Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    ÚČAST NA ROZHODOVÁNÍ - Zapojte se, stojí to za to!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy

Územní plánování staré - Jak na to

Územní plánování staré


Jaká bude naše obec? Zúčastněte se projednávání územního plánu!

Rozhodnutí úřadů někdy berou dech. Z parčíku, do kterého jsme byli zvyklí chodit, z ničeho nic vzniknou stavební parcely, stromy jsou pokáceny a začne budování rezidenční čtvrti... Malá výrobna, která již roky stojí na dohled od obytných domů, se náhle rozrůstá a mění ve velkou továrnu obtěžující svým provozem ve dne v noci desítky lidí... V těsné blízkosti obce, kde je dnes naprostý klid, má brzy začít stavba nové rychlostní silnice...

Zdá se Vám to povědomé? Také jste někdy něco podobného zažili, a připadalo Vám to absurdní? Pak je následující návod určen právě Vám. Podle zákona musí všechny stavby a závažné změny v území, tedy například výstavba na zemědělské půdě nebo zabírání zelených ploch, odpovídat platnému územnímu plánu. Jeho vznik a změny můžete ovlivnit.

Co je územní plán a jak vypadá?

Územní plán má podobu velké mapy, kde jsou barevně odlišena

území s různou funkcí

– obytné části, zóny pro průmysl, silnice, nákupní centra, zelené plochy apod. K mapám vždy existuje také podrobný textový komentář. Plány se zpracovávají zpravidla na 10 let, takže vždy obsahují nejen popis stávajícího stavu daného území, ale především jeho předpokládaný rozvoj – jde tedy spíše o jakousi mapu budoucí podoby sídel a krajiny.

Územní plán je naprosto klíčový dokument pro jakýkoliv stavební rozvoj lidských sídel a změny v krajině. Pro stavby nebo záměry, které nejsou v souladu s územním plánem, nesmí žádný úřad vydat povolení, například územní rozhodnutí nebo stavební povolení. Naopak projekty, které jsou v územním plánu zaneseny, jsou velmi obtížně odvratitelné.

Územní plány schvalují zastupitelstva obcí (územní plány obcí) nebo zastupitelstva krajů (územní plány tzv. velkých územních celků). V některých případech zpracovává územní plány také Ministerstvo obrany (územní plány vojenských újezdů) či Ministerstvo pro místní rozvoj. Územní plány jsou tedy projevem dohody volených zástupců občanů – a občané samotní mají právo proces územního plánování ovlivnit svými připomínkami.

Aktuální územní plán musí být veřejně přístupný na příslušném obecním nebo krajském úřadě (má-li úřad odbory, pak je zpravidla k nahlédnutí na odboru územního rozvoje nebo odboru územního plánu). Často bývají územní plány přístupné i na internetových stránkách příslušné obce či kraje.

# Příklad: Váhu územního plánu ukazuje například kauza skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách na Třebíčsku. V roce 1996 došlo na skládce k vážné havárii, která trvá dodnes, a ze skládky unikají kyseliny a těžké kovy. V roce 2002 koupila skládku společnost ICKM a nabídla, že bude havárii sanovat. Za to chce ICKM v Pozďátkách vybudovat novou skládku. Obyvatelé ani zastupitelé obce ale s dalším ukládáním odpadů na území obce zásadně nesouhlasí. Schválili proto nový územní plán, který počítá se sanací havarované skládky a výsadbou zeleně. Dokud nedojde ke změně územního plánu, nemůže společnost ICKM novou skládku postavit, ačkoliv investovala do nákupu příslušných pozemků nemalé peníze. = Územní plán má větší váhu než vlastnické právo.

Závaznost územního plánu (§29) - Závazná a směrná část ÚP

Každý územní plán má tzv. závaznou a směrnou část. Pokud se objeví pochybnosti o významu jednotlivých částí územního plánu, k jejich výkladu je oprávněn jeho zpracovatel.

Závazné jsou základní zásady uspořádání území a limity jeho využití, vyjádřené v regulativech. Jde tedy např. o vymezení ploch zeleně a průmyslových zón, maximální přípustnou výšku budov v konkrétním území apod. Závazná část územního plánu je závazným podkladem pro zpracování dalších územních plánů a pro rozhodování o konkrétních stavbách v územním řízení. Vyhlašuje se obecně závaznou vyhláškou obce nebo kraje.

Všechny ostatní části územního plánu jsou směrné, tedy v podstatě jen doporučující. O konkrétní aplikaci směrné části rozhoduje vždy v konkrétních dílčích případech příslušný úřad (zpravidla stavební úřad nebo odbor územního rozvoje).

V některých specifických případech se stává, že se investoři, ale i úřady vymlouvají na nejasnost územního plánu a povolují v území i stavby, které by tam vůbec neměly být. Jde o zneužití zákona. Správným postupem v případě pochybností je oficiální dotaz směrem ke zpracovateli územního plánu (tedy přímo k architektovi, který územní plán vytvořil). Ten by měl být schopen upřesnit, co myslel jednotlivými formulacemi v textové části územního plánu.

Pro zamezení nejasnostem a tím i možnému zneužití územního plánu je samozřejmě nejlepší, pokud je územní plán vytvořen co možná nejpřesněji a jednoznačně definuje využití jednotlivých ploch. Čím obecnější vymezení, tím více potenciálních problémů.

# Příklad: Ačkoliv teoreticky není možné bez souladu s územním plánem povolit žádnou stavbu, někdy bývá zákon v tomto směru obcházen. Jedním z příkladů je situace v Úvalech u Prahy, kde byla v roce 2000 povolena stavba lisovny automobilových karoserií v těsném sousedství rodinných domů. Oblast byla územním plánem určena pro obchody, služby a drobnou nerušící výrobu. V důsledku obejití územního plánu se o plánované stavbě nedozvěděli ani obyvatelé a nedokázali výstavbě včas zabránit. Zpracovatel územního plánu později potvrdil, že došlo ke zneužití zákona, v tomto případě však již bylo na bezprostřední nápravu pozdě. Továrna dodnes stojí a obyvatelé nebyli kompenzováni, domáhají se však náhrady škod soudní cestou.

Právní úprava

Územní plánování upravuje z právního hlediska zákon č. 50/1976 Sb., stavební zákon, který je dodnes (2006) platný (jeho plný název je „zákon o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon“). Prošel však desítkami novelizací a změn.
Od roku 2007 však bude platit nový zákon, který přinese řadu změn (viz dále).

Co řeší územní plán?

Definice územního plánu

Zákon uvádí následující tři definice územního plánování (§1):

1) Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území.
2) Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší.
3) Územní plánování vychází z poznatků přírodních, technických a společenských věd, z vlastních průzkumů a rozborů řešeného území, jakož i z dalších podkladů, které byly pro řešené území zpracovány (§2).

Co všechno patří do územního plánu

Územní plánování má podle zákona (§2) postihovat celkem 12 různých úkolů a činností:

  1. stanovení limitů využití území (tedy např. maximální možný počet parkovacích míst v prostoru konkrétního náměstí)
  2. regulace funkčního a prostorového uspořádání území (např. zákaz budování průmyslových podniků na určitých pozemcích, nebo maximální možná plošná výměra obchodních ploch v konkrétní oblasti)
  3. určení nutných asanačních, rekonstrukčních nebo rekultivačních zásahů do území a stanovení způsobu jeho dalšího využití (např. rozhodnutí o zbourání nepoužívaných továrních hal a přeřazení uvolněných pozemků do bytové výstavby)
  4. vymezení chráněných území, chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem, a zabezpečení ochrany všech těchto zvláštních území (týká se např. přírodních parků, památkových zón, prvků územního systému ekologické stability, ochranných pásem apod.)
  5. určení zásad a podmínek pro věcnou a časovou koordinaci místně soustředěné výstavby jednoho nebo více stavebníků (týká se oblastí, kde se předpokládá současná výstavba několika rozsáhlých objektů – např. průmyslové zóny nebo nově vznikající části měst a obcí)
  6. posouzení a hodnocení územně technických důsledků připravovaných staveb a jiných opatření v území a navržení nezbytného rozsahu staveb a opatření, které podmiňují jejich plné využití (např. hodnocení vlivu dopravy, kterou vyvolá výstavba nových obchodních nebo výrobních center, a zajištění dostatečné kapacity silnic a parkovišť)
  7. řešení umístění staveb, stanovení územně technických, urbanistických a architektonických zásad pro jejich projektové řešení a realizaci (úřad může podrobně definovat žádoucí výstavbu v konkrétních oblastech – zejména pokud jde o památkově chráněné území, přírodní oblast atp.)
  8. navržení využití zdrojů a rezerv území pro jeho společensky nejefektivnější urbanistický rozvoj (např. kumulace výrobních aktivit do průmyslových zón, aby továrny tolik nezatěžovaly svými bezprostředními vlivy obyvatele)
  9. vytváření podkladů pro tvorbu koncepcí výstavby a technického vybavení území (např. trasování sítí, různých koridorů a ochranných pásem)
  10. navržení pořadí výstavby a využití území
  11. navržení územně technických a organizačních opatření nezbytných k dosažení optimálního uspořádání a využití území
  12. vymezení území dotčených požadavky na ochranu obyvatelstva (např. zákaz výstavby v povodňových pásmech)

Nástroje územního plánování

Základními nástroji územního plánování jsou:

  • Územně plánovací podklady (podklady pro tvorbu územních plánů)
  • Územně plánovací dokumentace (vlastní územní plán)
  • Územní rozhodnutí (výsledek správního řízení pro konkrétní stavbu)

1) Územně plánovací podklady

Jak už napovídá název, slouží územně plánovací podklady jako východisko pro zpracování nebo změnu územně plánovací dokumentace (tedy územního plánu). Pokud nějaká obec nebo velký územní celek nemá vůbec zpracovaný územní plán, používají se podklady při rozhodování o nově navržených stavbách.

Územně plánovací podklady mohou být (§3):
  • a) urbanistická studie, která řeší územně technické, urbanistické a architektonické podmínky využití území,
  • b) územní generel, který řeší podrobně otázky územního rozvoje jednotlivých složek osídlení a krajiny,
  • c) územní prognóza, která slouží k prověření možností dlouhodobého rozvoje území na základě rozboru územně technických podmínek, stavu životního prostředí, demografických a sociologických podkladů a ekonomických předpokladů rozvoje území,
  • d) územně technické podklady, kterými jsou účelově zaměřené a soustavně doplňované soubory údajů charakterizujících stav a podmínky území.

Přípravy územně plánovacích podkladů se nemůže účastnit veřejnost. Tyto podklady musí být nicméně na úřadech veřejně přístupné.

2) Územně plánovací dokumentace (územní plán)

Územně plánovací dokumentace (územní plány) se zpracovávají ve třech typech:

a) územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC) (§9)
Může se týkat území několika obcí, nebo i celého kraje. ÚP VÚC stanoví uspořádání a limity řešeného území, vymezuje rozvojové plochy (např. průmyslové zóny, nové části obcí apod.), hlavní dopravní a jiné koridory (např. dálnice, dálkový ropovod apod.), územní systémy ekologické stability (ÚSES) a další významné projekty a zájmy.

b) územní plán obce (§10)
ÚP obce stanoví urbanistickou koncepci daného sídla a řeší přípustné, nepřípustné, a případně podmíněně přípustné funkční využití jednotlivých ploch a jejich uspořádání. Plán určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území obce. Vyznačují se v něm také aktuální hranice zastavěného území. ÚP obce se zpracovává vždy pro celou obec. Po dohodě státních úřadů může být zpracován i pro území několika obcí současně.

V případě Prahy se ÚP zpracovává pro celou Prahu – stejně je tomu i v dalších statutárních městech. Zákon umožňuje i zpracování ÚP pro dílčí části statutárních měst. V případě obcí, které nemají vlastní stavební úřad, zpracovává územní plán příslušná pověřená obec.

c) regulační plán (§11)
Regulační plán se zpracovává pro část území obce nebo městské části. Používá se v případech, kdy je řešené území složité a pro vymezení jeho stavu nestačí územní plán (který je sice komplexnější, ale spíše rámcový a nepostihuje detaily). Regulační plán může zacházet do velkých podrobností a stanovit přesný charakter stavebního rozvoje – např. výšku budov, jejich plošný rozsah, přesný podíl zeleně, počet parkovacích stání, charakter a řešení jednotlivých budov a jejich využití apod. Regulační plán popisuje využití jednotlivých pozemků.

# Poznámka: Zpracování regulačních plánů – a především jejich schválení – je podle zákona velmi obtížné. Úřady proto k tomuto řešení sahají spíše výjimečně a je poměrně nepopulární. Občané a občanská sdružení často požadují (zpravidla marně) zpracování regulačních plánů v lokalitách, kde hrozí masivní stavební činnost, která může zcela zničit původní ráz oblasti nebo její hodnoty. V takových oblastech však bývá zároveň silný tlak peněz a úřady nemívají vůli výstavbu regulovat.

# Příklad: V Praze 4 hrozí od roku 1998 výstavba mrakodrapů, jež by nenávratně zničily historické panorama stověžatého města. Občanská sdružení zde již 8 let požadují zpracování regulačního plánu, aby zabránila poškození rázu města, úbytkům zeleně i nekontrolovanému nárůstu vyvolané automobilové dopravy. Radnice Prahy 4 i magistrát zpracování regulačního plánu odmítají, i když je zřejmé, že to je jediná možnost, jak zabezpečit únosný rozvoj daného území.

# Příklad: Na území Prahy bylo od roku 1998 rozpracováno celkem 10 regulačních plánů – především pro historické oblasti vnitřního města. Do dnešní doby (2006) se podařilo magistrátu schválit regulační plán jediný – pro oblast Anenská. Regulační plán pro Vinohrady se dostal do fáze konceptu. V drtivé části hlavního města tak neplatí podrobná pravidla pro novou výstavbu, která v důsledku toho trpí živelností a charakterizuje jí prosazování soukromých komerčních zájmů na úkor ochrany historických hodnot Prahy, životního prostředí a veřejného zdraví.

Průběh pořizování územního plánu

Územní plány se schvalují ve třech po sobě jdoucích krocích:

1) Zadání (§20)

Pořizovatel (obec nebo kraj) stanoví hlavní cíle územního plánu na základě průzkumu území. Hlavní rysy zamýšleného územního plánu jsou poté zpracovány do písemného návrhu.

Návrh zadání územně plánovací dokumentace se veřejně projednává. Místo a den oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou. Návrh musí být vystaven u pořizovatele, popřípadě na dalších ve vyhlášce uvedených místech, po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí. Do 15 dnů od posledního dne vystavení může každý uplatnit své podněty.

Pořizovatel zašle návrh dotčeným správním orgánům, které mohou uplatnit do 30 dnů od obdržení návrhu svá stanoviska. Návrh musí být následně s úřady, které zaslaly stanoviska, dohodnut. S návrhem zadání pořizovatel vždy seznámí také orgány územního plánování sousedních obcí či krajů, a na základě jejich požadavků je informuje o dalším průběhu.

Návrh zadání územního plánu musí být projednán s nadřízeným orgánem územního plánování (kraj nebo Ministerstvo pro místní rozvoj).

Návrh zadání schvaluje vždy ten orgán, který bude následně schvalovat územní plán (tedy zastupitelstvo obce nebo kraje).

2) Koncept (§21)

Na základě schváleného zadání územně plánovací dokumentace zajistí pořizovatel zpracování konceptu řešení územně plánovací dokumentace.

Koncept se projednává na veřejném jednání. Jeho součástí je odborný výklad, který zajistí pořizovatel. Místo a dobu konání oznámí pořizovatel veřejnou vyhláškou nejméně 30 dnů předem a zajistí, aby byl v této lhůtě koncept řešení vystaven k veřejnému nahlédnutí.

Pořizovatel ve stejné lhůtě vyrozumí o veřejném jednání dotčené správní orgány a nadřízený orgán územního plánování a vyzve je, aby sdělily svá stanoviska nejpozději do 30 dnů od data konání veřejného jednání. V případě projednávání ÚP VÚC obesílá pořizovatel i sousední kraje, které se mohou vyjádřit rovněž do 30 dnů od konání veřejného jednání. Ve stejné lhůtě může každý uplatnit své připomínky.

Vlastníci pozemků a staveb, jejichž práva jsou dotčena konceptem regulačního plánu, územního plánu obce či veřejně prospěšnými stavbami, které jsou vymezeny v konceptu ÚP VÚC, mohou podat námitky do 30 dnů od veřejného jednání. K námitkám podaným později se nepřihlíží.

Na základě výsledků projednání zpracuje pořizovatel souborné stanovisko s pokyny pro dokončení návrhu územního plánu. Souborné stanovisko dohodne s dotčenými úřady, které uplatnily stanoviska. Pořizovatel je předloží spolu s vyjádřením nadřízeného orgánu územního plánování ke schválení. Součástí souborného stanoviska je návrh vypořádání podaných námitek. Obcím a vlastníkům, kteří podali včas námitky, sdělí pořizovatel do 30 dnů od schválení souborného stanoviska, že námitkám vyhověl, nebo důvody, pro které jim nevyhověl.

Pořizovatel může zpracování konceptu zcela vynechat. Po zadání se pak zpracovává hned návrh územního plánu. Může se tak stát tehdy, jestliže zadání splňuje funkci souborného stanoviska – to znamená, že ve fázi zadání územního plánu byly náležitě projednány došlé připomínky.

3) Návrh (§22)

Návrh územního plánu musí být vystaven u pořizovatele, popřípadě na dalších určených místech po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí. Pořizovatel to oznámí veřejnou vyhláškou.

Ve lhůtě do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu může každý uplatnit své připomínky.

O vystavení návrhu vyrozumí pořizovatel dotčené správní úřady nejméně 15 dnů přede dnem vystavení. Úřady mohou uplatnit připomínky do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu. V případě ÚP VÚC mají dotčené orgány územního plánování na připomínky 30 dní. Pořizovatel pak v obou případech dohodne návrh územního plánu s úřady, jež zaslaly připomínky.

K návrhu regulačního plánu, ÚP obce a k vymezení veřejně prospěšných staveb v návrhu ÚP VÚC mohou vlastníci dotčených pozemků a staveb zaslat do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu námitky nebo nesouhlas s vyřízením svých námitek podaných ke konceptu.

Pokud dotčené úřady nesdělí své stanovisko v zákonem stanovené lhůtě, vyzve je pořizovatel ke splnění této povinnosti. Pokud ani do 15 dnů po doručení výzvy neobdrží pořizovatel stanovisko některého úřadu, platí, že proti návrhu územního plánu nemá námitek.

Schvalování územního plánu (§26)

Po veřejném projednání předloží pořizovatel (stavební úřad obce nebo odbor územního rozvoje kraje) schvalujícímu orgánu (zastupitelstvu obce nebo kraje) zprávu o projednání územního plánu spolu s vyhodnocením všech stanovisek a připomínek. Navrhne také způsob vypořádání námitek a nesouhlasů s vyřízením podaných připomínek.

Dotčeným orgánům územního plánování a vlastníkům, kteří uplatnili námitky k návrhu územního plánu nebo nesouhlasí s vyřízením svých námitek podaných ke konceptu, sdělí pořizovatel do 30 dnů od schválení, že jim vyhověl, nebo důvody, pro které jim nevyhověl.

Návrh územního plánu posuzuje před schválením zastupitelstvem nadřízený orgán územního plánování (krajský úřad nebo ministerstvo) s ohledem na uplatnění zájmů přesahujících území kraje nebo obce, koordinaci využívání navazujících území a z hlediska souladu obsahu návrhu a postupu při jeho projednání se zákony. Nadřízený orgán musí také prověřit soulad:
a) územního plánu obce s územním plánem velkého územního celku,
b) regulačního plánu s územním plánem obce a s územním plánem VÚC.
Výsledek posouzení sdělí nadřízený orgán územního plánování pořizovateli do 30 dnů. V případě, že shledá nedostatky, lze územní plán schválit teprve po jejich odstranění. Rozhoduje o tom opět nadřízený orgán (krajský úřad nebo Ministerstvo pro místní rozvoj). Pokud nadřízený orgán nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s posuzovaným územním plánem souhlasí.

Změna územního plánu (§31)

Zákon říká, že úřad příslušný k pořízení územního plánu je povinen sledovat, zda se nemění podmínky, za nichž byl územní plán schválen. Pokud se podmínky změní, má úřad připravit změnu.

Podle zákona by měl být územní plán dlouhodobě platný, aby mohl poskytovat všem obyvatelům, majitelům nemovitostí, podnikatelům i firmám jistotu. Ve skutečnosti se územní plány mění až příliš často, a to zdaleka nejen kvůli ochraně veřejných zájmů, ale kvůli soukromým komerčním aktivitám.

Ve skutečnosti se většina změn územních plánů odehrává de facto na popud investorů a na základě konkrétních stavebních projektů (nejčastějšími případy jsou stavba domů v městské zeleni nebo továrny na zemědělské půdě). Je to v současné době jeden z největších problémů územního plánování.

Postup při projednávání změn je prakticky totožný jako při schvalování nového územního plánu. Proces se opět skládá ze zadání, konceptu a návrhu, přičemž prostřední část (koncept) může být vynechána. Lhůty a technický průběh projednávání je zcela stejný. Před schválením změn územního plánu si pořizovatel vždy musí vyžádat stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování. Změnu závazné části územního plánu schvaluje stejný orgán, který je oprávněn rozhodovat o územním plánu (zastupitelstvo obce nebo kraje).

Zvláštní režim platí v případě, kdy dojde k záplavám (§31a). Příslušný orgán územního plánování může pro území, postižené záplavami, zrušit územní plán. Současně pak musí tento orgán rozhodnout o pořízení změny územního plánu, která zohlední důsledky záplav. Pokud příslušný orgán územní plán zaplaveného území nezruší, může tak učinit nadřízený orgán.

# Příklad: Nejhorší situace, pokud jde o změny územního plánu, panuje zřejmě v Praze, která přijala nový územní plán v roce 2000. Magistrát hlavního města projednává od té doby každoročně několik stovek změn směrné i závazné části územního plánu. Žádné občanské sdružení – a už vůbec ne jednotlivec – není schopno všechny tyto změny sledovat. Nikdo tak nemá jistotu, že např. park nebo rekreační zóna najednou nezmizí ve prospěch další výstavby. Drtivá většina změn je vyvolána soukromými komerčními projekty. V minulosti tak byl poškozen například Přírodní park Košíře – Motol či Divoká Šárka, v současné době hrozí výstavba v těsném sousedství Prokopského údolí, zástavba Parukářky nebo Letenské pláně.

Průběh pořizování a schvalování územního plánu nebo jeho změn – shrnutí

  • obec či kraj zveřejní zadání (změn) územního plánu
    - zadání je po 30 dnů vystaveno na úřední desce
    - do 15 dnů od posledního dne vystavení je možné uplatnit připomínky
  • veřejné projednání zadání (změn) územního plánu
  • obec nebo kraj zveřejní koncept návrhu (změn) územního plánu
  • veřejné projednání konceptu návrhu (změn) územního plánu
    - do 30 dnů od konání veřejného projednání je možné uplatnit připomínky
  • obec nebo kraj zveřejní návrh (změn) územního plánu
    - návrh musí být vystaven po 30 dní na úřední desce
    - do 15 dnů od posledního dne vystavení je možné uplatnit připomínky
  • návrh (změn) územního plánu posoudí nadřízení orgán
    - shledá-li nadřízení orgán nedostatky, proces se vrací zpět
  • zastupitelstvo obce či kraje schválí územní plán či jeho změnu

Na zpracování podkladů v jednotlivých fázích příprav územního plánu nebo jeho změn nestanoví zákon žádné lhůty. Fakticky může probíhat každá fáze libovolně dlouho – je jen na příslušném úřadu, jak dlouho bude připravovat nezbytné podklady (zadání, koncept, návrh). Lhůty běží pouze ve chvíli, kdy už je podklad pro územní plán nebo jeho změnu v některé fázi zveřejněn.

Územní plán se vyhlašuje rozhodnutím zastupitelstva obce – v praxi má formu obecně závazné vyhlášky obce nebo kraje.

Vliv územního plánu na životní prostředí

Každý územní plán či jeho změna musí být posouzen z hlediska jeho vlivů na životní prostředí v tzv. procesu SEA – strategické hodnocení vlivů na životní prostředí. Průběh hodnocení upravuje zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Proces řídí krajský úřad nebo Ministerstvo životního prostředí. Hodnocení se může účastnit veřejnost. Výsledek hodnocení (závěrečné stanovisko) musí být součástí výsledného územního plánu.
Podrobně o procesu SEA se dozvíte v samostatné sekci.

Kompetence jednotlivých státních orgánů (§14)

Obec
Schvaluje územní plán obce, regulační plány a územně plánovací podklady. Dokumenty připravuje stavební úřad nebo odbor územního rozvoje. Schvaluje je hlasováním zastupitelstvo.

Obecní úřad obce s rozšířenou působností
Pořizuje na žádost obce, která nemá vlastní stavební úřad, územní plán obce, regulační plán a územně plánovací podklady. Územní plán pak musí odsouhlasit zastupitelstvo příslušné obce.

Krajský úřad
Vykonává působnost nadřízeného orgánu územního plánování pro obce a pořizuje ÚP velkých územních celků. ÚP VÚC připravuje odbor územního rozvoje, schvaluje zastupitelstvo kraje.

Ministerstvo pro místní rozvoj
Pořizuje vlastní územně technické podklady, prověřující stav a uspořádání území v kontextu celé České republiky. Pro Prahu a pro kraje vykonává působnost nadřízeného orgánu.

Ministerstvo obrany
Pořizuje územní plány a další územně plánovací dokumenty pro vojenské újezdy. Ministerstvo zároveň územní plány také schvaluje.

Dotčené orgány státní správy
Vyjadřují se k územním plánům v rozsahu své působnosti, podávají připomínky. Patří sem např. Česká inspekce životního prostředí, hygienická stanice, odbory obecních a krajských úřadů atd.

Zveřejňování informací

Pořizovatel (stavební úřad či odbor územního rozvoje obce nebo kraje) je podle zákona povinen informovat o přípravách nového územního plánu, jakož i o projednávání změn územního plánu stávajícího, veřejnost. Informaci musí pořizovatel oznámit tzv. veřejnou vyhláškou, tedy vyvěšením na úřední desce příslušného úřadu a zároveň na internetu. Na vyvěšeném oznámení musí být zároveň vždy uvedeno datum zveřejnění a termín, do kdy je možné podat připomínky.

Veřejně prospěšné stavby (§108)

Pořizovatel může v územním plánu vyznačit veřejně prospěšné stavby, k jejichž realizaci je následně možné vyvlastnit pozemky i budovy. Aby mohlo dojít k samotnému vyvlastnění, je však v konkrétních řízeních třeba prokázat, že zamýšlený stavební záměr je v tzv. veřejném zájmu. Majitel vyvlastňované nemovitosti následně má – bez ohledu na územní plán – řadu dalších možností, jak se vyvlastnění samému bránit. Jak vyplývá z výše řečeného, pojem „veřejně prospěšná stavba“ slouží pouze pro účely vyvlastňování nemovitostí.

# Poznámka: Úřady i investoři často směšují pojmy „stavba ve veřejném zájmu“ a „veřejně prospěšná stavba“ a vyvolávají tím zmatek. Často se tak děje zejména v souvislosti s výstavbou nových silnic a dálnic nebo průmyslových zón. Veřejnou prospěšnost nějaké stavby může určit územní plán. O tom, zda je stavba ve veřejném zájmu, se však musí rozhodnout ve správním řízení – veřejný zájem je třeba jednoznačně dokázat. Proti rozhodnutí o stavbě ve veřejném zájmu je možné se dalšími právními prostředky bránit.

Hrazení nákladů (§19)

Náklady na pořízení územního plánu i podkladů hradí obec, kraj či ministerstvo, které územní plán pořizuje. V případě, že je zpracování nebo změna územního plánu vyvolána nějakou specifickou potřebou fyzické osoby nebo firmy (např. plánovaná velká komerční stavba v oblasti zeleně), může pořizovatel požadovat od tohoto subjektu částečnou nebo i úplnou úhradu nákladů. V praxi však úřady tuto možnost téměř nevyužívají.

Soulad jednotlivých územních plánů (§30)

Orgán územního plánování je povinen uvést územní plán obce do souladu s následně schváleným územním plánem VÚC. Stejně tak musí být regulační plán v souladu s územním plánem obce a zároveň i s ÚP VÚC. Do doby, než je zajištěn soulad územního plánu menšího území s územním plánem nadřazeným, nelze rozhodovat podle těch částí územního plánu obce, které jsou v rozporu s ÚP VÚC.

# Příklad: Paragraf o zajištění souladu územních plánů dává krajům značné pravomoci ovlivňovat rozvoj obcí, a to i proti jejich vůli. Strategické záměry krajských politiků mohou jít často proti zájmům obcí. Stalo se tak i v nedávném případě, kdy Škoda Auto plánovala ve Středních Čechách výstavbu testovacího polygonu. Obec Lipník, která si přála zachování přírodního okolí, použila netradiční cestu: znemožnila vznik polygonu svým územním plánem a vyhlásila na části svého katastru stavební uzávěru. Ministerstvo vnitra podalo na obec žalobu, ale Ústavní soud dal obci zapravdu. Obec však svá práva obhájila jen díky tomu, že testovací polygon v té době ještě nebyl součástí ÚP VÚC. Jinak by byl zřejmě odpor marný.


Jak může do územního plánu zasáhnout veřejnost?

K územnímu plánu se může vyjadřovat kdokoliv, koho se plán nějak dotýká. Může to být občan daného města, podnikatel, majitel nemovitosti, místní občanské sdružení apod.

Klíčové je sledování úřední desky (v budově úřadu nebo na internetu). Jedině tak se lze včas dozvědět o připravovaných změnách územních plánů.

Chcete-li ovlivnit podobu územního plánu, je nezbytné účastnit se všech kroků.

Vaše připomínky formulujte jednoznačně a podávejte je písemně ve všech krocích schvalování. Argumenty, které používáte, se pokuste podepřít fakty, studiemi, průzkumy apod. Důležitá je i účast na veřejném projednání územního plánu a ústní formulace vašich připomínek.

Čím více lidí podává námitky k územnímu plánu, tím vážněji se jimi musí pořizovatel zabývat. Pokud chcete proces územního plánování ovlivnit, vyzvěte k podání připomínek i další dotčené lidi. Můžete se rovněž pokusit zjistit postoj dotčených orgánů státní správy a přimět je, aby podpořily Vaše stanovisko. Námitky úřadů mají větší váhu než připomínky občanů.

Na schvalování územních plánů se nevztahuje správní řád. Platný územní plán tudíž nepodléhá možnosti odvolání ani soudního přezkoumání.

# Poznámka a příklad: Územní plán je politickým rozhodnutím. Činí jej zastupitelé. Úřadům nedává nikdo povinnost respektovat námitky občanů a v řadě případů jsou územní plány skutečně schvalovány v rozporu s přáním veřejnosti. Ukázkou takového přístupu je projednávání územních plánů obcí i ÚP VÚC na severní Moravě. Politici si přejí v této oblasti umístit novou strategickou průmyslovou zónu, místní obyvatelé a zemědělci podporují vyhlášení tzv. ptačí oblasti systému Natura 2000. Ačkoliv k projednávaným změnám územních plánů přicházely četné nesouhlasy lidí, zastupitelé je ignorují. Jedinou možností nápravy v takovém případě je změna politické reprezentace.

Desatero aktivního občana pro využití územního plánu

  1. Zjistěte si, zda obec a kraj, kde působíte, mají zpracovaný územní plán obce a ÚP VÚC a seznamte se s jejich obsahem.
  2. Sledujte úřední desku na úřadě nebo na internetu, aby Vám neunikly projednávané změny.
  3. Projednává-li úřad změnu ÚP, která Vás negativně ovlivní, zašlete písemně připomínky ke všem fázím projednávání.
  4. Účastněte se aktivně veřejných jednání a formulujte své námitky nejen písemně, ale i ústně.
  5. Pokuste se zjistit stanoviska dotčených orgánů státní správy a získat některý z nich na svou stranu. Námitky správních úřadů mají větší váhu než námitky občanů.
  6. Dotýká-li se případ, který řešíte, většího počtu lidí, informujte je o průběhu schvalování územního plánu. Čím více připomínek úřad dostane, tím lépe.
  7. Informujte o problému sdělovací prostředky. O konečné podobě územních plánů rozhodují zastupitelé, tedy zástupci občanů, kteří by měli respektovat názor svých voličů.
  8. Sledujte i další fáze rozhodování – proces EIA, územní řízení atd. I když je nějaký záměr zanesen do územního plánu, nemusí být ještě realizován.
  9. Zabýváte-li se nějakým závažnějším případem, nespoléhejte jen na sebe. Vstupte do místního občanského sdružení nebo takové sdružení založte. Získáte tím větší zákonná práva.
  10. Účast v projednávání územního plánu a ve správních řízeních nemusí problém vyřešit. Využívejte i dalších občanských práv, jako jsou petice, veřejná shromáždění apod.

Povolování staveb - územním plánem to teprve začíná

Územní plán je východiskem pro povolování staveb. Úřady nesmějí schválit žádnou stavbu, která neodpovídá územnímu plánu. Pokud chce někdo budovat např. továrnu na zemědělské půdě, musí nejprve požádat o změnu územního plánu, teprve pak může žádat o územní a stavební povolení.

Pro realizaci každé stavby potřebuje investor celou řadu povolení – mezi zajištěním souladu s územním plánem a vydáním stavebního povolení je tedy ještě několik kroků.

Občané, a zejména pak občanská sdružení, se mohou většiny těchto kroků (správních řízení nebo specifických úředních procedur) aktivně účastnit a vznášet své připomínky. Mezi tato řízení patří zejména integrované povolování (IPPC), vydávání výjimek z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, vydávání souhlasu se zásahem do krajinného rázu, vodoprávní povolení atd.

- Pokud chcete ovlivnit podobu nějaké konkrétní stavby nebo jiného záměru, je nezbytné účastnit se aktivně všech kroků povolovacího procesu – tedy sledovat celý proces od územního plánu až po kolaudaci.

- Připomínky je možné vznášet opakovaně.

- Proti výsledkům správních řízení (územní řízení, stavební řízení, výjimky ze zákona, řízení podle zvláštních předpisů, IPPC) je možné se odvolávat k nadřízeným správním úřadům, případně podávat i soudní žaloby .

Schéma povolovacího procesu

Posloupnost povolovacího procesu zobrazuje následující schéma:

  • územní plán (nebo změna ÚP)
  • hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA)
  • zvláštní povolení (např. výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, vodoprávní povolení atd. – záleží vždy na povaze projednávané stavby)
  • územní rozhodnutí (územní řízení)
  • integrované povolení (IPPC) – týká se jen větších průmyslových a zemědělských podniků, zahrnuje zejména problematiku ochrany přírody, vod a ovzduší
  • stavební povolení (stavební řízení)
  • kolaudační rozhodnutí (kolaudační řízení)

Územní plánování po roce 2006

Od počátku roku 2007 vstoupí v platnost nový zákon „o územním plánování a stavebním řádu“ č. 183/2006 Sb., který zásadním způsobem změní způsob pořizování a schvalování územních plánů i jejich obsah. Zákon zavádí zcela nové instrumenty, např. tzv. územní souhlasy a studie, územně plánovací informace a územně analytické podklady, předpokládá vznik „rad obcí pro udržitelný rozvoj území“ a do značné míry i nově definuje cíle územního plánování a požadavky na samotné územní plány. Nový zákon počítá s tím, že Česká republika přijme „politiku územního rozvoje“.

Základní rysy územního plánování zůstávají i v novém zákoně zachovány – tedy příprava územně plánovacích dokumentů v několika krocích, veřejná projednávání a možnost občanů podávat připomínky. Novinkou pak bude mimo jiné zavedení tzv. zástupců veřejnosti.

V tuto chvíli (2006) není zcela zřejmé, jak se bude zákon prakticky aplikovat. Je obtížné odhadovat, zda bude mít změna právní úpravy pozitivní či negativní dopad na ochranu životního prostředí a dalších veřejných zájmů. Je možné, že změny legislativy se pokusí využít některé investiční, výrobní či stavební společnosti ke snadnějšímu prosazených svých komerčních záměrů.

V každém případě lze ale již dnes doporučit sledování procesu příprav a změn územních plánů obcí i velkých územních celků i po změně legislativy. Informovanost o zamýšlených projektech či změnách v území bude i po roce 2007 pro odvrácení škodlivých záměrů klíčová.


Autor textu: Martin Skalský
Odborná konzultace: Mgr Lukáš Matějka
Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika

 Použitá a doporučená literatura


Související odkazy:
Centrum pro podporu občanů - sdružení Arnika
Ekobrána.cz
Občan a územní plánování (leták Ministerstva pro místní rozvoj)
Poradna EPS: Změna územního plánu obce
Portál územního plánování

Související zákony:
Prováděcí vyhlášky ke Stavebnímu zákonu (498-503/2006 a 526/2006 )
Stavební zákon (183/2006 Sb.)
Vyhláška o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci (135/2001 Sb.)
Zákon o vyvlastnění (184/2006 Sb.)
Zákon o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění (186/2006 Sb.)


Související zprávy:

14.3.2007 - Nejvyšší správní soud odmítl návrh na zrušení územního plánu VÚC Břeclavska
Ve středu 13. března informoval Ekologický právní servis o rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu (NSS) o odmítnutí návrhu dvou obcí, tří vlastníků nemovitostí a tří občanských sdružení (včetně EPS) na zrušení Územního plánu velkého územního celku Břeclavska, který v listopadu 2006 schválilo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje.
kategorie: Účast na rozhodování

5.10.2006 - Nové stránky Ekobrána.cz chtějí podpořit zapojování veřejnosti v Jihomoravském kraji
Ode dneška mají občané z Jihomoravského kraje možnost hlouběji se informovat a zapojit do rozhodování o projektech, které mohou zásadním způsobem ovlivnit jejich životní prostředí. Umožňuje jim to internetová stránka EKOBRANA.cz, kterou provozuje Nesehnutí Brno.
kategorie: Účast na rozhodování

4.8.2006 - Rozsudek Nejvyššího správního soudu o zrušení změny územního plánu Prahy má i obecný význam
Nejvyšší správní soud (NSS) svým rozsudkem ze dne 18.7. 2006 s okamžitou účinností zrušil změnu Územního plánu hlavního města Prahy týkající se nové dráhy na letišti Ruzyně. Kromě konkrétních důsledků pro osud nové ranveje v Ruzyni je rozsudek důležitý i v obecnější rovině. Nejdůležitějšími obecnými závěry jsou konstatování o možnosti soudního přezkumu územních plánů jako opatření obecné povahy a o „přímé použitelnosti“ Aarhuské úmluvy a její předností před českým právem.
kategorie: Účast na rozhodování

27.6.2006 - Příprava investice automobilky Hyundai v ČR: pochybnosti od samotného počátku
Investice Hyundai již od počátku potvrzuje dosavadní zkušenosti EPS s jinými nadnárodními společnostmi v ČR jako jsou např. Nemak, LG Philips Displays či TPCA: nezodpovědnost korporací je doprovázená a podporovaná nelegální snahou samosprávy i státní správy maximálně investorovi vyhovět.
kategorie: Účast na rozhodování

26.6.2006 - Soud: Obce nesmí při prodeji pozemků měnit zveřejněné podmínky
Pokud obec či město stanoví a zveřejní pro prodej svého pozemku či stavby konkrétní podmínky, nesmí jej následně prodat za podmínek zcela jiných. Pokud tak učiní, mohou občané města napadnout prodej u soudu.
kategorie: Účast na rozhodování



VAŠE DOTAZY, NÁVRHY A PŘIPOMÍNKY na doplnění nám prosím posílejte na adresu redakce tohoto portálu nebo vložte jako komentář níže.
Uvítáme také vaše ZKUŠENOSTI S OBČANSKÝMI AKTIVITAMI - nejzajímavější pak zveřejníme v novinkách.

Pokud máte zájem o pravidelné automatické ZASÍLÁNÍ NOVINEK z tohoto webu e-mailem, zaregistrujte svojí e-mailovou adresu.

Komentáře k textu

   14. 1. 2007 Eva Lorencová
úz.plán a podej pozemk
 



Za správnost textu odpovídá Alena Mejstříková. Poslední aktualizace: 20.11.2008

-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit 

NAVRCHOLU.cz