Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    ÚČAST NA ROZHODOVÁNÍ - Zapojte se, stojí to za to!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy

Účast ve správním řízení - Jak na to

Účast ve správním řízení


Záměry, které mohou poškodit zdraví lidí, jejich majetek nebo životní prostředí, musí být podle zákona posouzeny a povoleny státními orgány. Tak například realizacím nejrůznějším investičním záměrům, kácení stromů, těžbě nerostných surovin či vypuštění odpadních vod musí předcházet povolení orgánů veřejné správy, vydané ve správním řízení.

Účast ve správním řízení představuje nejefektivnější způsob, jak ovlivnit výše uvedené záměry. Správní orgán totiž musí posoudit všechny návrhy a připomínky, které byly v konkrétním řízení vzneseny. Postup, podle kterého se správní řízení vede, upravuje ve většině případů Správní řád.

Asi nejčastějším typem správního řízení, jehož se občané s cílem chránit své životní prostředí mají zájem účastnit, je územní řízení a stavební řízení.

Okruh účastníků správního řízení je přesně vymezen a účastnit se jej tak může pouze úzký okruh osob. Pokud se řízení nějakým způsobem dotýká ochrany životního prostředí, může se účastníkem řízení, pokud splní přesně definované podmínky, stát také občanské sdružení.

Právní úprava

Základní obecnou normou pro vedení správního řízení je Správní řád. Nový správní řád - zákon č. 500/2004 Sb. platí od 1.1.2006.

Územní a stavební řízení pak podrobněji upravuje především Stavební zákon (Zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu). Další příslušné normy najdete v sekci Související zákony.

Co je správní řízení

Co je správní řízení vymezuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, účinný od 1.1.2006. V § 9 stanoví, že jde o postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá.

Toto vymezení správního řízení kopíruje koncepci starého správního řádu (zákona č. 71/1967 Sb.). Na rozdíl od něho ovšem nový správní řád zasahuje do mnohem širšího okruhu situací a vztahů ve veřejné správě a vztahuje se v podstatě na veškerou činnost úřadů, pokud vystupují v tzv. vrchnostenském postavení vůči občanovi. Právním jazykem říkáme tomuto vymezení okruhu situací a vztahů, na které se zákon vztahuje – působnost zákona.

Správním řádem se tak musí řídit úřad nejen při vydávání rozhodnutí (např. stavebního povolení nebo při udělování pokuty), ale i při vydávání různých osvědčení a vyjádření (např. vydání cestovního pasu). Dále při vydávání opatření obecné povahy (např. územního plánu) nebo při vyřizování stížností občanů na postup a chování úředníků.

K úplnému popisu působnosti správního řádu je ještě potřeba vysvětlit tzv. zásadu subsidiarity (podpůrného užití) správního řádu. Ustanovení správního řádu totiž úředník aplikuje tehdy, pokud zvláštní zákon (např. stavební zákon) neurčuje jiný postup. Je proto nutné nejdříve číst zvláštní zákon a pokud ten obsahuje komplexní vlastní úpravu dané otázky, nepoužije se již správní řád. Např. stavební zákon pro územní řízení taxativně vyjmenovává účastníky územního řízení a proto se již na určení jejich okruhu nepoužijí obecná ustanovení správního řádu.

Kdo je účastníkem správního řízení

Účastníkem řízení má být každý, o jehož právech se rozhoduje anebo jehož práva mohou být vydaným rozhodnutím i nepřímo dotčena.

V případě, že se jedná o řízení zahájené z moci úřední, jsou účastníky:
- osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají (§ 27 odstavec 1 písmeno b)
- další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech (§ 27 odstavec 2).

V případě řízení zahájeného na základě žádosti, je účastníkem (podobně jako výše):
- žadatel a další dotčené osoby, na které se musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu - např. mají společná práva a povinnosti s žadatelem (§ 27 odstavec 1 písmeno a)
- další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech (§ 27 odstavec 2).

Dotčena přitom mohou být i práva vcelku vzdálená druhu práv výslovně zasažených výrokem rozhodnutí. Například povolením stavby (tj. vznikem práva stavby) na jednom pozemku může být dotčeno vlastnické právo k jinému pozemku; povolením provozu chemické výroby bude dotčeno právo na příznivé životní prostředí okolních obyvatel; nařízením určitého režimu vstupu veřejnosti na dané místo může být zasaženo právo shromažďovací atd.

Podle § 27 odst. 3 jsou pak účastníky rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon. Zvláštními zákony jsou například stavební zákon, zákon o ochraně přírody a krajiny - jeho § 70 umožňuje účast občanských sdružení. Tyto zákony často upravují okruh účastníků odlišně od správního řádu, v některých případech se pak úprava obsažená ve správním řádu vůbec nepoužije.

Kdy se může občanské sdružení stát účastníkem správního řízení

Podmínky, které musí občanské sdružení splnit (a to všechny současně), aby se mohlo účastnit správního řízení, upravuje § 70, odst. 2 a 3 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, a jsou následující:
  • Občanské sdružení musí být registrované Ministerstvem vnitra (dále jen OS) (Jak založit občanské sdružení najdete v samostatné sekci).
  • Hlavním posláním OS podle stanov je ochrana přírody a krajiny.
  • Jedná se o řízení, při němž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle zákona č. 114/1992 Sb.
  • OS podalo věcně a místně specifikovanou žádost, aby bylo informováno o zahajovaných řízeních, při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny:
    • Věcná specifikace: vymezení typu správních řízení o která má sdružení zájem - buď obsahově - např. řízení o kácení dřevin, řízení týkající se dopravních staveb apod., nebo podle příslušných ustanovení právních předpisů
    • Místní specifikace: například území obce, CHKO či jejich části, příp. "celý obvod místní příslušnosti správního orgánu".
    • K první žádosti je potřeba přiložit stanovy a doklad o volbě předsedy či jiného statutárního orgánu, který jedná za sdružení navenek.
    • Žádost platí jeden rok, takže je potřeba ji každý rok obnovovat.
    • Kam žádost podat? (vzor žádosti)
    • - Mezi úřady, které pravidelně vedou řízení ve smyslu § 70 zákona 114/1992 Sb. patří:
      - odbory životního prostředí obecních (obce s rozšířenou působností), městských a krajských úřadů
      - stavební úřady (tj. odbory výstavby) obecních (obce s rozšířenou působností), městských a krajských úřadů
      dále např:
      - obvodní báňský úřad (řízení o stanovení, změnách či zrušení dobývacího prostoru; řízení o povolení hornické činnosti - horní zákon č. 44/1988 Sb.)
      - správy národních parků nebo chráněných krajinných oblastí (a další orgány ochrany přírody s kompetencemi ve zvláště chráněných územích - viz § 75 zákona 114/1992 Sb.)
      - vodoprávní úřady, které vedou vodoprávní řízení (podle § 115 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách)
      Účastenství lze dosáhnout i u některých sankčních řízení. Musí se však jednat o řízení proti právnické osobě (organizaci). U fyzických osob jde o tzv. přestupkové řízení, u kterých je účastníkem pouze obviněný.
  • OS svoji účast písemně oznámí do 8 dnů od zahájení řízení.
    Pozor! Podle novely zákona 114/1992 platné od 1.1.2007 je dnem sdělení informace o zahájení řízení "den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup." Je tedy možné očekávat, že úřady budou častěji využívat jen druhý zmíněný způsob, a občanská sdružení proto budou muset sama aktivně sledovat informace na úřední desce nebo na internetu.
    (vzor oznámení)
    (vzor přihlášení do správního řízení, o němž jste nebyli informováni, ačkoli jste měli podanou žádost, spojené s odvoláním proti rozhodnutí ve správním řízení)

(Podrobnosti o tom, čeho si na úřední desce všímat, najdete v separátu vydaném Ateliérem pro životní prostředí ).

Další možností, jak se stát účastníkem správního řízení je účast v procesu posuzování vlivů na životní prostředí - EIA: Pokud se vaše občanské sdružení vyjádří v procesu EIA a vaše připomínky budou zahrnuty do stanoviska (podle zákona mají být všechny došlé připomínky zahrnuty), stáváte se účastníkem navazujících řízení – tedy např. územního a stavebního. Stanoví tak zákon o EIA - 100/2001.
(Více o EIA se dozvíte v samostatné sekci.)

Práva účastníka správního řízení

  • Všichni účastníci správního řízení jsou si v procesních právech rovni. Nový správní řád sice uvádí v § 7 pouze to, že „dotčené osoby mají při uplatňování svých procesních práv rovné postavení“. S ohledem na ustanovení Listiny základních práv a svobod a obecné zásady právního státu je však nutno trvat na tom, že kromě výslovně stanovených a přesně vymezených případů jsou si všichni účastníci rovni. To mimo jiné znamená, že se můžete v rámci řízení vyjadřovat ke všem otázkám a skutečnostem, které považuje za důležitéj a jsou předmětem řízení.
  • Právo zvolit si pro řízení jednoho zástupce - zmocněnce. Zástupce musí být určen na základě písemné plné moci nebo prohlášením do protokolu.
  • Právo na právní pomoc a poučení ze strany správního orgánu – úřad by měl účastníka zejména informovat o lhůtách, v nichž mohou uplatnit svá práva, a měl by je upozornit na případné formální nedostatky v jeho podáních. Povinností správního orgánu je posuzovat podání účastníků podle skutečného obsahu a bez ohledu na to, jak je označeno.
  • Právo navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, připomínky a námitky (např. vyjádřit stanovisko k projednávané věci) po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí Správní orgán může usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy. Základní a směrodatnou lhůtou je ovšem vždy vydání rozhodnutí. (§ 36 odst. 1)
  • Právo žádat poskytnutí informací o řízení. (§ 36 odst. 2)
  • Právo vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům (§ 36 odst. 3) - Správní orgán by měl účastníkům oznámit ukončení shromažďování podkladů rozhodnutí. Po tomto oznámení by již podklady pro rozhodnutí neměly být dále doplňovány, v opačném případě musí správní orgán opět vyzvat účastníky k novému vyjádření se k nim.
  • Právo nahlížet do spisu, i v případě, že je rozhodnutí již v právní moci (§ 38 odst. 1). S tím je spojeno právo činit si výpisy a právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části (§ 38 odst. 4).
  • Právo účastnit se ústního jednání a všech dalších jednání (provedení důkazů, místních šetření apod.) a být o jejich konání informován s nejméně pětidenním předstihem (§ 49 odst. 1). Z každého jednání se pořizuje protokol, který přítomní podepisují.
  • Právo namítat podjatost úředních osob (§ 14 odst. 2). Podjatost je důvodem k vyloučení úřední osoby z rozhodování. O vyloučení rozhoduje nadřízený úředníka.
  • Právo na doručení stejnopisu rozhodnutí do vlastních rukou (§ 72 odst. 1) a právo na vydání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí (§ 69 odst. 4).
  • Právo podat proti rozhodnutí odvolání (§ 81 odst. 1), případně rozklad (§ 152) a právo vzít podané odvolání či rozklad zpět (§ 81 odst. 3). Odvolání jednou vzaté zpět nelze podat znovu, ani tehdy, pokud lhůta pro podání odvolání dosud neuplynula. Odvolání lze podat do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Účastník má také právo vyjádřit se k podaným odvoláním jiných účastníků (§ 86 odst. 2). (vzor odvolání proti rozhodnutí ve správním řízení spojené s přihlášením do správního řízení, o němž jste nebyli informováni, ačkoli jste měli podanou žádost)
  • Právo podat proti rozhodnutí žalobu (§ 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního). Podmínkou je vyčerpání řádných opravných prostředků (odvolání, případně rozklad) a tvrzení, že došlo k porušení práv žalobce. Žalobu může účastník podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí o odvolání. (viz také sekce Žaloba a trestní oznámení )
  • Právo dát podnět k provedení přezkumného řízení (§ 94 odst. 1). Tento podnět není návrhem na zahájení řízení. Jestliže správní orgán neshledá důvody k zahájení přezkumného řízení, sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů podateli. Přezkumné řízení nelze zahájit, jestliže od právní moci rozhodnutí uplynul více než 1 rok (§ 96 odst. 1).
  • Právo podat žádost o obnovu řízení (§ 100 odst. 2). Tuto žádost může účastník podat do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dověděl, nejpozději však do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí. Žádost o obnovu řízení lze podat u kteréhokoli správního orgánu, který ve věci rozhodoval
  • Právo domáhat se ochrany před nečinností správního orgánu, pokud uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí (§ 80 odst. 3 – úprava lhůt pro vydání rozhodnutí je obsažena v § 71). V rámci ochrany před nečinností se účastník dále může domáhat vydání tzv. mezitímního rozhodnutí nebo rozhodnutí v části věci (§ 148)
  • Právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, proti němuž zákon neposkytuje jiný prostředek ochrany (§ 175 odst. 1).

Typy správních aktů vydávaných úřady

Rozhodnutí a usnesení (§ 67 - § 76)

Základními typy správních aktů jsou rozhodnutí a nově usnesení.
Rozhodnutí v nejužším smyslu je vydáváno ve věci samé: povoluje se jím stavba nebo ukládá pokuta.
Usnesením se upravuje průběh řízení: zamítá se námitka podjatosti nebo přerušuje řízení.
Oba správní akty se zpravidla vydávají písemně. Obsahují výrok, odůvodnění a poučení o opravných prostředcích. Usnesení se vydává pouze tam, kde to výslovně stanoví zákon. Někdy se usnesení pouze poznamená do spisu (např. o návrhu účastníka, aby ústní jednání bylo veřejné).

Závazná stanoviska (§ 149)

Některé povolovací akty dotčených orgánů, pokud tak stanoví zvláštní zákon, mohou být vydávána jako závazné stanovisko, které je podkladem pro konečné rozhodnutí (např. souhlas k zásahu do krajinného rázu jako podklad pro stavební povolení). Nelze se proti němu samostatně odvolat. Možnost napadnout takové závazné stanovisko přichází až v odvolání proti konečnému rozhodnutí (např. v rámci odvolání proti stavebnímu povolení). Odvolací správní orgán si pak vyžádá stanovisko od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu, který závazné stanovisko vydal.
Mimo to je možné zrušit nebo změnit závazné stanovisko v přezkumném řízení, ke kterému je možné podat podnět již bezprostředně po vydání závazného stanoviska.

Pokud dotčený orgán vydá v rámci řízení o konečném rozhodnutí negativní závazné stanovisko, nelze již dále v řízení pokračovat a žádost o konečné rozhodnutí musí být zamítnuta.

Opatření obecné povahy (§ 171 - § 174)

Jako opatření obecné povahy označujeme správní akt, který se nachází na pomezí mezi právním předpisem a rozhodnutím. Tuto povahu má proto, že konkrétně vymezuje svůj předmět (jako rozhodnutí) a je určeno obecně vymezenému okruhu účastníků (jako právní předpis). Tyto znaky typicky naplňuje např. územní plán.

Každý návrh opatření obecné povahy musí být vyvěšen na úřední desce a zveřejněn na internetu. Každý, kdo může být opatřením obecné povahy přímo dotčen, může uplatnit své připomínky a správní orgán se jimi musí jako podkladem k vydání opatření obecné povahy zabývat a vypořádat se s nimi. Vlastníci nemovitostí podávají písemné námitky, o kterých musí úřad rozhodnout.

Rozhodnutí je součástí odůvodnění opatření obecné povahy a nelze se proti němu odvolat. Lze jej ovšem přezkoumat v přezkumném (mimoodvolacím) řízení a mělo by jej být rovněž možné nechat přezkoumat soudem.
Ani proti samotnému opatření obecné povahy není přípustný opravný prostředek. Lze jej ovšem soudně napadnout podle § 101a soudního řádu správního.

Opravné prostředky

Správní řád rozeznává několik typů opravných prostředků, které standardně dělíme na řádné a mimořádné:
- Řádné jsou: odvolání a rozklad.
- Mimořádné jsou: přezkumné řízení a obnova řízení.

Odvolání § 81 - § 93

Právo podat odvolání má účastník řízení, pokud se ho nevzdal nebo pokud zákon nestanoví výjimku.

Důležitou vlastností odvolání je to, že jím napadené rozhodnutí nemůže nabýt právní moci = má odkladný účinek. Odkladný účinek ovšem nemá odvolání proti usnesení a v případech, kdy jej zvláštní zákon nebo úřad vyloučí.

Příklady důvodů pro odvolání:

  • Porušení procesních práv – účastníkovi nebyly např. oznámeny důležité skutečnosti v průběhu řízení, nemohl nahlédnout do spisu, nebyl přizván k ústnímu jednání.
  • Návrh na vydání rozhodnutí není úplný (viz Co všechno musí obsahovat územní rozhodnutí).
  • Stavební úřad nejednal s dotčenými orgány, případně rozhodl v rozporu s jejich nesouhlasným stanoviskem (viz Přehled dotčených orgánů ).
  • Úřad nedodržel formální náležitosti rozhodnutí – chybí dostatečné odůvodnění, vymezení podmínek veřejného zájmu, rozhodnutí o námitkách účastníků.
  • Věcné důvody.

Zásadní změnou oproti starému správnímu řízení je zavedení tzv. principu koncentrace. Znamená to, že odvolací orgán se nebude zabývat návrhy účastníka, pokud ten je mohl uplatnit již dříve. Zapomene-li např. soused ve stavebním řízení namítat, že povolovaná stavba bude stínit jeho dům, nemůže už pak úspěšně tuto námitku uplatnit v odvolacím řízení, přestože ve skutečnosti ke stínění dojde.

Odvolání se podává úřadu, který vydal rozhodnutí. Pokud tento úřad odvolání sám nevyhoví - může rozhodnutí zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas - postoupí jej nadřízenému orgánu.

Odvolací správní orgán přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí přezkoumává jen v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem.

Odvolací orgán může napadené rozhodnutí nebo jeho část:

  • potvrdit (tedy zamítnout odvolání)
  • změnit
  • zrušit a vrátit k novému projednání
  • zrušit a řízení zastavit

Další významnou změnu představuje zavedení objektivní lhůty 1 rok k podání odvolání. Jakmile uplyne tato lhůta, počítaná od posledního dokladovaného oznámení rozhodnutí, nemůže už nikdo podat odvolání, byť by tak činil zákonný účastník řízení, kterému nebylo rozhodnutí doručeno, přestože mu doručeno být mělo.

Tyto dvě změny kladou mnohem vyšší nároky na občany pokud jde o zodpovědnou účast v řízeních a rovněž tak na sledování toho, co se kolem nich děje.

Rozklad (§ 152)

Rozklad se podává proti rozhodnutí, které vydal ústřední správní úřad, ministr nebo jiný vedoucí ústředního správního úřadu. O rozkladu rozhoduje ministr nebo jiný vedoucí ústředního správního úřadu. Tomu návrh rozhodnutí o rozkladu předkládá tzv. rozkladová komise, kterou tvoří odborníci mimo úřad, o jehož rozhodnutí jde.

Přezkumné řízení (§ 94 - § 99)

Přezkumné řízení probíhá pouze nad pravomocným rozhodnutím a provádí jej úřad jen z moci úřední. Přezkumné řízení se tak nezahajuje na žádost, na jeho zahájení není právní nárok. Kdokoli může tedy podat podnět k jeho zahájení, ale záleží pouze na úřadu, zda se rozhodne přezkumné řízení zahájit či ne.

Zahájení přezkumného řízení je omezeno dvěma lhůtami. Opět objektivní lhůtou 1 rok od právní moci rozhodnutí a navíc ještě lhůtou 2 měsíce, která se počítá od chvíle, kdy se úřad o důvodech pro přezkumné řízení dozvěděl. Počátek druhé lhůty může vyvolávat dohady a nepochybně může být i nástrojem šikany účastníka, neboť dává úřadu možnost 2 měsíce vyčkat a poté prohlásit, že uplynula lhůta, a že přezkumné řízení již nelze zahájit.

Další lhůta je navíc stanovena pro samotné rozhodnutí v přezkumném řízení a to 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí. V nejzašším případě může tedy dojít k situaci, že úřad do jednoho roku zahájil řízení, ale poté už mu zbývají pouhé 3 měsíce na rozhodnutí, což v těžších případech nemusí stihnout. A jestliže to skutečně nestihne, musí řízení zastavit, byť by přezkoumávané rozhodnutí bylo nezákonné.

Obnova řízení (§ 101 - § 102)

Obnova řízení se zahajuje na žádost účastníka řízení a rovněž z moci úřední.

Návrh na obnovu řízení se podává k tomu orgánu, který o věci rozhodoval jako poslední. Návrh je nutné podat do tří měsíců ode dne, kdy se účastník dověděl o některé z níže uvedených skutečností, tedy o důvodu pro obnovu řízení (subjektivní lhůta), nejpozději však 3 roky ode dne právní moci rozhodnutí (objektivní lhůta).

Možné důvody pro obnovu řízení:

  • vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy dříve neznámé
  • provedené důkazy se ukázaly nepravdivými
  • bylo zrušeno či změněno rozhodnutí, které bylo podkladem rozhodnutí, které má být podrobeno obnovenému řízení
  • rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem.

Obnovu řízení již nelze provést z důvodu, že nesprávným úředním postupem byla účastníkovi odňata možnost účastnit se řízení (= zásadní rozdíl oproti starému správnímu řádu).

Obnovy řízení se nemůže domáhat ten, kdo mohl důvod obnovy uplatnit v odvolacím řízení.

Rozhodnutí, jímž se žádost o obnovu zamítá, se doručí pouze účastníkovi, který se proti němu může odvolat.

Podjatost úřední osoby (§ 14)

Úřední osobou se rozumí taková osoba, která se bezprostředně podílí na výkonu pravomoci správního orgánu (není jí tedy např. sekretářka). Tato osoba je vyloučena ze všech úkonů v řízení, kde by mohla ovlivnit výsledek, pokud lze důvodně předpokládat, vzhledem k jejímu poměru k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům, že má zájem na výsledku řízení.

Změna oproti již neplatnému správnímu řádu je v tom, že podjatý úředník je vyloučen z jednotlivých úkonů nikoli z celého řízení. Další určité „změkčení“ úpravy podjatosti lze spatřovat v tom, že je nutné prokazovat jednak předpokládaný zájem a jednak poměr k věci, účastníkům nebo jejich zástupcům. Podle starého správního řádu stačila pouze pochybnost o nepodjatosti vzhledem k věci, účastníků nebo zástupcům. Tuto skutečnost je třeba reflektovat při podávání námitky podjatosti.

Účastník by měl námitku uplatnit, jakmile se o ní dozví, a následně o ní služebně nadřízený musí bezodkladně rozhodnout. Vydává usnesení proti kterému může účastník podat odvolání, které však nemá odkladný účinek.

Stížnost (§ 175)

Proti nevhodnému chování úředníka nebo proti postupu úřadu může podat dotčená osoba stížnost. Dotčenou osobou je podle správního řádu osoba, jíž se činnost úřadu dotýká. Stížnost se podává tomu úřadu, který vede řízení, tedy tomu proti komu směřuje. Nemůže ji ovšem vyřídit konkrétní úředník, jehož chování je napadáno nebo jenž provedl stížností napadený postup. Brání tomu ustanovení o podjatosti úředníků.

Na vyřízení stížnosti má úřad 60 dnů a v této lhůtě musí stěžovatele vyrozumět. Pokud je stížnost důvodná musí být bezodkladně provedeno opatření k nápravě. O provedených opatřeních je stěžovatel vyrozuměn pouze v případě, že o to požádal.

Jestliže se stěžovatel domnívá, že jeho stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený úřad o prověření způsobu vyřízení stížnosti.

Společný zmocněnec a společný zástupce (§ 35)

V řízeních, v nichž více účastníků uplatňuje shodný zájem, může k usnadnění průběhu řízení správní orgán vyzvat tyto účastníky, aby si v přiměřené lhůtě zvolili společného zmocněnce. Účastníci si mohou společného zmocněnce zvolit i bez výzvy.

 

(Výše uvedený výklad spravního řádu je pouze základním seznámením s tímto obecným procesním předpisem.
Podrobný výklad i se vzory podání naleznete např. v publikaci Průvodce novým správním řádem od autorů Černý, Korbel, Dohnal a Prokop, vydané v nakladetelství Linde v roce 2006.
)

Nejčastější typy správních řízení

v nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny:
  • územní řízení
  • stavební řízení
  • řízení o zásahu do krajinného rázu
  • řízení o kácení mimolesních dřevin - podrobnosti o tomto řízení najdete na stránkách sdružení Arnika
Níže uvedená řízení se od dříve uvedených liší poněkud více, všechny však za určitých podmínek připouštějí účast občanských sdružení:
  • řízení týkající se ochrany vod (podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách)
  • řízení o vydání integrovaného povolení (podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění ) – tomuto řízení se budeme věnovat v samostatné sekci
  • řízení týkající se geneticky modifikovaných organismů (podle zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s GMO a produkty - z tohoto zákona však byla možnost plnoprávné účasti občanských sdružení v řízení vypuštěna. Zákon pouze stanoví možnost každého vyjádřit se do 30ti dnů od zveřejnění ke "shrnutí obsahu žádosti" na internetu. Pokud v této lhůtě obdrží MŽP negativní vyjádření, má povinnost uspořádat veřejné projednání žádosti.
Řízení, v nichž je účast veřejnosti, resp. občanských sdružení vyloučena:
  • řízení o stanovení chráněného ložiskového území
  • řízení o povolení různých činností souvisejících s provozem jaderných zařízení a s nakládáním s radioaktivními látkami

Odlišný typ projednávání se vztahuje na pořizování územního plánu.
Jak se účastnit územního plánování najdete v samostatné sekci.

 Použitá a doporučená literatura

Vzory podání:
Návrh na opatření proti nečinnosti - vzor podání
Návrh na povolení obnovy řízení – vzor podání
Podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení – vzor podání
Vzor plné moci
Žádost o informování o zahajovaných řízeních
Přihlášení občanského sdružení do správního řízení podle § 70 zákona 114/1992
Přihlášení občanského sdružení do správního řízení podle § 70 zákona 114/1992, o němž nebylo informováno, spojené s odvoláním

Související dokumenty:
EPS: Vše ohledně nového správního řádu
Správní řád - vstříc občanům (Manuál pro bezkonfliktní aplikaci nového správního řádu)
Náležitosti územního rozhodnutí (RTF)
Přehled dotčených orgánů státní správy (RTF)
Kácení a poškozování stromů a jak mu zabránit (stránky sdružení Arnika)


Související odkazy:
Ateliér pro životní prostředí
Centrum pro podporu občanů - sdružení Arnika
Ekobrána.cz
Ekologický právní servis: Poradna
Hlavní zásady správního řízení - informace obecního úřadu
I-pravo.org - občanské sdružení Ars Aequi et Boni
Opatření proti nečinnosti správního úřadu
Přezkum správního rozhodnutí
Příručky AOP - Asociace občanských poraden
Via Iuris - Právo ve službách veřejného zájmu

Související zákony:
Atomový zákon (18/1997 Sb)
Horní zákon (44/1988 Sb)
Prováděcí vyhlášky ke Stavebnímu zákonu (498-503/2006 a 526/2006 )
Správní řád (500/2004 Sb.)
Stavební zákon (183/2006 Sb.)
Vodní zákon (254/2001 Sb.)
Zákon o integrované prevenci (IPPC) (76/2002 Sb. )
Zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty (78/2004 Sb. )
Zákon o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb. )
Zákon o vyvlastnění (184/2006 Sb.)
Zákon o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění (186/2006 Sb.)


Související zprávy:

24.1.2013 - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozptýlil pochybnosti ohledně veřejné zakázky na kremační pece
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže udělil akciové společnosti Služby města Pardubic pokutu 70 000,- Kč za nerespektování zákona o veřejných zakázkách. Uvedená společnost zadala zcela mimo režim zákona zakázku na dodání kremačních pecí pro pardubické krematorium. Oživení s takovým postupem nesouhlasilo a na základě jím podaného podnětu bylo ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zahájeno správní řízení, jehož vyústěním byla sedmdesátitisícová pokuta pro městskou společnost.
kategorie: Účast na rozhodování

19.9.2012 - Poslanci definitivně potvrdili zachování účasti veřejnosti ve stavebním řízení
Dne 19. září 2012 poslanci definitivně schválili účast veřejnosti ve stavebním řízení. Hlavní podle Arniky a Zeleného kruhu je, že občané budou mít nadále právo vyjadřovat se k záměrům a požadovat změny u stavebních projektů, které by mohly negativně ovlivnit prostředí, v němž žijí. Pro zákon hlasovalo celkem 122 poslanců, pouze komunisté se hlasování zdrželi. Zákon už čeká jen na podpis prezidenta.
kategorie: Účast na rozhodování

18.7.2012 - Účast veřejnosti ve stavebním řízení zůstala zachována, radují se ekologové
Dne 18.7. vrátil Senát do Poslanecké sněmovny novelu stavebního zákona. Účast veřejnosti v řízení zachovali v podobě, jakou schválili poslanci. Změny, které senátoři v zákoně udělali, ekologické organizace komentují jako drobná vylepšení.
kategorie: Účast na rozhodování

9.9.2008 - Arnika podala žalobu proti kácení v Porubě
Arnika se nehodlá smířit s plošným kácením parků a alejí v Porubě. Sdružení podalo žalobu proti vydanému povolení na vykácení stromů v Budovatelské ulici. Podobně chce postupovat i v dalších případech. Přestože stromy v Budovatelské již padly, Arnika chce prostřednictvím soudu zabránit dalším úbytkům zeleně, které připravuje porubská radnice.
kategorie: Účast na rozhodování

11.6.2008 - O silničním spojení Brno-Vídeň je rozhodnuto
Vláda včera rozhodla o dlouhodobě diskutovaném silničním spojení Brno – Vídeň a to zcela netradičně.
kategorie: Účast na rozhodování



VAŠE DOTAZY, NÁVRHY A PŘIPOMÍNKY na doplnění nám prosím posílejte na adresu redakce tohoto portálu nebo vložte jako komentář níže.
Uvítáme také vaše ZKUŠENOSTI S OBČANSKÝMI AKTIVITAMI - nejzajímavější pak zveřejníme v novinkách.

Pokud máte zájem o pravidelné automatické ZASÍLÁNÍ NOVINEK z tohoto webu e-mailem, zaregistrujte svojí e-mailovou adresu.

Komentáře k textu

   8. 1. 2007 Lenka Filipová
nový stavební zákon
 
   17. 1. 2007 Redakce portálu Občan
nový stavební zákon
 



Za správnost textu odpovídá Alena Mejstříková. Poslední aktualizace: 20.11.2008

-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

NAVRCHOLU.cz