Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    ÚČAST NA ROZHODOVÁNÍ - Zapojte se, stojí to za to!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy
- Slovníček

Žaloba a trestní oznámení - Jak na to

Žaloba a trestní oznámení


Základem většiny občanských aktivit by měla být pozitivní komunikace a pokus o věcnou domluvu s ostatními účastníky. V průběhu vašeho usilování se však může ukázat, že jste již vyčerpali možnosti nekonfliktního jednání a že je nutné dát věc k soudu nebo podat trestní oznámení.

Protože se v sekci Účast na rozhodování věnujeme aktivitám veřejným, pomineme v následujícím výkladu spory výlučně soukromé (např. neshody v případě dědictví, rozvody) i pracovněprávní a pozornost budeme věnovat sporům, jež vzniknou mezi aktivními občany a úřadem státní správy či samosprávy, a to coby účastníky správního řízení.

(O typech soudů a jejich pravomocích viz Slovníček pojmů).

Žaloba ke správnímu soudu

Pokud nejste coby účastník správního řízení spokojeni ani s výsledkem odvolání resp. rozkladu, a rozhodnutí nabylo právní moci (viz sekce Účast ve správním řízení - Práva účastníka řízení), můžete se obrátit na správní soud se správní žalobou.

K soudu můžete podat žalobu proti správnímu rozhodnutí či proti nečinnosti správního orgánu. Soud přezkoumává jak formální náležitosti rozhodnutí, tak jeho věcnou správnost.

Proti rozhodnutí správního soudu je možné se odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu (dvojinstanční řízení).

Pro účast v řízení před krajským soudem ve správním soudnictví nemusíte mít advokáta, při jednání u Nejvyššího správního soudu v Brně je zastoupení advokátem povinné.

Podání žaloby nemá odkladný účinek. Napadené správní rozhodnutí tedy stále platí a může se podle něj postupovat. Soud může odložit vykonatelnost rozhodnutí, ovšem jenom v případě, že by výkon rozhodnutí žalobci způsobil nenahraditelnou újmu.

Žalobce může soud požádat o vydání předběžného opatření – předběžným opatřením může soud dočasně upravit poměry mezi účastníky, uložit jim povinnost něco vykonat, něčeho se zdržet či něco strpět.

Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu

Soud může po projednání žalobu zamítnout, a tím rozhodnutí potvrdit; nebo správní rozhodnutí zrušit, a tak vrátit zpět k novému rozhodování správnímu orgánu. Změnit správní rozhodnutí může orgán jenom v případě sankčních rozhodnutí. Důvodem zrušení může být zejména: nesrozumitelnost nebo nedostatek důvodů rozhodnutí; skutkový stav, který vzal správní orgán za základ napadeného rozhodnutí, je v rozporu se spisy nebo v nich nemá oporu anebo vyžaduje rozsáhlé nebo zásadní doplnění; úřad závažným způsobem porušil ustanovení o řízení před správním orgánem. V rámci dokazování může soud zopakovat nebo doplnit důkazy, provedené správním orgánem. Správní orgán je v dalším řízení vázán názorem, který soud uvede v rozsudku.

Žaloba proti nečinnosti

Slouží tomu, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis, platný pro řízení u správního orgánu, stanoví k jeho ochraně před protiprávní pasivitou správního orgánu a bývá často používána i jako prostředek proti průtahům ve správním řízení. Žalobce se může žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí.

Podmínky, které musíte splnit, aby se soud vaší žalobou proti správnímu rozhodnutí zabýval

  • Existence pravomocného rozhodnutí správního orgánu (pokud se nejedná o žalobu proti nečinnosti).
  • Vyčerpání řádných opravných prostředků.
  • Osoba, jež podává žalobu, byla účastníkem správního řízení a tvrdí, že byla rozhodnutím zkrácena na svých subjektivních právech.
  • Žaloba byla podána do 2 měsíců od doručení správního rozhodnutí.
  • Žaloba musí obsahovat: označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci; označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známi; označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá; žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné; jaké důkazy k prokázání svých tvrzení žalobce navrhuje provést a návrh výroku rozsudku.
  • Ten, kdo činí podání, v podání uvede o své osobě osobní údaje jen v nezbytném rozsahu; vždy uvede jméno, příjmení a adresu, na kterou mu lze doručovat. Jiné osobní údaje uvede jen tehdy, je-li toho třeba s ohledem na povahu věci, která má být soudem projednána. Podléhá-li podání soudnímu poplatku, musí být opatřeno kolkovou známkou v odpovídající hodnotě a musí k němu být připojeny listiny, jichž se podatel dovolává.

Slovníček pojmů

Trestní oznámení

Trestní právo je dobré považovat za poslední, krajní prostředek proti protiprávnímu jednání. Než se rozhodnete někoho „udat policii“, měli byste mít alespoň základní představu o tom, jestli dané jednání může být skutečně trestným činem a jestli opravdu chceme daného člověka vystavit trestnímu stíhání, případně odsouzení. Zároveň je potřeba si uvědomit, že ne každé protiprávní jednání je jednáním trestným. Zjednodušeně řečeno, trestné jednání ohrožuje vaše práva tím nejvážnějším způsobem a je vysoce nebezpečné i z pohledu společnosti. Typy takového jednání – trestné činy – jsou přesně popsány v trestním zákonu.

Co se stane, když podáte trestní oznámení

Trestní oznámení je podání, které obsahuje konkrétní skutečnosti, které nasvědčují spáchání trestného činu. Lze jej podat písemně, ústně do protokolu, faxem nebo elektronickou poštou. Trestní oznámení se podává buď státnímu zastupitelství, nebo u jednotlivých útvarů Policie ČR.

Poté, co orgán policie, vyšetřovatel nebo státní zástupce obdrží trestní oznámení, postupuje stejně, jako by se o pravděpodobném spáchání trestného činu dozvěděl jiným způsobem. Policejní orgány nebo vyšetřovatel zahájí opatřování nezbytných podkladů a vysvětlení a zajišťování stop případného trestného činu. Pokud dojdou k závěru, že ke spáchání trestného činu nedošlo, je věc odložena nebo předána jiným příslušným orgánům (například k projednání jako přestupek).

Naopak ve chvíli, kdy okolnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin a že jej spáchala konkrétní osoba, zahájí vyšetřovatel trestní stíhání. Učiní to tak, že této osobě sdělí obvinění o tom, že ji stíhá jako obviněného z určitého trestného činu. Obviněný může být zadržen (maximálně na dobu 48 hodin) či vzat do vazby.

V rámci vyšetřování se zjišťují všechny důležité okolnosti a shromažďují se důkazy. Po ukončení vyšetřování může vyšetřovatel rozhodnout o zastavení trestního stíhání; rozhodnout o postoupení věci jinému orgánu; podat státnímu zástupci návrh na podání obžaloby. O podání obžaloby, tj. postavení pře soud, rozhoduje výhradně státní zástupce. Soud pak rozhoduje o vině a trestu obžalovaného.

Jak a kde podat trestní oznámení

Písemné trestní oznámení musí obsahovat tyto údaje:

  • kterému orgánu činnému v trestním řízení je určeno
  • kdo jej činí
  • které věci se týká a co sleduje
  • datum a podpis
V případě ústního podání budete dotazování
  • na okolnosti, za nichž byl čin spáchán
  • na osobní poměry toho, na něhož se oznámení podává
  • na důkazy k případu
  • na výši škody způsobenou oznámeným činem

Je-li oznamovatel zároveň poškozeným nebo jeho zmocněncem, musí být vyslechnut též o tom, zda žádá, aby soud rozhodl v trestním řízení o jeho nároku na náhradu škody.

Seznam státních zastupitelství, kde je možno podávat trestní oznámení.

 Použitá a doporučená literatura

Vzory podání:
Trestní oznámení I. - vzor podání
Trestní oznámení II. – vzor podání
Žaloba – vzor podání


Související odkazy:
Ateliér pro životní prostředí
Ekologický právní servis
I-pravo.org - občanské sdružení Ars Aequi et Boni
Justice.cz
Liga lidských práv
Policie - stránky ministerstva vnitra
Ústavní soud ČR
Via Iuris - Právo ve službách veřejného zájmu

Související zákony:
Občanský soudní řád (99/1963 Sb.)
Soudní řád správní (150/2002 Sb.)
Trestní řád (141/1961 Sb.)
Trestní zákon (140/1961 Sb. )


Související zprávy:

30.5.2007 - Ministerstvo spravedlnosti nabízí veřejnosti možnost vyjádřit se k novému návrhu trestního zákoníku
Ministerstvo spravedlnosti připravilo v rámci rekodifikace trestního práva hmotného návrh nového trestního zákoníku a návrh doprovodného zákona, tj. zákona, který v souvislosti s přijetím trestního zákoníku mění některé zákony. Oba návrhy ministerstvo předkládá veřejnosti pro informaci ještě před ukončením meziresortního připomínkového řízení.
kategorie: Právo na informace-Účast na rozhodování

29.5.2007 - Občanské poradny mohou lidem pomoci i s ekologickými problémy
Dne 18. 5. proběhl seminář, jehož cílem bylo proškolení zástupců devíti občanských poraden z celé České republiky v oblasti environmentálního poradenství a účasti veřejnosti na rozhodování. „Od této chvíle jsou poradci připraveni poskytovat vedle zavedeného sociálněprávního poradenství i poradenství zaměřené na řešení problému v oblasti ekologie,“ říká Martin Mach z ekoporadny Zelená domácnost.
kategorie: Právo na informace-Účast na rozhodování

22.12.2006 - Nech toho, sousede
Pokud vám kdokoliv poškodí váš majetek, můžete po něm na základě občanského zákoníku požadovat náhradu škody. Pokud vás někdo pomluví, můžete požadovat omluvu. Občanský zákoník primárně chrání práva fyzických a právnických osob, lze jej využít zprostředkovaně i pro ochranu životního prostředí. Zvláštním bodem občanského zákoníku je paragraf 127, který myslí právě na takové sousedy, kteří vás „nad míru přiměřenou poměrům“ obtěžují nebo omezují vaše vlastnická práva
kategorie: Účast na rozhodování



VAŠE DOTAZY, NÁVRHY A PŘIPOMÍNKY na doplnění nám prosím posílejte na adresu redakce tohoto portálu nebo vložte jako komentář níže.
Uvítáme také vaše ZKUŠENOSTI S OBČANSKÝMI AKTIVITAMI - nejzajímavější pak zveřejníme v novinkách.

Pokud máte zájem o pravidelné automatické ZASÍLÁNÍ NOVINEK z tohoto webu e-mailem, zaregistrujte svojí e-mailovou adresu.

Komentáře k textu

   8. 6. 2005 Karel Bláha
Karel+Vanda
 
   27. 7. 2011 Ranessa
zMUncLaHKDbRjdh
 
   27. 7. 2011 Mateen
PJlJvoseikJ
 
   2. 5. 2016 asfetyav66u
5nknr47g
 
   31. 7. 2016 asfetmscrui
6vop8qo7
 
   1. 1. 2009 Jaroslava Holubová
Práva na klidné bydlení
 
   16. 4. 2010 Pepa
Dvousečná zbraň
 
   6. 2. 2012 Mates
Narodni soud mimo CZ
 
   18. 6. 2016 asfetbj3q06
85ln2kcf
 
   12. 9. 2013 
s785545685
 
   12. 9. 2013 
s785545685
 
   12. 9. 2013 858283
rt
 



Za správnost textu odpovídá Petra Kolínská. Poslední aktualizace: 20.11.2008

-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

NAVRCHOLU.cz