Jak na to Zákony Odkazy Slovníček

Příklady z praxe

Sporné případy neposkytnutí informací z tisku a odborných periodik

1. Zastupitel ukradl utajovanou studii
2. Odepření informací v kauze výstavby průmyslové zóny společností NEMAK.
3. Existence právního nároku na informace ze správních spisů potvrzena
4. Král cizích slov
5. Slovenský posun kupředu
6. Nový BIO-zákon
7. "Copyright" ministerstva pro místní rozvoj
8. Chceme, ale nemůžeme
9. Soukromý život medvědů
10. Jogurt BIO Danone - dobrou chuť

Slovenský posun kupředu

Když název zákona odpovídá jeho obsahu.

Na omezeném prostoru se pokusíme poukázat alespoň na ty nejdůležitější. Významnou změnu, kterou zákon č. 211/2000 Z. z. přinesl při poskytování informací, bylo zrušení zák. č. 171/1998 Z. z. Stejně jako v ČR, byl v roce 1998 přijat zákon o informacích o životním prostředí i na Slovensku. Výslovnou derogací (zrušením) tohoto zákona došlo k tomu, že byla odstraněna duplicita řízení o poskytování informací.

Povinný subjekt tak nemusí řešit, zda informace má charakter informace o životním prostředí či se jedná o obecnou informaci. Nemusí sledovat případné rozdíly ve lhůtách, které oba zákony stanoví, či odlišné důvody, pro které je možné informace odepřít. Pouze tam, kde slovenský zákonodárce považoval za potřebné odlišit informace o životním prostředí, byl novelizován zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí. Informace o životním prostředí budou muset poskytovat i všechny fyzické a právnické osoby, které jsou povinné měřit emise (§ 33a).

Slovenský zákon rozšířil i okruh povinných osob (mj. se týká i právnických osob zřízených zákonem - např. veřejnoprávní média). Podstatně omezena oproti české úpravě je možnost ochrany informací z důvodu obchodního tajemství. Dovolat se porušení nebo ohrožení obchodního tajemství se nelze, pokud se jedná o informace týkající se - závažného vlivu na zdraví lidí, světového kulturního nebo přírodního dědictví, životního prostředí (včetně biologické diverzity a ekologické stability); znečišťování životního prostředí; prostředků získaných z veřejných financí nebo z nakládání s majetkem státu nebo obce (včetně všech smluv) a případů státní pomoci. Přístup k informacím zároveň není možné odepřít jen proto, že se jedná o vnitřní pokyny, personální předpisy nebo novou informaci (na rozdíl od českého § 11 odst. 1 zák. č. 106/1999 Sb.).

V případě, že je důvodem pro odepření informací ochrana vyplývající z autorského zákona nebo se jedná o dobrovolně předanou informaci, platí následující postup. Zatímco v Česku je potřeba v těchto případech vyčkat souhlasu osoby a pokud ta souhlas nedá, musí být přístup k informacím odepřen. Slovenská úprava stojí na principu domněnky. Nositel informace je povinnou osobou vyzván, aby se vyjádřil ve lhůtě sedmi dnů, zda souhlas uděluje či nikoliv. Pokud se do této lhůty nevyjádří, má se za to, že se zpřístupněním informací souhlasí.

Podle § 14 odst. 3 písm. c) českého zákona se za způsob poskytování informací považuje i možnost nahlížet do spisu. Slovenská úprava je v tomto směru jednoznačnější a přesnější - nedovoluje různé interpretace pro utajení správních řízení. Podle § 16 odst. 2 povinná osoba umožní každému bez prokázání právního nebo jiného důvodu nebo i zájmu nahlížet, dělat si výpisy nebo opisy nebo kopie ze spisů a z dokumentace. Povinná osoba musí učinit pouze taková opatření, aby nebyla rušena povinnost podle § 8 - § 12. Slovenská úprava tak vykročila k prolomení zásady diskrétnosti správního řízení. Pozitivní posun spočívá i v tom, že celé řízení je podrobeno režimu správního řádu a jsou tudíž jasná procesní pravidla i tehdy, pokud se informace poskytují. V případě, že se žádostí vyhovuje, rozhodnutí se nevydává, pouze se poznamenává ve spise. V případě pozitivního rozhodnutí jsou zároveň vyloučeny opravné prostředky.

Novinkou, jež se objevila již v návrhu českého zákona, před jejím zamítnutím poslaneckou sněmovnou, je zavedení zvláštní skutkové podstaty přestupku na úseku práva na informace. Osoba, která jedná proti zák. č. 211/2000 Z. z. může být v návrhovém přestupkovém řízení postižena pokutou až do 50 000 Kč nebo zákazem činnosti až na dva roky. Jedná se o významný posun, neboť dosavadní koncepce, kdy za porušení zákona jednotlivých úředních osob odpovídal výlučně stát a pracovník pouze v režimu zákoníku práce, je prolomena ve prospěch individuální odpovědnosti konkrétní úřední osoby. Stejně jako v Česku musejí být všechny veřejné informační systémy zpřístupněny na internetové stránce. V rámci úhrady nákladů si slovenské povinné osoby nemohou účtovat např. úhradu za vyhledávání informací. Sazby za materiálové náklady (kopie, nosiče, poštovné) jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva financí a nedovoluje se, aby si jednotlivé povinné subjekty stanovovaly tyto úhrady odlišně.

Již z tohoto stručného přehledu je zřetelně vidět, že se naši nejbližší východní sousedé poučili z chyb, které u nás přinesly mnohdy nejasně formulované informační zákony. Vedle velmi žádoucí unifikace dvou zatímních informačních procesů, naznačuje slovenská úprava i další cesty, jež by mohly být výzvou pro naše zákonodárce.

Autor je koncipientem AK Mlčoch v Táboře.

[Zastupitel ukradl utajovanou studii] [Odepření informací v kauze výstavby průmyslové zóny společností NEMAK.] [Existence právního nároku na informace ze správních spisů potvrzena] [Král cizích slov] [Slovenský posun kupředu] [Nový BIO-zákon] ["Copyright" ministerstva pro místní rozvoj] [Chceme, ale nemůžeme] [Soukromý život medvědů] [Jogurt BIO Danone - dobrou chuť]

Související odkazy:
Ekologický právní servis žaluje kvůli Nemaku premiéra Špidlu
HOLUB, Petr. Má brněnská veřejnost právo na informace o chystané sjezdovce? Econnect, 13.2.2002.

Související zákony:
Zákon o právu na informace o životním prostředí
Zákon o svobodném přístupu k informacím