Obcanská společnost
Hledej
kontakt mapa stránek o projektu zpravodaj
Právo vědět Účast na rozhodování Rovné příležitosti Občan v EU Výchova k občanství Filosofie
    PRÁVO VĚDĚT - Pod pokličkou není tma!
- Příklady z praxe
- Jak na to
- Zákony
- Odkazy
- Slovníček

Příklady z praxe

Veřejnost proti Lyžařskému areálu Chlum

  1. Úvod - Vojenský újezd Boletice
  2. Průběh kauzy – rok 2003
  3. Průběh kauzy – rok 2004
  4. Průběh kauzy – rok 2005
  5. Průběh kauzy – rok 2006
  6. Závěr - Proč nesouhlasíme s projektem „Středisko zimních sportů Chlum“?
  7. Příroda a morfologie Boletic
  8. Chronologie kauzy

Příroda a morfologie Boletic

Z doby před vznikem vojenského újezdu pochází velmi málo informací o zdejším přírodním prostředí a jeho složkách. Později sem byl přístup badatelů velmi ztížen, takže více informací pochází teprve z let po roce 1990. Přírodovědné bádání nabylo na intenzitě především v souvislosti s přípravami České republiky na vstup do EU – bylo třeba shromáždit podklady pro vymezení oblastí pro evropskou síť chráněných území Natura 2000. Proběhl zde ornitologický výzkum zaměřený na získání podkladů pro vyhlášení ptačích oblastí, průzkum zaměřený na vzácné druhy rostlin a živočichů, a po roce 2000 i plošné mapování biotopů.

Území vojenského újezdu je velmi členitá vrchovina až hornatina s řadou hřbetů. Nejnižší bod leží na východním okraji ve výšce 545 m n. m., nejvyšším bodem je vrchol Lysá (1228 m n. m.). Geologicky je území velmi pestré. Do východní části zasahuje tzv. pestrá série, tvořená střídajícími se pruhy ruly, kvarcitů, amfibolitů a krystalických vápenců, střed a severozápad budují tělesa granulitů a pararul, na jihozápadě se rozkládá živinami velmi bohatý masiv žul rastenberského typu (durbachitů). Místy se vyskytují ostrůvky rašeliny.

Celé území leží v povodí Vltavy a představuje významnou pramennou oblast. Zdejší potoky směřují jednak k jihu (zčásti do Lipenské přehradní nádrže), Polečnice s přítoky a Křemžský potok k východu. Pramení zde také Blanice a její přítoky, odvádějící vodu do Otavy. Voda ve zdejších potocích se vyznačuje mimořádnou čistotou, protože zde chybějí jakékoli zdroje znečištění.

Poloha ve srážkovém stínu Šumavy určuje klima, které se vyznačuje výrazným föhnovým efektem. Západní větrné proudění se při sestupu z vyšších poloh adiabaticky otepluje a vysušuje – vlivem tohoto jevu je zde mírnější klima než ve srovnatelných nadmořských výškách. Srážkový stín má na svědomí také výrazně horší sněhové podmínky.

Ve velmi pestrém lesnatém území převažují lesní druhy ptáků. Na přirozená stanoviště pralesního charakteru jsou vázány vzácné druhy, např. datlík tříprstý, kulíšek nejmenší), sýc rousný, kos horský , čáp černý, tetřev hlušec. Velmi významným fenoménem jsou plochy bezlesí, které jsou udržovány vojenskou činností.

Biotopy

Rozmanitost přírodních podmínek má na svědomí velkou pestrost stanovišť. Najdeme zde řadu gradientů – nadmořské výšky, vlhkosti, klimatických podmínek i ovlivnění člověkem.

Na území vojenského újezdu bylo vymapováno celkem 27 evropsky významných ("naturových") biotopů, z toho 9 prioritních. K hlavním předmětům ochrany v nominovaném území patří celkem 10 nejvýznamnějších typů přírodních stanovišť, 6 druhů živočichů a z rostlin popelivka sibiřská (hořeček časný český má v rámci újezdu jednu samostatně vymezenou lokalitu).

Nižší východní část byla člověkem po staletí intenzivně využívána, proto zde najdeme řadu druhotných lesních porostů s převažujícím smrkem nebo borovicí.

Ve střední části v nadmořských výškách 700–900 m se dochovaly lesy s neobyčejně vysokým zastoupením jedle. Jedle se zde vyznačuje nápadnou životaschopností, vstupuje do velmi odlišných typů prostředí a nahrazuje jiné dřeviny, např. buk nebo jasan. Na mnoha hektarech je zde dominantní dřevinou – jedlové lesy této rozlohy a vitality nemají v ČR jinde obdoby. Nevelké plochy na prudkých balvanitých svazích porůstají druhově bohaté suťové lesy. I v nich má často jedle dominantní zastoupení.

Výše položené západní části újezdu zabírají souvislé komplexy horských smíšených lesů, zčásti již v 19. století přeměněných na smrkové monokultury.

Na několika místech v severozápadní části vojenského újezdu, a rovněž v široké kotlině nad rybníkem Olšina se na vyšších vrstvách humolitu zachovaly ostrůvky rašelinných lesů. V jejich stromovém patře převládá bříza plstnatá, bříza bělokorá, borovice lesní, borovice blatka nebo smrk.
V potočních nivách se dochovaly lesní porosty, které narozdíl od běžné krajiny velmi často postrádají kopřivu a jiné indikátory znečištění.

Kdyby zde nepůsobil po staletí člověk, téměř celé území by bylo zalesněné. V důsledku lidské činnosti zde spontánně vznikly různé polopřirozené nelesní biotopy – louky. Jejich rozmanitost ovlivňuje především gradient vlhkosti.

Suché louky zabírají ve vojenském újezdu značnou rozlohu – při podrobnějším pohledu ovšem zjistíme, že řada těchto ploch byla ještě před 60 lety ornou půdou. Druhová skladba takových porostů stále ještě není úplně stabilizovaná, některé lokality jsou ovšem velmi významné jako prostředí vzácných druhů živočichů.

Ochranářsky velmi cenné jsou zde především druhově velmi pestré tzv. bezkolencové louky na těžkých, střídavě vlhkých půdách. Právě na ně se soustřeďuje výskyt mnoha chráněných druhů rostlin, např. hořce hořepníku a kosatce sibiřského.

Druhově bohaté pcháčové louky najdeme na vlhkých místech podél potoků. Pokud se pravidelně nesečou, časem se mění na porosty vysokých širokolistých bylin, v nichž často převládá tužebník jilmový.

Na vlhkých odlesněných místech, kde dochází k rašelinění, najdeme více typů biotopů slatinných a rašelinných luk. Tyto porosty v posledních desítiletích z naší krajiny téměř vymizely a v rezervacích jsou udržovány jen za cenu velkých nákladů. Zde zabírají značné plochy, a protože nejsou ovlivněny nadměrným přísunem živin, vyznačují se neobvyklou stabilitou.

Především v povodí Puchéřského potoka a v Olšinské kotlině se na místech, kde se hromadí více rašeliny, nacházejí plošky přechodových rašelinišť a vrchovišť.

Součástí vojenského újezdu je i rozsáhlý rybník Olšina, několik menších vodních nádrží, v nejvyšších částech území pak zejména drobné tůňky. Mnohé z těchto lokalit hostí vzácné druhy tzv. vodních makrofyt, cévnatých rostlin vázaných na vodní prostředí.

 

[Úvod - Vojenský újezd Boletice] [Průběh kauzy – rok 2003] [Průběh kauzy – rok 2004] [Průběh kauzy – rok 2005] [Průběh kauzy – rok 2006] [Závěr - Proč nesouhlasíme s projektem „Středisko zimních sportů Chlum“?] [Příroda a morfologie Boletic ] [Chronologie kauzy]



Za správnost textu odpovídá Vladimír Molek, Sdružení Calla. Poslední aktualizace: 11/20/2008 12:13

-
EU-Town twinning Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah stránek odpovídá výlučně autor. Stránky nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.

©2003 - 2006 Econnect webhosting, webdesign a redakční systém Toolkit