Jak na to Zákony Odkazy Slovníček

Stížnost a žaloba v EU

Po vyčerpání těchto možností se se stížností můžete obrátit na evropské instituce. V případě, že dochází k porušování směrnic EU členským státem, existují tři instituce EU, které mohou pomoci: Evropská komise, petiční výbor Evropského parlamentu a evropský ombudsman.
Na porušení vašich práv si můžete stěžovat k Evropskému soudnímu dvoru a Evropskému soudu pro lidská práva (ten však není institucí EU ale Rady Evropy).

• Jak si stěžovat Evropské komisi se dozvíte níže.
• Jak podat žalobu k Evropskému soudnímu dvoru se dozvíte níže.
• Jak podat stížnost = petici Evropskému parlamentu se dozvíte v sekci Petice v EU.
• Jak podat stížnost k Evropskému ombudsmanovi se dozvíte v sekci Ombudsman v EU.
• Jak podat žalobu k Evropskému soudu pro lidská práva se dozvíte na Portálu veřejné správy.

Stížnost k Evropské komisi

Komise na základě Smlouvy o ES dohlíží na správnou implementaci a dodržování legislativy EU v členských zemích. Na porušení evropského práva členskou zemí je možné si Komisi stěžovat.

Stížnost na jakékoli opatření členského státu - zákon, vyhlášku, úkon nebo jednání správního orgánu - které považuje za neslučitelné s ustanovením nebo principem právního řádu Společenství, může podat Komisi každý – občan, NNO, další právnické osoby.

Před tím než stížnost podáte:

Stížnost Evropské komisi by měla být podána až poté, co jsou vyčerpány všechny prostředky na národní úrovni. Pokud ještě v dané věci probíhá nějaké řízení na národní úrovni, Komise s velkou pravděpodobností stížnost odloží. Také v případě, že se stížnost týká legislativy členského státu, u které již probíhá proces změny v dané věci, a členský stát tuto skutečnost prokáže, Komise pravděpodobně stížnost odloží.

Důležité je nepodávat stížnost, pokud se nejedná o skutečně významnou věc, pokud možno v celostátním měřítku.

Je také vhodné před podáním stížnosti navázat kontakt a prodiskutovat svou stížnost s osobou, která je v příslušném ředitelství (DG), kterého se téma týká, odpovědná za příslušný členský stát. V hledání kontaktu vám pomůže adresář EK - European Commission Directory. Tato osoba vám nemůže pomoci s přípravou stížnosti, ale může vám dát cenné informace a poradit ohledně procesních záležitostí.

Jak stížnost podat, jaké jsou náležitosti:

Standardní formulář pro stížnost Evropské komisi najdete na jejích internetových stránkách. Použití formuláře však není povinné. Stížnost můžete napsat ve formě obyčejného dopisu, je však ve vašem zájmu uvést co nejvíce relevantních informací.
V případě dopisu pošlete stížnost na adresu: Commission of the European Communities (Attn: Secretary-General), Rue de la Loi 200, B-1049 Brussels, BELGIUM
Můžete ji také podat do kanceláře Komise v kterékoli členské zemi EU. Zastoupení Evropské komise v České republice sídlí na adrese Jungmannova 24, 110 00 Praha 1. Poštovní adresa : P.O.Box 811, 111 21 Praha 1.

Stížnost je možné psát ve kterémkoli oficiálním jazyce EU – tedy i v češtině, rozhodně je však lépe psát anglicky, nebo alespoň přidat stručný anglický výtah.

Stížnost by měla obsahovat následující informace:

• Jméno a příjmení žadatele (nebo název organizace)
• Jméno a příjmení zástupce organizace
• Státní příslušnost
• Adresa
• Telefon, fax, e-mail
• Čím se organizace zabývá a kde působí
• Členská země nebo státní orgán, který dle žadatele nesplnil požadavky legislativy EU
• Co nejúplnější přehled skutečností, které daly popud ke stížnosti
• Ustanovení právních norem EU (dohody, nařízení, směrnice apod.) které byly dle žadatele členským státem porušeny
• Jakékoli finanční nástroje EU, ze kterých členský stát čerpal nebo žádá o čerpání v souvislosti s případem, který je předmětem stížnosti
• Podrobnosti o jakémkoli kroku, který byl učiněn směrem k Evropské komisi (je-li to možné, připojte kopie korespondence)
• Podrobnosti o jakémkoli kroku, který byl učiněn směrem k dalším orgánům a institucím EU (např. petiční výbor Evropského parlamentu, evropský ombudsman). Je-li to možné, připojte čísla jednací či jiné reference ohledně příslušných řízení.
• Kroky učiněné směrem k úřadům členského státu, ať už na národní, regionální nebo lokální úrovni (je-li to možné, připojte kopie korespondence). V tomto případě uveďte zvlášť: úřední řízení (např. stížnosti), soudní procesy, arbitrážní řízení nebo dohadovací řízení a uveďte vždy, zda již bylo přijato rozhodnutí. Pokud ano, připojte kopii.
• Jakékoli dokumenty na podporu stížnosti, včetně dokumentace kroků příslušných státních úřadů (připojte kopie).
• Uveďte, zda jste ochotni zmocnit Komisi, aby v případě potřeby uvedla vaši totožnost při jednání s členským státem, na který je stížnost podána (v některých případech může požadavek na utajení totožnosti žadatele ztížit či znemožnit vyřízení stížnosti).
• Místo, datum a podpis žadatele nebo jeho zástupce.

Stížnost je odeslána, co se děje dál

Jakmile je stížnost přijata generálním sekretariátem Komise, a ten ji shledá formálně přípustnou, dostane oficiální jednací číslo. Toto číslo je okamžitě sděleno žadateli. V další korespondenci je toto číslo vždy třeba používat. Přidělení jednacího čísla však neznamená, že již bylo zahájeno formální řízení proti členskému státu.

Komise bude po nějakou dobu shromažďovat všechny podstatné informace. V tomto období se může stát, že si Evropská komise vyžádá doplňkové informace i od žadatele. Je také možné, že Evropská komise navštíví dotčené území či úřad.

Rozhodne-li se Komise jednat s členským státem, bude kontaktovat všechny úřady, uvedené ve stížnosti.

Komise do 12 měsíců od zaregistrování stížnosti generálním sekretariátem rozhodne, zda zahájí formální řízení – řízení o porušení legislativy (infringement procedure) podle článku 226 Smlouvy o ES, nebo zda záležitost uzavře.

Žadatel bude předem informován, chystá-li se Komise záležitost uzavřít, nebo bude informován o zahájení formálního řízení.

Před zahájením řízení o porušení práva EU Komise zkoumá zda:

• členský stát podal hlášení o transpozici příslušných právních norem
• zda jsou příslušná právní opatření v souladu s právem EU
• zda je právo EU správně implementováno v praxi

Je-li zahájeno formální řízení, obdrží členský stát formální upozornění (Letter of Formal Notice). Členský stát má dva měsíce na to, aby Komisi uspokojivě odpověděl. Evropská komise pak formální odpověď členského státu bedlivě zkoumá.

V případě, že není spokojena, zašle Komise členskému státu druhé upozornění, tzv. zdůvodněný názor (reasoned opinion). Členský stát má pak opět dva měsíce na to, aby uvedl vše do pořádku.

Nestane-li se tak (členský stát neuposlechne výzvy Komise nebo nesprávně při nápravě postupuje), může Evropská komise předat případ Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku. Důležitá věc je, že soud pak bere v úvahu pouze kroky, které členský stát podnikl do dvou měsíců od obdržení reasoned opinion. Opatření podniknutá později už členskému státu u soudu nepomohou.
Evropský soudní dvůr může udělit vysoké pokuty v případě, že se k němu případ dostane podruhé (článek 228).

Jak získat informace o průběhu řešení vaší stížnosti:

Po podání stížnosti žadatel nemá žádné právní postavení v dalším řízení, ani v případném soudním procesu. Chcete-li vědět, co se děje, musíte aktivně o informace žádat – např. u příslušného útvaru Komise. Proces vyřizování stížnosti může trvat velmi dlouho - řádově i roky.

Po podání stížnosti stěžovatel není automaticky informován o průběhu vyřizování jeho stížnosti. Komise komunikuje s úřady v ČR, ale není povinna informovat o této komunikaci stěžovatele. Pokud tedy chcete vědět, jak vaše věc postupuje a případně jak na dopisy komise reagují české orgány – ze zkušenosti nevládních organizací, které již stížnost podaly, vyplývá, že je dobré využít zákony o přístupu k informacím (106 a 124) a podat žádost na Ministerstvo zahraničí. Cesta dopisů od EK k českému ministerstvu, které má věc na starosti je totiž následující: EK – zastoupení ČR u EK v Bruselu – Ministerstvo zahraničí ČR – vedení příslušného ministerstvo ve věci, o které se jedná – příslušný odbor tohoto ministerstva. Cesta dopisů a dokumentů do Bruselu je stejná.

Shrnutí postupu v případě porušení směrnice členským státem

• Členský stát neaplikuje správně některé ustanovení směrnice
• Zkoušíte zjednat nápravu na národní úrovni, ale neuspějete
• Rozhodnete se podat stížnost u Evropské komise
• Zavolejte zástupci vašeho státu v příslušném DG (Directorate General) a prodiskutujte případ
• Zaktivizujte případně další organizace, stížnost může podat větší počet žadatelů
• Ujasněte si, kvůli kterému ustanovení směrnice si stěžujete
• Použijte standardní formulář, pište anglicky
• Připojte všechny související dokumenty - nejlépe s anglickým překladem, nebo alespoň shrnutím
• Pošlete stížnost Komisi
• Pokud Komise zahájí formální řízení, budete informováni,
• Pokud je řízení zahájeno, budete čekat...
• Komise povede vyšetřování, bude jednat se zástupci členského státu
• Není-li Komise spokojena, nedosáhne-li se oboustranně přijatelného řešení, může následovat soudní proces
• Pamatujte, že Vás nikdo nebude sám od sebe informovat - informace musíte aktivně sami shánět
• V případném soudním sporu nejste zúčastněnou stranou, nehrozí Vám úhrada soudních výloh
• Soud rozhodne - tak či onak.

Dosavadní zkušenosti ukazují, že stížnosti Evropské komisi jsou dostupný, relativně snadný a levný prostředek, jak dosáhnout prosazení práva. Jeho hlavní nedostatky jsou, že žadatel není informován o průběhu řízení, a že posouzení případu trvá velmi dlouho.

(Zdroje: Ekologický právní servis: Evropské právo - Řízení před Komisí a ESD
L. Alstrup, V. Karlík: Jak psát stížnost na Evropskou komisi, Arnika, 2003)

Vybrané tiskové zprávy NNO o podaných stížnostech Evropské komisi:
14.6.2005 - Nevládní organizace si stěžují na vládu u Evropské komise za škrty v seznamu chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. Součástí stížnosti je i upozornění na některá legislativní pochybení, která mohou naplnění evropských směrnic ztížit.
9.5.2005 - Stížnost ProFem, o.p.s. na rozhodnutí při rozdělování finančních prostředků ze strukturálních fondů v prvním kole JPD 3, kterou adresovala jak primátorovi hl.m. Prahy MUDr. Pavlu Bémovi, tak zastupitelstvu. Tuto stížnost dala na vědomí Evropské komisi - National Employment and Social Inclusion Monitoring and ESF Operations III, Unit H/4
18.1.2005 – Stížnost Arniky a České společnosti ornitologické na českou vládu za neschválení ptačí oblasti Heřmanský stav – Stružka – Poolší na Ostravsku
22.6.2004 - Stížnost Ekologického právního servisu a občanského sdružení Svoboda zvířat na postup českých úřadů, které povolily stavbu plavebního stupně na Labi u Přelouče. Ve stížnosti se namítá, že schválený projekt je v příkrém rozporu s evropskými směrnicemi na ochranu přírody, známými pod označením NATURA 2000. - Text stížnosti v češtině - Text stížnosti v angličtině
9.1.2004 - Ekologové upozornili Evropskou komisi a Senát na chyby v legislativě - stížnost na novelu zákona o vnitrozemské plavbě, která ruší pro labskou a vltavskou vodní cestu platnost zákona o ochraně přírody.
2.6.2003 - Stížnost na dálnici D8 v Krušných horách - první česká stížnost

Žaloba k Evropskému soudnímu dvoru (The Court of Justice)

Evropský soudní dvůr zajišťuje dodržování komunitárního práva, vykládá právní normy ES a zároveň i právo tvoří tím, že vyplňuje mezery v právu svými judikáty. Soudní dvůr má proto, mimo jiné, široké soudní pravomoci, které vykonává v rámci různých druhů žalob. Judikatura soudního dvora je jedním z nejdůležitějších pramenů práva a má velký vliv na rozhodování států a přeneseně i na jejich legislativu.
Soudní dvůr rozhoduje v několika druzích základních řízení, jejichž charakter je rozdílný – jak pokud jde o účastníky, tak i důvod řízení, způsob zahájení, průběh či možné následky z řízení vyplývající.

V následujícím textu zmíníme tyto druhy řízení:

• Řízení o předběžné otázce
• Žaloba na neplatnost
• Žaloba na nečinnost
• Žaloba na náhradu škody
• Žaloba na neaplikovatelnost nařízení

Možnost podat žalobu mají (= jsou aktivně legitimovány) orgány ES, členské státy a v některých řízeních i fyzické a právnické osoby EU tedy i občané. Na straně žalované jsou pak nejčastěji členské státy nebo orgány ES.

Občan má přístup k Evropskému soudu především prostřednictvím dvou prostředků: jednoho nepřímého – řízení o předběžné otázce, a jednoho přímého – žaloby na neplatnost.

V evropském soudním systému působí ještě dva další soudy:

Soud prvního stupně (The Court of First Instance) - Rozhoduje především o žalobách jednotlivců. Přísluší mu žaloby na neplatnost. Zřízením Soudu prvního stupně byl vytvořen systém dvojstupňovém soudnictví: ve veškerých věcech souzených v prvním stupni Soudem je možno podat opravný prostředek omezený na právní otázky k Soudnímu dvoru.

Soud pro veřejnou službu (European Union Civil Service Tribunal) – O zřízení soudu rozhodla Rada dne 2.11.2004. Soud bude mít pravomoc rozhodovat v prvním stupni spory mezi ES a jejich zaměstnanci podle článku 236 Smlouvy o ES a článku 152 Smlouvy o ESAE včetně sporů mezi každou institucí nebo subjektem a jeho zaměstnanci, které spadají do pravomoci Soudního dvora. Proti rozhodnutí soudu pro veřejnou službu bude možné se dovolat k Soudu prvního stupně. Rozhodnutí Soudu prvního stupně pak bude možné ve výjimečných případech prověřit ESD. Soud pro veřejnou službu by měl začít pracovat v průběhu roku 2005.

Řízení o předběžné otázce

Jde o specifický druh řízení, který se ve vnitrostátním právu nepoužívá. Řízení je v tomto případě zahájeno bez žaloby a jedná se o nesporné řízení. Je důsledkem toho, že právo Společenství je součástí vnitrostátních právních systémů. Cílem tohoto řízení je zajistit, aby komunitární právo bylo národními soudy aplikováno a vykládáno jednotným způsobem.

Předpokladem a podmínkou je probíhající řízení u vnitrostátního soudu. Vyvstane-li v tomto řízení před národním soudem otázka týkající se výkladu či platnosti komunitárního práva (výklad práva Společenství bude obtížný nebo vnitrostátní soudce bude mít pochybnosti), národní soud musí (rozhoduje-li v daném řízení v posledním stupni) nebo může (nerozhoduje-li jako soud posledního stupně, tzn. je možné podat řádný opravný prostředek) požádat Soudní dvůr, aby mu poskytl výklad dotčeného práva Společenství nebo rozhodl o platnosti aktu Společenství.

Postoupením předběžné otázky ESD se vnitrostátní řízení přeruší.

• výklad ustanovení Smlouvy a aktů komunitárních institucí (pramenů primárního i sekundárního práva)
• platnost aktů orgánů Společenství (kromě Smlouvy a dalších zřizovacích smluv, možné i nezávazná doporučení a stanoviska a další jakékoli akty)
• výklad statutů orgánů zřízených aktem Rady, stanoví-li tak tyto statuty

• vnitrostátní právo členských zemí
• otázky skutkového stavu
• povinnost aplikovat určitý předpis

V rámci tohoto řízení má občan příležitost, prostřednictvím svého advokáta nebo poradce, sdělit své stanovisko před Soudním dvorem.

Účastníci řízení mohou být zastoupeni osobami, které jsou oprávněny vystupovat před vnitrostátním soudcem v jejich členském státu.

• Soudní dvůr poskytne výklad práva Společenství nebo rozhodne, že akt Společenství není v souladu se smlouvami.
• Soudní dvůr tedy nerozhodne vnitrostátní spor.
• Soudní dvůr také není odvolacím soudem proti rozhodnutím vydaným vnitrostátními soudy. Nikdy nemůže zrušit nebo změnit rozhodnutí vydaná vnitrostátními soudci.

Rozhodnutí soudu je závazné a všechny soudy všech členských států jsou jím vázány. To platí rovněž pro ostatní veřejné orgány.

Slabým místem aplikace komunitárního práva zůstává to, že strany sporu na to, aby národní soud předložil tzv. předběžnou otázku ESD, nemají právní nárok. Soudy členských států tuto povinnost často ignorují, čímž komunitární právo jednoznačně porušují. Neřešena je zejména otázka, zda stát odpovídá za škodu způsobenou jednotlivci jednáním (nečinností) soudu (jedná-li se v případě nepoložení předběžné otázky podle konkrétních okolností o "dostatečně závažné porušení komunitárního práva", tedy splnění podmínky pro přiznání náhrady škody).

Žaloba na neplatnost

Jejím předmětem (podle čl. 230 SES) je odstranění protiprávního aktu vydaného orgánem Společenství (Rada, Komise, Parlament, Evropská ústřední banka; ESD - je-li žalován ve sporech o pracovních a služebních věcech). Předmětem této žaloby jsou pouze právně závazné akty – tedy především směrnice, nařízení, rozhodnutí.

Rozlišují se tzv. privilegovaní a neprivilegovaní žalobci:
Mezi privilegované patří členské státy, Komise, Rada a Parlament. Ti nemusí prokazovat žádný specifický právní zájem na žalobě. V tomto případě je k projednání žaloby příslušný ESD.
K tzv. neprivilegovaným žalobcům patří fyzické a právnické osoby, tedy i jednotliví občané a nevládní organizace. Proto, aby mohli napadnout před soudem rozhodnutí přijaté orgánem Společenství, je třeba, aby jim bylo rozhodnutí určeno nebo aby se jich daný akt přímo a osobně dotýkal. V takovém případě je příslušný Soud první instance.

Normativní právní akty (směrnice či nařízení, které mají obecnou platnost), předmětem žaloby podané jednotlivci nyní být nemohou, ačkoli v současnosti sílí názory požadující rozšířit právě právní ochranu jednotlivců i na nařízení a směrnice. Více info viz níže.

Co se týče požadavku individuálního dopadu, na základě judikatury dnes obecně platí, že "osoby, které nejsou adresáty, mohou tvrdit, že jsou rozhodnutím bezprostředně a individuálně dotčeny, pokud se jich rozhodnutí týká pro jejich neměnitelné vlastnosti či pro okolnosti, v nichž by se jiné osoby neocitly, takže se jedná o osoby určené stejně, jako kdyby jim bylo rozhodnutí přímo určeno" (případ Plauman - C - 25/62).

Příklad: (Možnost širšího výkladu přímého a individuálního dopadu může být demonstrována na rozhodnutí SPI v případu Jégo-Queré (T-177/01), v němž SPI uznal procesní způsobilost firmy Jégo-Queré k žalobě na neplatnost nařízení Komise omezující lov ryb v Atlantickém oceánu, které ke své účinnosti nevyžadovalo přijetí zvláštní vnitrostátní implementační normy a firma Jégo-Queré tak byla zbavena možnosti využít pro přezkum platnosti nařízení spor před francouzským soudem, který by mohl položit ESD předběžnou otázku na platnost tohoto nařízení.)

Jednotlivec nemůže před Soudní dvůr nebo Soud prvního stupně podat žalobu proti jiné osobě (fyzické nebo právnické) nebo proti členskému státu.

Lhůta k žalobě jsou dva měsíce a počíná běžet:

• ode dne vyhlášení aktu v Úředním věstníku
• ode dne oznámení adresátu, nejde-li o akt ve Věstníku publikovaný nebo od okamžiku, kdy se o aktu žalobce dozvěděl

Důvod k žalobě musí být jeden z následujících:

• nepříslušnost: právní akt byl vydán orgánem, který k tomu nebyl oprávněn
• porušení podstatných formálních náležitostí: vnější forma právního aktu, procesní postup, rozhodovací proces atd.
• porušení Smlouvy nebo právního pravidla týkajícího se jejího provádění: extenzivní použití, napadený právní akt porušuje primární nebo sekundární právo a toto porušení nepředstavuje jiný z žalobních důvodů (např. nesprávný výklad či aplikace, vadná skutková zjištění, porušení procesních práv, mezinárodní úmluvy atd.)
• zneužití pravomoci / volného uvážení: podle ESD tehdy, dá-li se dle objektivních a vzájemně souhlasících důkazů vycházet z toho, že komunitární akt byl vydán k jinému než uvedenému účelu a nebo s cílem obejít řízení předvídané Smlouvou.

Pokud je rozhodnutí zrušeno, věc je vrácena orgánu, jehož rozhodnutí bylo zrušeno. Právní účinky ztrácejí všechny právní akty vydané na základě neplatného právního aktu.

V současné době neexistují konkrétní právní předpisy o přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na úrovni evropských soudů. Dosud proto bylo ustanovení 230 Smlouvy o ES vždy interpretováno ESD tak, že podání fyzických nebo právnických osob proti směrnicím nebo nařízením jsou prakticky vždy nepřípustná, protože tyto akty nejsou adresovány soukromým osobám, ani se jich přímo a individuálně netýkají.

Komise nyní předložila návrh nařízení týkajícího se aplikace zásad Aarhuské konvence na instituce a orgány Společenství. V tomto návrhu se stanoví, že environmentální organizace (resp. na základě daných podmínek „kvalifikované subjekty“ - viz AU) by měly mít právo požadovat interní přezkum administrativních aktů nebo opomenutí instituce nebo orgánu ES za účelem prověření souladu s evropským environmentálním právem tímto orgánem samotným. Rozhodnutí, které následuje po interním přezkoumání, musí být adresováno environmentální organizaci, která o přezkum žádost podala. Tato věc se tedy této organizace přímo a individuálně dotýká. Pokud se pak bude organizace domnívat, že rozhodnutí, které bylo na základě její žádosti vydáno, je pro zajištění souladu s environmentálním právem nedostatečné, může již podat žalobu k ESD podle článku 230 odst. 4 Smlouvy o ES – o „přezkoumání věcné a procesní správnosti“ tohoto rozhodnutí.

Návrh tohoto nařízení je právě (2005) projednáván EP a Radou.

Žaloba na nečinnost

Podstatou této žaloby podle čl. 232 SES je nečinnost Komise, Rady a Parlamentu, která je v rozporu se Smlouvou (zahrnujíce i sekundární právo), ze které vyplývá (konkrétní) povinnost konat.

Žalobu mohou podat členské státy a orgány Společenství opět jako tzv. privilegovaní žalobci nemusející prokazovat oprávněnost k podání žaloby.
Jednotlivci mohou žalobu podat v případě, že nebylo vydáno právně závazné rozhodnutí jim adresované (příslušné pozitivní právní jednání, činnost se jich bezprostředně a osobně dotýká).

Podmínkou pro podání žaloby je předběžné řízení, jehož cílem je poskytnout orgánu Společenství možnost (ve dvouměsíční lhůtě) ke změně postoje a předejití tak sporu před ESD.

ESD nemá pravomoc donutit žalovaný orgán k vydání právního aktu, ani to nemůže za něj učinit, může pouze konstatovat jeho nepřijetí, tzn. stanovit, že příslušný orgán porušil Smlouvu tím, že opomněl konat. Dle dikce čl. 233 SES je orgán, jehož akt byl prohlášen za neplatný nebo jehož nečinnost byla prokázána za odporující Smlouvě, povinen učinit opatření nutná ke splnění rozsudku ESD.

Žaloba na náhradu škody

Podle čl. 235 SES se jedná o spory o náhradu škody podle čl. 288 SES. Základem nároku je mimosmluvní odpovědnost Společenství za škodu způsobenou jejich orgány nebo zaměstnanci při výkonu jejich funkcí.

Úprava je velice stručná, obecně se dá vyvodit, že žalobu mohou podat jednotlivci a pasivně pak kterýkoli orgán Společenství.

Je možno ji podat do pěti let od vzniku škody.

Škoda se hradí v souladu s obecnými právními zásadami společnými členským státům. Podílely-li se na protiprávním jednáním, při kterém vznikla škoda i členské státy, jsou k řízení příslušné vnitrostátní soudy.

Spornou otázkou zůstávají případy odpovědnosti Společenství za legislativní akty, jejichž aplikace způsobí vnitrostátním subjektům újmu. Tuto odpovědnost by bylo možno uplatňovat pouze v případě, že by vydaný právní akt byl protiprávní z hlediska vlastního obsahu, tzn. byl by v rozporu s nadřazenou komunitární normou, která se týká ochrany jednotlivce.

Žaloba na neaplikovatelnost nařízení

Jedná se o nepřímou žalobu, která nemůže být předána ESD přímo, ale pouze v průběhu již před tím probíhajícího řízení. Podle čl. 241 SES se touto žalobou mohou účastníci hlavního řízení domáhat neaplikovatelnosti nařízení (dle ESD i aktů s obdobnými účinky).
Důsledkem kladného rozhodnutí ESD je prohlášení daného nařízení v konkrétním případě za neaplikovatelné, nikoli tedy za obecně neplatné. Zůstává tak součástí komunitárního práva.

(Zdroj: Ekologický právní servis: Řízení před Komisí a ESD)

Související dokumenty:
Příklad stížnosti k Evropské komisi, kterou podal Ekologický právní servis v r. 2004
L. Alstrup, V. Karlík: Jak psát stížnost na Evropskou komisi + vzory podání, 2003
Your rights under the Environmental Legislation of the EU (Zpráva EEB, December 2004)

Související odkazy:
Centrum pro otázky životního prostředí UK: Evropský soudní dvůr
EurActiv: Evropský soudní dvůr
Euroskop: Precedenty Evropského soudního dvora
Evropská komise: formulář pro podání stížnosti na porušení komunitárního práva
Evropské právo: Řízení před Komisí a ESD (stránky EPS)
Rozsudky ESD (stránky ISAP - Informační systém pro aproximaci práva)
SOLVIT - Efektivní řešení problémů na vnitřním trhu

Související zákony:
Smlouva o založení Evropského společenství


Související zprávy:

4.5.2010 - Národní seznam evropsky významných lokalit je neúplný
Nevládní organizace nesouhlasí se tím, jak se Česká republika vypořádala s povinností doplnit soustavu Natura 2000. I po novelizaci národního seznamu evropsky významných lokalit není dostatečně chráněno 27 typů přírodních stanovišť a 10 evropsky významných druhů rostlin a živočichů.
kategorie: Účast na rozhodování

9.9.2008 - Arnika podala žalobu proti kácení v Porubě
Arnika se nehodlá smířit s plošným kácením parků a alejí v Porubě. Sdružení podalo žalobu proti vydanému povolení na vykácení stromů v Budovatelské ulici. Podobně chce postupovat i v dalších případech. Přestože stromy v Budovatelské již padly, Arnika chce prostřednictvím soudu zabránit dalším úbytkům zeleně, které připravuje porubská radnice.
kategorie: Účast na rozhodování

18.10.2006 - Nová příručka pomůže při podávaní stížností na porušení evropského práva
Organizace CEE Bankwatch Network v těchto dnech představila veřejnosti příručku pro občany EU při podávání stížností. Dokument vychází ze zkušeností nevládních organizací a podrobně vysvětluje, jak postupovat při stížnostech na porušení evropského práva. Vedle Evropského parlamentu se stížnostmi občanů zabývá Evropský ombudsman, Evropská komise, Evropský soudní dvůr a Evropský úřad pro boj proti podvodům – OLAF.
kategorie: Občan v EU

VAŠE DOTAZY, NÁVRHY A PŘIPOMÍNKY na doplnění nám prosím posílejte na adresu redakce tohoto portálu nebo vložte jako komentář níže.
Uvítáme také vaše ZKUŠENOSTI S OBČANSKÝMI AKTIVITAMI - nejzajímavější pak zveřejníme v novinkách.

Pokud máte zájem o pravidelné automatické ZASÍLÁNÍ NOVINEK z tohoto webu e-mailem, zaregistrujte svojí e-mailovou adresu.

Komentáře k textu

2. 3. 2007   Ladislav Petice