Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    ÚČAST NA ROZHODOVÁNÍ - Zapojte se, stojí to za to!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy

Strategické plánování - Jak na to

Strategické plánování


Strategické plánování je proces umožňující efektivní řízení rozvoje všech prvků hierarchického uspořádání společnosti (obec, kraj, stát, Evropská unie) i jakékoliv ziskové či neziskové organizace. Směr dalšího rozvoje je přitom dán celkovou vizí, prioritami a konkrétními střednědobými i dlouhodobými strategickými cíli. Strategický plán zjednodušeně stanoví cíle, termíny a případně cesty, jak cílů dosáhnout.

Termín strategický plán není definován zákonem, může jej tedy použít kdokoli. Předmětem našeho zájmu je především strategický plán ve veřejné sféře (veřejné správě - na úrovni obcí, měst, krajů, státu příp. na mezinárodní úrovni), který se týká veřejnosti a je veřejností vymahatelný.

Strategické plánování je nezbytné všude, kde se jedná o činnost trvající delší dobu - tedy ne o jednorázový výkon, a kde je s touto činností spojen příjem a výdej peněz.

 

Strategické plánování v podstatě existuje i na úrovni rodiny, resp. domácnosti. V tomto případě se většinou nejedná o složité či psané dokumenty. Lidé jen rozvažují co a kdy chtějí dělat a zda na to budou mít peníze. Ti rozumnější se snaží přizpůsobit své nároky/požadavky svým možnostem, ti nerozumní, kteří se soustředí pouze na nároky, se zadlužují do té míry, že pak nejsou schopni své závazky splácet. Složitější plánování budoucnosti souvisí s většími výdaji, např. při pořizování bytu nebo rodinného domu. Zde je potřeba reálně uvažovat v předstihu cca 5 – 20 let podle výše příjmů.

Stejný princip funguje u organizací a institucí, počínaje podnikem, přes obec/město, kraj a stát až po mezinárodní společenství typu Evropské unie. Zde je nutnost kvalitního strategického plánování podstatně vyšší, neboť se nakládá s velkým množstvím peněz ze soukromých (v případě podniků) či z veřejných rozpočtů. Vzhledem k tomu, že disponibilních peněz je vždy omezené množství, musí subjekt, který s nimi nakládá, přesně stanovit priority, které chce nebo je vnějšími okolnostmi (právní předpisy, konkurenční prostředí, atd.) nucen řešit. Priority stanoví obvykle podle závažnosti problémů. V případě dobře zvládnutého procesu strategického plánování se rizika extrémního zadlužení nebo neúnosného deficitu finančních prostředků a s ním spojeného zastavení realizovaného záměru snižují na minimum.

Strategické plány mohou být aktualizovány. Pro aktualizaci platí stejné mechanismy jako pro vznik plánu.

Co musí obsahovat kvalitní strategický plán/koncepce?

Strategický plán stanoví cíle, termíny případně cesty, jak cílů dosáhnout. Dále definuje vnější prostředí, ve kterém se plán realizuje, a také vlastní schopnosti a motivace k uskutečnění zamýšleného plánu.

Strategický plán může mít jeden či více cílů. Větší rozvojové plány se obvykle skládají z dílčích politik - akčních plánů.

Strategický plán by tedy měl obsahovat:
  • podrobnou a přesnou analýza stavu, včetně vývojových trendů;
  • SWOT analýzu, popř. problémovou analýzu (tj. vážené priority vyplývající ze slabých stránek SWOT analýzy);
  • soubor priorit a konkrétních, kvantifikovaných střednědobých a dlouhodobých strategických cílů, které řeší problémy projevující se ve slabých stránkách SWOT analýzy; cíle mají respektovat principy udržitelného rozvoje a limitní kapacitu únosnosti prostředí.
  • soubor konkrétních opatření, včetně subjektů odpovědných za jejich realizaci;
  • odborný odhad předpokládaných nákladů na realizaci jednotlivých opatření;
  • přehled reálných zdrojů finančních prostředků na realizaci jednotlivých opatření;
  • soubor indikátorů, které jsou určeny managementu i veřejnosti a slouží k objektivní kontrole plnění strategických cílů.

Náklady musí odpovídat skutečnosti a využití finančních zdrojů musí být reálné.

Výdaje z veřejných rozpočtů pak musí odpovídat zvoleným prioritám, definovaným strategickým cílům i opatřením navrhovaným k jejich splnění. Přehlednější toky finančních prostředků v rámci veřejných rozpočtů podstatným způsobem omezí prostor pro lobbying úzkých zájmových skupin i pro korupci.

Plnění jednotlivých strategických cílů musí především vycházet z možností rozpočtu obce/města. Veřejné rozpočty ani finanční nástroje strukturální politiky EU zde v žádném případě nejsou od toho, aby uspokojovaly přehnané ambice managementu obcí/měst a pomáhaly uskutečňovat mnohdy velmi kuriózní a nesmyslné projekty některých zástupců samosprávy a podnikatelského sektoru.

Jaké jsou přínosy pro občana?

1) Pokud se budete přímo účastnit procesu strategického plánování, máte možnost spolurozhodnout o konečném výběru prioritních problémů, jež intenzivně vnímáte, protože negativně ovlivňují kvalitu vašeho života v obci/městě.

2) Můžete také ovlivnit pořadí, ve kterém budou vybrané problémy řešeny, případně i to, jakým způsobem (návrh nejúčinnějšího a nejlevnějšího opatření).

3) Tím, že se podílíte na rozhodování, stáváte se zároveň spoluodpovědným za to, na co a jakým způsobem se využijí finanční prostředky z rozpočtu obce/města a případně i z ostatních veřejných rozpočtů, i za to, jak moc se vaše obec/město zadluží v případě realizace velmi nákladných veřejně prospěšných nebo jen módních projektů s omezeným počtem uživatelů (např. výstavba kanalizace a čistírny odpadních vod vs. výstavba aquaparku).

4) Máte právo podílet se na kontrole plnění společně stanovených strategických cílů i na kontrole efektivity realizovaných opatření, tj. na hodnocení, zda veřejný prospěch odpovídá množství vydaných peněz. Tím se stáváte partnerem politiků - volených zástupců na všech úrovních samosprávy, a zároveň oprávněným subjektem průběžně kontrolujícím kvalitu jejich práce, kterou mají vykonávat ve veřejném zájmu.
V obou případech musíte od zástupců samosprávy vyžadovat zveřejnění podrobných informací o předmětu kontroly. Pokud se jedná o výdaje z veřejných rozpočtů, nesmí zástupci samosprávy odmítnout takové informace občanům poskytovat (např. smlouvy s dodavateli služeb obci/městu, ze kterých musí být zcela zřejmé ceny, jména osob, které za obec/město tyto služby přebírají a jsou odpovědné za kontrolu jejich kvality, atd.).

5) V případě zjištění závažných nedostatků máte právo požadovat jejich odstranění či nápravu.

Jakým způsobem se můžete účastnit strategického plánování?

Dnes se na všech úrovních organizace společnosti zpracovává tolik plánů a koncepcí, že není v silách jednotlivce sledovat ani stručné informace o všech těchto dokumentech, natož podrobně sledovat procesy jejich vytváření a už vůbec ne se jich přímo účastnit.

Na úrovni Evropské unie, státu a krajů byste si, vzhledem k časové náročnosti, měli pečlivě rozvážit svou účast v procesech strategického plánování a rozhodovat se podle svého profesního nebo odborného zaměření.

Jiná situace by měla být na úrovni obce/města. Každý občan by se měl zajímat o obsah dvou základních dokumentůstrategického plánu rozvoje obce/města a územního plánu. Podle svých možností a schopností byste se pak měli zúčastňovat procesů jejich zpracovávání a následného veřejného projednávání.

(Jak se zapojit do územního plánování se dozvíte v samostatné sekci portálu.)

Lhostejnost a nezájem o další rozvoj vaší obce/města i o strategické a územní plánování má pouze dva výsledky:
1) Rychle narůstající nedůvěru k voleným zástupcům i k úředníkům státní správy na místní úrovni přecházející ve vypjatých případech až do vzájemné nevraživosti.
2) Konflikty a následně i soudní spory s investory, kterým se v mnoha případech dalo předejít.

Na úrovni Evropské unie, státu, krajů i obcí a měst často zastupují jednotlivé občany v procesech strategického plánování nestátní neziskové organizace příslušného zaměření. Ty pak většinou informace o výsledcích i o schválených dokumentech dále rozšiřují prostřednictvím svých internetových stránek a tištěných i elektronických médií.
V oblasti životního prostředí a jeho ochrany takto působí např. Zelený kruh, Hnutí Duha, Ekologický právní servis nebo Centrum pro komunitní práci CpKP.
Příkladem médií je EkoList nebo Econnect.

Jak se o strategickém plánování dozvědět

Základním předpokladem přímé a aktivní účasti veřejnosti v procesech strategického a územního plánování je to, aby se o přípravě těchto dokumentů vůbec dozvěděla.

V případě územního plánování se podle § 20 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) písemnosti v zákonem stanovených případech doručují veřejnou vyhláškou. Písemnosti se zveřejňují rovněž vyvěšením na úřední desce (včetně způsobu umožňujícího dálkový přístup – tedy na internetu) a v případě potřeby i jiným způsobem v místě obvyklým. Pokud vzhledem k rozsahu písemnosti není možné nebo účelné vyvěsit na úřední desce a zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup celý její obsah, vyvěsí příslušný správní orgán na úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup pouze oznámení se základními údaji o jejím obsahu s uvedením, kdy a kde je možné do písemnosti nahlédnout. Možnost nahlédnutí do písemnosti musí příslušný správní orgán zajistit po celou dobu vyvěšení písemnosti nebo oznámení a v průběhu lhůt stanovených pro podání stanovisek, námitek a připomínek.

Formulace o zveřejňování také jiným způsobem v místě obvyklým je v případě tak důležitých dokumentů poměrně vágní. Měli byste proto od zástupců samosprávy vyžadovat kombinaci konkrétních způsobů dalšího zveřejňování informací (např. v místním rozhlase, v místní kabelové televizi, v regionálních denících i v tištěných informačních materiálech obce/města).

První konkrétní informace o procesu strategického plánování musí občané získat od zástupců obce/města a od zpracovatelů na úvodním jednání s veřejností. Zde by měl být prodiskutován účel a cíl procesu i rozsah a obsah strategického plánu. Veřejnost by měla být vyzvána k přímé účasti v pracovních skupinách, které se na zpracování textu dokumentu budou podílet.

Další možnost spolupráce s občany musí zajistit zástupci samosprávy průběžným zveřejňováním příslušných částí strategického plánu (SWOT analýza; soubor priorit, strategických cílů a návrhů opatření; náklady na realizaci; soubor indikátorů) na internetových stránkách obce/města. Všichni občané musí mít možnost jednotlivé kapitoly strategického plánu prostudovat a připomínkovat.

Po dokončení finální verze návrhu strategického plánu musí být občané seznámeni s jeho obsahem na závěrečném veřejném projednání, kde ještě mohou uplatnit své připomínky, které zpracovatel odpovídajícím způsobem vypořádá.

Pokud je v souladu s ustanoveními § 10a – 10j zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, součástí procesu také strategické posuzování vlivů koncepce na životní prostředí - SEA, mají občané ze zákona možnost se vyjádřit i v rámci tohoto posouzení. V procesu SEA se musí posoudit koncepce, která se týká území většího než jedné obce – tedy např. koncepce pro sdružení obcí, kraj nebo pro území celého státu, a je připravovaná v určité oblasti – např. územního plánování, regionálního rozvoje. Pro koncepce, připravované pro území jedné obce a menší a pro změny koncepcí musí být provedeno tzv. zjišťovací řízení.

(Jak se účastnit procesu SEA se dozvíte v samostatné sekci portálu.)

Poznámky ke strategickému plánování na jednotlivých úrovních

Strategické plánování na mezinárodní úrovni

Strategické plány se připravují i na mezinárodní úrovni. Plánuje např. Evropská unie (v podobě např. tzv. zelených či bílých knih pro určitou oblast) či mezistátní instituce jako je OSN - kde se státy světa mezi sebou domlouvají na určitých strategiích. V případě strategických plánů zahrnujících prosazování principů udržitelného rozvoje v praxi musíme konstatovat, že na úrovni globální i na úrovni Evropské unie je jejich vytváření a schvalování extrémně komplikované a následné plnění naprosté většiny strategických cílů bylo dosud neúspěšné.

Strategické plánování na úrovni státu – strategie vlády, strategie resortů

Na úrovni státu rozlišujeme strategie/koncepce/politiky vlády, což jsou zastřešující dokumenty, které vytyčují směry dalšího rozvoje a stanovují hlavní strategické cíle. Z nich by, v optimálním případě, měly vycházet všechny ostatní plánovací dokumenty.

Např. období vyjednávání podmínek a přípravy na vstup České republiky do Evropské unie, v jehož průběhu se ČR učila využívat předvstupní programy (ISPA, SAPARD, atd.), a zejména programovací proces pro využívání finančních nástrojů strukturální politiky po vstupu ČR do EU dokázaly, jak velký důraz klade EU i jednotlivé členské státy na precizní strategické plánování za přímé účasti veřejnosti. To je zárukou systémového řešení problémů (a nikoliv jejich řešení „ad hoc“) a především efektivního vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů.

Dalšími strategickými plány na úrovni státu jsou koncepce/strategie/politiky jednotlivých resortů podle příslušných oblastí, jejichž rozvojem se dané ústřední správní úřady zabývají. Tyto dokumenty jsou schvalované vládou ČR a za plnění strategických cílů odpovídá většinou více ministrů.

Strategické plánování na úrovni krajů

Prosazování principů udržitelného rozvoje v praxi s využitím procesů strategického plánování za přímé účasti veřejnosti se na úrovni globální, Evropské unie i na úrovni státu ukázalo jako zcela neúčinné a výrazného pokroku směrem k udržitelnosti nebylo dosaženo.

Z hlediska účinnosti uplatňování principů udržitelného rozvoje se jeví jako mnohem perspektivnější měřítko krajů, mikroregionů a především jednotlivých měst a obcí. V této souvislosti bylo velmi významným krokem, že Státní politika životního prostředí České republiky z roku 2001 obsahovala v rámci aktuálních cílů a opatření: „doporučit krajským úřadům a jejich odborům regionálního rozvoje a územního plánování zpracovávat koncepce udržitelného rozvoje na úrovni vyšších územních samosprávných celků a podporovat vznik obdobných koncepcí na úrovni obcí“. Státní politika životního prostředí České republiky 2004 – 2010 pak mezi environmentálními opatřeními v oblasti regionálního rozvoje, obnovy venkova a cestovního ruchu uvádí: „ustavit Regionální rady pro udržitelný rozvoj v jednotlivých vyšších územních samosprávných celcích“.

Strategické plánování na úrovni obcí

Strategické plánování obcí a měst může být v celé hierarchii koncepčních rozvojových dokumentů potenciálně nejúčinnější z hlediska prosazování principů udržitelného rozvoje v běžné praxi a také z hlediska zapojování veřejnosti.

Je to dáno podstatně jednoduššími vazbami a úzkými vztahy mezi fyzickými osobami (jednotlivými obyvateli dané obce/města), právnickými osobami (firmami sídlícími na administrativním území dané obce/města) a orgány veřejné správy, než jaké existují na mezinárodní úrovni, na úrovni státu a, koneckonců, i na úrovni kraje.

Mimo jiné také vzhledem k menšímu počtu existujících či zpracovávaných koncepčních materiálů se zvláště občané středně velkých a menších měst i obcí mohou lépe orientovat v probíhajících a připravovaných procesech strategického plánování. Tím pádem se, v případě opravdového zájmu, mohou mnohem efektivněji podílet na rozhodování o způsobech řešení problémů, které odpovídají veřejnému zájmu, tj. zájmu většiny obyvatel obce/města.

Každý občan by se měl zajímat o obsah dvou základních dokumentů – Strategického plánu rozvoje obce/města a Územního plánu a zapojit se do jejich přípravy případně aktualizace.
(Jak se zapojit do územního plánování se dozvíte v samostatné sekci portálu.)

Kvalitní proces strategického plánování rozvoje obce/města musí pokračovat v podobě veřejného plánování funkčního využití území = tedy v návaznosti na schválení strategického plánu veřejností i samosprávou musí vzniknout nový územní plán, který má promítnout danou strategii do konkrétního území.

Zestručněné verze obou koncepčních materiálů by pak měly být zveřejněny v místním tisku, případně rozdistribuovány do všech domácností v obci/městě. Pouze takto sjednocené a vzájemně propojené strategické a územní plánování je efektivní a může být skutečně funkčním nástrojem udržitelného rozvoje obce/města. Pořizování i velmi kvalitních strategických plánů, kterým neodpovídají územní plány a naopak je vyhazováním peněz z veřejných rozpočtů. Podobně nesmyslná je tvorba těchto dokumentů „od stolu“ bez přímé účasti veřejnosti.

 

Místní Agenda 21 a její vztah ke strategickému plánování

(O místní Agendě 21 se více dozvíte v samostatné sekci portálu.)

Místní Agenda 21 je strategickým akčním plánem rozvoje místa, který zavádí principy udržitelného rozvoje do praxe.
Jak uplatnit aktivity Místní agendy 21 v procesech strategického plánování je ještě otázka vývoje a hledání postupů i specifických v různých regionech
Ve svých principech by měly mít aktivity MA 21 širší záběr než strategické plánování:
- V demokratickém principu nejde jen o participaci veřejnosti na tvorbě strategických programů, ale hlavně o její aktivní zapojení do realizace těchto programů, změnu životního stylu a převzetí zodpovědnosti za udržitelný rozvoj.
- V principech trvale udržitelného rozvoje jde o to uplatnit tyto zásady důsledně v místních podmínkách a postupně prosadit udržitelný rozvoj jako integrující prvek ekologických, sociálních a ekonomických zájmů.
(Zdroj: Pavel Žlebek: Místní Agenda 21 a strategické plánování, 2000)

Například z výstupů projektu Národní sítě zdravých měst (NSZM) „Místní Agendy 21 v Programech sociálního a ekonomického rozvoje municipalit" z roku 2004, který byl zaměřen na zjištění, do jaké míry jsou stávající procesy strategického plánování v ČR v souladu s principy místní Agendy 21 vyplývá, že:

  • Strategické plánování na místní a regionální úrovni je důležité a je o něj zájem.
  • Valná většina strategických a koncepčních dokumentů dosud vznikala pouze expertním přístupem bez dostatečného zapojení veřejnosti a hlavních zájmových skupin.
  • Zpracování strategických dokumentů je obvykle zadáváno externí firmě, která je dodává "na klíč". Takovéto dokumenty jsou často formulovány příliš obecně bez dostatečného zohlednění místních podmínek, a následně tudíž nejsou v praxi využívány pro vlastní strategické řízení místní správy.
  • Na místní úrovni zatím chybí dostatečné kapacity pro strategické plánování a řízení v souladu s principy MA21.
  • Kromě oficiálně deklarovaných MA21, z nichž je většina realizována v rámci členských měst NSZM ČR (viz oficiální databáze www.ma21.cz) nebyly zaznamenány jiné prakticky fungující (reálně uplatňované v praxi) systémy strategického plánování, které by měly zároveň komunitní i expertní pilíř.

Z rozboru existujících koncepčních dokumentů (KD) měst a mikroregionů v 7mi krajích ČR pak vyplynuly hlavní slabiny procesu strategického plánování v ČR:

  • slabé zapojení veřejnosti do tvorby a realizace KD
  • podceňování úlohy nezaujaté a komplexní Analýzy
  • podceňování významu stanovení zřetelné Vize
  • obecná formulace projektů
  • nedostatečná provázanost KD s rozpočty, územními plány a občanskými mikroprojekty
  • nedostatečná profesionalizace práce s přijatým KD
  • neprovázanost s dokumenty kraje, státu a EU

Strategické plánování subjektů sídlících na administrativním území obce

Další úrovní je strategické plánování významných subjektů, které sídlí na administrativním území obce/města. Jedná se např. o koncepce ekologického vzdělávání, výchovy a osvěty mateřských, základních a středních škol nebo o ekologické politiky průmyslových podniků. Tyto koncepce musí korespondovat s hlavními strategickými cíli strategických plánů rozvoje obce/města.

Jestliže například obec/město ve své, za přímé účasti veřejnosti zpracované rozvojové strategii stanoví, že bude důrazně ochraňovat existující plochy veřejně přístupné zeleně a konkrétním strategickým cílem bude zvětšení jejich celkové rozlohy (indikátorem pro vyhodnocení plnění strategického cíle je rozloha zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně vyjádřená v m2/osoba), mělo by být zcela nemyslitelné, aby nějaký podnik žádal o změnu územního plánu, která by měla umožnit novou zástavbu ploch s veřejně přístupnou zelení. Zejména, pokud se na administrativním území obce/města nacházejí nevyužívané, zdevastované plochy a objekty („brownfields“), které je z hlediska udržitelného rozvoje nutné přednostně revitalizovat.


Právní nástroje účasti veřejnosti v rozhodovacích a plánovacích procesech

Strategické plánování není definováno zákonem. Uvádíme zde proto zákony přímo a nepřímo související.
Aktuální znění zákonů najdete na Portálu veřejné správy (sekce Zákony).

Oblast práva občanů na informace - viz samostatná sekce portálu Občanská společnost

Oblast účasti občanů na rozhodování správních úřadů
- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
- Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
- Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) (účinnost od 1. 1. 2007);
- Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)
- Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování, a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)
- Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
- Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
- Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)
- Zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky (zákon o prevenci závažných havárií)
- Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty

Oblast veřejné správy
- Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích
- Soubor statutů statutárních měst (v současné době je v ČR 19 statutárních měst. Brno, Ostrava, Plzeň a Praha tvoří samostatný okres.)
- Zákon č. 131/2000 Sb. o hlavním městě Praze
- Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích
- Zákon č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných celků
- zákony o vládě, kontrolních a inspekčních orgánech
- Zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči
- Zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách

 

Autorem textu je Tomáš Gremlica, Ústav pro ekopolitiku.


VAŠE DOTAZY, NÁVRHY A PŘIPOMÍNKY na doplnění nám prosím posílejte na adresu redakce tohoto portálu nebo vložte jako komentář níže.
Uvítáme také vaše ZKUŠENOSTI S OBČANSKÝMI AKTIVITAMI - nejzajímavější pak zveřejníme v novinkách.

Pokud máte zájem o pravidelné automatické ZASÍLÁNÍ NOVINEK z tohoto webu e-mailem, zaregistrujte svojí e-mailovou adresu.

Komentáře k textu




Za správnost textu odpovídá Alena Mejstříková. Poslední aktualizace: 20.11.2008

-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

NAVRCHOLU.cz