Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    ÚČAST NA ROZHODOVÁNÍ - Zapojte se, stojí to za to!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy
- Slovníček

Příklady z praxe

Velkokapacitní kravín Habří

  1. Úvod
  2. Průběh kauzy – rok 2000
  3. Průběh kauzy – rok 2001
  4. Průběh kauzy – rok 2002
  5. Závěr
  6. Chronologie kauzy

Průběh kauzy – rok 2002

Dne 24.1.2002 vydává Správa CHKO Blanský les nové rozhodnutí č.j. 92/02Li, kterým uděluje souhlas s výstavbou farmy pro chov dojnic v katastrálním území Habří. Své rozhodnutí podmiňuje mimo jiné změnou v uspořádání staveb a souladem s územním plánem. Předložený posudek AOPK České Budějovice hodnotí jako neodborný a neobjektivní a napadá zejména tvrzení, že “lokalita není pohledově exponovaná a celková délka nových objektů nepřesahuje horizontální rozměry stávajícího areálu“.

Proti rozhodnutí podává sdružení Calla i ostatní občanská sdružení odvolání, ve kterém napadají zejména skutečnost, že souhlas s umístěním stavby v CHKO byl podmíněn řadou nereálných podmínek, což nasvědčuje tomu, že rozhodnutí mělo být vydáno spíše záporné. Sdružení Calla ve svém odvolání mimo jiné uvádí:

"Přesto, že napadené rozhodnutí bylo vydáno ve stejné věci jako předchozí zrušené rozhodnutí z důvodu procesních závad a kromě posudku AOPAK, který sama Správa CHKO označila za neodborné, nebyl předložen žádný nový důkaz ve prospěch stavby, vydal správní orgán odlišné rozhodnutí. Správní orgán souhlasí se stavbou, která je odlišná hmotově, architektonicky i prostorově od zadání předložené žadatelem ke správnímu řízení.“

Proti rozhodnutí se odvolává rovněž obec Habří a zdůrazňuje nesoulad se schváleným územním plánem. Rozhodnutí napadá ve svém odvolání také investor ZD Skalka, neboť nesouhlasí s navrhovaným prostorovým uspořádáním staveb v areálu a odvolává se na předchozí konzultace s pracovníky Správy CHKO.

Občanská sdružení vydávají 27. března k této situaci tiskovou zprávu, kde mimo jiné opět otevírají alternativní řešení ve využití bývalého velkokapacitního teletníku v Lipí.

"Dosud nám nikdo nedokázal vyvrátit návrh na využití opuštěného areálu v nedalekém Lipí. Pro ZD Skalka byla tato varianta neřešitelná vzhledem k několika vlastníkům. Agroslužby Kaplice však zřejmě tento problém překonají, neboť v současné době předkládají k posouzení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) projekt na využití areálu pro chov 120 tis, brojlerů!“
Viz plný text tiskové zprávy

Kromě tiskových zpráv informovaly občanská sdružení o průběhu kauzy veřejnost prostřednictvím webových stránek sdružení Calla a plakátu, který je využíván při veřejných akcích. Sdružení Jihočeský Habr vydalo pro občany barevný leták.

V průběhu odvolacího řízení si nechalo sdružení Calla zpracovat odborný posudek vlivu na krajinný ráz od ing,. arch. Ivana Vorla CSc., se kterým byli v březnu 2002 seznámeni ostatní účastníci řízení. Tento posudek jednoznačně navrhovanou stavbu kravína vylučuje. V závěru posudku se uvádí:

"Vzhledem k tomu, že dotčený krajinný prostor (DoKP) vyniká významnými hodnotami krajinářsko – estetickými, které jsou hodnotami jedinečnými, je třeba zásahy do těchto hodnot posuzovat zvláště rigorózně. Je nutno konstatovat, že na základě výše uvedené analýzy představuje navrhovaná stavba silný a tudíž nepřijatelný zásah do krajinného rázu, chráněného dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.“
Viz plné znění posudku níže.

Ministerstvo životního prostředí nařídilo na 18. července 2002 ústní jednání k podanému odvolání. Při tomto jednání byl zrekapitulován dosavadní průběh správního řízení a jednotliví účastníci vyslovili svá vyjádření shodující se s jejich předchozími stanovisky. ZD Skalka předložilo navíc nový odborný posudek ke krajinnému rázu, zpracovaný autorizovaným architektem prof. Ing. arch. Miroslavem Martínkem CSc, ve kterém autor doporučuje vydat souhlas se stavbou za předpokladu vertikálního a horizontálního členění obvodového pláště stájí za použití obkladů z přírodních materiálů a barev a vhodně řešených sadových úprav. V posudku k hodnocení dopadu stavby na krajinný ráz autor mimo jiné uvádí:

"Má-li české zemědělství uspět v následujícím jednání o vstupu do EU a v následné konkurenci se zemědělsky vyspělými evropskými státy, musí svoji prosperitu založit na moderních technologiích, které lze ekonomicky zabezpečovat v odpovídajících provozech a kapacitách“.

Občanská sdružení využily možnosti vyjádřit se k protokolu z ústního jednání.

11.10.2002 oznamuje Ministerstvo životního prostředí účastníkům řízení, že ZD Skalka předložilo odvolacímu orgánu upravenou dokumentaci pro územní řízení, ve které reaguje na některé připomínky vznesené ze strany obce (dopravní trasa pro převoz hnoje bude vedena mimo obec), Správy CHKO (dojde k demolici staré porodny prasat, odstranění nevhodného zastřešení silážních žlabů a přizpůsobení barevného řešení všech nových střech barvám střech v obci Habří). Dvě nové stáje budou mít kapacitu 2 x 200 kusů. Sdružení Calla požádalo docenta Vorla o stanovisko k této změně upravené dokumentace, který na žádost vzápětí reagoval potvrzením původního závěru posudku:

"V upraveném návrhu (JeP Rokycany, 10/2002) se nemění podstata problému – umístění dvou rozměrných objektů produkčních stájí s kapacitou 200 dojnic u každého objektu na pozemku, přiléhajícímu k jihovýchodní straně dnešního zemědělského areálu. Půdorysný rozměr každého z objektů je takový, že se objekty vymykají z měřítka nejenom tradiční zástavby Habří, ale též z měřítka existujících hospodářských objektů areálu. To by v jiné situaci nemuselo činit problémy, ale v krajině s vysokými krajinářsko-estetickými hodnotami a výraznými rysy harmonického měřítka a vztahů vzniká předpoklad silného zásahu do krajinného rázu. Je sice pravda, že existující areál (zejména zastřešení silážních žlabů) představuje negativní prvek krajinné scény a evidentní zásah do cenné struktury obce, ale nelze přistoupit na záměr prohloubení tohoto konfliktu další, ještě hmotnější zástavbou."
Viz plné znění stanoviska

Dne 25.11.2002 vydává Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy II v Českých Budějovicích rozhodnutí č.j. 510/561/2002-Op12/02, ve kterém mění napadené rozhodnutí Správy CHKO Blanský les tak, že vydaný souhlas s podmínkami mění na souhlas bez podmínek. V odůvodnění vyzdvihuje odborný posudek docenta Vorla jako jediný z podaných posudků hodnotící kompletně a fundovaně vliv stavby na krajinný ráz. Nicméně se neztotožnil se závěry tohoto posudku.

"Odvolací orgán se na základě vpředu uvedeného rozboru a na základě podrobného posouzení obsahu upravené dokumentace pro územní řízení z října 2002 neztotožnil se závěry posudku. Dospěl k závěru, že realizací doplnění a rekonstrukce zemědělského areálu v Habří dle dokumentace "farma pro chov dojnic v Habří“ nedojde ke snížení estetické a přírodní hodnoty krajinného rázu odůvodňujícímu vydání nesouhlasu dle ustanovení §12 zákona č. 114/1992 Sb.“

 


Posouzení navrhované stavby velkokapacitního kravína na krajinný ráz ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb.

Habří, okr. České Budějovice
Březen 2002
Zpracovatel: Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc
  1. CÍL HODNOCENÍ

    Ochrana rázu a identity krajiny, běžná v zemích EU, je v rámci zákona č. 114/1992 Sb, o ochraně přírody a krajiny zakotvena v § 12. Toto ustanovení zavazuje orgány ochrany přírody k ochraně krajinného rázu před snížením jeho hodnot přírodních, estetických, před snížením významu kulturních dominant, harmonického měřítka a harmonických prostorových vztahů v krajině. Území každé chráněné krajinné oblasti je nutno chápat jako území s vysokými přírodními hodnotami a často s významnými hodnotami kulturní a historické charakteristiky.

    Stavba, ležící mimo zastavěné území, lokalizovaná do okrajové polohy CHKO Blanský les je stavbou, která může (ale nemusí) významně zasáhnout do rázu krajiny a snížit jeho hodnoty, chráněné zákonem. Poloha lokality navrhované stavby na rozhraní významných geomorfologických jednotek – subprovincií a na hranici biogeografické provincie je polohou mimořádně citlivou z hlediska rázu krajiny. Jedná se totiž o změnu charakteru krajiny, danou změněnými geomorfologickými a obecně biogeografickými podmínkami. Vzniká určité napětí mezi různými charaktery krajiny – mezi Šumavskou hornatinou, přestavovanou okrajem Blanského lesa a mezi krajinou Jihočeských pánví, představovanou Blatskou pánví Je známo, že poloha na rozhraní takovýchto charakterově odlišných krajinných segmentů je mimořádně citlivá a každý zásah do prostorových vztahů a do krajinné scény je třeba posuzovat velmi rigorózně.

    Ne každý zásah do charakteru krajiny však bude zásahem škodlivým a proto nepřijatelným. Je třeba zjistit, zdali se krajina, dotčená navrhovanou stavbou, vyznačuje významnými, či dokonce jedinečnými hodnotami krajinného rázu a zdali navrhované stavba do těchto hodnot skutečně negativně zasahuje. Pro krajinný ráz je též důležité, zdali bude výrazně změněna navrhovanou stavbou krajinná scéna. Konkrétně je třeba odpovědět na tři otázky:

    • Vyznačuje se krajinný prostor, dotčený navrhovanou stavbou, soustředěnými hodnotami krajinného rázu? Vyznačuje se dokonce jedinečnými hodnotami?
    • Bude navrhovaná stavba zasahovat do hodnot krajinného rázu, bude zasahovat do hodnot jedinečných?
    • Dojde realizací navrhované stavby k podstatnému zásahu do krajinné scény, budou změněny (harmonické) prostorové vztahy?

    Posouzení bude jedním z podkladů pro rozhodování příslušného oránu státní správy v odvolacím řízení. Posouzení nezávislého experta bude tzv. důkazem ve smyslu § 33 zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení (správní řád) ve znění pozdějších předpisů.

  2. POSTUP HODNOCENÍ

    Metoda posouzení vlivu navrhované stavby na krajinný ráz byla vyvinuta a ověřena na souboru konkrétních případů, týkajících se lokalizace telekomunikačních staveb, silničních a dálničních úseků a staveb, vedení VVN, sídelních útvarů a jednotlivých staveb v krajině.

    Metoda posouzení vychází z textu §12 zákona č. 114/1992 Sb. a ochraně přírody a krajiny. Výklad jednotlivých pojmů koresponduje s metodikou hodnocení krajinného rázu používanou správou CHKO ČR a návrhem metodického doporučení, vypracovaného AOPK ČR ( Míchal (ed.)1998).

    Standardní postup je následující :
    • Úvod do problému a popis navrhovaného záměru výstavby z hlediska možných vlivů na krajinný ráz
    • Popis krajinného celku ve kterém se navrhovaná stavba nachází, vymezení krajinného prostoru dotčeného navrhovaným záměrem výstavby
    • Identifikace rysů a hodnot krajinného rázu přírodní, kulturní a historické charakteristiky a hodnot, výslovně uvedených v § 12 zákona č. 114/1992 Sb.
    • Hodnocení vlivu navrhovaného stavebního záměru na identifikované pozitivní hodnoty krajinného rázu
    • Závěr - V závěru jsou vyhodnoceny jednotlivé kroky postupu a je posouzena důležitosti konfliktů navrhované stavby s identifikovanými hodnotami, přičemž za nejkonfliktnější se považuje silný vliv na pozitivní jedinečnou hodnotu.
  3. POPIS NAVRHOVANÉ STAVBY Z HLEDISKA MOŽNÝCH VLIVŮ NA KRAJINNÝ RÁZ

    Podkladem této kapitoly jsou části z projektové dokumentace "Farma pro chov dojnic Habří" (Ing. R. Jedlička 02/2002) a fotogrammetrické zákresy navrhovaných objektů (GEFOS Praha).

    Jedná se o výstavbu dvou pavilonů produkčních stájí pro dojnice, nové dojírny s mléčnicí a o další stavební úpravy v areálu existujícího střediska živočišné výroby v Habří. V současné době je v areálu kravín o rozměrech 87 x 11,5 m s přístavky pro 98 ks dojnic (vazná stání), porodna prasnic o rozměrech 79 x 8 m s přípravnou 32 x 8,5 m a silážní žlab o rozměrech 48 x 40 m zastřešený půlválcovou střechou (sklolaminát na ocelových rámech) o výšce cca 16 m.

    Dnešní areál je dobře viditelný z obou směrů příjezdu do obce – od Kvítkovic a od Lipí. Jeho poloha na okraji obce je pohledově zněčně exponovaná a stavby areálu se dostávají do cenných panoramatických pohoedů na obec i do dílčích směrů vnímání krajinné scény. I když v porovnání se zemědělským areál v blízkém Lipí je areál v Habří rozlohou i velikostí objektů menší, je jeho dnešní rozloha i měřítko objektů vůči zástavbě obce neúměrné. Zvláště rušivým prvkem je zastřešení silážního žlabu, které svědčí o nekulturnosti a absenci úcty k hodnotám krajiny "hospodářů" v nedávných dobách.

    Navrhované řešení počítá s výstavbou dvou produkčních stájí (každá pro 250 dojnic) o rozměrech 63 x 30,1 ms volným ustájením a s adaptací stávajícího krajina K98. Součástí výstavby je nová dojírna s mléčnicí.

    Navrhovaná dvě stáje po 250 dojnicích jsou umístěny podél východní hranice areálu tak, že v důležitých pohledech od Lipí zakrývají stávající objekt areálu a část hmoty zastřešení silážního žlabu, jak se uvádí v dokumentaci a jak je zřejmé z fotogrammetrických zákresů.

    Z hlediska vlivu na krajinný ráz lze očekávat dva hlavní problematické vlivy navrhovaného areálu:

    1. Optické spolupůsobení dvou (poměrně dlouhých) halových objektů produkčních stájí, které při pohledech z východu (od Lipí) vytvoří horizontální linii značné délky
    2. Zvětšení zastavěné plochy a zvětšení hmot areálu oproti dnešnímu stavu, které se bude problematicky projevovat v různých (nejenom v hlavních) směrech vnímání jedinečné krajinné scény vůči charakteru zástavby Habří a vůči měřítku krajiny
  4. POPIS KRAJINNÉHO CELKU A VYMEZENÍ DOTČENÉHO KRAJINNÉHO PROSTORU

    Navrhovaná stavba leží v neobyčejně zajímavé krajině přechodu roviny českobudějovické pánve do hornatých lesích masivů Blanského lesa . Z hlediska biogeografického (Culek a kol., Biogeografické členění ČR, Praha 1996) se jedná o rozhraní Českobudějovického bioregionu (1.30), který je tvořen pánví vyplněnou kyselými sedimenty s rozsáhlými podmáčenými sníženinami. Převažuje biota dubojehličnaté varianty 4. vegetačního stupně s ostrovy 3. dubovo – bukového stupně. Potencionálně je vegetace tvořena acidofilními doubravami, luhy a olšinami.Charakteristické je zastoupení mokřadních a vodních stanovišť, převažují hercynské prvky, zvláštností jsou lesy hájového charakteru bez účasti habru, podmáčené lesy se zastoupením dubu, jedle a smrku. Netypická část je tvořena podmáčenými plošinami a kopci na krystaliniku a sprašových hlínách s acidofilními doubravami. Hranice vůči okolním bioregionům, tedy i vůči českokrumlovskému bioregionu, jsou výrazné, dané nižším plošinatým reliefem (což souvisí s tektonickým původem pánve), absencí bučin a v přítomností vodních a mokřadních biotopů.

    Českokrumlovský bioregion je tvořen vrchovinou a hornatinou s pestrou geologickou stavbou a vysokou biodiverzitou. Charakteristická je mozaika bioty 3. dubovo-bukového a 5. jedlovo-bukového stupně s extrémními ostrůvky teplomilné i horské bioty. Méně typická část bioregionu je tvořena okrajovými pahorkatinami a kotlinami s neogenními sedimenty, které např. tvoří přechod do Českobudějovického bioregionu. Vůči Českobudějovickému bioregionu je hranice výrazná, daná vyšším reliefem, absencí neogenních sedimentů a přítomností bučin.

    Z hlediska vymezení krajinného prostoru, dotčeného navrhovanu stavbou (dotčený krajinný prostor – DoKP) je velmi důležité uspořádání přechodového segmentu krajiny mezi nižší polohou pánve a svahy Blanského lesa. V krajině vznikly zřetelné výškové stupně, tvořené nižší polohou pánve rybníků u Dubného a Branišova (cca 400 m n.m.) a pásem rybníků na Dehtářském potoce mezi obcemi Čakov a Lipí (420 –430 m n.m.), oddělené lesnatým hřbetem táhnoucím se od severozápadu k jihovýchodu (Vráže 480,1, kóta 491,0 východně od Lipí). Vznikla zde tak široká sníženina se soustavou drobnějších rybníků (Panin, Starý haberský, Mlýnský, Kvítkovický, Dlouhý, Nechvíl, Beranov),sklánějící se k SZ.

    Při vymezení DoKP budeme brát z základ okruh potenciální viditelnosti 3 km, což je vzdálenost (určená ze zkušeností z jiných akcí), ve které se navrhovaná stavba může projevovat zřetelně. Tato vzdálenost bude korigována možnou viditelností stavby vzhledem k členitosti terénu a dalším vizuálním barierám. DoKP je proto vymezen okrajem lesního porostu na západě, okrajem zástavby Kvítkovic na severu. Dále se otevírá na navrhovanou stavbu dlouhý pohled od lokality Nový Mlýn u Kvítkovického rybníka a významný pohled ze silnice Dubné – Kvítkovice z lokality Na Kotlovech, na východě je hranicí DoKP okraj obce Lipí a na jihu okraje menších lesních celků v lokalitě Na výhonech. Jak bylo uvedeno v úvodu práce, je však třeba chápat tento krajinný prostor v širší souvislosti krajiny s pásem osídlení na rozhraní rybničních pánví a Blanského lesa.

  5. IDENTIFIKACE RYSŮ A HODNOT KRAJINNÉHO RÁZU

    5.1. Rysy a hodnoty přírodní charakteristiky

    Dotčený krajinný prostor (DoKP) leží na rozhraní dvou zcela odlišných bioregionů. Leží rovněž na rozhraní významných geomorfologických jednotek – Šumavské a Česko-moravské subprovincie, resp. Českobudějovické pánve a Šumavského podhůří, kam patří i Blanský les. V detailu geomorfologických okrsků se jedná o území na hranici Kroclovské pahorkatiny a Blanského lesa. Poloha na rozhraních geomorfologických jednotek je v krajině vždy citlivým místem neboť se jedná o linii změny charakteru krajiny, zpravidla v krajině nápadnou a při rozhraních území s různým charakterem reliefu (zde pánev – hornatina) i dobře viditelnou.

    Dehtářský potok pramení u Vrábče ve výšce 509 m n.m. a ústí do Vltavy u Bavorovic ve výšce 374 m n.m.plocha povodí 143,8 km2 , délka toku 24,5 km. Má mimopstruhovou vodu a je napojen na soustavu rybníků, z nichž největší je Dehtář (rozloha 246 ha).

    Kvítkovický rybník (rybochovný) o výměře 25 ha je průtočný a leží na Dehtářském potoce

    Území leží na hranicích Chráněné krajinné oblasti Blanský les, vyhlášené v roce 1989 na rozloze cca 217 km2. Území je z více než 50% zalesněno a to převážně smíšenými horskými a podhorskými lesy s převahou buku nebo bučinami s jedlí, smrkem a klenem či lípou a dubem. Bylinný podrost je velmi bohatý.Místy se uchovaly fragmenty horských smrčin s dubem a jeřábem.Na svazích převládají v nižších polohách dubohabrové háje, výše pak doubravy, jedliny a reliktní bory.Severní část CHKO včetně centrální Křemžské kotliny má pahorkatinný charakter.

    Za zřetelné rysy a znaky přírodní charakteristiky, které spoluurčují ráz krajiny, můžeme považovat

    • morfologii terénu s jasně vymezeným údolím Dehtářského potoka na rozhraní pánve a horského masivu Blanského lesa
    • významnou krajinotvornou úlohu rybniční soustavy na Dehtářském potoce (s doprovodnou zelení plochého dna údolí)
    • velký podíl luk, pastvin a lesních porostů ve svazích Blanského lesa

    Přírodní podmínky vytvářejí základní krajinný rámec a významným způsobem vytvářejí základ neopakovatelnosti a jedinečnost krajinné scény – tedy rázu a identity kulturní krajiny.

    DoKp leží v CHKO, navrhovaná stavba však nezasahuje do maloplošných ZCHÚ, do VKP ani do součástí ÚSES. To znamená, že nezasahuje fyzicky do přírodních hodnot krajinného rázu. Zásah bude patrný pouze v ovlivnění přírodních a přírodě blízkých scenerií, resp. scenerií přírodního rámce, vymezujícího prostor.

    5.2. Rysy a hodnoty kulturní a historické charakteristiky

    Krajina přechodu Českobudějovické pánve do okrajů Blanského lesa se vyznačuje soustředěním mimořádných hodnot kulturní a historické charakteristicky. Tyto hodnoty tkví v charakteru vesnického osídlení, tvořícího pás na rozhraní rozdílných typů krajiny – rybniční pánve a předhůří horského masivu Blanského lesa. Poloha na okraji českobudějovické pánve umožnila vznik výstavných statků a usedlostí kolem rozlehlých návsí (Holašovice, Lipí). Zděná architektura s prvky selského baroka patří k významným památkám lidové architektury.

    Tento pás osídlení je možno členit na dvě lokality. je to v první řadě oblast Holašovic s nedalekými obcemi Záboří, Lipanovice a Dobčice. Jedná se o unikátní území, ve kterém jsou soustředěny obce s dochovanou lidovou architekturou a s čitelnou dochovanou urbanistickou strukturou, která např. v Holašovicích dokládá zřetelné rysy původního stavu z 16. století. Vesnická památková rezervace Holašovice byla zařazena na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a její obdélná náves o rozměrech 210 x 70 m obklopená 22 statky (původně 17 statků, ze kterých se oddělily menší usedlosti) je symbolem lidové architektury Českobudějovicka.

    Severněji ležící nedaleká vesnická památková zóna Záboří se zděnými statky z 19. století s prvky lidového baroka a klasicistní architektury je považována za vzor dochované lidové architektury hlubockých blat. Poloha obce Lipanovice těsně při okraji lesů v již mírně vyvýšené poloze přináší lidovou architekturu, která má jak prvky selského baroka, tak i podhorské architektury. Jedná se o uzavřené nebo polouzavřené usedlosti, přičemž podobné typy objektů se nacházejí i v nedaleko ležících Dobčicích, které jsou stejně jako Lipanovice vesnickou památkovou zónou.

    Skupina vesnic na východní hranici CHKO Blanský les tvoří druhou lokalitu významných bodů osídlení, spoluvytvářejících charakter krajiny okraje masivu Blanského lesa. Jedná obec Lipí s prostornou návsí lemovanou zděnými statky s bohatě zdobenými štíty. Obec je navržena k vyhlášení za vesnickou památkovou zónu . Dalšími obcemi této lokality jsou Kvítkovice se zděnými selskými usedlostmi a rovněž obec Habří s významnými lidovými architekturami usedlostí č.p. 5 a č.p. 8.

    Obce, nebo jejich části, které jsou prohlášeny za vesnickou památkovou zónu nebo rezervaci, podléhají ochraně z pozice státní památkové péče. Charakter a ráz krajiny však není ovlivněn pouze památkově chráněnými objekty, nýbrž i dalšími objekty, resp. zástavbou obcí, tvořících soustavu osídlení kulturní krajiny Českobudějovicka.

    K rázu krajiny této oblasti – okraje CHKO Blanský les patří výše zmíněná struktura vesnického osídlení, vyznačující se nenahraditelnými hodnotami architektonickými a kulturními, které spoluvytvářejí identitu – svébytnosti a jedinečnosti krajiny. V tomto smyslu jsou všechny zmiňované obce součástí rázu krajiny a je třeba v jejich obrazu chránit dochované formy, hmoty a měřítko zástavby a snažit se o zlepšení stavu, narušeného v minulosti nevhodnými stavebními zásahy nebo nevhodným využitím pozemků.

    Obec Habří má ve struktuře osídlení svůj význam. Je velmi stará – je připomínána v roce 1264. K velmi svérázným znakům krajinného rázu patří zřícenina kostela sv. Víta, který pocházel z let 1644 – 47. Vedle zmiňovaných usedlostí čp. 5 a čp. 8 je zajímavý dvůr čp. 3 na místě někdejší pozdně gotické tvrze (1542 ?). Tvrz zde byla však zřejmě již v roce 1425, kdy patřila Janu Roubíkovi z Hlavatec. Historická půdorysná osnova obce je zčásti zachována a hmotová skladba zástavby je z hlediska harmonického měřítka nekonfliktní. Mapa stabilního katastru ukazuje uspořádání statků a menších usedlostí kolem zhruba kruhové návsi, přičemž skladba zástavby má sice poměrně kompaktní obrys polokruhového uspořádání, ale není natěsnaná neboť objekty jsou umístěny ve velkých zahradách. To přestavuje rozdíl v porovnání např. s obcí Lipí, ležící v sousedství, jejíž zástavba je velmi těsná a statky vytvářejí souvislou frontu vymezující nepravidelnou rozlehlou náves.

    Uvedená struktura dává obci, ležící v nadmořské výšce cca od 450 do 480 m již poněkud podhorský charakter, který je podtržen soliterními usedlostmi, rozloženými v půlkruhu ve svahu mezi zástavbou obce a okrajem souvislého lesního porostu, resp. mezi nejvyšším bodem zástavby, kterým je zřícenina kostela sv. Víta. Rozložení usedlostí je v porovnání se stavem stabilního katastru prakticky autentické včetně historických názvů samot (Veit – Dolní Vít, Ludwik – Ludvík, Zichlars – Cihlář atd.) a je doplněno objekty, nenarušujícími strukturu rozptýlené zástavby ani formy a hmoty objektů.

    Dochovaná struktura sídla, projevující se v krajinné scéně, představuje typický příklad harmonického měřítka a harmonických (prostorových) vztahů a jedním z nejpodstatnějších rysů rázu krajiny a její kulturní identity. Je rovněž základem estetických hodnot krajinné scény.

    Konflikt s harmonickým měřítkem a harmonickými prostorovými vztahy představuje dnešní zemědělský areál a to zejména zastřešení silážních žlabů. Tento zásah do struktury sídla a krajiny nelze potvrdit dalším využitím území a je nutno uvažovat do budoucna jedině s jeho zmírněním.

    Výraznější zásahy do popisované struktury zástavby, do jejího uspořádání, do hmotových a měřítkových vztahů je třeba považovat za zásah, který snižuje hodnoty krajinného rázu, chráněného dle § 12 výše uvedeného zákona.

    V posuzovaném případě se jedná o to, že nová navrhovaná zástavba v areálu a nové zastřešení silážních ploch bude představovat výrazný zásah do rysů a hodnot krajinného rázu zásahem do hodnot kulturní a historické charakteristiky, do harmonických vztahů a do harmonického měřítka krajiny, potvrzení a podstatné další zhoršení současného zásahu do krajinného rázu.

  6. VLIV NAVRHOVANÉ STAVBY NA IDENTIFIKOVANÉ RYSY A HODNOTY

    Je možno konstatovat, že navrhovaná stavba bude zasahovat do přírodního a přírodě blízkého charakteru krajinného rámce a dílčích scenerií v dotčeném krajinném prostoru. Nebude fyzicky zasahovat do přírodních hodnot. Bude představovat zásah do rysů a hodnot kulturní a historické charakteristiky, tkvících v charakteru osídlení, urbanistické struktuře sídel a formách zástavby, v architektonických, historických a estetických hodnotách. Stavba bude zasahovat do harmonických vztahů a harmonického měřítka krajiny, které jsou hlavním pozitivním rysem souladu zástavby a přírodního rámce.

    Míru zásahu navrhované stavby do jednotlivých rysů a hodnot krajinného rázu ukazuje následující standardizovaná tabulka : (Žádný vliv 0 - Slabý vliv X - Středně silný vliv XX - Silný vliv XXX)

  7. KRAJINNÁ SCÉNA A PROSTOROVÉ VZTAHY

    Působivost prostorové scény – obrazu krajiny tkví, jak bylo již výše uvedeno jak v přírodním rámci (v terénní morfologii a vegetačním krytu), tak i v charakteru osídlení a formách zástavby jednotlivých sídel a soliterních usedlostí. Krajinná scéna, vynikající kontrastem charakteru rybniční krajiny plochého dna údolí Dehtářského potoka a podhorské krajiny okrajů Blanského lesa, je velmi dobře pozorovatelná z východu – z hlavních komunikačních vstupů do území . Jedná se např o lokalitu Na Kotlovech, vyvýšenou o cca 30 m nad úroveň hladiny Kvítkovického potoka nebo o vyvýšenou polohu u hřbitova v Lipí, nemluvě o místa mimo silnice, avšak na turistických trasách (zelená a modrá nad Lipí v blízkosti kóta 491 m n.m.). Neobyčejné pohledy se otevírají samozřejmě z vyšších poloh samot nad Habřím (Háječky, Horní Vít) z nadmořských výšek 530 – 540 m, odkud je vnímaný jak charakter dotčeného krajinného prostoru, tak i širší souvislosti geomorfologické a biogeografické.

    Je zcela zřejmé, že se jedná o vizuálně dobře vnímatelný krajinný prostor, který vniká jak atraktivností širokého panoramatického vnímání krajinné scény, tak dynamikou scenerie, danou rozdílností charakteru plochého dna údolí potoka a okrajového hřebene Blanského lesa a tak i velkým vizuálně vnímatelným převýšením (Švelhán 721,8 m n.m., Kvítkovický rybník 426,5 m n.m. !).

    Rozložení zástavby obce Habří v mírném svahu na úpatí horského hřebene s vysunutím jednotlivých soliterních usedlostí vysoko do svahu a rámování otevřeného svažitého prostoru kompaktními lesními porosty vytváří jedinečnou scenerii, vynikající zřetelnou harmonií vztahu zástavby a přírodního prostředí. Tato scenerie se vyznačuje nespornými hodnotami estetickými, spočívajícími především

    • v uspořádání (konfiguraci) jednotlivých prvků scény
    • ve vymezení pozorovaného prostoru terénem a lesními porosty
    • v neopakovatelnosti (zapamatovatelnosti) vnímané scenerie
    • v uspořádání zástavby a jejím měřítkovém souladu krajinným rámcem

    Je zřejmé, že estetické hodnoty krajiny v tomto případě spočívají zejména v konfiguraci krajinné scény, tedy v harmonických vztazích krajiny ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb. a v měřítkovém souladu jednotlivých prvků krajiny (harmonické měřítko krajiny ve smyslu zákona).

    Existující zemědělský areál v Habří toto harmonické měřítko negativně ovlivňuje a zasahuje též nepříznivě do harmonických vztahů, přičemž však míra zastavění areálu s nízkým objektem vepřína a s kravínem je sice nepříznivým, ale nikoliv dramatickým zásahem. Dramatickým konfliktem s hodnotami krajinné scény je výška a tvar zastřešení silážního žlabu.

    Vliv navrhované výstavby na krajinnou scénu a prostorové vztahy je třeba zvláště sledovat ve dvou rovinách :

    1. Navrhovaná výstavba podstatně zvětší objem zástavby areálu. Dnes vnímáme areál s vepřínem a kravínem jako nepříznivý prvek krajiny, protože se jedná o objekty nevzhledné, měřítkově vybočující z měřítka těch tradičních objektů, které jsou pro krajinu charakteristické. Přesto se jedná o poměrně malý rozsah zástavby v porovnání se zástavbou přiléhající cenné obce. Navrhovaný objem zástavby s novými halami však tento poměr podstatně změní a jeho vnímání zejména z vyšších poloh bude mnohem výraznější. Tím se zesílí negativní význam areálu v krajinných panoramatech.
    2. Navrhované objekty produkčních stájí vytvářejí svým uspořádáním výraznou horizontálu při pozorování se širokého sektoru východního Tato horizontála svou délkou vytváří v krajině zcela cizí a nepřiměřený prvek, vymykající se jak z charakteru zástavby (spoluvytvářející ráz krajiny), tak i z měřítka krajiny.

    Je zřejmé, že navrhovaná výstavba bude představovat silný zásah do estetických hodnot krajiny, bude zesilovat zcela nepřiměřeně dnešní negativní výraz areálu, daný zejména zastřešením silážního žlabu a bude zasahovat do idylického harmonického měřítka této enklávy kulturní krajiny s jedinečnými hodnotami krajinné scény.

    Vliv navrhované stavby na rysy krajinné scény ukazuje následující standardizovaná tabulka :
    (Žádný vliv 0 - Slabý vliv X - Středně silný vliv XX - Silný vliv XXX)

  8. ZÁVĚR

    Na základě výše uvedeného hodnocení je možno odpovědět na otázky, položené v úvodu této práce :

    Vyznačuje se krajinný prostor, dotčený navrhovanou stavbou, soustředěnými hodnotami krajinného rázu? Vyznačuje se dokonce jedinečnými hodnotami?

    Krajinný prostor, dotčený navrhovanou stavbou (DoKP) se vyznačuje soustředěnými hodnotami krajinného rázu. Jedná se o hodnoty přírodní, kulturní a historické charakteristiky, zejména pak o estetické hodnoty, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Hodnoty krajinné scény, tkvící v harmonickém měřítku a harmonických (prostorových ) vztazích je možno považovat za hodnoty jedinečné.

    Bude navrhovaná stavba zasahovat do hodnot krajinného rázu, bude zasahovat do hodnot jedinečných?

    Navrhovaná stavba bude nesporně zasahovat do rysů a hodnot krajinného rázu, přítomných v DoKP a to do hodnot kulturní a historické charakteristiky, tkvících v charakteru osídlení a jednotlivých sídel. Bude zasahovat zejména do estetických hodnot krajinné scény.

    Dojde realizací navrhované stavby k podstatnému zásahu do krajinné scény, budou změněny (harmonické) prostorové vztahy?

    Realizací navrhované stavby dojde k podstatnému zásahu do krajinné scény zvětšením objemu zemědělské zástavby, k prohloubení negativního působení výstavby v areálu a k zásahu do měřítka krajiny. Harmonické prostorové vztahy budou silně změněny.


    Ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je možno shrnout, že navrhovaná stavba:

    • nepředstavuje podstatný zásah do hodnot přírodní charakteristiky (ZCHÚ, VKP)
    • silně zasahuje do hodnot kulturní charakteristiky, zejména do charakteru, forem a měřítka zástavby
    • nepředstavuje zásah do kulturní dominanty neboť zřícenina kostela sv. Víta se výrazně neuplatňuje v krajinné scéně
    • představuje silný zásah do jedinečných estetických hodnotJ. Weiglová krajinného panoramatu Habří a plochého údolí Dehtářského potoka, pozorovaného jak z východu a z jihovýchodu, tak i ze svahů okraje Blanského lesa
    • představuje silný zásah do harmonického měřítka krajiny
    • představuje silný zásah do harmonických vztahů v krajině

    Vzhledem k tomu, že dotčený krajinný prostor (DoKP) vyniká významnými hodnotami krajinářsko – estetickými, které jsou hodnotami jedinečnými, je třeba zásahy do těchto hodnot posuzovat zvláště rigorózně. Je nutno konstatovat, že na základě výše uvedené analýzy představuje navrhovaná stavba silný a tudíž nepřijatelný zásah do krajinného rázu, chráněného dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

Poznámka mimo rámec hodnocení:
Rozvoj ekonomických aktivit obce, určení míry zastavění a stanovení podmínek pro eventuální zástavbu je obsahem územně plánovací dokumentace. ÚPD je v procesu pořízení podrobena neopominutelným procedurálním krokům, které demokratickým způsobem umožňují vzít v potaz potřeby obce a jednotlivých občanů a zároveň státem chráněné zájmy, vyjádřené účastí orgánů státní správy v procesu pořízení a schválení ÚPD.

Podle podkladů, které měl zpracovatel tohoto posouzení k dispozici, existuje pro obec Habří schválený územní plán, který nepočítá s novou výstavbou v zemědělském areálu. Ve vyhlášce obce Habří o závazných částech územního plánu obce se počítá pouze s adaptací existujících objektů.

Pokud by stavební úřad vydal územní rozhodnutí v rozporu se schváleným a platným územním plánem, dostává se do rozporu se zákonem č. 50/1976 ve znění pozdějších předpisů (Stavební zákon) a to konkrétně s:

  • oddílem 6 Závaznost územně plánovací dokumentace, § 29, odst (3) ("…Závazná část územně plánovací dokumentace je závazným podkladem pro ..rozhodování v území")
  • § 37, odst (1)("… Podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace.")
  • § 39 ("V územním rozhodnutí vymezí stavební úřad území pro navrhovaný účel a stanoví podmínky k ochraně veřejných zájmů v území, jimi zabezpečí zejména soulad s cíli a záměry územního plánování…").
Vzhledem k tomu, že územní rozhodnutí, vydané v rozporu s územním plánem by bylo nezákonné, je třeba postupovat cestou změny územního plánu ve smyslu § 30 a § 31 stavebního zákona.

V Praze dne 3. března 2002
Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc

 

[Úvod] [Průběh kauzy – rok 2000] [Průběh kauzy – rok 2001] [Průběh kauzy – rok 2002 ] [Závěr] [Chronologie kauzy]



Za správnost textu odpovídá Vladimír Molek, Sdružení Calla. Poslední aktualizace: 11/20/2008 12:13

-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit