Jak na to Zákony Odkazy

Ombudsman - Veřejný ochránce práv

Ombudsman je ochránce a mluvčí práv občanů. Možnost obrátit se na něj má mít bez zbytečných formalit každý, kdo se cítí být poškozen činností nejrůznějších úřadů, a který se u příslušných orgánů dožaduje nápravy.

Z této tradiční definice vychází i náš zákon o veřejném ochránci práv – č. 349/1999 Sb. Podle tohoto zákona veřejný ochránce „působí k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí uvedených v tomto zákoně, pokud je v rozporu s právem, neodpovídá principům demokratického právního státu a dobré správy, jakož i před jejich nečinností, a tím přispívá k ochraně základních práv a svobod.“ Zákon vymezuje pravomoci ochránce, náležitosti podání a další. Svého úřadu se první český veřejný ochránce práv ujal v roce 2000.

K veřejnému ochránci si lze stěžovat na tyto orgány:

• Ministerstva a jiné správních úřady s působností pro celé území státu a správní úřady jim podléhající
• Českou národní banku, pokud působí jako správní úřad
• Radu pro rozhlasové a televizní vysílání
• Orgány uzemní samosprávy (tj. obce a kraje) při výkonu státní správy (nikoliv při výkonu samosprávy)
• Obce při výkonu státní správy, nikoli však tam, kde obce rozhodují ve vlastní působnosti
• Policii ČR s výjimkou vyšetřování, kdy působí v trestním řízení
• Armádu ČR a Hradní stráž
• Vězeňskou službu ČR
• Zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova a ochranné léčení, veřejné zdravotní pojišťovny
• Orgány soudu při výkonu státní správy (zejména otázka průtahů v řízení, nečinnost soudů a nevhodné chování soudců)

Působnost ochránce se však nevztahuje na:

• Soudy všech stupňů a typů v jejich rozhodovacích pravomocech
• Parlament, prezidenta republiky a vládu
• Nejvyšší kontrolní úřad
• Zpravodajské služby České republiky
• Orgány činné v trestním řízení
• Státní zastupitelství

Ombudsman také nemá právo vstupovat do soukromoprávních vztahů či sporů (včetně sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, i když jejich zaměstnavatelem je státní úřad).

Ombudsman většinou zahajuje šetření úředních postupů na základě stížnosti (podnětu) fyzické či právnické osoby tvrdící, že došlo k zásahu do jejích práv, může však jednat i z vlastní iniciativy.

Jak podat podnět ombudsmanovi:

Z podnětu musí být jasné:

Znamená to, že na ombudsmana se nelze obracet hned, když se úřad podle názoru stěžovatele dopustil pochybení. Občan se nejprve musí pokusit domoci se svých práv přímo u příslušného úřadu sám, a teprve v případě neúspěchu může požádat o pomoc ombudsmana.

Podnět by měl podat ten, kdo se dožaduje ochrany svých práv; nelze podávat podnět ve prospěch jiných svéprávných osob. V případě, že je podáván podnět v zastoupení jiné osoby, je třeba tuto skutečnost doložit písemnou plnou mocí zastoupeného či jiným dokladem s uvedením rozsahu oprávnění. Problém s oprávněností může nastat, pokud občan upozorňuje na poškozování veřejných spíše než soukromých zájmů. (Více informací o tom viz níže).

Podněty ochránci lze podávat:

• písemně: na adresu sídla veřejného ochránce práv: Údolní 39, 602 00 Brno
• elektronicky: pomocí elektronické podatelny - http://www.ochrance.cz/pomoc/podatelna.php
• na elektronických nosičích (disketa, CD; formáty HTML, TXT, RTF, DOC, PDF), které lze doručit do podatelny nebo zaslat poštou.
• e-mailem: na adresu podatelna@ochrance.cz.
• osobně: v pracovní dny v době 8:00 - 16:00 hod. do podatelny Kanceláře veřejného ochránce práv nebo je v tutéž dobu a na téže adrese osobně podat do protokolu, který se stěžovatelem sepíše právník Kanceláře.

Podněty podané elektronicky jsou vyřizovány stejně jako podněty podané klasickým poštovním stykem nebo sepsané osobně do protokolu v sídle ochránce.

S dotazy na aktuální stav vyřizování konkrétního podnětu, popř. s jinými dotazy z oblasti věcné působnosti veřejného ochránce práv se můžete obrátit zejména na telefonickou informační linku ochránce +420 542 542 888, doplnění či dotazy k podnětu můžete zaslat na adresu podatelna@ochrance.cz.

Pro vyřízení podnětu ochránci nejsou stanoveny žádné lhůty.

Co ombudsman může se stížností udělat

Ombudsman má rozsáhlá oprávnění provádět v jednotlivých věcech nezávislá šetření, při zjištění pochybení může požadovat od úřadů či institucí, aby zjednaly nápravu.
Nemůže však měnit nebo rušit jejich rozhodnutí.

Ombudsman může podle § 12 zákona podnět odložit pokud:

• nespadá do jeho působnosti (týká se orgánů, vůči nimž nemá ombudsman žádné pravomoci, např, soudů),
• nemá stanovené náležitosti (a stěžovatel je ve stanovené lhůtě nedoplní)
• je zjevně neopodstatněný
• byl podán víc než rok po události, jež je předmětem stížnosti
• byl již prošetřen
• netýká se osoby, která podnět podala

Nejspornějším důvodem pro odložení je situace, kdy se „podnět netýká osoby, která podnět podala”. Zde záleží na výkladu toho, kdy se určitá úřední činnost někoho týká. Tato otázka nabývá na důležitosti zejména tehdy, pokud občan upozorňuje na pochybení úřadu související, spíše s poškozováním veřejných než soukromých zájmů. Ombudsman může vyhodnotit otázku, zda se podnět týká osoby, která jej podala, nebo ne, podle vlastního uvážení.

Ve sporných případech lze v podnětu vždy navrhnout, aby se ombudsman věcí případně zabýval i z vlastní iniciativy, k čemuž ho opravňuje § 9 písm d) zákona. Je třeba podotknout, že současný ombudsman tohoto ustanovení na základě podnětů nevládních organizací opakovaně využil.

Pravomoci ombudsmana vůči orgánům, jejichž činnost je oprávněn prošetřovat, zahrnují oprávnění vstupovat do všech prostor úřadů, nahlížet do spisů správních orgánů, klást otázky zaměstnancům úřadů, účastnit se ústních jednání a klást otázky přítomným osobám. Úřady jsou povinny mu na jeho žádost předložit požadované dokumenty a poskytovat mu pomoc při jeho šetřeních (§ 16).

Veřejný ochránce práv má vzhledem k našemu členství v EU povinnost v každém konkrétním případě zkoumat, zda nedošlo nejen k porušení práva národního, českého, ale zároveň, zda bylo úřadem respektováno i právo evropské. (V praxi jsou pro činnost národních úřadů významné zejména dva druhy právních předpisů, které orgány Evropské unie vydávají - nařízení a směrnice.)

Pokud ombudsman při šetření zjistí porušení právních předpisů nebo jiná pochybení, je povinen nejprve vyzvat úřad, aby v přiměřené lhůtě přijal opatření k nápravě. Jestliže se tak nestane, nebo pokud přijatá opatření považuje ombudsman za nedostatečná, vyrozumí o tom stěžovatele i úřad svým závěrečným stanoviskem. Součástí tohoto stanoviska by měl být i návrh opatření k nápravě. O případech, kdy ani tímto postupem nedojde k nápravě, je ombudsman povinen informovat Poslaneckou sněmovnu.

Ombudsman je povinen o výsledku svých šetření vždy vyrozumět stěžovatele, a to jak v případě, že žádné porušení právních předpisů nezjistí (§ 17), tak pokud podle jeho názoru došlo k pochybení (§ 18). Ve druhém případě musí stěžovateli rovněž sdělit, zda považuje opatření, která úřad provedl k nápravě, za dostatečná, a pokud ne, jaká jiná opatření navrhuje.

Proti způsobu vyřízení a rozhodnutí o podnětu ochráncem není přípustný opravný prostředek.

Příklady:

Ombudsman může například v případě, kdy se příslušné úřady dostatečně nezabývaly stížnostmi dotčených sousedů na nepovolené provozování skládky odpadů nebo na překračování limitů hluku či zápachu z průmyslové výroby prošetřit skutkové okolnosti a postup úřadů a v případě, kdy shledá jejich pochybení, je vyzvat ke zjednání nápravy – např. k vydání rozhodnutí o zákazu nepovolené činnosti, zahájení řízení o odstranění stavby apod.

Ombudsman se zabývá i stížnostmi nevládních organizací, upozorňujících na nedodržování právních předpisů v souvislosti s plánovanými zásahy do životního prostředí, např. při povolování staveb dálnic. V jednom ze svých stanovisek například ombudsman konstatoval, že ani po jeho výzvě k nápravě nebyla napravena pochybení, k nimž došlo nedostatečným posouzením vlivu stavby dálnice D8 na krajinný ráz CHKO České středohoří.
(Průběžné vyjádření ombudsmana k dálnici D8 v CHKO České středohoří z července 2003 + jeho závěrečné stanovisko z prosince 2004 lze nalézt na stránkách http://tunelkubacka.ecn.cz. O závěrech ombudsmana informuje také tisková zpráva EPS z 5.1.2005.)

Příklad, kdy se ombudsman zabývá podnětem z vlastní iniciativy:

Pokud byl nezákonným postupem při udělení souhlasu k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro stavbu průmyslové zóny nepřímo dotčen majitel sousedních zemědělských pozemků, je jednoznačně na místě, aby se ombudsman tímto případem zabýval a upozornil na pochybení. Stalo se tak např. v případě průmyslové zóny Joseph - výstavby továrny společnosti NEMAK.
(Informace o závěrečném stanovisku ombudsmana se dočtete v tiskové zprávě EPS z 8.8.2002.)

Pokud je nezákonným postupem správních orgánů (např. při povolování dálnice) dotčen "jen" veřejný zájem na ochraně přírody a krajiny, je skutečnost, že se ombudsman přesto podnětem zabývá a vyhoví mu, příkladem progresivního výkladu ustanovení o přijímání podnětů.

 Použitá a doporučená literatura

Související dokumenty:
Veřejný ochránce práv (informační leták vydaný Asociací občanských poraden)

Související odkazy:
Ekologický právní servis
Tunelkubacka.ecn.cz: Fakta o dálnici D8 a o tunelu Kubačka
Veřejný ochránce práv - ombudsman

Související zákony:
Zákon o Veřejném ochránci práv (ombudsmanovi)


Související zprávy:

VAŠE DOTAZY, NÁVRHY A PŘIPOMÍNKY na doplnění nám prosím posílejte na adresu redakce tohoto portálu nebo vložte jako komentář níže.
Uvítáme také vaše ZKUŠENOSTI S OBČANSKÝMI AKTIVITAMI - nejzajímavější pak zveřejníme v novinkách.

Pokud máte zájem o pravidelné automatické ZASÍLÁNÍ NOVINEK z tohoto webu e-mailem, zaregistrujte svojí e-mailovou adresu.

Komentáře k textu

6. 1. 2014   zinawillertová porušení lids.práv       31. 5. 2014   Torák Martin omezování       6. 5. 2015   Forstová Karolina dotaz-pozemky       13. 3. 2016   TaraRees jak na to