Jak na to Zákony Odkazy Slovníček

Příklady z praxe

Velkokapacitní kravín Habří

V obci Habří u Českých Budějovic, která leží ve třetí zóně CHKO Blanský les, začalo místní zemědělské družstvo v roce 2000 plánovat dostavbu nového kravína mimo stávající zemědělský areál. Stavbu bylo nutno posoudit v procesu EIA; stavba tak jak byla naplánována by především narušila krajinný ráz. Proti stavbě se proto postavila obec i občané s občanskými sdruženími, kteří navrhovali alternativní řešení; názor správy CHKO se v průběhu řízení měnil. Stavba nakonec došla do fáze žádosti o vydání územního rozhodnutí. V této fázi stavební úřad kvůli chybějícím dokumentům řízení zastavil, investor pak již o nové nepožádal.

1. Úvod
2. Průběh kauzy – rok 2000
3. Průběh kauzy – rok 2001
4. Průběh kauzy – rok 2002
5. Závěr
6. Chronologie kauzy

Úvod

Obec Habří si nechala zpracovat nový územní plán, který s rozšířením zemědělského areálu neuvažoval. Naopak upřednostňoval v rozvoji obce rodinnou výstavbu a posílení rekreačního a turistického významu Habří. Občané se obávali, že zvýšením počtu dobytka dojde k negativnímu ovlivnění životního prostředí, včetně dopravní, hlukové a emisní zátěže, což je spolu s negativním vlivem stavby na krajinný ráz v rozporu s územním plánem i představou o dalším životě v obci. Tento názor podpořily i uvedená občanská sdružení, k nimž se v průběhu kauzy připojilo i nové místní sdružení Jihočeský Habr založené z podnětu místních občanů.

Právě občanská sdružení navrhovala investorovi alternativní řešení spočívající ve využití bývalého velkokapacitního teletníku v nedaleké obci Lipí. Vytvořit podmínky pro rozvoj chovu skotu občanská sdružení nepotlačovala, neboť si uvědomovala, že se přes některé výhrady jedná o perspektivní údržbu a zachování luk v podhůří Blanského lesa. Výhrady k záměru měla zpočátku rovněž Správa CHKO, neboť dle vyhlášky o zřízení CHKO lze velkokapacitní chovy budovat ve třetí zóně pouze za předpokladu, že se nezvýší celkové množství živočišného odpadu a dojde ke kompenzaci zrušení nevyhovujících provozů nebo přechodem na technologie, které méně zatěžují životní prostředí. Mezi další ustanovení této vyhlášky patří požadavek, aby došlo k odstranění stávajících nevyužívaných staveb, nebo pro ně bylo nalezeno využití respektující limity CHKO.

Bohužel, v průběhu kauzy se přístup a názor pracovníků Správy CHKO Blanský les na umístění stavby měnil, a to i přes čtyři zpracované posudky hodnotící vliv stavby na krajinný ráz. Stěžejním posudkem bylo pro nevládní organizace i samosprávu obce hodnocení doc. Arch. Ivana Vorla, a to jak z hlediska odbornosti, tak i nezávislosti.

Díky interním rozporům ve Správě CHKO Blanský les byla jejich obě vydaná rozhodnutí, z nichž prvé bylo nesouhlasné a druhé, po změně uspořádání objektů kravína souhlasné, napadena odvolacím orgánem. První, nesouhlasné bylo v odvolacím řízení zrušeno a vráceno k novému řízení, druhé, souhlasné s podmínkami, změněno a podmínky Správy CHKO vypuštěny.

Již v průběhu druhého odvolacího řízení bylo zřejmé, že podmínky kladené ze strany obce a orgánů ochrany přírody, představují spolu s přetrvávajícím nesouhlasem občanů vážné překážky pro realizaci záměru. Podstatná je však skutečnost, že investor, ZD Skalka Jankov nereagoval přes získaný souhlas Ministerstva životního prostředí v odvolacím řízení na požadavek stavebního úřadu Magistrátu města České Budějovice o doplnění žádosti na vydání územního rozhodnutí. Z těchto důvodů stavební úřad územní řízení zastavil a investor o nové nepožádal. Proto také občanská sdružení nevyužila dalších zákonných možností k napadení rozhodnutí ministerstva životního prostředí.

[Úvod] [Průběh kauzy – rok 2000] [Průběh kauzy – rok 2001] [Průběh kauzy – rok 2002 ] [Závěr] [Chronologie kauzy]