Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    ÚČAST NA ROZHODOVÁNÍ - Zapojte se, stojí to za to!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy
- Slovníček

Volby v EU - Jak na to

Volby v EU


Smlouva o Evropské unii - tzv. Maastrichtská smlouva opravňuje všechny občany Evropské unie k aktivní (= právo volit) a pasivní (= právo být volen) účasti ve volbách do Evropského parlamentu (EP) a ve volbách do místních zastupitelstev v místě jejich pobytu. V následujícím textu se také dozvíte jak probíhají volby do EP v Česku či jak vypadají parlamentní volby v jiných evropských zemích.

Volby do místních zastupitelstev – obecní volby

V případě pobytu v některé z členských zemí EU jsou i občané pocházející z jiných států Evropské unie, kteří jsou v určité obci nebo městě usazeni, ovlivňováni rozhodováním místních zastupitelstev – ať jde o rozhodování o silnici za jejich domem či vybudování nové školy pro děti apod. Proto mají právo se k těmto věcem vyjádřit v místních volbách – ať již pasivně jako kandidáti či aktivně jako voliči – podle stejných pravidel jako občané daného státu.

Základní pravidla pro obecní volby pro občany EU stanoví Směrnice Rady 94/80/ES ze dne 19. prosince 1994, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a práva být volen v obecních volbách pro občany Unie s bydlištěm v členském státě, jehož nejsou státními příslušníky.

V členských státech neexistují pro volby do místních zastupitelstev jednotná pravidla. Pokud občan EU chce tohoto svého práva v zemi pobytu využít, je vždy třeba zjistit a respektovat konkrétní právní úpravy země pobytu. Některé země EU nicméně povolují volbu jen v primárním či obvyklém místě pobytu.

Jako obecné pravidlo platí, že země EU nemůže po občanovi požadovat pobyt na určitém místě po určitou dobu před volbami, pokud toto pravidlo neplatí také pro její vlastní občany. Přesto může jedna země – Lucembursko požadovat za určitých podmínek minimální dobu pobytu.

Pokud volíte v místních volbách v zemi pobytu, neztrácíte právo volit ve své mateřské zemi.

Volby do Evropského parlamentu

Evropský parlament je jedinou přímo volenou institucí EU. Občané členských států volí své zástupce do EP od roku 1979. EP je největším mnohonárodním parlamentem na světě.

Volební systém v členských zemích EU není jednotný a liší se podle tradic a ústavních pravidel jednotlivých členských zemí.

Volby do EP se konají najednou (během jednoho týdne) ve všech zemích Evropské unie. Volební období je pětileté. Poslední volby se uskutečnily ve dnech 10. až 13. června 2004 (více na stránkách Elections 2004). Další tedy proběhnou v roce 2009.

Na rozdíl od účasti ve volbách do místních zastupitelstev, mohou občané žijící mimo zemi původu volit do EP pouze jednou, a to buď v zemi původu, nebo v zemi momentálního pobytu, pokud jsou splněny všechny podmínky předepsané volebním zákonem země, ve které se občan nachází.

V rámci voleb do Evropského parlamentu je také nutné prokázat v zemi pobytu aktivní i pasivní volební právo. Například Němec žijící ve Francii je tam oprávněn volit a kandidovat ve volbách do Evropského parlamentu, jen pokud může volit a kandidovat v Německu. Je třeba také oznámit příslušnému úřadu (obyčejně je to místní zastupitelstvo), že se občan hodlá zúčastnit voleb do Evropského parlamentu v zemi pobytu, a ne v zemi původu.

Ve volbách do Evropského parlamentu se uplatňuje systém poměrného zastoupení. Pro postup do skrutinia, v rámci kterého jsou kandidujícím subjektům přidělovány mandáty, platí 5 % hranice odevzdaných hlasů pro všechny kandidující subjekty. Každé členské zemi je v EP přidělen určitý počet mandátů podle počtu obyvatel. Například Německu je přiděleno 99 mandátů, Lucembursko a Estonsko, nejmenší země Unie co do počtu obyvatel, mají nárok na 6 poslaneckých křesel. ČR má v EP 24 poslanců. Aktuální situaci zastoupení jednotlivých členských států v EP (počty křesel) naleznete na stránkách EP.

Principy a zásady voleb do Evropského parlamentu jsou zakotveny:

  1. ve Smlouvě o založení Evropského společenství
  2. ve směrnici Rady č. 93/109/ES, kterou se stanoví pravidla pro výkon práva volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu občanů Unie, kteří mají bydliště v některém členském státě a nejsou jeho státními příslušníky.
  3. Zásady voleb do Evropského parlamentu upravuje rovněž Akt týkající se volby zástupců Shromáždění přímým všeobecným hlasováním z roku 1976 (evropský volební zákon).

Volby do EP v ČR

V České republice upravuje volby do Evropského parlamentu zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů (dále jen „volební zákon“).

Naše právní úprava způsobu hlasování ve volbách do Evropského parlamentu je téměř shodná s úpravou hlasování při volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (více Občanská společnost: návod k použití - Volby).

Právo volit na území ČR do Evropského parlamentu má:

  • Občan České republiky, který nejpozději druhý den voleb dosáhl věku 18 let a nevznikla u něj překážka ve výkonu volebního práva.
  • Občan jiného členského státu Evropské unie, který nejpozději druhý den voleb dosáhl věku 18 let a je po dobu nejméně 45 dnů veden v evidenci obyvatel podle zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech - tj. má na území České republiky pobyt a nevznikla u něj překážka ve výkonu volebního práva.

Překážkou ve výkonu volebního práva, pro kterou nelze hlasovat, je:

  • zákonem stanovené omezení osobní svobody z důvodu ochrany zdraví lidu (infekční onemocnění) nebo zbavení způsobilosti k právním úkonům.

Poslancem Evropského parlamentu může být v ČR zvolen každý občan České republiky a každý občan jiného členského státu Evropské unie, který:

  • je na území České republiky nejpozději druhý den voleb po dobu nejméně 45 dnů veden v evidenci obyvatel
  • alespoň druhý den voleb dosáhl věku 21 let
  • není zbaven způsobilosti k právním úkonům
  • jde-li o občana jiného členského státu, není v členském státě Evropské unie, jehož je státním občanem, zbaven práva být volen do Evropského parlamentu.

Každý volič může v týchž volbách do Evropského parlamentu hlasovat pouze jednou, stejně tak kandidovat v týchž volbách lze pouze jednou.

Poslanci Evropského parlamentu jsou voleni na dobu 5 let.

Seznam voličů

Podmínkou výkonu volebního práva je zápis do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu.
Seznam vede obecní úřad samostatně pro každé volby do Evropského parlamentu.
Občan České republiky je do tohoto seznamu zařazen automaticky na základě svého zápisu ve stálém seznamu voličů. Obecní úřad zanese do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu údaje ze stálého seznamu voličů nejpozději 40 dnů přede dnem voleb.
Občan jiného členského státu Evropské unie je do tohoto seznamu zařazen, jestliže o to nejpozději 40 dnů přede dnem voleb u obecního úřadu požádá a doloží skutečnosti, které jsou pro vedení v seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu potřebné.

Možnost volby na voličský průkaz:

Voličský průkaz opravňuje voliče ve dnech voleb do Evropského parlamentu k hlasování v jakémkoliv volebním okrsku pouze na území České republiky.

Voličský průkaz vydává:
  • obecní úřad voliči, který je u tohoto obecního úřadu zapsán v seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu a nebude moci anebo nehodlá volit ve volebním okrsku, pro který je tento seznam veden,
  • zastupitelský úřad voliči, který je státním občanem České republiky, má bydliště v jeho územním obvodu a je zapsán ve zvláštním seznamu voličů vedeném tímto zastupitelským úřadem.

Volič může požádat o vydání voličského průkazu ode dne vyhlášení voleb, a to písemně, s ověřeným podpisem voliče, doručeným nejpozději 15 dnů přede dnem voleb obecnímu úřadu nebo zastupitelskému úřadu.
Ve věcech chyb a nedostatků v seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu se lze, pokud žádosti o opravu nevyhoví sám obecní úřad, do 30 dnů přede dnem voleb domáhat u soudu podle Zákona č. 150/2002 Sb. - soudní řád správní. Soud rozhodne o provedení opravy nebo doplnění seznamu.

Obecní úřad do seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu dále nejpozději 20 dnů přede dnem voleb zanese voliče, kteří nemají ve správním obvodu tohoto obecního úřadu trvalý pobyt, ale kteří v jeho obvodu:

  • vykonávají základní nebo náhradní vojenskou službu,
  • jsou v nemocnici, porodnici, sanatoriu, ústavu sociální péče nebo v obdobném ústavu a zařízení, nebo
  • jsou v policejní cele, v místě výkonu vazby nebo v místě výkonu trestu odnětí svobody
Volební komise hlasování neumožní pokud:
  • Volič po příchodu do volební místnosti neprokáže svoji totožnost a státní občanství České republiky nebo jiného členského státu.
  • V případě občana jiného členského státu také to, že je na území České republiky veden v evidenci obyvatel voliči, který není zapsán ve výpisu ze seznamu voličů pro volby do Evropského parlamentu.

V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýše u 2 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Vliv na postup kandidátů, oproti pořadí na kandidátní listině uvedeném politickou stranou, politickým hnutím nebo koalicí, má zisk nejméně 5 % přednostních hlasů z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro daný kandidující subjekt.

Zákon o volbách do Evropského parlamentu upravuje rovněž důvody zániku mandátu a neslučitelnost funkce poslance Evropského parlamentu.


Volební systémy v Evropských zemích

Pro ilustraci, jak vypadají volební systémy v Evropě, jsme vybrali příklad Německa, Maďarska a Nizozemí.

Německo

Zákonodárná moc je ve Spolkové republice Německo svěřena dvoukomorovému parlamentu, přičemž druhá komora (Bundesrat) hájí zájmy spolkových zemí a je volena nepřímo. Následující informace se proto dotýkají pouze dolní sněmovny - Spolkového sněmu (Bundestag). Ten je tvořený 669 poslanci volenými na dobu 4 let ve „všeobecných, přímých, svobodných a tajných volbách“ (čl.38 Grundgesetz).

V zásadě se jedná o systém proporčního zastoupení, který je výrazně personalizován. Proto se také o něm někdy hovoří jako o smíšeném systému. Každý volič disponuje 2 hlasy, přičemž jeden hlas odevzdává konkrétnímu kandidátovi v daném jednomandátovém volebním obvodu, druhý hlas pak odevzdává stranické kandidátce v rámci každé země.

Kdo může volit
Volit mohou všichni Němci, kteří ke dni voleb dosáhli věku 18 let, mají nejméně po dobu tří měsíců bydliště ve volebním území a nejsou zbaveni volebního práva.

Kdo nemůže volit
Vyloučen z volebního práva je ten, kdo nemá volební právo v důsledku soudního rozhodnutí, kdo je zbaven svéprávnosti nebo je v opatrovnické péči kvůli duševní poruše či se nalézá v psychiatrické léčebně na základě nařízení

Volby v cizině – korespondenční volba
Volič musí odeslat obvodnímu zmocněnci pro volby ve volebním obvodu, v němž byl voličský průkaz vystaven, v zalepené poštovní obálce svůj voličský průkaz a hlasovací lístek ve volební obálce a to tak, aby zásilka došla nejpozději v den voleb do 18 hodin. Na voličském průkazu musí volič nebo osoba jím zmocněná prohlásit, že hlasovací lístek byl vyplněn podle jasně projevené vůle voliče.

Maďarsko

V parlamentu Maďarské republiky (Orszaggyules) zasedá 386 poslanců, kteří jsou voleni různým způsobem:

  • 176 poslanců je voleno v jednomandátových volebních obvodech většinovým systémem
  • 152 poslanců je voleno ve 20 volebních obvodech principem poměrného zastoupení
  • zbylých 58 poslanců je vybráno z tzv.„národní listiny“ kandidátů

V jednomandátových obvodech probíhají dvoukolové volby, přičemž každý volič má 2 hlasy. Jeden odevzdává individuálnímu kandidátovi, druhý hlas potom kandidátní listině. Jestliže v jednomandátovém obvodě nezíská individuální kandidát absolutní většinu hlasů nebo jestliže se voleb zúčastní méně než polovina oprávněných voličů, koná se 2. kolo. Ve druhém kole se vyžaduje již pouze účast minimálně 25 % voličů. V případě, že žádný z kandidátů nezíská absolutní většinu hlasů, do druhého kola postupují ti, kteří v prvním kole obdrželi alespoň 15 % hlasů.

V případě voleb do vícemandátových volebních obvodů se užívá systém poměrného zastoupení s jednoduchým volebním kvocientem. Území Maďarska je rozděleno do 20 volebních obvodů, které mají značné rozpětí – získává se zde 4 až 33 mandátů. Jejich průměrná velikost tedy činí 7,6 mandátu. Kandidující strana získává poslanecký mandát, obdrží-li v tomto hlasování alespoň 4 % hlasů.

Ze zmíněné celonárodní listiny kandidátů se rozděluje 58 mandátů na základě tzv. zbytkových nebo propadlých hlasů. Základem tu jsou všechny propadlé hlasy, které dosud nenašly využití pro zvolení jakéhokoliv poslance.

Nizozemí

V Nizozemsku je dvoukomorový parlament, pro naše potřeby je relevantní sledovat volbu do dolní komory. Dolní komora má 150 členů. Pro volby se používá poměrný systém, přičemž je území státu rozděleno do 19 volebních obvodů. Tento systém je velice proporcionální, dá se říci, že strana, která získá 10% hlasů, získá také 10% mandátů. Je to systém, který fakticky vylučuje nutnost vytváření volebních koalic.

V Nizozemsku není stanoveno pravidlo pro vstup do parlamentu pro politické strany, ale pro jednotlivé kandidáty. Pro zvolení musí kandidát dosáhnout tzv. volební kvóty, která je vypočítána tak, že celkový počet platných odevzdaných hlasů se vydělí počtem poslanců. Kandidát, který dosáhne této kvóty je zvolen. Zbylé mandáty jsou rozdělovány pomocí metody největšího zbytku. Průměrně tato kvóta činí zhruba 0,67% získaných hlasů.

Volby v cizině – korespondenční volba
Holandští občané v zahraničí jsou povinni se zaregistrovat v obci Haag pro každé volby, a to tak, že do 4 měsíců před nominací kandidátů pošlou žádost o registraci na zastupitelský úřad v zemi, kde bydlí. Volba se pak provádí korespondenčně.

Zdroj: Štěpán Pecháček, Petr Kolář: Volební systémy ve vybraných zemích Evropy, Informační studie č. 1125, Parlamentní institut, rok vydání 2000


VAŠE DOTAZY, NÁVRHY A PŘIPOMÍNKY na doplnění nám prosím posílejte na adresu redakce tohoto portálu nebo vložte jako komentář níže.
Uvítáme také vaše ZKUŠENOSTI S OBČANSKÝMI AKTIVITAMI - nejzajímavější pak zveřejníme v novinkách.

Pokud máte zájem o pravidelné automatické ZASÍLÁNÍ NOVINEK z tohoto webu e-mailem, zaregistrujte svojí e-mailovou adresu.

Komentáře k textu




Za správnost textu odpovídá Alena Mejstříková. Poslední aktualizace: 20.11.2008

-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

NAVRCHOLU.cz