justice.cz. Vyhledávat lze podle firem, jmen osob či společníků-právnických osob. Portál Justice.cz provozuje Ministerstvo spravedlnosti.
  • ARES - Administrativní registr ekonomických subjektů - informační systém, který zpřístupňuje veřejné údaje o ekonomických subjektech z informačních systémů (zdrojů) veřejné správy - především OR, RŽP a RES. Provozuje Ministerstvo financí.
  • Katastr nemovitostí
  • www.centralniadresa.cz - Oficiální informační systém o veřejných zakázkách, dražbách a ostatních nabídkách.
  • Portál o veřejných zakázkách a koncesích - Připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj. Součástí je odkaz na Informační systém o veřejných zakázkách (uveřejňovací subsystém), který provozuje Česká pošta.
  • NKÚ - Nejvyšší kontrolní úřad - kontroluje hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Výsledky kontrolních akcí jsou zveřejňovány ve Věstníku NKÚ.
  • CEDR - Centrálním evidence dotací ze státního rozpočtu - Informace o poskytnutých účelových dotacích ze státního rozpočtu - jaké dotace (výše, období, účel) dostala konkrétní společnost či organizace. Databázi provozuje a informace poskytuje Ministerstvo financí ČR.
  • Informační systémy v oblasti životního prostředí - např. EIA, SEA, IRZ atd. - informace najdete v sekcích Právo na informace o životním prostředí a Právo na informace o chemických látkách.
• Zvláštním případem informování jsou údaje, které se musí povinně objevit na obalech výrobků. Ve vztahu k občanské společnosti je užitečné vědět o existenci ekoznaček – například značka Ekologicky šetrný výrobek, kterou uděluje MŽP či Produkt ekologického zemědělství, kterou uděluje Ministerstvo zemědělství.
• Při větších úřadech (například ministerstva nebo ministerstvy řízené organizace) existují odborné knihovny (SVIS – střediska veřejných informačních služeb), které jsou zpravidla přístupné veřejnosti. Jsou to dobrá místa, jak se dostat k publikacím, které úřad vydal a ještě nezpřístupnil prostřednictvím internetu.

Na co se můžete ptát?

Nejprve je třeba rozlišit, zda využijete obecný zákon o svobodě informací č. 106/1999 Sb. nebo specializovaný zákon č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí.

Pomocí specializovaného zákona č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí se můžete ptát na jakoukoliv informaci týkající se stavu životního prostředí a přírodních zdrojů, kterou úřady disponují. Za informace o životním prostředí, resp. o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů, se podle definice uvedené v § 2 písm. a) zákona považují informace v písemné, obrazové nebo zvukové formě, na nosičích výpočetní techniky nebo v jiné technicky proveditelné formě, jež vypovídají zejména o:

1. stavu a vývoji životního prostředí, o příčinách a důsledcích tohoto stavu,
2. připravovaných činnostech, které by mohly vést ke změně stavu životního prostředí, a informace o opatřeních, jež podnikají úřady odpovědné za ochranu životního prostředí nebo jiné osoby při předcházení nebo nápravě poškození životního prostředí,
3. stavu vody, ovzduší, půdy, živých organismů a ekosystémů, dále informace o vlivech činností na životní prostředí, o látkách, hluku a záření do životního prostředí emitovaných a o důsledcích těchto emisí,
4. využívání přírodních zdrojů a jeho důsledcích na životní prostředí a rovněž údaje nezbytné pro vyhodnocování příčin a důsledků tohoto využívání a jeho vlivů na živé organismy a společnost,
5. vlivech staveb, činností, technologií a výrobků na životní prostředí,
6. správních řízeních ve věcech životního prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí, peticích a stížnostech v těchto věcech a jejich vyřízení a rovněž informace obsažené v písemnostech týkajících se zvláště chráněných součástí přírody a dalších součástí životního prostředí chráněných podle zvláštních předpisů,
7. ekonomických a finančních analýzách použitých v rozhodování ve věcech životního prostředí, pokud byly pořízeny z veřejných prostředků,
8. mezinárodních, státních, regionálních a místních strategiích a programech, akčních plánech apod., jichž se Česká republika účastní, a zprávách o jejich plnění,
9. mezinárodních závazcích týkajících se životního prostředí a o plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána,
10. zdrojích informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.

Vedle informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů máte právo na poskytování informací vztahujících se k působnosti tzv. povinných subjektů (jejich vymezení viz dále) podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, viz § 2 tohoto zákona.

Koho se můžete ptát?

Ptát se můžete jakéhokoliv orgánu státní správy či orgánu územní samosprávy, který plní úkoly v ochraně životního prostředí (zejména orgány státní správy ochrany ovzduší, vodohospodářské orgány, orgány ochrany přírody, orgány státní správy v odpadovém hospodářství, orgány státní správy lesů a orgány ochrany zemědělského půdního fondu, jakož i organizací, které byly těmito orgány zřízeny, jsou jimi řízeny nebo jsou jimi pověřeny výkonem určité činnosti (přesnější výčet povinných orgánů a právnických osob uveden v § 2 písm. b) zákona č. 123/1998 Sb..). Podle zákona č. 106/1999 Sb.se můžete se žádostí o informaci obrátit na kterýkoliv státní orgány a orgány územní samosprávy a veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky a subjekty, kterým bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických nebo právnických osob v oblasti veřejné správy, tj. nejen subjekty s působností v oblasti životního prostředí (§ 2 zákona č. 106/1999 Sb.).

Příklady orgánů, kterých je možné se ptát, jsou např. Ministerstvo životního prostředí, Český ekologický ústav, krajské úřady, Magistrát hlavního města Prahy, Povodí Vltavy, Česká inspekce životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny, správy chráněných krajinných oblastí a národních parků, Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, orgány obcí.

Jak s úřady jednat?

Na úřad se můžete obrátit jakoukoliv formou: písemně, elektronicky, telefonem, ústně (viz § 3 zákona č. 123/1998 Sb., § 13 zákona č. 106/1999 Sb.). Není-li žádost o poskytnutí informace podána v písemné podobě, orgán si vyžádá její písemné nebo ústní doplnění do protokolu. Zde je nutno počítat s tím, že orgán k tomuto doplnění může stanovit přiměřenou lhůtu a na tuto dobu přerušit řízení (viz § 3 zákona č. 123/1998 Sb.). Nebudete-li spokojeni s odpovědí na ústně podanou žádost, je třeba podle § 13 zákona č. 106/1999 Sb. podat žádost písemně.
Proto bude nejlépe obrátit se na příslušný orgán rovnou písemnou formou, zejména pokud očekáváte nějaké problémy s odpovědí. Je vhodné zvolit formu doporučeného dopisu a formulace typu:

„Vážený pane,
V souladu se zákonem č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, žádám o zaslání informace o zdrojích informací o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů, viz § 2 písm. a) uvedeného zákona.
Zajímají mě především údaje o tom, které konkrétní registry a evidence (např. REZZO) o znečišťujících, popř. nebezpečných látkách jsou spravovány v oblasti působnosti Ministerstva životního prostředí včetně jeho podřízených složek, jaké údaje tyto registry obsahují a kde je možné do nich nahlížet.
Požadovanou informaci v písemné podobě zašlete na adresu: …“

V žádosti o informaci můžete sami navrhnout formu či způsob zpřístupnění informace. Pokud budete požadovat informaci na technickém nosiči dat (např. CD nebo disketa), můžete tento nosič buď sami přiložit k žádosti nebo uhradit jeho cenu (viz § 6 zákona č. 123/1998 Sb.).
Lhůta, kterou má orgán k rozhodnutí o žádosti o informaci, začíná běžet dnem doručení žádosti do podatelny tohoto orgánu.

Kdy můžete být odmítnuti?

Může jít o případ, kdy úřad/orgán požadovanou informaci mít nebude, protože tato informace bude v působnosti jiného úřadu. V takovém případě vám musí nejpozději do 15 dnů ode dne obdržení žádosti, že požadovanou informaci nemůže z tohoto důvodu poskytnout, a pokud je to možné, sdělit vám zároveň, u kterého úřadu je třeba žádost správně podat ( § 4 zákona č. 123/1998 Sb.). Obdobná je úprava v zákoně č. 106/1999 Sb.(viz § 14 zákona č. 106/1999 Sb.), podle kterého taková žádost bude odložena a vy musíte být do 3 dnů o této skutečnosti vyrozuměni. Úřad zde nemá povinnost odkázat vás na příslušný úřad.

Dále může jít o případ, kdy se požadovaná informace bude týkat některých výjimek, uvedených v zákoně. Jde zejména o státní tajemství, ochranu osobních údajů, obchodní tajemství a ochranu duševního vlastnictví. Přesný výčet výjimek, stejně jako i případy prolomení těchto výjimek je uveden v § 8 zákona č. 123/1998 Sb. a v §§ 7 až 12 zákona č. 106/1999 Sb.
Výše uvedené a v zákonech blíže specifikované chráněné informace lze rozdělit do dvou skupin. Jednak jde o informace, jejichž poskytnutí musí úřad odepřít, a jednak o informace, kde je možnost odepření ponechána pouze na úvaze rozhodujícího úřadu.

O odmítnutí vás úřad musí informovat nejpozději do 30, resp. do 15 dnů ode dne obdržení žádosti (viz § 9 zákona č. 123/1998 Sb. a § 14 zákona č. 106/1999 Sb.). Omítnutí poskytnutí informace se děje formou správního rozhodnutí a podléhá režimu zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). V případě, že úřad ve stanovené lhůtě neposkytl informace nebo nevydal rozhodnutí o odepření informace, má se za to, že rozhodl poskytnutí informace odepřít. Tato právní domněnka znamená, že nečinnost úřadu, tj. neposkytnutí informace ani nevydání rozhodnutí o jejím odepření ve stanovené lhůtě, bude mít stejnou váhu jako negativní rozhodnutí, tedy rozhodnutí o odepření poskytnutí informace. Tento důsledek je zvlášť důležitý pro úpravu opravných prostředků, protože poskytuje ochranu nejen proti nezákonné činnosti úřadu, ale i proti jeho nezákonné nečinnosti.

Proti odmítnutí se můžete odvolat u úřadu, resp. orgánu, který je nadřízeným úřadu, který rozhodoval, popř. opomněl rozhodnout (viz §14 zákona č. 123/1998 Sb., § 16 zákona č. 106/1999 Sb.a ustanovení správního řádu). Půjde-li však o rozhodnutí obecního úřadu, které se týká informací ve věcech samostatné působnosti obce podle zákona č. 106/1999 Sb., bude o odvolání rozhodovat obecní rada, pokud obecní zastupitelstvo nestanoví, že rozhoduje jiný orgán obce. V ostatních případech rozhoduje o odvolání ten, kdo stojí v čele povinného subjektu, který rozhodnutí vydal nebo měl vydat, a je oprávněn za něj jednat (viz §16 zákona č. 106/1999 Sb.).

O odvolání, resp. rozkladu, proti rozhodnutí např. Agentury ochrany přírody a krajiny, půjde-li o žádost o informaci ve vztahu k životnímu prostředí (podle zákona č. 123/1998 Sb.), bude rozhodovat zřizovatel této Agentury, tj. Ministerstvo životního prostředí, resp. ministr životního prostředí.

Jak dlouho budete na informaci čekat?

Úřad by měl odpovědět pokud možno ihned (podle zákona č. 123/1998 Sb. „bez zbytečného odkladu“), nejpozději do 30 dnů ode dne obdržení žádosti - podle § 7 zákona č. 123/1998 Sb. a do 15 dnů podle § 14 zákona č. 106/1999 Sb. Tyto lhůty lze ze strany úřadu prodloužit maximálně na 60 dnů (viz § 7 zákona č. 123/1998 Sb.), resp. o 10 dnů (viz § 14 zákona č. 106/1999 Sb.), a to pouze v případě zvláštních okolností, resp. závažných důvodů. O takovém prodloužení vás musí úřad informovat před uplynutím řádné 30 denní lhůty, resp. před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace.

Pokud se tomu tak nestane a informace nebude v požadované lhůtě poskytnuta ani vydáno jiné rozhodnutí, uplatní se výše naznačený postup: opravné řízení (odvolání, rozklad).
Pokud však jde o informaci, která už byla zveřejněna, může Vás úřad odkázat na zdroj této informace (sdělit údaje umožňující její vyhledání a získání), (viz § 5 zákona č. 123/1998 Sb. a § 6 zákona č. 106/1999 Sb.). Toto musí učinit nejpozději do 15 dnů (viz § 5 zákona č. 123/1998 Sb.) , resp. 7 dnů (viz § 6 zákona č. 106/1999 Sb.). I v tomto případě můžete trvat na přímém poskytnutí zveřejněné informace a úřad má povinnost vašemu požadavku vyhovět.

V případě, že úřad vaší otázce nerozumí, musí vám nejpozději do 15 dnů, resp. do 7 dnů, ode dne obdržení vaší žádosti-otázky zaslat výzvu k upřesnění či doplnění dotazu (viz § 3 zákona č. 123/1998 Sb. a § 14 zákona č. 106/1999 Sb.).

Kolik bude poskytnutí informace stát?

Úřad má informace poskytovat v zásadě bezplatně (§ 10 zákona č. 123/1998 Sb.). To, co po vás může chtít uhradit, jsou náklady v maximální výši úhrady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informace ( § 10 zákona č. 123/1998 Sb.). Zásadně tedy nemůže požadovat úhradu pouze za vyhledávání informací.
Zákon č. 106/1999 Sb.vychází z toho, že úřad je v zásadě oprávněn žádat úhradu, která však opět nesmí překročit výše naznačenou částku (§ 17 zákona č. 106/1999 Sb.).

Vzory podání:
Vzory podání ve věcech přístupu k informacím

Související dokumenty:
Nové znění zákona 106 o svobodném přístupu k informacím - přehled změn

Související odkazy:
Ekologický právní servis: Případy neposkytnutí informací
GUTH, Jiří. Zákon č. 123/1998 Sb. otázkách a odpovědích.
Informační systém EIA
Informační systém SEA
IRZ - Integrovaný registr znečišťování
KUŽVART, Petr. K právu na získávání informací od správních úřadů.
KUŽVART, Petr. Zákon č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí, s komentářem
LEDÍNSKÝ, Martin. Analýza naplňování zákona č. 123/1998 Sb. o právu na informace o životním prostředí
PAZDERKA, Stanislav. Právo na informace - analýza stavu po dvou letech po přijetí zákona č. 123/1998 Sb. a po šesti měsících po přijetí zák. č. 106/1999 Sb.
Právo na informace v katalogu odkazů Kormidlo
Právo na informace o životním prostředí před rokem 1989 a dnes

Související zákony:
Aarhuská úmluva - o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí
Zákon o právu na informace o životním prostředí
Zákon o svobodném přístupu k informacím


Související zprávy:

20.1.2009 - Zákon o právu na informace bývá bez vůle úřadů impotentní
Děti Země se ani po půl roce od podání žádosti podle zákona o právu na informace stále nedověděly, jaké právní služby přesně poskytuje advokátní kancelář WEIL, GOTSHAL & MANGES, v. o. s., AK Jansta, Kostka & spol., AK Kříž a Bělina a AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři v 75 smlouvách s Ministerstvem dopravy, s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR a s Ředitelstvím vodních cest ČR. A navíc tato řízení ještě pořád neskončila. Tyto kanceláře sice na konci roku 2007 vyhrály veřejnou zakázku za 450 miliónů korun na tři roky, ale úřady nechtějí odhalit, na čem advokáti vlastně pracují a proti komu.


kategorie: Právo na informace

28.11.2008 - Maminky i studenti chtějí po městě chodit bezpečně!
Rodinné a kulturní centrum Nová Trojka na dolním Žižkově dnes předalo zástupcům města městské části dopravní studii s návrhy opatření na zvýšení bezpečnosti v okolí centra. RKC Nová Trojka je tak již 18 zařízením, kam docházejí děti, které zmapovalo cesty ve svém okolí . Jedná se o další příspěvek občanů, studentů a dětí ke zvýšení bezpečnosti nejohroženějších účastníků silničního provozu v Praze a ke zvýšení přitažlivosti udržitelné dopravy.
kategorie: Účast na rozhodování

7.10.2008 - Krajský soud řeší spor o informace o dálnici D8
Hejtman ústeckého kraje Jiří Šulc (ODS) téměř rok ignoroval zákon o svobodném přístupu k informacím, neboť odmítal Dětem Země poskytnout informace, na základě kterých při zahájení výstavby dálnice D8 loni v listopadu tvrdil, že údajně zapříčinily oddálení její stavby a její velké zdražení. Protože Šulcův úřad dokonce třikrát ignoroval rozhodnutí Ministerstva vnitra o žádosti Dětí Země podle zákona rozhodnout, podaly na něj žalobu ke Krajského soudu v Ústí nad Labem.
kategorie: Právo na informace

27.5.2008 - Proč má krajský úřad otevřeno jen jednou v roce?
Velkým transparentem nad vchodem a rázným heslem „Opět otevřeno!“ zve Krajský úřad Jihomoravského kraje svoje občany, aby se zítra přišli podívat na práci úředníků a svých volených zastupitelů.
kategorie: Právo na informace-Účast na rozhodování

13.9.2007 - Úřady poskytují informace nerady a pozdě. Česká republika porušuje mezinárodní úmluvu.
Přístup k informacím je na českých úřadech dlouhodobě nedostatečný a situace se nezlepšuje. Tvrdí to nevládní organizace Arnika. Ta dnes v rámci soutěže pro otevřenost veřejné správy Otevřeno x Zavřeno zveřejnila své nominace na nejvíce uzavřenou instituci vůči dotazům občanů.
kategorie: Právo na informace

VAŠE DOTAZY, NÁVRHY A PŘIPOMÍNKY na doplnění nám prosím posílejte na adresu redakce tohoto portálu nebo vložte jako komentář níže.
Uvítáme také vaše ZKUŠENOSTI S OBČANSKÝMI AKTIVITAMI - nejzajímavější pak zveřejníme v novinkách.

Pokud máte zájem o pravidelné automatické ZASÍLÁNÍ NOVINEK z tohoto webu e-mailem, zaregistrujte svojí e-mailovou adresu.

Komentáře k textu

3. 9. 2003   Jindrich Je to dobře?       3. 9. 2003   Jan Je to dobře?       5. 9. 2003   Jindrich Je to dobře?       15. 9. 2003   Kloklo Je to dobře?       16. 9. 2003   Jindrich obcanske aktivity       28. 10. 2004   Mirek Je to dobře?       15. 10. 2003   Jana Je to velmi dobře       28. 10. 2004   Mirek Je to dobře?       30. 5. 2005   Vašek Je to dobře?       3. 10. 2003   HOS, o.s.,Olomouc právo na informace       15. 2. 2005   ondřej bortlík mám právo na?       20. 2. 2005   Jan Činčera mám právo na?       16. 2. 2005   Saša Gr. Bystřice n.P. mlčí       20. 2. 2005   Jan Činčera Bystřice n.P. mlčí       17. 6. 2007   Adela ovzduší       5. 11. 2007   Jaroslav Rervitalizace