|
|
|
|
 |
 Příklady z praxe
Aneb je Praha městem přátelským rodinám? Studie mapuje více než sto míst v Praze z hlediska jejich přívětivosti a přizpůsobení se návštěvě rodiče s dítětem. Autorka Zuzana Burdová, která popisovaná místa zkoušela na vlastní kůži se svým dítětem, v úvodu práce poznamenává: „Označení „baby friendly“ si naše hlavní město zatím nezaslouží, i když situace se pomalu začíná zlepšovat.“ (prosinec 2005)
Uvedené 3 příklady z praxe představují způsoby uplatňování politik rovných příležitostí v řízení lidských zdrojů v pracovním prostředí a to ve třech oblastech: rovné příležitosti na všech úrovních, podpora žen, slaďování rodičovství a zaměstnání. Případové studie vznikly na základě materiálů přeložených a upravených pro projekt Gender management, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha a který je realizován ve spolupráci Gender Centra FSS MU a Genderového informačního centra Nora o.p.s.. (prosinec 2005)
Podobně jako nenajdeme dvě stejné děti, nejsou ani zákony týkající se péče o děti v zemích Evropské unie totožné. Jedno ale mají společné – už to není zdaleka jen žena, kdo je zodpovědný za výchovu dětí a za péči o ně, když jsou malé. Čím více matek pracuje na své kariéře, tím více otců pečuje o děti. Genderová rovnost v rodinné a ve veřejné sféře, to jsou spojené nádoby. Informace o rodičovské dovolené ve státech EU zpracovala Klára Kubíčková. (červen 2005)
Alena Králíková, ředitelka obecně prospěšné společnosti Gender Studies, vám podrobně představí téma postavení žen v politice. Zvláštní důraz je kladen na situaci v členských státech EU. (červen 2005)
Téma zobrazování žen a mužů v médiích pravidelně vyvolává rozsáhlou diskusi. Proto jsme požádali lingvistku a germanistku Janu Valdrovou z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích o zpracování studie na téma genderové rovnosti v reklamě.
Kauzu o porodnické péči v českých podmínkách připravila Eva Lábusová ze sdružení Aperio. Částečně je založená na materiálech zpracovaných pro publikaci „Průvodce porodnicemi ČR“, kterou Aperio vydalo v r. 2002. Jde prozatím o jedinou knihu svého druhu, která českým ženám nabízí srovnání jednotlivých porodnických zařízení a informuje o tamních možnostech a službách.
Zveřejněním tohoto případu domácího násilí bychom rádi upozornili na závažnost celé problematiky násilí páchaného na ženách a zároveň podali informace o tom, jak je za využití současných prostředků možné konkrétní případ domácího násilí řešit. Kauzu monitorovaly a pro server Občanská společnost zpracovaly Andrea Rezková a Markéta Huňková z brněnské ženské skupiny Ženy bez násilí.
|
|
|
