• významným činitelem je pozitivní přístup personálu a ochota spolupracovat, domluvit se
• rodičky často nepožadují „něco navíc“, ale naopak o něco méně automaticky prováděných lékařských procedur
• přítomnost blízkých (nebo například duly) může matce velmi významně ulehčit a i zdravotnickému personálu mohou být napomoci
• stejně tak má pozitivní efekt útulné, domácké prostředí, které jistě lze vytvořit i v nemocnici

Pokračovat by se jistě dalo dál a zajímavé by bylo naslouchat i dalším maminkám (a tatínkům) a zhodnotit i jejich zkušenosti.

V nedávné době se skupina našich poslanců pokusila znovu otevřít diskusi na téma legislativy ošetřující umělé přerušení těhotenství. Jedním z hlavních argumentů těch, kdo jsou zastánci volby (a u nás je jich většina, návrh restriktivního zákona neprošel už vládou), je právo ženy rozhodovat o vlastním těle. Při čtení uvedených příběhů nás napadá, zda toto právo platí i během porodu? Žena, která nechce plod donosit, se může rozhodnout a těhotenství ukončit. Oproti tomu žena, která se rozhodne dítě porodit, se najednou často stává jaksi nesvéprávnou a není jí umožněno porodit takovým způsobem, který jí bude nejlépe vyhovovat.