Založení občanského sdružení - Jak na to
Založení občanského sdružení
Pokud se nám v našem okolí něco zásadně nelíbí anebo chceme něco důležitého
prosadit, potřebujeme silné spojence v podobě vlivných známých či dobrého (a
asi i drahého) právníka. Existuje však i další cesta. Někdy je výhodné se při
prosazování vlastních zájmů spojit s dalšími občany, kteří mají stejné názory
či zájmy. Výsledkem takového účelového či zájmového spojení může být vznik občanského
sdružení.
Podle zákona o sdružování občanů mají öbčané právo svobodně se sdružovat a k výkonu tohoto práva není třeba povolení státního orgánu (je třeba pouze registrace). Občané tak mohou zakládat spolky, společnosti, svazy, hnutí, kluby a jiná občanská sdružení, jakož i odborové organizace a sdružovat se v nich.
Občanské sdružení je nejčastější právní formou neziskové organizace v ČR. Mezi další formy patří .obecně prospěšná společnost, nadace či nadační fond.. Vzhledem k zaměření našeho portálu se jim zde podrobněji nevěnujeme. Na konci tohoto textu však můžete najít některé užitečné dokazy na více informací.
Důvody proč zakládat občanské sdružení
- Je výhodné být spojen s lidmi, kteří sledují stejný cíl. Hlas takto
vytvořené skupiny může obecně mít (i když to tak nemusí být vždy) větší váhu než hlas jednotlivce. Občanské sdružení se například mohou za určitých podmínek stát účastníky správního řízení, v němž se rozhoduje o velkých investičních projektech.
- Občanské sdružení je osvobozeno od některých správních poplatků. Toto osvobození je
stanoveno v zákoně č. 634/2004 Sb. o správních poplatcích. Zákon nestanovuje osvobození občanských sdružení paušálně, ale v Sazebníku, který je přílohou zákona, u jednotlivých položek: pol. 3 (pořízení kopie úředních dokumentů), pol. 4 (ověření úředních dokumentů), pol. 5 (ověření podpisu), pol. 119 (výpis z katastru nemovitostí, kopie katastrální mapy apod.). pol. 120 (podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí apod.).
- Nezanedbatelnou výhodou je také skutečnost, že občanské sdružení má šanci
získat granty na podporu své činnosti, a to jak od soukromých dárců tak od
nadací, mezinárodních institucí či českých ministerstev.
Jak založit občanské sdružení
Založení o.s. upravuje zákon o sdružování občanů č. 83/1990 Sb.
V podstatě jediné, čeho je zapotřebí k založení občanského sdružení, je vytvoření
přípravného výboru skládajícího se nejméně ze tří lidí, z nichž alespoň jeden je starší 18 let, a sepsání stanov.
Poznámka: Občanská sdružení u nás mohou zakládat také cizinci. To je rozdíl od politických stran a hnutí, která mohou zakládat pouze občané ČR.
Přípravný výbor podává návrh na registraci, přílohou návrhu jsou dva stejnopisy navržených
stanov.
Návrh na registraci musí podle zákona obsahovat:
- podpisy členů přípravného výboru,
- jména, příjmení, data narození a bydliště těchto osob,
- označení toho člena výboru, který je určen jako zmocněnec pro jednání jménem
výboru,
- text stanov ve dvou vyhotoveních.
Stanovy musí obsahovat :
- název sdružení (název sdružení musí od července 2006 obsahovat označení "občanské sdružení" nebo zkratku "o. s."; stávající sdružení musí provést změnu do 3 let - tedy do července 2009)
- sídlo sdružení,
- cíl jeho činnosti,
- práva a povinnosti členů sdružení,
- orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných
jednat jménem sdružení,
- ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat
svým jménem,
- zásady hospodaření.
Formát stanov není jednotně určen, jak jsou složité záleží na předmětu vaší
plánované činnosti a také složitosti struktury zakládané organizace. Při přípravě
stanov je vhodné využít služby právníka.
Registrace občanského sdružení
Občanské sdružení vzniká registrací. Návrh registrace (viz vzorový návrh) se podává písemně Ministerstvu
vnitra ČR (odbor všeobecné správy, oddělení volební a sdružování, úsek sdružování, Náměstí Hrdinů 3, 140 21 Praha 4). Můžete jej poslat poštou, nebo podat do podatelny osobně.
Má-li návrh vady, ministerstvo na to do pěti dnů upozorní přípravný výbor, jinak zahájí řízení.
Poplatky
Správní poplatek se za podání návrhu na registraci sdružení neplatí.
Možné důvody zamítnutí registrace
I když jsou formality pro registraci splněny, ministerstvo může registraci zamítnout
z následujících důvodů:
- Ze stanov vyplývá, že se nejedná o občanské sdružení, nýbrž politickou stranu,
výdělečnou společností, profesní komorou, náboženským spolkem nebo církví.
- Stanovy obsahují diskriminující opatření proti členům anebo jsou namířeny
proti nečlenům.
- Jedná se o nedovolené sdružení (§ 4, Zákon číslo 83/1990 Sb.) - (sdružení
zaměřená na omezování lidských práv, sledující dosahování svých cílů protizákonnými
a protiústavnímy prostředky, sdružení ozbrojená nebo sdružení, která zřizují
ozbrojené složky)
Lhůty pro registraci a možnosti odvolání
Pokud ministerstvo nezjistí důvod k odmítnutí registrace (§ 8), provede do 10
dnů od zahájení řízení registraci a v této lhůtě zašle zmocněnci přípravného
výboru jedno vyhotovení stanov, na němž vyznačí den registrace, kterým je den
odeslání. Jinak ministerstvo do 10 dnů odmítne registraci. Proti rozhodnutí
o odmítnutí se lze odvolat k Nejvyššímu soudu.
Pokud nebylo ve lhůtě 40 dnů od zahájení řízení (tj. od doručení bezvadného
návrhu) doručeno zmocněnci rozhodnutí ministerstva o odmítnutí registrace, vzniká
sdružení i bez výslovné registrace.
Poznámka: Úředníci nemají pravomoc požadovat, abyste stanovy nějak měnili.
Další kroky související se založením občanského sdružení
Ustavující členská schůze
Dalším krokem existence občanského sdružení je svolání členské schůze, kde by mělo proběhnout schválení stanov a volba statutárních orgánů. Až do jejich vytvoření jedná jménem sdružení přípravný výbor, pokud stanovy neurčují něco jiného (§
6).
Na ustavující členské schůzi by mělo být konstatováno, kdo je v souladu se
stanovami zakládajícím členem (vložte to do zápisu), popřípadě můžete přijmout
další členy a teprve poté by mělo dojít k volbě orgánů sdružení. Jestliže předsedu
volí jiný orgán sdružení než členská schůze (např. výbor), je vhodné, aby tuto
volbu provedl okamžitě.
O takové zakládající členské schůzi je potřeba vést pečlivý zápis obsahující
podepsanou prezenční listinu. Jestliže proběhne i schůze jiného orgánu sdružení
(výboru), pak je potřeba pořídit zápis i z tohoto jednání — tyto zápisy mohou
být fyzicky na jednom papíře.
Finance
Bude-li mít sdružení nějaký majetek, musí vést účetnictví. Účtovat lze jak
jednoduše, tak i podvojně, přechod z jednoho na druhý způsob je možný jen ke
konci účetního období, tj. ke konci roku.
Aby mělo sdružení majetek, musí mít nějaké příjmy — k nim se váže povinnost
podat daňové přiznání. Finanční úřady požadují, aby se sdružení registrovalo
u finančního úřadu jako plátce daně (podle zákona č. 337/1992 o správě daní
a poplatků).
Poznámka: Podle názoru právníků Ateliéru pro životní prostředí občanské sdružení
nemá tuto povinnost se registrovat — podle § 33 zákona ji totiž mají subjekty
vzniklé za účelem provozování podnikatelské nebo jiné samostatně výdělečné činnosti.
Provedením registrace však nic nezkazíte a možná si ušetříte další nesmyslné
dohadování s úředníky.
Schůze občanského sdružení a zápisy ze schůzí
Pravidelně, v intervalu podle stanov sdružení, by se měly konat členské schůze,
obzvláště má-li být na nich zvolen výbor či jiný orgán oprávněný jednat jménem
sdružení. Například má-li výbor jednoroční funkční období, musí být jednou za
rok zvolen!
O takové schůzi je potřeba vést pečlivý zápis, jehož součástí či přílohou musí
být podepsaná prezenční listina. Zápis musí obsahovat označení jednání, z kterého
je pořízen; datum; hlavní body, o kterých se jednalo a doslovně/jednoznačně
napsaný text bodů, o kterých se rozhodovalo spolu s označením, jestli tyto body
byly schváleny či ne, popřípadě záznam o hlasování o těchto bodech (pro/proti/zdrželi
se/minimum hlasů potřebných pro schválení).
Tyto zápisy pak okopírujte a nechte úředně ověřit (na obecním úřadě provedou
ověření zdarma, jedná-li se o sdružení splňující podmínky vyhlášky — viz přílohu
č. 2). Takový zápis je jasným a jednoznačným dokladem o tom, že řádně proběhla
členská schůze, kdo byl zvolen do orgánů sdružení, koho a čím pověřily tyto
orgány a kdo je tedy oprávněn jednat za sdružení.
Plná moc
Je vhodné, aby ten, kdo je oprávněn jednat navenek jménem sdružení, udělil
plné moci k zastupování sdružení těm osobám, na kterých se schůze dohodne. Plná
moc musí být písemná. Její originál si zástupce rovněž může nechat nakopírovat
a kopie úředně ověřit (opět u obecního úřadu), aby měl více exemplářů a mohl
je například nechat zakládat do správních či soudních spisů.
Změna stanov existujícího občanského sdružení
Změnu stanov musí schválit ten orgán, který je k tomu podle stanov oprávněn
(obvykle členská schůze), není-li tato otázka v platných stanovách upravena,
lze dovodit, že je změnu stanov schválit nejvyšší orgán sdružení. O tom musí
být proveden řádný zápis.
Změnu stanov je sdružení povinno oznámit Ministerstvu vnitra do 15 dnů od schválení
změny a zároveň mu zaslat ve dvojím vyhotovení text změny (§ 11).
Lhůty při změně stanov
Je-li vámi odsouhlasená změna v souladu s principy zakládání občanského sdružení,
zašle vám ministerstvo do 10 dnů oznámení, že bere změnu na vědomí. Jinak vás
ministerstvo upozorní na závady stanov sdružení má ze zákona 60 denní lhůtu
na odstranění vytčených závad a povinnost vyrozumět o tom ministerstvo do dalších
10 dnů. Neodstraní-li sdružení závady, ministerstvo jej rozpustí. Proti takovému
rozhodnutí je možno podat opravný prostředek k Nejvyššímu soudu ČR.
Doporučujeme, abyste ministerstvu zaslali vedle textu změny i kompletní stanovy
v nově schváleném znění a požádali o vyznačení registrace na tyto nové úplné
stanovy pro případ, že po vás budou úředníci požadovat prokázání existence sdružení
a toho, že stanovy vašeho sdružení splňují nějaké podmínky (pro účast ve správním
řízení atd.).
(Je mnohem jednodušší jim předložit platné stanovy jako celek a ne stanovy spolu
s několikerými změnami, na nichž je označeno, že je ministerstvo vzalo na vědomí. )
Další právní formy neziskových organizací
Vedle občanského sdružení můžete založit také jinou formu neziskové organizace. Záleží především na tom, k jakému účelu organizaci zakládáte:
Obecně prospěšná společnost
Je subjektem poskytujícím obecně prospěšné služby všem za stejných podmínek. Zisk nemůže být přerozdělován mezi zakladatele nebo zaměstnance, používá se na financování dalších aktivit společnosti.
Právní úprava: Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech ¨ve znění pozdějších předpisů (novela - zákon č. 208/2002).
Nadace
Je účelovým sdružením majetku zřízeným za účelem dosahování obecně prospěšného cíle. Nadační příspěvky se poskytují z výnosů nadačního jmění a ostatního majetku nadace.
Právní úprava: Novela zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech ve znění pozdějších předpisů (novela - zákon č. 210/2002 Sb.)
Nadační fond
Je účelové sdružení majetku zřízené za účelem dosahování obecně prospěšného cíle. Nadační fond nezřizuje nadační jmění a pro dosažení účelu smí použít veškerý svůj majetek.
Právní úprava: Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech ve znění pozdějších předpisů (novela - zákon č. 210/2002 Sb.)
Více informací nabízí:
- Sdružení Vita - Potřebujete založit neziskovou organizaci?
- Neziskovky.cz - Přehled právních typů NNO (soubor .pdf)
VAŠE DOTAZY, NÁVRHY A PŘIPOMÍNKY na doplnění nám prosím posílejte na
adresu redakce tohoto portálu nebo
vložte jako komentář níže.
Uvítáme také vaše ZKUŠENOSTI S OBČANSKÝMI AKTIVITAMI - nejzajímavější
pak zveřejníme v novinkách.
Pokud máte zájem o pravidelné automatické ZASÍLÁNÍ NOVINEK z tohoto webu
e-mailem, zaregistrujte
svojí e-mailovou adresu.
|
Vzory podání:
