Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    ÚČAST NA ROZHODOVÁNÍ - Zapojte se, stojí to za to!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy
- Slovníček

Veřejné shromáždění - Jak na to

Veřejné shromáždění


Jedním ze základních práv a svobod je i právo shromažďovací. Shromáždění občanů většinou slouží k výměně informací a názorů, případně vyjadřuje postoje a stanoviska.
Veřejným shromážděním se rozumí zejména schůze, pouliční průvody, demonstrace či happeningy přístupné každému a konané na veřejném prostranství.

Několik důležitých pravidel pro organizaci veřejného shromáždění

  • K veřejnému shromáždění není třeba povolení státního orgánu, podléhá však oznamovací povinnosti. Oznámení musí obsahovat některé náležitosti - viz níže.
    (Poznámka: Sbíráte-li podpisy pod petici, tuto akci oznamovat nemusíte. Více v sekci Petice.)
  • Shromáždění se nesmí konat v okruhu do sta metrů od budov zákonodárného sboru a Ústavního soudu nebo od míst, kde tyto sbory nebo tento soud jednají.
  • Oznámení o konání veřejného shromáždění občanů může podat fyzická osoba (svolavatel), která je starší 18 let a má české státní občanství, nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky nebo skupina osob.
  • Správní poplatek se za podání oznámení o konání shromáždění neplatí.
  • Lhůty pro oznámení - Konání shromáždění oznámí svolavatel alespoň 5 dní předem (v odůvodněných případech může úřad přijmout oznámení i v kratší lhůtě). K oznámení, které svolavatel podá dříve než 6 měsíců přede dnem konání shromáždění, se nepřihlíží.
    Úřad, kam se shromáždění oznamuje:
    • obecní úřad, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat
    • pověřený obecní úřad, přesahuje-li místo konání shromáždění územní obvod obecního úřadu
    • krajský úřad, pokud místo konání shromáždění přesahuje správní obvod pověřeného obecního úřadu
    • ministerstvo vnitra, pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice kraje

  • Pro písemné oznámení není jednotný formulář. Nicméně jednotlivá města a úřady často nabízejí vlastní formulář, který si můžete stáhnout většinou z internetových stránek. (Např. v Praze jej najdete na webu Magistrátu - zde.) Formulář však použít nemusíte. Písemné oznámení musí vždy obsahovat:
    • účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu zahájení
    • předpokládanou dobu ukončení
    • předpokládaný počet účastníků
    • opatření, která svolavatel provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem (zejména potřebný počet pořadatelů starších 18 let a způsob jejich označení)
    • jde-li o pouliční průvod, uvádí se výchozí místo, trasa a místo ukončení
    • jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt svolavatele (u právnické osoby její název, sídlo a také jména, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je zmocněn v této věci jednat jejím jménem)
    • jméno, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele
    • má-li se shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství, je svolavatel povinen k oznámení přiložit souhlas toho, kdo je vlastníkem, případně uživatelem pozemku

  • Příslušný orgán může
    • Zakázat shromáždění (ještě před zahájením) - přesné podmínky stanoví zákon (například rasový podtext, ohrožení zdraví, nepřiměřené omezení dopravy, porušování zákonů, omezování práv občanů). O zákazu rozhodne příslušný orgán nejpozději do tří dnů ode dne, kdy obdržel platné oznámení o konání shromáždění.
    • Rozpustit shromáždění - přesné podmínky stanoví zákon (například shromáždění se koná bez předchozího oznámení, odchýlilo se od oznámeného účelu, účastníci páchají trestné činy). Sdělení o rozpuštění shromáždění musí obsahovat důvody rozpuštění, upozornění na neuposlechnutí výzvy a musí být učiněno tak, aby se s ním všichni účastníci mohli seznámit.
    • Sankce - Svolavateli anebo pořadateli může být při porušení podmínek stanovených zákonem udělena peněžitá pokuta stejně tak jako účastníku shromáždění.
    Proti rozhodnutí o zákazu shromáždění může svolavatel do 15 dnů od doručení podat opravný prostředek u soudu (rozhodnutí musí být přiloženo). Proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění do 15 dnů od sdělení podat námitky u soudu.

    Povinnosti účastníků shromáždění

    • Účastníci shromáždění jsou povinni dbát pokynů svolavatele a pořadatelů a zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění.
    • Po ukončení shromáždění jsou účastníci povinni se pokojně rozejít. Je-li shromáždění rozpuštěno, jsou povinni neprodleně opustit místo shromáždění. V rozchodu jim nesmí být žádným způsobem bráněno.
    • Účastníci shromáždění nesmějí mít u sebe střelné zbraně, výbušniny ani jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví.
    • Provádí-li policie proti shromáždění zákrok, nesmí mít účastníci obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci.

Palackého náměstí v Praze - místo, kde lze konat shromáždění bez oznámení

Od roku 2004 existuje v Praze místo, kde lze konat shromáždění bez oznámení. Podrobnosti stanoví Nařízení hl.m. Prahy č. 19/2004. Jde o první takové místo v kontinentální Evropě, obdobu Speakers Corner v Londýně. Místo je vymezeno na Palackého náměstí na východě pomníkem Františka Palackého, na severu výstupem z podchodu od stanice metra Karlovo náměstí, na západní straně pásem zeleně a na jižní straně kamenným zábradlím zvýšeného parteru. Shromáždění se zde smějí konat v době od 10,00 hod. do 20,00 hod.

Právní postavení účastníků demonstrací

Informace o právním postavení účastníků demonstrací a povinnostech a oprávněních policistů při případných zásazích proti demonstrantům, a to ve dvou základních situacích:

  • v místě přímého zásahu proti demonstrujícím
  • na policejní stanici

Vaše práva na místě zásahu

Rozhodnete-li se účastnit jakéhokoli shromáždění (shromažďovací zákon rozlišuje ohlášené, neohlášené a zakázané; "nepovolené shromáždění" právní řád ČR nezná!), nemá to žádný vliv na vaše základní občanská práva. Samotnou účastí na demonstraci se přestupku dopustit nelze. V kritických situacích, pokud dojde ze strany policisty k porušení zákona, je nejlepší se zaměřit na zapamatování jeho identifikačního čísla (na služebním stejnokroji anebo vzadu na helmě), příp. podoby a hlavně na přivolání co nejvíce svědků. Můžete vyžadovat i prokázání příslušnost k policii služebním průkazem, případně odznakem služby kriminální policie. Toliko ve výjimečných případech postačí k prokázání příslušnosti ústní prohlášení "policie“.

Pokud policisté během demonstrace oznámí, že se shromáždění rozpouští a vyzvou vás, abyste se pokojně rozešli, musí vám sdělit důvody rozpuštění a následky vašeho eventuálního neuposlechnutí. V případě ignorování výzvy se dopouštíte přestupku neuposlechnutí výzvy veřejného činitele při výkonu jeho pravomoci a stejně jako u jiných přestupků je proti vám policista oprávněn a povinen zasáhnout.

Pokud proti vám policista opravdu zakročí, máte řadu oprávnění, o kterých vás musí policista poučit současně s jakýmkoli zásahem proti vám (pouze pro výjimečné případy je stanovena možnost vašeho poučení až po zásahu).

Zjistíte-li, že při použití donucovacích prostředků došlo k vašemu zranění, máte právo na poskytnutí první pomoci a zajištění lékařského ošetření. Po každém ošetření vyžadujte od ošetřujícího lékaře kopii lékařské zprávy.

Zjišťování totožnosti – policista může požadovat prokázání vaší totožnosti jen z důvodů, které stanoví zákon o policii. Mezi takové důvody patří:

  • přistižení při spáchání trestného činu či přestupku
  • od vás bude požadovat "vysvětlení"
  • budete odpovídat popisu hledané nebo pohřešované osoby
  • budete mít na místě veřejně přístupném zbraň a je důvodné podezření, že zbraně můžete užít k násilí
  • zdržujete-li se v blízkosti místa spáchání trestného činu, dopravní nehody, požáru apod.
  • jste-li oznamovatelem trestného činu či přestupku
  • na žádost jiné osoby, ta musí mít na prokázání totožnosti právní zájem a musí také prokázat svoji totožnost
Důvod vašeho legitimování je vám policista povinen sdělit.

Vaše práva na policejní stanici

Na policejní stanici můžete být předvedeni pouze, pokud:
  • nejste ochotni či schopni prokázat svoji totožnost
  • svým jednáním bezprostředně ohrožujete svůj život anebo život či zdraví jiných osob nebo majetek
  • při nevyhovění výzvy k podání "potřebných" vysvětlení
  • jste přistiženi při páchání přestupku či trestného činu.

Výslech

- V každém případě máte právo trvat na účasti advokáta.
- Policista vás musí poučit o vašem právu nevypovídat, jestliže byste tím sobě či "osobám blízkým" způsobili nebezpečí trestního stíhání nebo postihu za přestupek.
- Pokud se vypovídat rozhodnete, vyzve vás k výpovědi a klade otázky.
- Pečlivě si hlídejte způsob sepisování úředního záznamu, aby např. policista nezapisoval vlastní formulace vašich vět. Vždy žádejte zaprotokolovat doslovně vaše vyjádření. Pokud s formulacemi v protokolu nesouhlasíte, nepodepisujte jej (uplatněte též, nesouhlasíte-li se způsobem výslechu) a vyžadujte zapsání důvodů odmítnutí vašeho podpisu.
- Vyžadujte kopii úředního protokolu z výslechu.

Doba omezení osobní svobody

Nebylo-li vám do 24 hodin po vašem "odchycení" policistou sděleno, že jste "zadrženi“, musíte být propuštěni. Zadrženi můžete být jedině pokud vám bylo sděleno obvinění z trestného činu a existuje důvod pro vzetí do vazby. Tím, že vám bylo sděleno obvinění, se celý čas omezení vaší osobní svobody od vašeho "odchycení", prodlouží na 48 hodin, po jejichž uplynutí musíte být propuštěni nebo předáni trestnímu soudci, který má dalších 24 hodin na to, aby rozhodl o vazbě nebo propuštění. Souhrnná doba, kdy jste zbaveni osobní svobody do rozhodnutí soudu o uvalení vazby, může tedy dosáhnout nejvýše 72 hodin.

(Toto je výtah z materiálu "Právní postavení účastníků demonstrace" Občanských právních hlídek.)

Jako praktické příklady si můžete také přečíst:
- Stručný právní rozbor a výklad legálnosti akce CzechTek 2005, výklad oprávnění a legálnosti policejní akce a přehled, jak se lze právně bránit od právničky Heleny Svatošové, který vyšel na Econnectu.
- Článek Martina Škopa v časopise Via Iuris "Parlament ctí Listinu více než Ústavní soud" se věnuje boji za svobodu shromažďování ve Vysokém Mýtě při Street Party v roce 2001.


VAŠE DOTAZY, NÁVRHY A PŘIPOMÍNKY na doplnění nám prosím posílejte na adresu redakce tohoto portálu nebo vložte jako komentář níže.
Uvítáme také vaše ZKUŠENOSTI S OBČANSKÝMI AKTIVITAMI - nejzajímavější pak zveřejníme v novinkách.

Pokud máte zájem o pravidelné automatické ZASÍLÁNÍ NOVINEK z tohoto webu e-mailem, zaregistrujte svojí e-mailovou adresu.

Komentáře k textu




Za správnost textu odpovídá Petra Kolínská. Poslední aktualizace: 20.11.2008

-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

NAVRCHOLU.cz