Zákony
Zákon o volném přístupu k informacím o životním prostředí (německý)
Zákon číslo:
Oficiální název: Umweltinformationsgesetzes - Gesetz zur Neugestaltung des Umweltinformationsgesetzes und zur Änderung der Rechtsgrundlagen zum Emissionshandel Vom 22. Dezember 2004
Nový německý zákon z roku 2004, který implementuje Směrnici 2003/4/ES a který nahradil zákon z roku 1994.
Text najdete na stránkách německého ministertstva životního prostředí:
http://bundesrecht.juris.de/bundesrecht/uig_2005/index.html
Text zákona v PDF i se změnami dalších zákonů
Pro informaci přinášíme překlad staršího zákona:
BGBl I 1994, 3732 - Zákon k provádění směrnice 90/313/ES Rady ze dne 7. června 1990 o volném přístupu k informacím o životním prostředí ze dne 8. července 1994
Spolkový sněm přijal se souhlasem Spolkové rady následující zákon:
Článek 1
Zákon o informacích o životním prostředí
§ 1
Účel zákona
Účelem tohoto zákona je zaručit volný přístup k informacím
o životním prostředí, které mají k dispozici úřady, a zajistit
rozšiřování těchto informací a stanovit základní předpoklady,
za kterých se tyto informace mají zpřístupňovat.
§ 2
Oblast aplikace
Tento zákon platí pro informace o životním prostředí,
1.které existují u úřadů federace, zemí, obcí a obecních
spolků stanovených v §3 odst. 1 a ostatních právnických osob veřejného
práva, nebo
2.které existují u fyzických nebo právnických osob
soukromého práva, jež plní veřejnoprávní úkoly v oblasti ochrany
životního prostředí a jsou podrobeny dozoru úřadů.
§ 3
Stanovení pojmů
(1) Úřad je každé místo ve smyslu §1 odst. 4 Zákona
o správním řízení, které musí plnit úkoly ochrany životního prostředí.
K nim nepatří:
1.nejvyšší spolkové a zemské úřady, pokud jsou činné
v rámci zákonodárství nebo při vydávání právních nařízení,
2.úřady, pokud musí dbát zájmů životního prostředí
pouze podle právních předpisů platných pro všechny,
3.soudy, orgány činné v trestním řízení a disciplinární
úřady.
(2) Informace o životním prostředí jsou všechna data
existující v písemné písemné a obrazové podobě nebo na jiných
informačních nosičích, a to o:
1.stavu vod, vzduchu, půdy, světě zvířat a rostlinstvu
a o přírodním životním prostředí,
2.činnostech, včetně takových, z nichž vychází zatížení,
jako např. hluk, nebo opatření, která poškozují nebo mohou poškodit
tento stav, a
3.činnostech nebo opatřeních k ochraně těchto oblastí
životního prostředí, včetně správních technických opatření a programů
k ochraně životního prostředí.
§ 4
Nárok na informace o životním prostředí
(1) Každý má nárok na volný přístup k informacím
o životním prostředí, které existují u úřadu nebo osoby soukromého
práva ve smyslu §2 č. 2. Úřad může na žádost poskytnout informaci,
dovolit nahlédnutí do spisů nebo dát jiným způsobem k dispozici
informační nosič.
(2) Kromě toho zůstávají ostatní nároky na přístup
k informacím nedotčeny.
§ 5
Podávání žádostí, rozhodování o žádostech
(1) Žádost musí být dostatečně určitá a zejména se
z ní musí rozpoznat, na jaké informace ve smyslu §3 odst. 2 je
zaměřena.
(2) O žádosti musí být rozhodnuto do dvou měsíců.
U informace nebo poskytnutí nosičů informací není úřad povinen
přezkoumat obsahovou správnost údajů.
§ 6
Zástupce u stejných žádostí
U žádostí, které jsou podepsány více než 50 osobami
na seznamech podpisů nebo byly podány ve formě rozmnožených stejně
znějících textů (stejné žádosti), platí příslušně §17 a §19 Zákona
o správním řízení. Pokud je nutno vybídnout více než 50 osob,
aby jmenovaly stejného zástupce, může úřad oznámit výzvu způsobem
obvyklým v jeho místě.
§ 7
Vyloučení a omezení nároku
k ochraně veřejných zájmů
(1) Nárok neexistuje,
1.pokud se oznámení informací dotýká mezinárodních
vztahů, obrany země nebo důvěrnosti rad úřadů nebo pokud by mohlo
být způsobeno značné nebezpečí pro veřejnou bezpečnost, nebo
2.během doby trvání soudního řízení nebo trestního
přípravného řízení a správního řízení, týkajícího se těchto údajů,
které úřad získal na základě řízení,
3.když je třeba zajistit, aby oznámením informací
statky životního prostředí ve smyslu §3 odst. 2 č. 1 nebyly podstatně
nebo trvale poškozeny nebo aby nebyl ohrožen úspěch úředních opatření
ve smyslu §3 odst. 2 č. 3.
(2) Žádost má být odmítnuta, když se vztahuje na
předání dosud neuzavřených spisů nebo dosud nezpracovaných dat
nebo interních správních sdělení.
(3) Zjevně zneužívající žádosti musí být odmítnuty.
To je zejména případ, když žadatel již disponuje požadovanými
údaji.
(4) Informace o životním prostředí, které soukromá
třetí osoba předala úřadu bez právní povinnosti, nesmí být zpřístupněny
bez souhlasu třetí osoby. Věta 1 neplatí bez újmy §8 pro informace,
které třetí osoba musela předat úřadu jako podklad pro žádost
nebo oznámení.
§ 8
Vyloučení a omezení nároku
na ochranu soukromých zájmů
(1) Nárok neexistuje, pokud
1.by oznámením informací byly vyzrazeny osobní údaje
a tím by byly poškozeny zájmy postiženého, které si zasluhují
ochranu,
2.by ochrana duševního vlastnictví, zejména autorská
práva, bránila udělit informace nebo poskytnou nosiče informací.
Provozní nebo obchodní tajemství nesmí být neoprávněně
zpřístupněno. Nárok podle věty 1 a věty 2 neexistuje zvláště tehdy,
když požadované informace podléhají daňovému nebo statistickému
tajemství.
(2) Před rozhodnutím o sdělení informací chráněných
odstavcem 1 je nutno vyslechnout postiženého. Úřad musí zpravidla
vycházet z postižení třetí osoby, pokud označila tyto předané
informace jako provozní a obchodní tajemství. Pokud to úřad požaduje,
musí třetí osoba v jednotlivém případě projevit, že se jedná o
provozní nebo obchodní tajemství. Věta 2 se nepoužije na informace,
které úřad získal před 1. lednem 1993 a které nebyly označeny
jako provozní nebo obchodní tajemství.
(3) Nárok u provozních a obchodních poměrů ve smyslu
§139b Živnostenského řádu není vyloučen, pokud tyto informace
podle odstavce 1 věta 2 smí být zpřístupněny.
§ 9
Příslušnost
(1) K provádění tohoto zákona jsou příslušné ty úřady,
u nichž existují požadované informace. V případech §2 č. 2 jsou
příslušné ty úřady, které vykonávají dozor nad tam jmenovanými
osobami.
(2) Spolkové země mohou pro svoji oblast přijmout
odlišnou úpravu. Spolková vláda se zmocňuje k odlišné úpravě příslušnosti
úřadů federace právním nařízením, které nevyžaduje souhlas Spolkové
rady.
§ 10
Náklady
(1) Pro úřední úkony na základě tohoto zákona se
vybírají poplatky a výdaje. Poplatky mají krýt předpokládané náklady.
Předpisy o nákladech v jiných právních předpisech zůstávají nedotčeny.
(2) Spolková vláda se zmocňuje ke stanovení výše
poplatků pro úřední úkony úřadů federace právním nařízením, které
nevyžaduje souhlas Spolkové rady.
§ 11
Informování veřejnosti o životním prostředí
Spolková vláda zveřejňuje ve čtyřletých intervalech
zprávu o stavu životního prostředí ve federaci. První zpráva musí
být uveřejněna nejpozději do 31. prosince 1994.
Článek 2
Změna Živnostenského řádu
K §139b odst. 1 Živnostenského řádu ve znění vyhlášky
ze dne 1. ledna 1987 (BGBL. I. str. 425), který byl naposledy
změněn článkem 2 zákona ze dne 24. června 1994 (BGBl. I str. 1322),
se připojuje následující věta 4:
"Pokud se u obchodních a provozních poměrů jedná
o informace o životním prostředí ve smyslu zákona o informacích
o životním prostředí, řídí se oprávnění k jejich zveřejnění podle
zákona o informacích o životním prostředí.
Článek 3
Platnost zákona
Tento zákon vstupuje v platnost dnem po jeho vyhlášení.
Berlín, 8. července 1994
|