 Příklady z praxe
Sporné případy neposkytnutí informací z tisku a odborných periodik
- Zastupitel ukradl utajovanou studii
- Odepření informací v kauze výstavby průmyslové zóny společností NEMAK.
- Existence právního nároku na informace ze správních spisů potvrzena
- Král cizích slov
- Slovenský posun kupředu
- Nový BIO-zákon
- "Copyright" ministerstva pro místní rozvoj
- Chceme, ale nemůžeme
- Soukromý život medvědů
- Jogurt BIO Danone - dobrou chuť
Soukromý život medvědů
Nový právní výklad z oblasti práva odepírání informací o životním prostředí
Mgr. Pavel Doucha
Via Iuris č. 2/2000
Občanské sdružení Svoboda zvířat Hradec Králové požádalo dle zákona o právu na informace o životním prostředí Ministerstvo životního prostředí o jména a adresy lidí, kterým bylo právě tímto ministerstvem umožněno chovat medvěda hnědého za účelem jeho vystupování v cirkuse. Medvěd hnědý je podle vyhlášky k zákonu o ochraně přírody a krajiny zvláště chráněným druhem živočicha, k jehož chovu je nutné získat výjimku Ministerstva životního prostředí. Sdružení chtělo osoby, jimž byla výjimka udělena, oslovit propagačním materiálem v rámci své kampaně proti týrání zvířat v cirkusech.
Ministerstvo životního prostředí však žádost zamítlo a požadované informace odepřelo. V odůvodnění rozhodnutí vyslovilo názor, že zpřístupněním požadovaných údajů by se dopustilo porušení práva na soukromí, práva na jméno a práva na ochranu projevů osobní povahy, což jsou hodnoty chráněné § 11 občanského zákoníku, který ochranu osobnosti upravuje.
Ekologický právní servis rozebral argumentaci ministerstva a došel k závěru, že rozhodnutí je v rozporu se zákonem o právu na informace o životní prostředí, neboť důvody pro odepření požadovaných informací nejsou dány.
Předně jsme se zabývali tím, zda by zpřístupněním jmen a adres mohlo dojít k porušení práva na soukromí. V literatuře lze nalézt tento výklad: "Předmětem práva na soukromí je rozhodnout na základě vlastního uvážení zda, popř. v jakém rozsahu a jakým způsobem mají být skutečnosti jejího osobního soukromí zpřístupněny jiným a zároveň se bránit proti neoprávněným zásahům do této sféry ze strany jiných osob s rovným právním postavením". Předmětem tohoto práva v užším smyslu jsou tedy skutečnosti osobního soukromí, nebo-li skutečnosti soukromého života. EPS došel k tomu, že jméno a adresa nemůže být skutečností osobního soukromí, neboť jde o údaje, které lze běžně získat z veřejně dostupných zdrojů, jako je například telefonní seznam (z něhož lze získat jméno, adresu a telefonní číslo), katastr nemovitostí či obchodní rejstřík (kde nalezneme údaje vypovídající o majetkových poměrech osoby).
Údajné porušení práva na jméno lze rovněž snadno vyvrátit. Obsahem tohoto práva je výlučné právo fyzické osoby jméno mít a užívat ke svému označení, disponovat s ním a bránit tomu, aby někdo jiný, ať již k jakémukoliv účelu, jejího jména k označení neoprávněně užíval. K porušení práva na jméno by došlo až tehdy, kdy by fyzická osoba užívala jméno jiné fyzické osoby. Je tedy zřejmé, že pouhým zpřístupněním jmen fyzických osob by se ministerstvo porušení práva na jméno nedopustilo.
Nakonec jsme se zabývali otázkou, zda mohlo v tomto případě dojít k porušení práva na ochranu projevů osobní povahy. Předmětem tohoto práva jsou osobní písemnosti, dopisy, deníky apod. Za písemnost osobní povahy nelze považovat právní podání, nota bene návrh na zahájení řízení o udělení výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny, jak tvrdí ministerstvo. Odkaz na ochranu písemností osobní povahy je tedy v tomto případě rovněž protiprávní.
Naše argumenty jsme zpracovali do podnětu k přezkoumání rozhodnutí ministerstva mimo odvolací řízení, což umožňuje § 65 zákona o správním řízení. Na základě podnětu zvláštní rozkladová komise ministerstva rozhodnutí přezkoumala, argumentaci EPS dala za pravdu a rozhodnutí zrušila.
Zrušené rozhodnutí ministerstva je příkladem zamítnutí žádosti o informace, při níž jsou - podíváme-li se na ně podrobněji - uvedeny důvody pro odepření zpřístupnění informací bez znalosti právních předpisů. Označení informace za projev osobní povahy, za obchodní tajemství nebo za utajovanou skutečnost má svá pravidla, která správní orgány nemohou překročit. Zrušující rozhodnutí je proto dalším střípkem v mozaice aktivit, rozšiřujícím výklad práva na informace ve prospěch otevřené společnosti.
[Zastupitel ukradl utajovanou studii]
[Odepření informací v kauze výstavby průmyslové zóny společností NEMAK.]
[Existence právního nároku na informace ze správních spisů potvrzena]
[Král cizích slov]
[Slovenský posun kupředu]
[Nový BIO-zákon]
["Copyright" ministerstva pro místní rozvoj]
[Chceme, ale nemůžeme]
[Soukromý život medvědů]
[Jogurt BIO Danone - dobrou chuť]
Za správnost textu odpovídá Jan Činčera. Poslední aktualizace: 11/20/2008 12:13 |
