Jak na to Zákony Odkazy Slovníček

EIA - Posuzování vlivů na životní prostředí

Charakteristika procesu EIA

Základním právním předpisem pro proces EIA je zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Jak zákon uvádí „posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých i nepřímých (zprostředkovaných) vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví“.

Posuzují se vlivy na obyvatelstvo a vlivy na životní prostředí - živočichy, rostliny, ekosystémy, půdu, horniny, vodu, ovzduší, klima, krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek, kulturní památky, jejich vzájemné působení a souvislosti.

Posuzují se vlivy, které způsobí nejen provozování daného záměru, ale i jeho příprava, provádění, ukončení provozu a případná sanace či rekultivace.

Hodnotí se jak vlivy realizace záměru, tak i vlivy jeho neprovedení. Pokud je záměr navrhován v několika variantách (různé lokality, rozsah záměru atd.) je nutné provést posouzení všech variant. Předložení záměru v jedné či více variantách může požadovat také příslušný úřad (Ministerstvo životního prostředí a jednotlivé krajské úřady), ale nemusí.

Záměry, které se dle zákona posuzují:
- záměry uvedené v příloze 1 kategorii I zákona - posuzují se vždy (např. záměry velkého rozsahu, dálnice, zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady …)
- záměry uvedené v příloze 1 kategorii II zákona - posuzují se, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení
- změny každého záměru uvedeného v příloze 1 - pokud má být kapacita nebo rozsah zvýšeny o 25% a více, nebo pokud se výrazně mění (technologie...) - pokud tak stanoví zjišťovací řízení - záměry, u nichž se žádá prodloužení platnosti stanoviska - pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení

Zařazení EIA v rámci povolovacích řízení záměru

Proces EIA by měl proběhnout a většinou se tak děje ještě před zahájením povolovacích řízení (územního a stavebního, příp. dalších). V některých případech se však může teprve po zahájení územního či stavebního řízení ukázat, že rozsah investičního záměru vyžaduje takové posouzení. V takovém případě je nutné řízení přerušit do vydání stanoviska EIA.

• územní plán (nebo změna ÚP)
• hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA)
• zvláštní povolení (např. výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, vodoprávní povolení atd. – záleží vždy na povaze projednávané stavby)
• územní rozhodnutí (územní řízení)
• integrované povolení (IPPC) – týká se jen větších průmyslových a zemědělských podniků, zahrnuje zejména problematiku ochrany přírody, vod a ovzduší
• stavební povolení (stavební řízení)
• kolaudační rozhodnutí (kolaudační řízení)

Kdo se účastní procesu EIA

Zveřejňování informací v rámci EIA

Zveřejňování upravuje § 16 zákona o posuzování.
Zveřejnění zajišťuje příslušný úřad.

Jak se zveřejňují informace o dokumentech pořízených v rámci EIA a o veřejných projednáních:
- na webových stránkách = v informačním systému EIA
- na úředních deskách dotčených územních samosprávných celků
- nejméně ještě jedním v místě obvyklým způsobem (u regionálních a místních koncepcí např. místním rozhlasem, v místním tisku apod.).

Zákon uvádí následující dokumenty, které příslušný úřad musí uvedenými způsoby zveřejnit:
- oznámení a o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet
- závěr zjišťovacího řízení
- místo a čas konání veřejného projednání podle zákona
- vrácení dokumentace k přepracování nebo doplnění
- dokumentace a informace o tom, kdy a kde je možno do ní nahlížet
- posudek a informace o tom, kdy a kde je možno do něj nahlížet
- stanovisko

Průběh procesu

Proces má pět základních fází: oznámení; zjišťovací řízení; dokumentace; posudek a stanovisko. Pro každou etapu zákon stanovuje příslušné lhůty pro zveřejňování a zasílání připomínek a upravuje podrobnosti projednávání záměru s jednotlivými úřadu a veřejností. Přílohy zákona definují náležitosti, jež jednotlivé dokumenty musí obsahovat.

Oznámení

Investor, který připravuje záměr určitého typu a rozsahu (kritéria, podle kterých se typ a rozsah projektu posuzuje, jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona - je to např. stavba dálnice, obchodního komplexu určité velikosti, těžba, výstavba průmyslových provozů, vleky), musí svůj záměr ohlásit příslušnému úřadu – tedy krajskému úřadu (podle kraje, kde se záměr má realizovat) nebo Ministerstvu ŽP (nikoli tedy na obecní či městský úřad).

Pokud oznámení obsahuje vše dle požadavků zákona, příslušný úřad je povinen do 10 dnů zajistit zveřejnění informace o oznámení a zveřejnit alespoň jeho textovou část - na úředních deskách dotčených správních úřadů a obcí, v místě obvyklým způsobem (v místním tisku, rozhlasu apod.) a na internetu – v informačním systému EIA. Vedle tohoto musí zveřejnit také údaje o tom, kdy a kde je možno nahlížet do tištěného oznámení.

Zjišťovací řízení

Ve lhůtě 20 dnů od zveřejnění oznámení může každý zaslat písemné vyjádření k oznámení záměru příslušnému úřadu.

U záměrů, u nichž se podle zákona posuzují vlivy na životní prostředí vždy, je účelem zjišťovacího řízení stanovit, které informace musí obsahovat dokumentace a na které aspekty a vlivy záměru se posuzování musí zaměřit. U ostatních záměrů je cílem tohoto řízení zjistit, zda vlivy záměru na životní prostředí mohou být natolik závažné, že je nutné jejich posouzení v rámci dalšího postupu EIA.

Zjišťovací řízení musí být ukončeno nejdéle do 35 dnů ode dne zveřejnění oznámení. Výsledkem je závěr zjišťovacího řízení, který musí být zveřejněn podobně jako oznámení. Součástí závěru musí být souhrnné vypořádání všech došlých připomínek (jak od veřejnosti, tak od dotčených úřadů). Kopie připomínek jsou přílohou závěru.

Dokumentace

Na základě oznámení, vyjádření k němu a výsledků zjišťovacího řízení zajistí investor zpracování dokumentace EIA k záměru. Tato dokumentace musí být zpracována autorizovanou osobou, kterou si vybírá investor (!). Náležitosti dokumentace jsou uvedeny v příloze 4 zákona.

Příslušný úřad dokumentaci do 10 pracovních dnů od doručení zveřejní. Na internetu musí zveřejnit vždy alespoň textovou část dokumentace. Součástí zveřejnění je informace kdy a kde je do dokumentace možno nahlížet. Ve stejné lhůtě (do 10 dnů od doručení) ji také zašle k vyjádření dotčeným správním úřadům a samosprávám dotčených obcí.

Do 30 dnů ode dne zveřejnění se může každý písemně k dokumentaci vyjádřit; k později podaným vyjádřením nemusí úřad přihlížet.

Pokud splňuje dokumentace zákonem předepsané náležitosti, předá ji úřad do 40 dnů od zveřejnění zpracovateli posudku. V opačném případě ji v této lhůtě vrátí investorovi k přepracování či doplnění. Po předložení přepracované či doplněné dokumentace běží opět stejný postup zveřejnění, rozeslání a podávání připomínek.

Podle zákona o posuzování musí být vždy posouzeno i neprovedení záměru, tedy tzv. „nulová varianta“.

Posudek

Na základě dokumentace a všech vyjádření k ní je zpracován posudek. Posudek je zpracován také autorizovanou osobou, kterou však vybírá a zpracování tak zajišťuje příslušný úřad (na rozdíl od zpracování dokumentace). Tato osoba nesmí být totožná se zpracovatelem EIA dokumentace, respektive nesmí se žádným způsobem podílet na zpracování oznámení či dokumentace k záměru. Náležitosti posudku stanoví příloha č. 5 zákona.

Posudek musí být hotov do 60 dnů od obdržení dokumentace zpracovatelem posudku. Lhůta může být o 30 dnů prodloužena. Součástí posudku je návrh závěrečného stanoviska EIA.

(Autorizaci uděluje fyzickým osobám MŽP na základě úspěšně vykonaných zkoušek. Osvědčení k odborné způsobilosti pro posuzování vlivů na veřejné zdraví uděluje Ministerstvo zdravotnictví. )

Úřad je opět povinen do 10 dnů posudek výše uvedeným způsobem zveřejnit (tj. stejně jako dokumentaci EIA). Na internetu se zveřejňuje celý text posudku. Součástí je informace kdy a kde je do něj možno nahlížet.

Veřejné projednání

Veřejné projednání se koná pouze tehdy, pokud příslušný úřad obdržel nějaké nesouhlasné vyjádření k dokumentaci nebo posudku. Projednává se zároveň posudek i dokumentace.

Stanovisko

Zpracovatel posudku vypořádá vyjádření k posudku a vyjádření z veřejného projednání a na jejich základě případně upraví návrh stanoviska. Tento návrh stanoviska a vypořádání pak předá příslušnému úřadu.

Příslušný úřad vydá na základě dokumentace, posudku a vyjádření k nim stanovisko k posouzení vlivů záměru na životní prostředí. Lhůta pro vydání stanoviska je 30 dnů od uplynutí lhůty pro vyjádření k posudku.

Příslušný úřad je povinen stanovisko do 7 pracovních dnů od jeho vydání zveřejnit.

Stanovisko je podkladem pro navazující řízení. Bez stanoviska nelze vydat v těchto řízeních k záměru rozhodnutí nebo opatření (jde především o územní a stavební řízení, udělení integrovaného povolení aj.).

Je však důležité si uvědomit, že stanovisko není závazným dokumentem – úřad, který vydává správní rozhodnutí k záměru (např. stavební úřad) by měl ve svém rozhodnutí zohlednit obsah a požadavky stanoviska EIA. Pokud tak neučiní, je povinen toto zdůvodnit.

Účast veřejnosti v procesu EIA

• Úřad je povinen průběžně zveřejňovat informace o výsledcích jednotlivých etap procesu (dle § 16 zákona) - na úřední desce, na internetu – v informačním systému EIA.
• Občané se však nemusí omezit pouze na sledování těchto dokumentů, ale mohou aktivně ovlivnit jejich přípravu – pomocí připomínek, prostřednictvím komunikace se zpracovatelem dokumentace či posudku nebo konzultací s příslušným úřadem.
• Oproti jiným řízením má proces EIA z hlediska zapojení občanů jednu velkou přednost - procesu se totiž může účastnit každý, a to zasláním svého písemného vyjádření nebo účastí na veřejném projednání. Jedinou podmínkou účasti je dodržení zákonem stanovených lhůt.
• Pokud úřad obdržel nesouhlasné vyjádření k dokumentaci nebo k posudku, je povinen zajistit veřejné projednání dokumentace i posudku. Na tomto projednání se může k posudku a dokumentaci opět každý vyjádřit. Z projednání se pořizuje zápis, který se zveřejňuje na internetu. Není-li na veřejném projednání přítomen ten, kdo podal oznámení, nebo zpracovatel dokumentace či posudku, může jej úřad ukončit – stanovit náhradní termín.

Konkrétní doporučení pro občanská sdružení:

• Stanovte si cíl, jaký chcete v procesu EIA dosáhnout (úplné zastavení záměru či úprava navrhovaného záměru apod.), a to i s ohledem na to, v jaké fázi procesu jste se do něj zapojili.
• Sestavte si podrobný plán, jak dosáhnout cíle - neboť proces EIA je jen částí celého procesu přípravy a povolování záměru a k úplnému vyřešení problému často nemusí stačit.
• Seznamte se s klíčovými osobami, které mají na proces EIA zásadní vliv (většinou odpovědný úředník příslušného úřadu, zpracovatel dokumentace EIA a zpracovatel posudku).
• Počítejte s konfliktními situacemi a diskusemi s investorem.
• Pro lepší orientaci si sestavte a používejte „mapu komunity“, která graficky znázorní vztahy v lokalitě (vztahy podniků a osob k danému záměru).

(doporučení občanům zpracováno podle příručky: Efektivní účast v procesu EIA. Arnika, Praha 2003)

Navazující řízení

Výsledek procesu EIA představuje odborný podklad pro další řízení, nejčastěji územní řízení a stavební řízení. Procesem EIA tedy teprve „vše“ začíná a nelze spoléhat na to, že pokud úřad vydá k záměru investora nesouhlasné stanovisko, je věc vyřízena a zjednodušeně řečeno „se nebude nic stavět“.

Navazujících řízení se však již nemůže účastnit každý občan jednotlivě, ale za veřejnost pouze občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, jejichž hlavní činností je podle stanov ochrana přírody a krajiny a přihlásily se do řízení (více se dozvíte v sekci Účast ve správním řízení) nebo se zúčastnily procesu EIA, a dotčené obce.

Pokud se vaše občanské sdružení vyjádří v procesu EIA nebo vaše připomínky budou zahrnuty do stanoviska (podle zákona mají být všechny došlé připomínky zahrnuty), stáváte se účastníkem navazujících řízení – tedy např. územního a stavebního.

Zákon o EIA výslovně stanoví:
Místně příslušná jednotka občanského sdružení nebo obecně prospěšné společnosti, jejímž předmětem činnosti je ochrana veřejných zájmů, se stává účastníkem navazujících řízení podle zvláštních právních předpisů (např. územního a stavebního řízení) pokud:
a) podala ve lhůtách stanovených tímto zákonem písemné vyjádření k oznámení, dokumentaci nebo posudku,
b) příslušný úřad ve svém stanovisku podle § 10 odst. 1 uvedl, že toto vyjádření zcela nebo zčásti do svého stanoviska zahrnul, a
c) správní úřad rozhodující v navazujícím řízení nerozhodl, že veřejné zájmy, které občanské sdružení hájí, nejsou v navazujícím řízení dotčeny.

Posuzování vlivů na lokality soustavy Natura 2000

Od roku 2004 je zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. (§ 45i) stanovena povinnost posuzovat záměry také z hlediska hodnocení dopadů na lokality soustavy Natura 2000 (tj. na evropsky významné lokality a ptačí území). Na rozdíl od stanoviska z procesu EIA je závěrečné stanovisko z tohoto procesu závazné.

Při hodnocení vlivů záměru na lokality soustavy Natura 2000 se postupuje podle zákona o EIA, pokud § 45i zákona 114/1992 o ochraně přírody a krajiny nestanoví jiný postup.

Průběh posouzení

Předkladatel záměru, který může mít vliv na území soustavy Natura 2000, musí návrh předložit orgánu ochrany přírody (dále také „OOP“) ke stanovisku – tj. k určení, zda záměr může mít samostatně nebo ve spojení s jinými významný vliv na toto území a zda je tedy nutné tento vliv posoudit.

Stanovisko vydává orgán ochrany přírody, v jehož územní působnosti má být záměr realizován. Orgánem ochrany přírody jsou správy národních parků, chráněných krajinných oblastí a krajské úřady - odbory ochrany přírody a krajiny. Pro území vojenských újezdů je tímto orgánem příslušný újezdní úřad,

K předložení záměru OOP může investora vyzvat také příslušný úřad.

OOP vydá stanovisko zda záměr může či nemůže mít na území Natury 2000 vliv do 15 dnů ode dne doručení žádosti. Vliv na lokality soustavy Natura 2000 se posuzuje vždy když OOP významný vliv nevyloučí.

Posouzení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 pak probíhá současně a ve stejných krocích jako proces EIA. Příslušný úřad posílá dokumenty vzniklé v rámci procesu (oznámení záměru, závěr zjišťovacího řízení, dokumentaci a stanovisko), ve kterých jsou zpracovány také podrobnosti k vlivu na území Natura 2000 navíc také dotčeným orgánům ochrany přírody. Veřejnost se může vyjadřovat také k tomuto možnému vlivu na území Natura 2000. Závěrečné stanovisko obsahuje vyhodnocení vlivů na části soustavy Natura 2000 podle ZOPK

Výsledek hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 je závazný pro následné schvalování záměrů zejména v územním a stavebním řízení:
- Pokud hodnocení prokáže negativní vliv na území Natura 2000 a neexistuje variantní řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj, lze záměr schválit jen z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a za současného uložení kompenzačních opatření nezbytných pro zajištění ochrany a celistvosti území Natura 2000.
- Jde-li o negativní vliv na lokalitu s prioritními typy stanovišť - evropská stanoviště (§ 3 odst. 1 písm. m ZOPK) nebo prioritními druhy - evropsky významné druhy (§ 3 odst. 1 písm. n), lze záměr schválit jen z důvodů týkajících se veřejného zdraví, veřejné bezpečnosti nebo příznivých důsledků nesporného významu pro životní prostředí.

Posouzení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 mohou provádět pouze fyzické osoby, které jsou držiteli zvláštní autorizace, kterou uděluje a odnímá Ministerstvo životního prostředí. Autorizace se uděluje na dobu 5 let a je možno ji opakovaně prodloužit o dalších 5 let. K získání autorizace je potřeba mít určité vzdělání a vykonat zkoušku.

Biologické hodnocení

Provádí se na základě zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Ten, kdo v rámci výstavby nebo jiného užívání krajiny zamýšlí uskutečnit závažné zásahy, které by se mohly dotknout zájmů chráněných podle části druhé, třetí a čtvrté zákona č. 114/1992 Sb.(dále jen "investor"), je povinen předem zajistit na svůj náklad provedení přírodovědného průzkumu dotčených pozemků a písemné hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na rostliny a živočichy (dále jen "biologické hodnocení"), pokud o jeho nezbytnosti rozhodne orgán ochrany přírody příslušný k povolení zamýšleného zásahu.

Fyzickou či právnickou osobu, která biologické hodnocení provede, schvaluje na návrh investora nebo účastníka v příslušném řízení orgán ochrany přírody s ohledem na její kvalifikační, technické a jiné předpoklady.

Vyplyne-li z výsledku biologického hodnocení, nebo ze zákona č. 114/1992 Sb. nebo z jiných právních předpisů potřeba zajištění přiměřených náhradních opatření k ochraně přírody (například vybudování technických zábran, přemístění živočichů a rostlin), je investor povinen tato opatření realizovat na svůj náklad.

 Použitá a doporučená literatura


Související odkazy:
Centrum pro podporu občanů - sdružení Arnika
EIA a SEA na stránkách Ministerstva životního prostředí
Ekobrána.cz
Informační systém EIA
Posuzování vlivů na životní prostředí - EIA / SEA - na stránkách CENIA
Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) - v katalogu odkazů Ekolink

Související zákony:
Vyhláška kterou se stanoví bližší podmínky osvědčení o odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví, postup při jejich ověřování a postup při udělování a odnímání osvědčení
Vyhláška o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících s posuzováním vlivů na životní prostředí
Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA + SEA)


Související zprávy:

27.2.2013 - MŽP se bojí zveřejnit informace o jaderné elektrárně Temelín
Ministerstvo životního prostředí od července 2012 dluží Dětem Země poskytnout zvukový záznam z veřejného projednání vlivů výstavby dvou jaderných bloků JE Temelín na životní prostředí. Proti nečinnosti ministerstva musely Děti Země nyní podat již druhý rozklad, přičemž ministr Tomáš Chalupa (ODS) ve svém rozhodnutí z ledna uvedl, že by jím vedené ministerstvo mělo buď žádosti vyhovět, nebo ji zmítnout a řádně to odůvodnit. Ministerstvo ovšem volí klasickou úřední cestu – nečinnost.
kategorie: Účast na rozhodování

7.11.2012 - Blanka II pražské dopravě nepomůže, potvrdil posudek
Stavět v Praze druhý tunel Blanka je v současné době zbytečné, dopravě by to nepomohlo. Vyplývá to z hodnocení vlivů na životní prostředí v takzvaném procesu EIA. Dospěl k němu nezávislý odborník a ministerstvo nyní vydalo závěrečné stanovisko.
kategorie: Účast na rozhodování

12.6.2012 - Sedm let plýtvání veřejnými prostředky na neobhajitelný projekt jezu na Labi
Ani přes další vynaložené milióny se Ředitelství vodních cest nepodařilo prokázat, že stavba Plavebního stupně Děčín nepoškodí koryto Labe a jeho okolí. Ministerstvo životního prostředí totiž už podruhé rozhodlo, že investor musí znovu přepracovat dokumentaci EIA. Otevřelo tím cestu dalšímu zbytečnému utrácení. Betonářská lobby o projekt usiluje už od roku 2005 a za tu dobu byly za přípravu kontroverzního jezu utraceny stovky miliónů ze státní pokladny.
kategorie: Účast na rozhodování

6.6.2012 - Druhé vrácení dokumentace EIA o jezu v Děčíně bylo správné
Spory o zlepšení plavebních podmínek na Labi u hranic dokládají, že Ředitelství vodních cest ČR dosud nikdy nešlo o podporu vodní dopravy a ani o ochranu cenných částí Labe. Spíše za několik miliard korun z veřejných prostředků postavit nějakou velkou, zřejmě již s někým dohodnutou, stavbu. Pokud by tomu bylo naopak, pak by již dávno byla posouzena varianta bez jezu, jak Ministerstvo životního prostředí v roce 2005 žádalo, a odborné námitky, že jez nevratně zničí vzácnou přírodu, by byly respektovány.
kategorie: Účast na rozhodování

22.3.2012 - Autoři jezu na Labi nemohou doložit, že stavba neohrozí přírodní bohatství
Dnes, právě na Světový den vody, končí podávání připomínek k záměru, který má poškodit jeden z nejcennějších úseků dolního Labe. Z dokumentace hodnotící vliv Plavebního stupně Děčín na životní prostředí vyplývá řada alarmujících informací nejen pro labskou přírodu, ale i pro obyvatele Děčína.
kategorie: Účast na rozhodování

VAŠE DOTAZY, NÁVRHY A PŘIPOMÍNKY na doplnění nám prosím posílejte na adresu redakce tohoto portálu nebo vložte jako komentář níže.
Uvítáme také vaše ZKUŠENOSTI S OBČANSKÝMI AKTIVITAMI - nejzajímavější pak zveřejníme v novinkách.

Pokud máte zájem o pravidelné automatické ZASÍLÁNÍ NOVINEK z tohoto webu e-mailem, zaregistrujte svojí e-mailovou adresu.

Komentáře k textu

19. 1. 2008   Martin Morava VĚK