Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    ÚČAST NA ROZHODOVÁNÍ - Zapojte se, stojí to za to!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy
- Slovníček

Příklady z praxe

Velkokapacitní kravín Habří

V obci Habří u Českých Budějovic, která leží ve třetí zóně CHKO Blanský les, začalo místní zemědělské družstvo v roce 2000 plánovat dostavbu nového kravína mimo stávající zemědělský areál. Stavbu bylo nutno posoudit v procesu EIA; stavba tak jak byla naplánována by především narušila krajinný ráz. Proti stavbě se proto postavila obec i občané s občanskými sdruženími, kteří navrhovali alternativní řešení; názor správy CHKO se v průběhu řízení měnil. Stavba nakonec došla do fáze žádosti o vydání územního rozhodnutí. V této fázi stavební úřad kvůli chybějícím dokumentům řízení zastavil, investor pak již o nové nepožádal.

Kauza Obalovna Slavětice

S rozvojem silniční sítě a nezbytnou opravou stávajících komunikací rostou jako houby po dešti nové výrobny asfaltu. Ne vždy se však jedná o průhledný podnikatelský záměr situovaný do vhodné lokality. Příkladem takového nevhodného záměru je i podnik, který chtěl v roce 2005 investor vybudovat v lomu Slavětice na rozhraní píseckého a českobudějovického okresu. Stavba takového podniku podléhá posouzení vlivů na životní prostředí - EIA. Aktivní občané, občanská sdružení i obce se ve své snaze projektu zabránit proto především zapojily do procesu EIA, ve kterém vznášely své připomínky a negativní stanoviska.

 

 

Veřejnost proti Lyžařskému areálu Chlum

Chlum Vojenský výcvikový prostor (VVP) Boletice leží téměř z 54 % na území CHKO Šumava. Představuje mimořádně hodnotné území s výjimečnými přírodními podmínkami a patří k nejcennějším územím v České republice. Specifické využívání zdejší krajiny umožnilo zachování řady vysoce ohrožených biotopů a bohatých populací na ně vázaných druhů flóry a fauny. V roce 2003 přišla soukromá společnost Lipno Servis, s.r.o. se záměrem vybudovat zde středisko zimních sportů. Tento záměr podpořil i Jihočeský kraj. Proti se však postavila řada odborníků, ekologických organizací i orgány ochrany přírody. Nakonec byl tento projekt v lokalitě Chlum zastaven. Spor o vojenský prostor Boletice však přetrvává, neboť Jihočeský kraj v roce 2005 přesunul svoji pozornost do jiné lokality - Špičák. Přesto, že se jedná o méně hodnotné území než je lokalita Chlum, nelze chápat toto řešení jako kompromis.

Zasluhuje si Kleť ochranu aneb ochrana krajinného rázu v praxi

Kleť

Hora Kleť patří k nejnavštěvovanějším a velmi atraktivním místům v okolí Českokrumlovska a Českobudějovicka. Nejúspěšnější soukromé rádio v jihočeském regionu – Rádio Faktor si hodlalo roce 2000 nadělit k desátému jubileu dárek v podobě nového vysílače na Kleti. V průběhu pěti let byla ve věci výstavby stožáru vedena řada správních řízení a občanská sdružení i Správa CHKO Blanský les pojaly tuto kauzu jako kampaň s cílem zabránit narušení krajinného rázu Chráněné krajinné oblasti Blanský les v lokalitě Kleť. Podle autora případové studie ze sdružení Calla bylo dosaženo pozitivního výsledku ve vztahu k ochraně nejen krajinného rázu, nýbrž i ochrany přírody a krajiny komplexně. Zároveň se v tomto dlouhodobém procesu prokázala nezbytnost a prospěšnost soustavné a cílené aktivity nevládních organizací opírající se o odborné podklady a spolupráci s vědeckými a odbornými institucemi.

Skládka odpadů Lišov - řízení o vydání IP

V případové studii sdružení Arnika je popsáno projednávání žádosti o vydání IP pro zařízení "Skládka odpadů Lišov". Arnika v tomto řízení zastupovala sdružení Calla, které bylo jedním z účastníků řízení o vydání IP. Zástupci sdružení Arnika se z průběhu kauzy poučili a vyvodili z něj obecnější závěry.

Účast veřejnosti při tvorbě a změnách územního plánu města Brna

Jako příklad zapojování veřejnosti v oblasti územního plánování přinášíme příklad z Brna. Praxe tam má řadu mezer v zapojování veřejnosti. Brno zároveň může posloužit jako příklad velkého města, kde jsou možnosti občanů a také jednotlivých městských částí o to komplikovanější. Situace v Praze se příliš neliší, je spíše horší.

Strategické plánování - hierarchie a příklady strategických plánů

Následující text by měl usnadnit orientaci v hierarchii strategických plánů a umožnit porovnat celkovou kvalitu jednotlivých dokumentů a posoudit úroveň a vhodnost strategických cílů, které budou ovlivňovat další rozvoj Evropské unie, České republiky i krajů a obcí. Zapojování veřejnosti do zpracování strategií probíhá velmi často jako součást procesu SEA - posouzení vlivů koncepce na životní prostředí, která je od roku 2004 ze zákona povinná.

Místní Agenda 21 - případové studie

Příkladů zpracovaných Místních Agend 21 v ČR není zatím příliš mnoho. Jde spíše o pilotní projekty. Užitečné příklady a metody jak na to, mohou poskytnout i Evropské státy. V následujících kapitolách jsme shromáždili odkazy na v tuto chvíli dostupné příklady MA 21 a jednotlivých projektů.

Příklady zapojení veřejnosti a NNO do přípravy programových dokumentů v ČR, Maďarsku, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku

Čerpání pomoci ze strukturálních fondů probíhá vždy v sedmiletých obdobích. Na každé období je potřeba se připravit - určit priority a oblasti, které budou v následujícím období ze strukturálních fondů podpořeny. Tento proces přípravy se nazývá programování. Text je stručným porovnáním situace, jak programování pro období 2004-2006 vzhledem k zapojení veřejnosti a nevládních organizací probíhalo v České republice a dalších evropských zemích, které vstoupily do EU společně s ČR - s Maďarskem, Lotyšskem, Polskem a Slovenskem.

"I Do Riga" - Zapojení veřejnosti do přípravy územního plánu města Rigy

Začátek snah o zapojení veřejnosti v Rize (hlavním městě Lotyšska, 371 tis. obyv., 307 km2) byl klasický – město vyzvalo občany k podávání připomínek a námětů k připravovanému územnímu plánu jen obvyklým způsobem – tedy zveřejněním inzerátů a výzvou na webových stránkách města. Když ale dostali pouhých šest odpovědí, usoudilo město, že je to pro přípravu strategických materiálů příliš málo, a rozhodlo se uspořádat kampaň pro zapojení veřejnosti do plánování Územního plánu rozvoje města Rigy na období 2006-2018. (Příklad je shrnutím příspěvku, který byl přednesen Marií Abeltinou z MÚ Riga na konferenci „Účast veřejnosti v rozvoji měst v rozšířené EU“ (Berlín, 3.–4. 11. 2004), a představuje průběh kampaně a použité metody pro zapojení veřejnosti v Rize v roce 2004 a její výsledky).

Penny Market na hřišti

„Z pohledu etického a morálního je více než zřejmé, že mnohé prodejní řetězce se v podmínkách východní Evropy chovají neseriózně, arogantně. Využívají stávajícího ekonomického, sociálního a hlavně politického klimatu, který jim neklade žádné překážky, spíše naopak.“ (z jedné z mnoha reakcí otištěných v novinách Nové Přerovsko).

Případová studie popisující plánovanou stavbu Penny Marketu v Přerově a snahy odpůrců stavby o její zrušení.

Síla slova - občanské sdružení proti velkým médiím

Mnoho pisatelů dokázalo mistrně využít bohatství českého jazyka a říci nám mnoho. Jsou ale tací, kteří dokáží slov zneužít a názorně nám ukázat, jak jsou slova křehká a zároveň mocná. Představujeme zde případ občanského sdružení, které vážně poškodila mediální kampaň jež se proti němu zvedla v celostátním deníku na základě mylné interpretace vyjádření člena sdružení. Občanské sdružení se snaží proti této kampani bránit soudní cestou.

O hypermarketech trochu jinak

Super, hyper a různé jiné markety jsou téměř symbolem moderní doby. Rozrůstají se ve všech větších i menších městech a postupně vytlačují menší obchody a obchůdky. Stávají se nejen nákupním, ale většinou i zábavním centrem. Co se však skrývá za líbivým reklamním pozlátkem? Econnect přináší další právní kauzu, tentokrát spojenou s problematikou výstavby hypermarketů u nás. Kauza je zpracována sdružením NESEHNUTÍ, které za tuto oblast získalo v letošním roce prestižní cenu nadace Sasakawa Peace Foundation.

Nákupní a zábavní Centrum Černý Most a jeho jednání s lidmi v sousedství

Ráda se podělím o zkušenosti občana Prahy 14, který bydlí v sousedství údajně tolik prospěšného Centra Černý Most (dále jen CČM). Bez přehánění mohu říci, že Centrum, které se prezentuje jako místo vhodné pro volný čas rodin a dětí, a podle svých vyjádření podporuje kulturu a charitu, zcela bezskrupulózně jedná s lidmi žijícími v domech vedle Centra. CČM léta porušuje zákony, lidem z obytných domů v okolí, kteří požadují jejich dodržování, vyhrožuje, šikanuje je a vydírá a spoléhá se na pasivitu příslušných orgánů, v první řadě úřadu městské části Praha 14. Věřím, že čtenáře zaujme alespoň pár případů vskutku „ze života“, které se snažíme se sousedy v domě řešit.

V nejbližším okolí Centra ČM se nachází tři domy s přibližně 350 byty, které ve většině případů vlastní jednotliví nájemníci. Ti mají podle zákona své volené orgány, které je zastupují při jednání navenek. Níže uvedené případy vychází ze zkušenosti s prací v těchto orgánech.

Autorka vystudovala obor provoz a ekonomika na České zemědělské univerzitě a právo na Právnické fakultě UK. Pracovala pro občanské sdružení Ekologický právní servis a Liga lidských práv, v současné době pracuje ve Výboru pro občanská a politická práva Rady vlády pro lidská práva.

Za domem mi chtějí postavit další megaobchod

V sousedství našeho domu se chystá postavit svou velkoprodejnu s parkingem společnost IKEA. Tristní zkušenosti se stavbou i provozem Zábavního centra Černý Most, které již vedle našeho domu stojí a ke svému okolí se chová od počátku bezohledně, arogantně a bez respektu k zákonům, mě přiměly další stavbu v okolí obytného celku od počátku sledovat. Rozhodla jsem se proto využít svého práva - coby vlastník nemovitosti v sousedství - účastnit se řízení o umístění stavby. První věta referentky odboru územního rozhodování pražského magistrátu, když jsem přišla coby účastník (předem pro jistotu písemně ohlášený včetně právního důvodu účastenství) podívat se na projekt do spisu, byla: „Ale vy jste přeci účastník jen trochu, že ano“...

Autorka vystudovala obor provoz a ekonomika na České zemědělské univerzitě a právo na Právnické fakultě UK. Pracovala pro občanské sdružení Ekologický právní servis a Liga lidských práv, v současné době pracuje ve Výboru pro občanská a politická práva Rady vlády pro lidská práva.

Nový správní řád = konec demokracie?

Domníváte se, že je správné, aby nevládní organizace ovlivňovaly průběh správního řízení ve veřejném zájmu? Myslíte si, že by nový správní řád zrychlil a zefektivnil průběh správního řízení? Econnect ve spolupráci se Zeleným kruhem a Ekologickým právním servisem připravil komplexní zpracování problematiky přípravy nového zákona známého jako Správní řád, který se měl významným způsobem dotknout účasti veřejnosti ve správních řízeních. Doufáme, že vás kauza zaujme a očekáváme vaše názory v diskusi ke zprávě. Text je přetiskován ze stránek Econnectu.

-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

NAVRCHOLU.cz