Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    ÚČAST NA ROZHODOVÁNÍ - Zapojte se, stojí to za to!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy
- Slovníček

Místní Agenda 21 - Jak na to

Místní Agenda 21


Místní Agenda 21 (MA 21) je strategický a akční plán rozvoje obce či regionu, který zavádí principy udržitelného rozvoje do praxe.
To znamená: strategický plán, který propojuje ekonomické a sociální aspekty s oblastí životního prostředí a je vytvářen ve spolupráci s veřejností.
Místní Agenda 21 zohledňuje konkrétní místní problémy.

Je to proces směřující k zajištění dobré a udržitelné kvality života a životního prostředí v určitém území.
(O strategickém plánování obecně se dočtete v samostatné sekci)

Co je místní Agenda 21

  • Místní - odkazuje na vlastní místo působení, bydliště, obec, případně region
  • Agenda - je slovo latinského původu a znamená program nebo také seznam věcí, které je třeba udělat, aby bylo dosaženo cíle,
  • 21 - znamená, že se jedná o to, co musíme udělat pro (v) 21. století, vyzývá k uvažování v delším časovém horizontu.

MA 21 je proces, který prostřednictvím
- zkvalitňování správy věcí veřejných
- strategického plánování (řízení)
- zapojování veřejnosti a
- využíváním všech dosažených poznatků o udržitelném rozvoji
zvyšuje kvalitu života ve všech jeho aspektech

MA 21 Hledá řešení ve spolupráci se všemi z místního společenství, takže odráží také jejich potřeby.
Zohledňuje dopady rozhodnutí na všechny oblasti života a v delším časovém horizontu.
Propojuje probíhající aktivity.
Zapojuje veřejnost do plánování i do realizace plánů.

MA 21 by se tedy měla stát běžným nástrojem fungování veřejné správy. A měla by vést k otevřené spolupráci celého místního i širšího společenství.

Činnosti místních správ je věnována 28. kapitola dokumentu Agenda 21, ve které se také říká, jak se má správa k místní Agendě 21 postavit: „Na základě konzultací a vytváření konsenzu by se místní orgány měly od občanů a od místních, občanských, komunitních, obchodních a průmyslových organizací poučit a získat informace potřebné pro zformulování nejlepších strategií...

Místní Agenda 21 není ani zákon nebo vládní nařízení ani není povinná.
Nejsou stanovené žádné jednotné postupy jak zavádět místní Agendu 21, ale jsou známy některé klíčové kroky jak na to.

Nezáleží na tom, kdo proces místní Agendy 21 iniciuje a také není nutné, aby se proces nazýval místní Agendou 21. Jedná se především o zajištění podmínek pro kvalitní život v konkrétní obci nebo regionu v dlouhodobé perspektivě. Iniciátorem může přitom být stejně tak dobře místní správa jako nevládní organizace nebo skupina lidí, kterým záleží na zdravém rozvoji obce či regionu, či externí organizace. Záleží však na tom, jaká struktura procesu se vybuduje - na ní závisí, zda bude proces životaschopný a zda budou principy udržitelného rozvoje uplatňovány v každodenní praxi lidí, především při rozhodování v místní/regionální správě. Nezastupitelnou roli hraje v procesu MA21 místní správa, která jej musí zastřešit a podpořit.

MA 21 by měla mít následující součásti:

  1. Organizační zázemí – Je potřeba schopný koordinátor procesu. Obvykle zázemí zajišťuje místní správa, nebo s ní musí být alespoň oficiálně propojeno. Je tedy nutná politická podpora, aby bylo možné prosazovat nutná opatření.
  2. Komunitní spolupráce (partnerství) – Místní správa by měla při přípravě a realizaci místních aktivit, jednotlivých záměrů rozvoje obce či regionu spolupracovat s místními organizacemi a veřejností v co nejvyšší míře a na dlouhodobé úrovni – nejen jednorázově.
  3. Kapacita pro získávání zdrojů - MA 21 vede ke zvýšení kapacity pro získávání zdrojů především vzhledem k zavedení principu udržitelného rozvoje v místních podmínkách. Lidé, kteří se do procesu zapojí mohou zároveň ochotni také přispět i finančními a jinými prostředky.
  4. Formalizace procesu, politická podpora - Místní zastupitelstvo musí přijmout MA 21 jako oficiální součást rozvoje a fungování obce, regionu. V rámci toho se zavazuje k respektování principů udržitelného rozvoje včetně zapojování veřejnosti.
  5. Strategie udržitelného rozvoje za účasti veřejnosti - Každá obec či region, která chce zavést místní Agendu 21, by měla mít zpracovanou dlouhodobou Strategii udržitelného rozvoje, jakožto zastřešující dokument pro dílčí strategie, plány a politiky. Každý místní občan by přitom měl mít možnost podílet se na jejím zpracování i realizaci. Součástí strategického plánu má být akční plán, který přesně určí kdo, co a kdy udělá. Tento plán je zásadní pro nastartování procesu MA 21. Proces MA 21 je pak nutné i monitorovat. Veřejnost má být zapojena v každé fázi procesu nejen informováním, ale dle situace přímo i konkrétní prací - získáváním názorů a podkladů, spoluúčastí na vytváření i realizaci procesu. Konkrétní příklady propojování ekonomických, sociálních a ekologických činností je potřeba podpořit jako tzv. mikroprojekty – malé projekty podpořené místní správou nebo z vnějších zdrojů.
  6. Výchova, vzdělávání, osvěta a informovanost - Místní lidé musejí jednak rozumět základním otázkám udržitelného rozvoje a také tomu, že oni jsou spolutvůrci budoucnosti obce, regionu a jednak musejí být motivováni k tomu, aby se do procesu MA21 aktivně zapojili. Proces by měl vést k tomu, aby všichni, kdo tvoří společenství, převzali určitý díl zodpovědnosti za jeho rozvoj.
  7. Management kvality - Udržitelnost by měla být chápána jako součást řízení místního úřadu, a nejen jako možný dodatek.
  8. Vnější vztahy a vazby - Udržitelný rozvoj není jen záležitostí obce a regionu, ale má širší souvislosti, takže obec či region by měla budovat vnější vztahy, informační vazby a partnerství – s dalšími obcemi a regiony, v rámci sítí a projektů na národní i mezinárodní úrovni.
  9. Mikroprojekty – Malé i velké dílčí projekty, které slouží jako příklad projektů, které přispívají k udržitelnému rozvoji. Finančně by se na nich měla podílet i místní správa.

Kroky v rámci procesu MA 21

V rámci procesu se vytváří, zpracovává a definuje plán s následujícími částmi:
  • Základní hodnoty - které účastníci vyznávají a uznávají a pro které se činností účastní
  • Vize – čeho chceme dosáhnout? - Jak bude vypadat naše obec/region za 15, 20 a více let?
  • Účel - kdo jsme, proč chceme proces zahájit a realizovat
  • Stanovení prioritních oblastí – klíčových oblastí práce
  • Záměry a specifické cíle – záměry obecně popisují co máme v úmyslu dělat v jednotlivých prioritních oblastech. Specifické cíle pak tyto záměry upřesňují, nejsou to však úkoly ani akce.
  • Akce - ke každé z vybraných prioritních oblastí je sestaven Akční plán – seznam konkrétních aktivit (projektů), které je třeba udělat, aby bylo dosaženo specifických cílů v dané oblasti.

Do procesu místní Agendy 21 mohou spadat například následující činnosti (Je to jen malá ukázka toho, co může být nazýváno aktivitami v rámci MA 21):
- obnova památek,
- oživování a zachovávání tradičních zvyklostí a řemesel,
- udržitelná turistika,
- územní plánování založené na integrovaném přístupu a vhodná výstavba,
- péče o krajinu,
- péče o starší občany,
- programy pro školy zaměřené na otázky udržitelného rozvoje,
- programy konzultací, které by měly vést k vytvoření strategického plánu rozvoje místa,
- praktické práce v místě, tzv. práce ”zdola” v rámci místního společenství, jako např. výsadba stromů, údržba parků,
- projekty, které se zabývají konkrétní problematikou např. dopravou,
- kulturní a společenské akce, akce pro veřejnost (slavnosti, jarmarky, poutě),
- výchovné a vzdělávací programy pro veřejnost i pro místní zastupitele a jiné cílové skupiny,
- spolupráce s médii při osvětě veřejnosti,
- podpora vhodného podnikání,
- vlastní práce místních orgánů - zapracování principů udržitelného rozvoje do koncepcí, plánů i každodenní agendy,
- environmentální systémy řízení pro podniky, místní úřady a další instituce,
- ekologické vytápění,
- nákupy respektující udržitelnost spotřeby,
a řada dalších.

Kdo se účastní procesu MA 21

Základní tým MA 21
Základem úspěšného procesu MA 21 je vytvoření základního týmu MA 21. Jeho členy mají být: koordinátor, facilitátor(ři), zástupci členů místní komunity.
Tým by si měl stanovit hned na začátku základní pravidla svého fungování, která budou všichni respektovat.

Členové komunity, společenství
Jednotlivci, skupiny nebo organizace mohou být do procesu zapojeni postupně, dříve či později podle fáze či konkrétní aktivity procesu, jejího zaměření, ale i potřeb těchto členů. Takovými skupinami či organizacemi komunity, kteří by se měli zapojit mohou být například: místní správa, společenské a dobrovolnické organizace; ti, kteří mohou záměry financovat – na místní, národní, evropské, globální úrovni; místní školy všech stupňů; zaměstnavatelé a podniky, provozovatelé služeb, náboženské skupiny, policie, armáda, lékaři, zdravotní pracovníci, místní nemocnice…

Pracovní skupiny
Pro vybrané prioritní oblasti jsou vytvořeny pracovní skupiny složené ze zástupců různých společenských skupin. Skupiny se scházejí víckrát a hledají optimální řešení problémů pro co největší okruh lidí, kterých se problém dotýká. Na setkání je potřeba přizvat odborníky pro tu kterou oblast, kteří mohou objasnit, co je a co není jako řešení možné a také, co je a co není pro město/region udržitelné.
Výsledky jednotlivých pracovních skupin jsou předávány prostřednictvím vybraného zástupce do základní skupiny (např. Fórum/komise udržitelného rozvoje), která je sumarizuje a připravuje celkový návrh řešení pro orgán s rozhodovací pravomocí (místní, regionální správa, případně jiné orgány).

Zapojování veřejnosti v rámci MA 21

Čím více lidí se do procesu MA21 zapojí, tím kvalitnější tento proces bude.

Veřejnost má být zapojena nejen do rozhodovacích procesů, ale i do vytváření plánů a jejich realizace. Má jít o souvislý stále probíhající proces, nejen zapojování v rámci jednotlivých projektů, aktivit nebo dílčích procesů.

Jako obyvatelé dané obce byste měli sami říci, co vás trápí nejvíce.
I zdánlivě banální problém může představovat neřešitelné situace, které se v rámci procesu mohou řešit.

Výhody zapojení veřejnosti
- předchází se konfliktům, pomáhá konflikty řešit způsobem přijatelným pro obě strany, pomáhá odstranit nepochopení a nedorozumění,
- spolupracující strany se navzájem od sebe učí a inspirují což přispívá k vyšší tvořivosti
- každý přináší místní znalosti a místní zkušenosti i své odborné znalosti,
- lidé mohou přijmout záměr za vlastní, ztotožnit se s ním, začne jim na věci záležet,
- posiluje pocit soudržnosti k obci, posiluje pocit vlastnictví, který motivuje k činnosti,
- zlepšuje se veřejný image, obraz úřadu v očích veřejnosti,
- pomáhá dosahovat cílů udržitelného rozvoje,
- dává procesu dynamiku

Principy:

Jasný a transparentní proces – předem musí být jasné, co se stane s výsledky práce, jak bude s názory a náměty veřejnosti naloženo a zda k nim bude rozhodovací orgán přihlížet. Vývoj, řízení a zajištění procesu musí být jasné všem

Otevřenost, poctivost, důvěra - komunikace má být založena na oboustranném naslouchání a dotazování a vzájemném respektování názorů

Průběžné informování o tom co se děje, jak je naloženo s výsledky předchozích aktivit, a co se bude dít

Zapojeni mají být pokud možno všichni - jedinec, skupina, organizace - kdo může ovlivnit nebo kdo může být ovlivněn (pozitivně i negativně) výsledkem rozhodnutí, plánu, programu nebo i procesem, který k výsledku vede. Tedy i ti, kteří se o takové otázky sami nezajímají.

Zodpovědnost za způsob přijmutí rozhodnutí, ale také za jeho provedení mají všichni

Všichni zúčastnění mají mít na začátku i v průběhu procesu stejné informace a jejich práce by měla fungovat na společných dohodách.

Proces má více možností a více řešení. Ideální pro řešení je dospět ke konsensu.

Možné nástroje pro zapojení veřejnosti

Nástrojů je celá řada. Jsou to vesměs obecné možnosti, jak veřejnost zapojit do plánování.
Podrobnější vysvětlení k jednotlivým nástrojům najdete v samostatném textu.

  • Dotazníky
  • Letáky
  • Tradiční veřejná setkání
  • Fóra / Kulaté stoly
  • Nástěnkové dotazníky
  • Výstavy
  • Skupiny zvláštní pozornosti
  • Reálné plánování (Planning for Real)
  • Virtuální diskuse
  • Referendum
  • Hodnocení vesnice nebo města
  • Klíčové informace
  • Individuální hloubkové rozhovory
  • Telefonní rozhovor
  • Případové studie
  • Diáře a ostatní psané záznamy
  • Ústní vyprávění
  • Nahrávky na video
  • Pozorování účastníků
  • Vytváření vizí (Visioning)
  • Vytváření shody (budování konsensu) / řešení konfliktů
  • Přehled relevantních dat
  • Občanská porota
  • Jak se měří kvalita MA 21 v ČR - Kritéria místních Agend 21

    Kritéria místních Agend 21 jsou oficiálním nástrojem, který umožňuje všem aktivním místním správám dle jasně definovaných parametrů prokázat, zda a na jaké úrovni realizují místní Agendu 21.

    Kritéria MA21 jsou přehledně evidována v nově vytvořené internetové Databázi MA 21 – oficiální evidenci místních Agend 21 v ČR, do níž se mohou zájemci o mapování Kritérií MA21 kdykoli registrovat.

    Sada jedenadvaceti Kritérií MA 21 je rozdělena do 4 základních kategorií „A“ - „D“, součástí je též startovací kategorie „Zájemci“. Každá z těchto kategorií představuje určitou kvalitativní úroveň realizované MA21.

    Každé Kritérium MA21 má stanoveny svoje ukazatele (indikátory) zahrnující aktivity/úkony, jejichž realizace vede k jeho splnění. Nedílnou součástí ukazatele je jeho limit neboli konkrétní hodnota, kterou musí každé město, obec či region naplnit a doložit prostřednictvím přesně specifikované dokumentace.

    Aby mohla municipalita postoupit z jedné kategorie do druhé, je nutné splnit všechna kritéria příslušející té které kategorii.

    Konference OSN v Rio de Janeiro, Agenda 21 a Místní agenda 21

    V červnu 1992 se konala v brazilském Rio de Janeiru konference OSN o životním prostředí a rozvoji, tzv. Summit Země, známá také pod zkratkou UNCED. Představitelé více než 170 zemí světa se dohodli na přijetí také několika významných dokumentů. Jedním z nich byla i Agenda 21 - program pro 21. století, který má napomoci přechodu lidské společnosti na tzv. udržitelný rozvoj (angl. sustainable development).

    Agenda 21 je rozsáhlý dokument, který se stal strategickým plánem rozvoje společnosti na prahu třetího tisíciletí. Dokument určil hlavní směry omezení negativních projevů naší civilizace v různých oblastech (sociální rozdíly mezi bohatým a chudým světem, nedostatky ve zdravotní péči, globální ohrožení životního prostředí, expanze lidských sídel, nárůst populace, atd.).

    Místní Agenda 21 je pak praktická aplikace principů základního dokumentu v místní (obecní, komunitní) praxi. Místní Agenda 21 představuje uskutečňování praktických lokálních projektů ve spolupráci co nejvíce zájmových skupin směřujících k trvale udržitelnému rozvoji a udržení kvality života na místní úrovni.

    Globální problémy mají kořeny v místních činnostech, a proto je jejich řešení závislé na místních aktivitách. Místní Agenda 21 by měla směřovat k udržitelnosti v místním měřítku i v globálních návaznostech a měla by zprostředkovat pochopení souvislostí mezi globálními záležitostmi a našimi individuálními rozhodnutími.

     

    (Text byl zpracován s využitím publikace Metodika pro místní Agendy 21 v České republice, Český ekologický ústav, 2003)

    Související dokumenty:
    Metodika pro místní Agendy 21 v České republice
    Kritéria místních Agend 21 - oficiální nástroj pro měření kvality MA21 v ČR
    "Jak plánují města, obce a regiony ČR svůj rozvoj?" - materiály z Konference NSZM v roce 2004
    Místní Agenda 21 - případové studie
    Možné nástroje pro zapojení veřejnosti do Místní Agendy 21 či strategického plánování


    Související odkazy:
    Agora Central Europe: Participační projekty
    CpKP: program Místní rozvoj
    Databáze Místních Agend 21 v ČR
    Místní Agenda 21 (stránky CENIA)
    Místní Agenda 21 (stránky Národní sítě zdravých měst)
    Rosa, o.p.s.: Komunitní projekty
    TIMUR - Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj
    Účast veřejnosti a místní Agenda 21 v Praze a Berlíně (příspěvky ze semináře)

    Související zprávy:

    6.6.2007 - TZ - Města a obce jsou v podpoře kvality života zase o krok dále
    Posledním květnovým dnem byl formálně ukončen dvouletý projekt Národní sítě Zdravých měst1, „Síť místních Agend 21“. Hlavním cílem projektu bylo zapojit nová města a obce do mezinárodního programu místní Agenda 212, který je přibližuje k udržitelnému rozvoji a přispívá ke kvalitě života jejich obyvatel.
    kategorie: Účast na rozhodování

    27.2.2007 - Téma pro rok 2007 zní: Udržitelná a bezpečná doprava
    Počátkem února byl Radou vlády pro udržitelný rozvoj schválen návrh, podle kterého se společným meziresortním tématem udržitelného rozvoje na místní úrovni v České republice pro rok 2007 stala udržitelná a bezpečná doprava.
    kategorie: Právo na informace-Účast na rozhodování

    31.10.2006 - První města v ČR prokázala kvalitu svého rozvoje podle indikátorů místní Agendy 21
    Zdravá města Chrudim a Vsetín jsou prvními a doposud jedinými samosprávami, které v České republice dokázaly dosáhnout kategorie „B“, druhé nejvyšší kategorie v rámci procesu místní Agendy 21 (MA 21).
    kategorie: Účast na rozhodování



    VAŠE DOTAZY, NÁVRHY A PŘIPOMÍNKY na doplnění nám prosím posílejte na adresu redakce tohoto portálu nebo vložte jako komentář níže.
    Uvítáme také vaše ZKUŠENOSTI S OBČANSKÝMI AKTIVITAMI - nejzajímavější pak zveřejníme v novinkách.

    Pokud máte zájem o pravidelné automatické ZASÍLÁNÍ NOVINEK z tohoto webu e-mailem, zaregistrujte svojí e-mailovou adresu.

    Komentáře k textu




    Za správnost textu odpovídá Alena Mejstříková. Poslední aktualizace: 20.11.2008

    -
    EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

    ©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

    NAVRCHOLU.cz