Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    ÚČAST NA ROZHODOVÁNÍ - Zapojte se, stojí to za to!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy

[stručná  |  podrobná verze]
Územní plánování - Jak na to

Územní plánování


Jaká bude naše obec? Zúčastněte se projednávání územního plánu!

Rozhodnutí úřadů někdy berou dech. Z parčíku, do kterého jsme byli zvyklí chodit, z ničeho nic vzniknou stavební parcely, stromy jsou pokáceny a začne budování rezidenční čtvrti... Malá výrobna, která již roky stojí na dohled od obytných domů, se náhle rozrůstá a mění ve velkou továrnu obtěžující svým provozem ve dne v noci desítky lidí... V těsné blízkosti obce, kde je dnes naprostý klid, má brzy začít stavba nové rychlostní silnice...

Zdá se Vám to povědomé? Také jste někdy něco podobného zažili a připadalo Vám to absurdní? Pak je následující návod určen právě Vám. Podle zákona musí všechny stavby a závažné změny v území, tedy například výstavba na zemědělské půdě nebo zabírání zelených ploch, odpovídat platnému územnímu plánu. Jeho vznik a změny můžete ovlivnit.

Každé území musí být nějakým způsobem uspořádáno tak, aby bylo zřejmé, jakou má ta která část dotčeného území funkci. Územní plánování je tedy klíčovým nástrojem pro jakýkoli stavební rozvoj lidských sídel a změny v krajině. Projekty, které jsou v územním plánu jednou zaneseny, jsou v budoucnosti velmi těžko odvratitelné.

V procesu územního plánování mají hlavní slovo Ministerstvo pro místní rozvoj, zastupitelstva krajů a zastupitelstva obcí. Ani veřejnost by neměla být při tvorbě těchto základních územně plánovacích dokumentů opomenuta. Proto jsou jí v tomto procesu poskytnuta určitá práva na účast.

Územní plánování je upraveno v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Tento právní předpis nahradil od 1. 1. 2007 starý stavební zákon č. 50/1976 Sb. a přinesl mnoho nový institutů a postupů.

Proč je územní plánování důležité?

Cílem územního plánování (§ 18 - 19 stavebního zákona) by mělo být zachování a vyvažování podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, aby bylo dosaženo obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Prostřednictvím územního plánování se mají vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, především by územní plánování mělo být nástrojem pro soustavné a komplexní řešení účelného využití a prostorového uspořádání území.

K dosažení všech těchto cílů by územní plánování mělo ve veřejném zájmu:
  • chránit a rozvíjet přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.
  • chránit krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti.
  • určovat podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťovat ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků.
  • zajistit, aby v nezastavěném území byly v souladu s jeho charakterem umisťovány jen určené stavby, zařízení a jiná opatření.
Územní plánování má podle § 19 stavebního zákona plnit zejména tyto úkoly:
  • zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,
  • stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území,
  • prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání,
  • stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb,
  • stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území,
  • stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci),
  • vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem,
  • vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn,
  • stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení,
  • prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,
  • vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany,
  • určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území,
  • vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,
  • regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,
  • uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové péče,
  • vyhodnocovat vlivy politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na vyvážený vztah územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území (dále jen "vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území").

Kdo je pořizovatelem územně plánovacích dokumentů?

Pořizovatelem (§ 2 odst. 2 písm. a) stavebního zákona) územně plánovacích dokumentů (územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace, vymezení zastavěného území nebo politiky územního rozvoje), jsou tyto orgány veřejné správy:

  • příslušný obecní úřad,
  • příslušný krajský úřad,
  • Ministerstvo pro místní rozvoj,
  • Ministerstvo obrany.

Jaké jsou kompetence orgánů veřejné správy pro územní plánování?

Působnost ve věcech územního plánování podle tohoto zákona vykonávají (§ 5 - 17 stavebního zákona):

  • orgány obcí (jedná se o působnost přenesenou, pokud ve věci nerozhoduje zastupitelstvo obce, pak jde o působnost samostatnou),
  • orgány krajů (jedná se o působnost přenesenou, pokud ve věci nerozhoduje zastupitelstvo kraje, pak jde o působnost samostatnou),
  • Ministerstvo pro místní rozvoj,
  • na území vojenských újezdů Ministerstvo obrany.

Orgány obce

Obecní úřad obce s rozšířenou působností
("úřad územního plánování") v přenesené působnosti kupř.:

  • pořizuje územní plán a regulační plán pro území obce,
  • pořizuje územně plánovací podklady,
  • pořizuje územní plán, regulační plán a územní studii na žádost obce ve svém správním obvodu,
  • pořizuje vymezení zastavěného území na žádost obce ve svém správním obvodu,
Obecní úřad
Zastupitelstvo obce
  • rozhoduje v samostatné působnosti o pořízení územního plánu a regulačního plánu,
  • schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu územního plánu,
  • vydává v samostatné působnosti územní plán,
  • vydává regulační plán,
  • projednává v samostatné působnosti zprávu o uplatňování územního plánu,
Rada obce (a v obcích, kde se rada nevolí, zastupitelstvo obce):
  • vydává vymezení zastavěného území,
  • schvaluje žádost obce o pořizování podle odstavce 1 písm. c) nebo podle odstavce 2 anebo uzavření smlouvy s právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k výkonu územně plánovací činnosti (§ 24 odst. 1),
  • vydává územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře,
  • uplatňuje v samostatné působnosti námitky k zásadám územního rozvoje a připomínky k územnímu plánu sousední obce.

Orgány kraje

Krajský úřad v přenesené působnosti kupř.:
  • pořizuje zásady územního rozvoje a v zákonem stanovených případech regulační plán pro plochy a koridory nadmístního významu,
  • pořizuje územně plánovací podklady,
  • je dotčeným orgánem v územním řízení a v řízení podle zvláštních právních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách v území, které se dotýkají více správních obvodů obcí s rozšířenou působností,
  • je dotčeným orgánem v územním řízení o záměrech, které vyžadují posouzení vlivu na životní prostředí,
  • vkládá data do evidence územně plánovací činnosti za svůj správní obvod.
Zastupitelstvo kraje:
  • vydává v samostatné působnosti zásady územního rozvoje,
  • schvaluje v samostatné působnosti zadání, případně pokyny pro zpracování návrhu zásad územního rozvoje,
  • schvaluje v samostatné působnosti zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje,
  • vydává regulační plán v zákonem stanovených případech.
Rada kraje:
  • uplatňuje v samostatné působnosti stanovisko k návrhu politiky územního rozvoje,
  • vydává v zákonem stanovených případech územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře.

Ministerstvo pro místní rozvoj

Ministerstvo je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování:

  • vykonává státní dozor ve věcech územního plánování,
  • pořizuje politiku územního rozvoje a k tomu potřebné územně plánovací podklady,
  • vede evidenci územně plánovací činnosti.

Nástroje územního plánování

Mezi nástroje územního plánování patří:

  1. Územně plánovací podklady:
    a) Územně analytické podklady
    b) Územní studie
  2. Politika územního rozvoje
  3. Územně plánovací dokumentace:
    a) Zásady územního rozvoje
    b) Územní plán
    c) Regulační plán

1) Územně plánovací podklady (§ 25 - 30 stavebního zákona)

Pod územně plánovací podklady spadají jednak územně analytické podklady, které slouží jako východisko pro zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, a jednak územní studie, které ověřují možnosti a podmínky změn v území. Oba dokumenty slouží jako východisko pro pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území.

a) Územně analytické podklady

Územně analytické podklady obsahují rozbor udržitelného rozvoje území, tj. zjištění a vyhodnocení:

  • stavu a vývoje území,
  • hodnot území,
  • omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů (tzv. územní limity),
  • záměrů na provedení změn v území,
  • zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území,
  • určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci.

b) Územní studie

Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí.

Pořizování územně plánovacích podkladů se nemůže účastnit veřejnost.

2) Politika územního rozvoje

Novým nástrojem územního plánování je politika územního rozvoje (§ 31 - 35 stavebního zákona). Tento dokument je "nejvýše postaveným" územně plánovacím nástrojem. Jsou v něm vymezeny požadavky na konkretizaci úkolů a určena strategie pro územní plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. Politika územního rozvoje je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.

Co by měla politika územního rozvoje obsahovat (§ 32 stavebního zákona)?

  • stanoví republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území,
  • vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje, to je rozvojové oblasti a rozvojové osy,
  • vymezuje oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu nebo ty, které svým významem přesahují území jednoho kraje,
  • vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu nebo ty, které svým významem přesahují území jednoho kraje,
  • stanoví ve vymezených oblastech, plochách a koridorech kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v území a pro jejich posuzování, zejména s ohledem na jejich budoucí význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika,
  • součástí politiky územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Ve vyhodnocení vlivů na životní prostředí se popíší a vyhodnotí zjištěné a předpokládané závažné vlivy politiky územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle politiky územního rozvoje.

Jak se pořizuje politika územního rozvoje (§ 33 - 34 stavebního zákona)?

Politiku územního rozvoje pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen "Ministerstvo"), a to pro celé území republiky. Ministerstvo pořizuje návrh politiky územního rozvoje ve spolupráci s ostatními ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji. Ministerstvo životního prostředí stanoví své požadavky na vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Všem těmto úřadům je posléze zaslán návrh politiky územního rozvoje s tím, že mají uplatnit svá stanoviska.

Účast veřejnosti

Procesu pořizování politiky územního rozvoje se může účastnit taktéž veřejnost. Ministerstvo totiž musí zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh politiky územního rozvoje, včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, a stanovit lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 90 dnů. Připomínky veřejnosti se podávají přímo Ministerstvu (§ 33 odst. 4 stavebního zákona).

Po uplynutí všech stanovených lhůt Ministerstvo upraví návrh politiky územního rozvoje a přitom zohlední výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, stanoviska, připomínky veřejnosti a případná vyjádření sousedních států a výsledky konzultací. Tento upravený návrh projedná se zástupci ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a krajů.

Schválení politiky územního rozvoje

Politiku územního rozvoje následně schvaluje vláda a Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce zákonů bylo uveřejněno sdělení o tom, že politika územního rozvoje byla schválena. Současně zveřejní celý dokument způsobem umožňujícím dálkový přístup (na internetu).

3) Územně plánovací dokumentace (§ 36 - 42 stavebního zákona)

Územně plánovací dokumentace je souhrnné označení pro další nástroje územního plánování, a to:

  • a) Zásady územního rozvoje - pořizovaný na úrovni kraje .
  • b) Územní plán - pořizovaný na úrovni obce.
  • c) Regulační plán.

Tyto nástroje řeší konkrétní otázky uspořádání a využití území, zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí.

a) Zásady územního rozvoje

Co jsou zásady územního rozvoje?

Zásady územního rozvoje, které se pořizují pro celé území kraje:

  • stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje,
  • vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro:
    veřejně prospěšné stavby,
    veřejně prospěšná opatření,
  • stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití,
  • mohou vymezit plochy a koridory s cílem prověřit možnosti budoucího využití. Jejich dosavadní využití nesmí být měněno způsobem, který by znemožnil nebo podstatně ztížil prověřované budoucí využití ("územní rezerva"),
  • vyhodnocují vlivy na udržitelný rozvoj území, tzn. popíšou a vyhodnotí se zjištěné a předpokládané závažné vlivy zásad územního rozvoje na životní prostředí a přijatelné alternativy naplňující cíle zásad územního rozvoje.

Jakou mají zásady územního rozvoje formu?

Zásady územního rozvoje se vydávají formou opatření obecné povahy podle správního řádu (§ 171 - § 174 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád). Opatření obecné povahy není ani právním předpisem, ani správním rozhodnutím. Za splnění podmínek podle zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního je možné, aby opatření obecné povahy přezkoumávaly soudy ve správním soudnictví. Při přezkoumání opatření obecné povahy vydaných podle tohoto zákona soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

Jak se pořizují zásady územního rozvoje?

Návrh zásad územního rozvoje

Návrh zásad územního rozvoje pořídí krajský úřad na základě zadání nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. K návrhu zásad územního rozvoje krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Vyhodnocení projedná příslušný krajský úřad se zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva dopravy, Ministerstva kultury a Ministerstva zdravotnictví.

O návrhu zásad územního rozvoje se vede společné jednání. Místo a dobu tohoto jednání oznámí příslušný krajský úřad jednotlivě nejméně 15 dnů předem dotčeným orgánům, ministerstvu a sousedním krajům. Dotčené orgány vyzve k uplatnění stanovisek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Ve stejné lhůtě mohou sousední kraje uplatnit své připomínky. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám krajů se nepřihlíží. Na základě vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a jeho projednání a v souladu se stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů krajský úřad zajistí upravení návrhu zásad územního rozvoje.

Před vydáním zásad územního rozvoje musí jejich návrh posoudit Ministerstvo, a to především z hlediska zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy a mezinárodní závazky, a z hlediska souladu s politikou územního rozvoje.

Účast veřejnosti v řízení o zásadách územního rozvoje (§ 39 stavebního zákona)

O upraveném a posouzeném návrhu zásad územního rozvoje se koná veřejné projednání. Pořizovatel musí doručit návrh zásad územního rozvoje veřejnou vyhláškou a zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh zásad územního rozvoje vystaven k veřejnému nahlédnutí (k doručování veřejnou vyhláškou a k úřední desce se vztahují § 25 a § 26 správního řádu).

Stejná (30 denní) lhůta by vzhledem k logice věci a obecné procesní úpravě ve správním řádu měla platit i pro oznámení veřejného projednání. K veřejnému projednání také přizve jednotlivě dotčené orgány, obce v řešeném území a sousední kraje, a to nejméně 30 dnů předem.

Veřejného projednání se tedy může účastnit kdokoli.

Kdo může podávat námitky a připomínky?

Námitky proti návrhu zásad územního rozvoje mohou podat pouze:

  • dotčené obce (tj. obce v řešeném území a obce s tímto územím sousedící),
  • zástupce veřejnosti.

Připomínky k návrhu může uplatnit každý.

Připomínky a odůvodněné námitky, ve kterých musí být vymezeno území dotčené námitkou mohou být podány nejpozději při veřejném projednání. Dotčené orgány uplatní na závěr veřejného projednání svá stanoviska k připomínkám a námitkám. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené obce a zástupce veřejnosti oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny.

Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při schválení politiky územního rozvoje (jako "vyššího" nástroje územního plánování), se nepřihlíží.

Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách. Pokud je to nezbytné, zajistí úpravu návrhu zásad územního rozvoje v souladu se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu zásad územního rozvoje, tento se opět přiměřeně posoudí a koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů.

Krajský úřad přezkoumá soulad návrhu zásad územního rozvoje zejména:

  • s politikou územního rozvoje,
  • s cíli a úkoly územního plánování,
  • s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů,
  • s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů.

Následně musí krajský úřad zpracovat odůvodnění zásad územního rozvoje. Jeho součástí je např.:

  • výsledek výše uvedeného přezkoumání,
  • vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území,
  • stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno,
  • komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty.

Jak se vydávají zásady územního rozvoje?

Krajský úřad předkládá zastupitelstvu kraje návrh na vydání zásad územního rozvoje s jejich odůvodněním. Zastupitelstvo kraje si před vydáním zásad územního rozvoje ověří, zda-li nejsou v rozporu s politikou územního rozvoje, se stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporu a se stanoviskem ministerstva.

Kraj je povinen uvést do souladu zásady územního rozvoje s následně schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle částí zásad územního rozvoje, které jsou v rozporu s následně schválenou politikou územního rozvoje.

b) Územní plán (§ 43 - 60 stavebního zákona)

Co je územní plán?

Územní plán v území té které obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce, pro celé území hlavního města Prahy, popřípadě pro celé území vojenského újezdu. Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí.

Územní plán stanoví a vymezí:

  • základní koncepci rozvoje území obce,
  • ochrany hodnot tohoto území,
  • plošného a prostorového uspořádání území,
  • uspořádání krajiny
  • koncepci veřejné infrastruktury;
  • zastavěné území, plochy a koridory, zejména: zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby,
    plochy vymezené k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území("plocha přestavby"),
    pro veřejně prospěšné stavby,
    pro veřejně prospěšná opatření,
    pro územní rezervy
  • stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.

Jakou formou se vydává územní plán?

Územní plán se vydává formou opatření obecné povahy.

Jak se pořizuje územní plán?

O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce:

  • z vlastního podnětu,
  • na návrh orgánu veřejné správy,
  • na návrh občana obce,
  • na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce.

Ke schválení územního plánu obce vedou i nadále 3 fáze: zadání, koncept a návrh. Změna je ovšem u konceptu, protože ten se zpracovává pouze v případě, že tak rozhodne zastupitelstvo obce při schválení zadání. Pravidlo je tedy stanoveno opačně než ve starém stavebním zákoně, podle kterého se koncept zpracoval vždy, pokud zastupitelstvo nerozhodlo o opaku.

Návrh na pořízení územního plánu (§ 46 stavebního zákona)

Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž území se územní plán pořizuje. Návrh musí obsahovat:

  • údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení jeho vlastnických nebo obdobných práv k pozemku nebo stavbě na území obce,
  • údaje o navrhované změně využití ploch na území obce,
  • údaje o současném využití ploch dotčených návrhem navrhovatele,
  • důvody pro pořízení územního plánu nebo jeho změny,
  • návrh úhrady nákladů na pořízení územního plánu.

Pokud je podán návrh na pořízení územního plánu, musí obecní úřad jako pořizovatel posoudit úplnost návrhu a jeho soulad s právními předpisy. Jestliže zjistí nějaké nedostatky, vyzve navrhovatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil. Pokud se tak nestane, musí pořizovatel návrh odmítnout.

Splňuje-li však návrh všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej posoudí a se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí zastupitelstvu obce, která je příslušná k vydání územního plánu. O výsledku jednání zastupitelstva informuje obec bezodkladně navrhovatele a úřad územního plánování.

Zadání územního plánu (§ 47 stavebního zákona)

Zastupitelstvo obce následně rozhoduje, zda se bude pořizovat územní plán. Pokud ano, musí být zpracován návrh zadání územního plánu, v němž jsou stanoveny hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu.

Pořizovatel:

  • zašle návrh zadání územního plánu:
    dotčeným orgánům,
    sousedním obcím,
    krajskému úřadu,
  • zajistí zveřejnění návrhu zadání územního plánu,
  • zajistí vystavení návrhu zadání územního plánu k veřejnému nahlédnutí.

Koncept územního plánu - ano nebo ne (§ 48 - 51 stavebního zákona)?

Jak již bylo uvedeno, zpracování konceptu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území zajišťuje pořizovatel podle nového stavebního zákona pouze tehdy, pokud je tak stanoveno v zadání územního plánu.

O konceptu územního plánu se koná veřejné projednání. Pořizovatel oznámí místo a dobu veřejného projednání spojeného s výkladem veřejnou vyhláškou nejméně 15 dnů předem a zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl koncept územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán pořizuje. Do 15 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky. Vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti mohou uplatnit své námitky, a to ve stejné lhůtě, jaká je stanovena pro podávání připomínek. K později uplatněným připomínkám a námitkám se nepřihlíží.

Na základě výsledku projednání konceptu územního plánu zpracuje pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem návrh pokynů pro zpracování návrhu územního plánu, včetně návrhu rozhodnutí o výběru výsledné varianty řešení.

Návrh územního plánu (§ 50 stavebního zákona)

Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec zpracování návrhu územního plánu.

O návrhu územního plánu se koná společné jednání dotčených orgánů, obce, sousedních obcí a krajského úřadu. Před vlastním řízením o vydání územního plánu posuzuje návrh územního plánu krajský úřad.

Řízení o územním plánu (§ 52 - 58 stavebního zákona)

O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu se koná veřejné projednání. Pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán pořizuje.

Námitky a připomínky

Nejpozději při veřejném projednání může každý uplatnit své připomínky. Námitky proti návrhu územního plánu mohou podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti. V námitkách musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. K později uplatněným připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Dotčené osoby oprávněné k podání námitek musí být na tuto skutečnost upozorněny.

Ke stanoviskům, námitkám a připomínkám ve věcech, o kterých bylo rozhodnuto při vydání zásad územního rozvoje, se nepřihlíží.

Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách uplatněných ke konceptu i návrhu územního plánu. Pokud je to nezbytné, zajistí pro obec úpravu návrhu územního plánu v souladu se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů.

Pořizovatel také musí přezkoumat soulad návrhu územního plánu zejména:

  • s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem,
  • s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území.

Dojde-li pořizovatel v průběhu řízení k závěru, že je návrh územního plánu v rozporu se zákonem nebo s požadavky uvedenými v odstavci 4, předloží návrh na jeho zamítnutí.

Vydání územního plánu

Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání územního plánu s jeho odůvodněním. Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů nebo stanoviskem krajského úřadu.

Zastupitelstvo není povinno předložený návrh územního plánu přijmout. V případě, že zastupitelstvo obce nesouhlasí s předloženým návrhem územního plánu nebo s výsledky jeho projednání, vrátí předložený návrh pořizovateli se svými pokyny k úpravě a novému projednání nebo jej zamítne.

Opatření proti průtahům při pořizování územního plánu (§ 56 stavebního zákona)

Stavební zákon předpokládá, že při zpracování a projednávání návrhu zadání, popřípadě konceptu nebo návrhu územního plánu může dojít z různých důvodů k průtahům. Je-li překročena lhůta 1 roku od předchozího rozhodnutí zastupitelstva obce, je pořizovatel povinen bez zbytečného odkladu předložit zastupitelstvu obce, pro kterou je územní plán pořizován, návrh rozhodnutí o dalším postupu pořizování územního plánu, pokud zastupitelstvo obce při zadání územního plánu neurčí delší lhůtu.

c) Regulační plán (§ 61 - 75 stavebního zákona)

Dalším nástrojem územního plánování je regulační plán. Regulační plán výrazně podle nové právní úpravy změní svůj charakter. Jeho hlavní role totiž spočívá v umisťování staveb. Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky:

  • pro využití pozemků,
  • pro umístění a prostorové uspořádání staveb,
  • pro ochranu hodnot a charakteru území,
  • pro vytváření příznivého životního prostředí.

Regulační plán vždy stanoví podmínky:

  • pro vymezení a využití pozemků,
  • pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury,
  • vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření.

Velkou novinkou, kterou pro regulační plán přinesl stavební zákon je, že regulační plán nahrazuje v daném řešeném území ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí (je jakýmsi hromadným územním rozhodnutím) a je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán ale nemůže nahradit územní rozhodnutí v nezastavěném území.

Pořízení regulačního plánu

Regulační plán se vydává z podnětu nebo na žádost formou opatření obecné povahy podle správního řádu.

Pořízení regulačního plánu z podnětu (§ 64 - 66)

Podnět k pořízení regulačního plánu obsahuje kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu:

  • základní údaje o požadovaném záměru,
  • identifikaci pozemků, údaje o dosavadním využití vymezené plochy,
  • důvody a účel pořízení regulačního plánu,
  • návrh, která územní rozhodnutí regulační plán nahradí,
  • zpravidla návrh zadání regulačního plánu.

Podnět se podává u kraje nebo obce příslušné k vydání regulačního plánu. Příslušné zastupitelstvo rozhodne o pořízení regulačního plánu a předá návrh zadání upravený podle svých požadavků pořizovateli, jinak podnět odloží.

Návrh zadání regulačního plánu

Návrh zadání pořizovatel vystaví nejméně po dobu 15 dnů k veřejnému nahlédnutí v obci, pro jejíž území má být regulační plán pořízen. Skutečnost, že je návrh vystaven k nahlédnutí oznámí na úřední desce obce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Každý může uplatnit ve lhůtě 15 dnů ode dne zveřejnění požadavky na obsah zadání. K později uplatněným požadavkům se nepřihlíží.

Na základě uplatněných požadavků pořizovatel upraví návrh zadání regulačního plánu a předloží jej příslušnému zastupitelstvu ke schválení. Zadání schvaluje zastupitelstvo obce nebo kraje, které rozhodlo o pořízení regulačního plánu, není-li zadání součástí vydané územně plánovací dokumentace.

Návrh regulačního plánu

Na základě schváleného zadání pořizovatel pro obec nebo kraj zajistí zpracování:

  • návrhu regulačního plánu, včetně údajů o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a vyjádření vlastníků této infrastruktury,
  • dokumentace vlivů provedení záměru na životní prostředí, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis,
  • posouzení vlivu záměru na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody ve svém stanovisku k návrhu zadání takovýto vliv nevyloučil.

O návrhu regulačního plánu se koná společné jednání mezi dotčenými orgány a obcí, pro niž regulační plán pořizuje.

Pořízení regulačního plánu na žádost (§ 66 stavebního zákona)

Regulační plán na žádost, která se podává u příslušného pořizovatele, lze vydat za splnění těchto podmínek:

  • žádost fyzické nebo právnické osoby,
  • stanoví-li tak zásady územního rozvoje nebo územní plán,
  • součástí zásad územního rozvoje nebo územního plánu je zadání regulačního plánu.

Žádost o vydání regulačního plánu obsahuje kromě obecných náležitostí podání:

    základní údaje o požadovaném záměru,
  • identifikaci pozemků,
  • údaje o dosavadním využití vymezené plochy,
  • důvody a účel pořízení regulačního plánu,
  • návrh, která územní rozhodnutí regulační plán nahradí.

K žádosti se připojí stanovené dokumenty, mj. návrh regulačního plánu.

Řízení o regulačním plánu (§ 67 - 71 stavebního zákona)

O návrhu regulačního plánu projednaném s dotčenými orgány se koná veřejné projednání. Návrh regulačního plánu pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou a vystaví k veřejnému nahlédnutí v obci a u pořizovatele nejméně 15 dnů přede dnem veřejného projednání. Nejpozději při veřejném projednání může každý podat své připomínky a ti, kdo by jinak byli účastníky územního řízení, mohou podat námitky. Důležité je, že k námitkám a připomínkám uplatněným k věcem, o kterých bylo rozhodnuto v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje, se nepřihlíží. Pořizovatel v součinnosti s příslušnou obcí nebo krajem zajistí označení dotčené plochy tabulí se základními informacemi o návrhu regulačního plánu nejméně 30 dnů přede dnem veřejného projednání. V případě pořizování regulačního plánu na žádost tak učiní žadatel. Je-li řešená plocha mimo zastavěné území, nebo je-li zvlášť rozsáhlá, vyvěsí se informace na místě určeném pořizovatelem.

Vydání regulačního plánu (§ 69 stavebního zákona)

Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce nebo kraje návrh na vydání regulačního plánu s jeho odůvodněním. Příslušné zastupitelstvo pak vydá regulační plán po ověření, že není v rozporu s výsledky projednání a s požadavky uvedenými ve stavebním zákoně. Zastupitelstvo opět není povinno předložený návrh regulačního plánu schválit. Jestliže nesouhlasí s předloženým návrhem regulačního plánu nebo s výsledky jeho projednání, návrh vrátí s pokyny pro jeho přepracování a k novému projednání nebo jej zamítne.

Forma a charakter územního plánu (§ 36 odst. 4, § 43 odst. 4, § 59 odst. 2, § 62 odst. 1, § 97 odst. 1)

Podle starého stavebního zákona (č. 50/1976 Sb.) obsahovaly územní plány tzv. závaznou a směrnou část. Závazné byly základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, vyjádřené v regulativech. Šlo tedy např. o vymezení ploch zeleně a průmyslových zón, maximální přípustnou výšku budov v konkrétním území apod. Závazná část územního plánu je závazným podkladem pro zpracování dalších územních plánů a pro rozhodování o konkrétních stavbách v územním řízení. Vyhlašovala se obecně závaznou vyhláškou obce nebo kraje. Všechny ostatní části územního plánu byly směrné, tedy v podstatě jen doporučující.

Nový správní řád toto pojetí závaznosti územně plánovací dokumentace opustil. Od 1. 1. 2007 jsou zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán, vymezení zastavěného území, územní opatření o asanaci a územní opatření o stavební uzávěře ydávány jako opatření obecné povahy podle správního řádu. Správní řad upravuje proces a náležitosti opatření obecné povahy v § 171 - 174. Některá specifika vyjmenovaných ÚPD pak stanovuje samotný stavební zákon. Návrh opatření obecné povahy (ÚPD) musí být zveřejněn a veřejně projednán. Kdokoli může podat připomínky, jež musí být využity jako podklad pro opatření obecné povahy. Některé osoby pak mohou podávat námitky.

Změna a aktualizace územně plánovací dokumentace

Územně plánovací dokumentace samozřejmě není a ani nemůže být neměnná, lépe řečeno nezměnitelná. Stavební zákon upravuje postupy, kterými mají být tyto dokumenty měněny a aktualizovány.

1. Politika územního rozvoje (§ 35 stavebního zákona)

Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovává ve spolupráci s ostatními ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji každé 4 roky zprávu o uplatňování politiky územního rozvoje. První zprávu Ministerstvo pro místní rozvoj musí zpracovat do 4 let od prvního schválení politiky územního rozvoje vládou.

Na základě zprávy o uplatňování politiky územního rozvoje vláda rozhodne o její aktualizaci nebo o zpracování nového návrhu politiky územního rozvoje.

2. Zásady územního rozvoje (§ 42 stavebního zákona)

Krajský úřad předloží zastupitelstvu kraje nejpozději do 2 let po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace zprávu o jejich uplatňování v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu kraje ke schválení konzultován s obcemi kraje a s dotčenými orgány.

Při aktualizaci zásad územního rozvoje na základě schválené zprávy o jejich uplatňování se v měněných částech postupuje obdobně podle ustanovení pro pořizování zásad územního rozvoje.

3. Územní plán (§ 55 stavebního zákona)

Pořizovatel územního plánu předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období. Při pořizování a vydávání změn územního plánu se postupuje obdobně podle ustanovení pro pořizování územního plánu. Zastupitelstvo obce může v rozhodnutí o pořízení změny územního plánu upustit od zadání i konceptu územního plánu ve stanovených případech.

Z hlediska změn v území, které lze provést na základě změny územního plánu, je důležité, že další zastavitelné plochy lze změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.

4. Regulační plán (§ 71 stavebního zákona)

Regulační plán pořízený na žádost platí 3 roky ode dne nabytí jeho účinnosti, není-li v něm stanovena lhůta delší. V této lhůtě musí být podána úplná žádost o stavební povolení, ohlášení nebo jiné rozhodnutí, jinak regulační plán pozbude platnosti. Vedle toho regulační plán přestane být platný, jestliže nebylo-li započato s využitím území pro stanovený účel, nebo bylo-li stavební nebo jiné povolovací řízení zastaveno nebo žádost zamítnuta po uplynutí lhůty jeho platnosti.

Regulační plán pořízený na žádost lze měnit na žádost toho, komu přísluší vykonávat práva z něj plynoucí, regulační plán z podnětu lze měnit z podnětu zastupitelstva, které je příslušné k jeho vydání.

Přezkum územně plánovací dokumentace (§ 174 odst. 2 správního řádu a § 101a soudního řádu správního)

Rozhodnutí o námitce lze napadnout podnětem k zahájení přezkumného řízení (§94 a násl. správního řádu), odvolat se není možné. Dalším způsobem k ochraně práv pak může být správní žaloba podle § 65 odst. 1 a 2 soudního řádu správního, neboť rozhodnutí o námitce dotčené osoby může nepochybně být rozhodnutím o právech a povinnostech takové osoby a tudíž se jedná o rozhodnutí přezkoumatelné ve správním soudnictví.

Územně plánovací dokumentace je dále přezkoumatelná jako celek podle § 101a soudního řádu správního. Soud tak na návrh toho, kdo tvrdí, že byl územně plánovací dokumentací dotčen na svých právech, může zrušit např. celý územní plán nebo jeho část. Žaloba se podává u Nejvyššího správního soudu.


Desatero aktivního občana pro využití územního plánu

  1. Zjistěte si, zda obec a kraj, kde působíte, mají zpracovaný územní plán anebo zásady územního rozvoje a seznamte se s jejich obsahem.

  2. Sledujte úřední desku na úřadě nebo na internetu, aby Vám neunikly projednávané změny.

  3. Projednává-li úřad změnu územně plánovacích dokumentů, která Vás negativně ovlivní, zašlete písemně připomínky.

  4. Účastněte se aktivně veřejných jednání.

  5. Pokuste se zjistit stanoviska dotčených orgánů státní správy a získat některý z nich na svou stranu. Námitky správních úřadů mají větší váhu než námitky občanů.

  6. Dotýká-li se případ, který řešíte, většího počtu lidí, informujte je o průběhu schvalování územně plánovací dokumentace. Čím více připomínek úřad dostane, tím lépe.

  7. Informujte o problému sdělovací prostředky. O konečné podobě územních plánů rozhodují zastupitelé, tedy zástupci občanů, kteří by měli respektovat názor svých voličů.

  8. Sledujte i další fáze rozhodování - proces EIA, IPPC anebo územní řízení atd. I když je nějaký záměr zanesen do územního plánu, nemusí být ještě realizován.

  9. Zabýváte-li se nějakým závažnějším případem, nespoléhejte jen na sebe. Vstupte do místního občanského sdružení nebo takové sdružení založte. Získáte tím větší zákonná práva.

  10. Účast v projednávání územně plánovací dokumentace a ve správních řízeních nemusí problém vyřešit. Využívejte i dalších občanských práv, jako jsou petice, veřejná shromáždění apod.

Autory textu jsou Martin Skalský / Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika a Ekologický právní servis.
 Použitá a doporučená literatura


Související odkazy:
Centrum pro podporu občanů - sdružení Arnika
Ekobrána.cz
Občan a územní plánování (leták Ministerstva pro místní rozvoj)
Poradna EPS: Změna územního plánu obce
Portál územního plánování

Související zákony:
Prováděcí vyhlášky ke Stavebnímu zákonu (498-503/2006 a 526/2006 )
Stavební zákon (183/2006 Sb.)
Vyhláška o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci (135/2001 Sb.)
Zákon o vyvlastnění (184/2006 Sb.)
Zákon o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění (186/2006 Sb.)


Související zprávy:

27.2.2013 - V Olomouci může vyrůst spalovna odpadů
S místem pro spalovnu odpadů počítá návrh nového územního plánu Olomouce. Rezerva pro ni je vyčleněna v Holici. A to i přesto, že Olomoucký kraj plánuje zařízení pro energetické využití odpadu postavit v Přerově. Hnutí DUHA Olomouc považuje myšlenku na vybudování další spalovny v Olomouci za absurdní a sbírá proti tomuto záměru podpisy.

kategorie: Účast na rozhodování

22.6.2012 - Za zrušení krajského územního plánu může kraj
Nejvyšší správní soud zrušil 21. června Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Právníci Ekologického právního servisu viní kraj a žádají vyvození odpovědnosti.
kategorie: Účast na rozhodování

25.4.2012 - Kroky radního Hudečka směřují k tomu, že Praha bude od roku 2016 bez územního plánu
Zastupitelé hlavního města budou ve středu 25.4. hlasovat o zastavení prací na stávajícím konceptu územního plánu a o zahájení prací na novém Metropolitním územním plánu hlavního města Prahy.
kategorie: Účast na rozhodování

3.4.2012 - Praze hrozí, že bude za 3 roky bez platného územního plánu, Zelení vyzývají náměstka Hudečka ať zveřejní scénář, jak tomu zabránit
Zastupitelé hlavního města Prahy ve čtvrtek 29. března posvětili záměr tříletého výzkumného programu na přípravu metodiky a zadání pro nový územní plán Prahy, který bude realizovat externí výzkumná instituce v max. výši 20 milionů Kč. Právě s novou metodikou a s novým zadáním váže náměstek Hudeček přípravu metropolitního plánu Prahy, který má nahradit stávající územní plán.
kategorie: Účast na rozhodování

29.9.2008 - Přes osm tisíc občanů protestuje proti návrhu republikového územního plánu
Nečekaný zájem občanů vyvolala příprava Politiky územního rozvoje. Svůj nesouhlas s některým ze záměrů, jež návrh Politiky obsahuje, vyjádřilo více než osm tisíc občanů, řada obcí a nevládních organizací. Nejvíce kritizovanými projekty se stalo plánované úložiště jaderného odpadu, nová vzletová dráha v Ruzyni, rychlostní silnice přes Český ráj a dálnice D3 v Posázaví. S přívalem připomínek se musí v nejbližších týdnech vypořádat Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR).
kategorie: Účast na rozhodování



VAŠE DOTAZY, NÁVRHY A PŘIPOMÍNKY na doplnění nám prosím posílejte na adresu redakce tohoto portálu nebo vložte jako komentář níže.
Uvítáme také vaše ZKUŠENOSTI S OBČANSKÝMI AKTIVITAMI - nejzajímavější pak zveřejníme v novinkách.

Pokud máte zájem o pravidelné automatické ZASÍLÁNÍ NOVINEK z tohoto webu e-mailem, zaregistrujte svojí e-mailovou adresu.

Komentáře k textu

   5. 5. 2008 JAM
Na co územní plán
 



Za správnost textu odpovídá Mariana Kalinová. Poslední aktualizace: 20.11.2008

-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

NAVRCHOLU.cz